VO_D_KOLEK: Zavážet jímku? Není to škoda? Jinak poměrně slušná cifra. To jinak stojí randál a ještě opruz u stavebního úřadu.

CUKI: Zavzpomínám: střešní krytina z eternitu něco přes 60 tisíc (jedna strana já s plošinou, druhá kvůli drátům a nutnosti slaňovat firma, nicméně postup i manipulace stejná). Zhruba 100 m³ sutě se použilo do jímky, půl den práce aut a bagru zhruba 20 tis. (jel jsem napůl s novým majitelem suti). Nejdražší bylo uložení zbytku suti, kolem 60 tisíc.

Za trámy jsem dostal tuším 25 tisíc (a kratších ještě něco zbylo), za kamna 5, okna bych prodal za 20, ale asi je dám sousedce. A drobným dřevem topily dva domy celou zimu :)

VO_D_KOLEK: Tak já bych hlavně nevolil takového projektanta a statika. :-)

No a nakolik tě vyšlo to odstranění stavby? a co na tom bylo nejnáročnější?

CUKI: U mě s dovolením druhý, protože už ten první byl přes omezení dosti v pořádku.
Suť je pryč, většina se utopila v betonové jímce pro dvě bytovky, přecházeli na čističku. Taky jsem uvažoval o použití, ale bylo by to logisticky náročné, málo místa…
Základy tam asi nějaké jsou, ale kdybys znal projektanta se statikem, musela by tě představa, jak jim navrhuješ zpevnit je věncem a dál používat, rozesmát :) To bych neprotlačil.
Půdorys se nehnul, akorát trochu zvětšil (zateplení vně desky), podélná ztužující příčka uprostřed (na mělčím pasu) zůstává, kolmé jsou pak vlastně normální příčky, takže teď ztužují všechny.

VO_D_KOLEK: JJ díky. Ale je skoro mou povinností tě upozornit, že až ten třetí dům je vždycky dokonalý. Tak to ber jen jako preview. :-D

No já ty vruty viděl jen v místech kde není obvodová zeď. Protože stávající základy bych zachoval. Jen bych navrchu udělal betonový věnec kterým to srovnáš. Už jsem to tak dvakrát dělal v kombinaci s patkama. Jinak kdybych to rozebral tak by tam byli patky a ne zemní vruty to dá rozum. Máš tam ideálně sedlou základovou spáru. Tedy tohle bych bral dost jako mimo argument.

To že to nebude stejné tuhé jako zděná stavba bych taky nebral jako argument. Mě zajímá jestli to vyhoví na statiku a troufám si tvrdit, že není nejmenší problém 15mm je standardní záklop. Já teď na mnohem menší stavbě použil třeba 18mm Hřebík každejch cca 10-12cm. Pravda já na tom budu parkovat...

Základ je udělat tam ztužující příčky a nemít dlouhou hladovou zeď. U zděné stavby lépe řečeno zmonolitněné stavby máš výhodu, že to nemusí nutně být přes celou šířku. To je velká výhoda BST. Tam záleží jak se s tím popereš v návrhu. Ostatně z obou materiálů se dá udělat něco TOP ale taky nějaký paskvil.

Co bych ale možná viděl jako velký plus desky. Že by jsi na to mohl použít část té suti na srovnání, ale záleží co ti z toho zbude. Cihla na to není vhodná.

Teď tě nechci od žádné z těch dvou možností odrazovat. Mě se osobně pozdávají obě. Každá má něco.

Já ty vazníky prostě zkusit chci, takže je někde v nejblížší době uršitě použiju. I když už to říkám asi 5let, ale zrovna se mi to na nic nehodilo. :-D

Chci se soustředit na hmotnost. Už jsem to měl možnost jednou použít u kamaráda. Ale nakonec jsem to odpískal protože chtěl komín :-D

CUKI: Hele, nebylo to jednoduché rozhodnutí, pro dřevák jsem se opravdu nadchnul, ale stín obav vyvolaných těma dvěma zůstával… Řekl bych, že třetí dům už by mohl být opravdu ze dřeva, ale doufám, že žádný nebude.

Z konkrétních výhrad: vruty by byly z větší části na místě původních kamenných základů, přes to by možná vůbec nejel vlak. Totéž (prý) nějak rozumně vyvrtané výkopy na patky – spíš by to byly díry. Další věc je třeba zemnicí drát – musel by se zakopat kolem.
A celková tuhost: ani při oboustranném zaklopení patnáctkou OSB by to podle statika nebylo zdaleko to, co poskytne zděná stavba. Což může být problém (při větru), ale taky ne.
Vazník jsem si nevyráběl, v něm samotném problém není (stěnový by byl ten optimalizovaný, podlahový a střešní pak ten typ Jirka), slabé místo je rozmístění a tuhost stěny. A složitější by bylo i dvojí napojení stěnových vazníků na podlahu (kolmé a souběžné).

A pak je tady postup: pro jednoho člověka je asi opravdu lepší zdít, kór s nenasákavého materiálu, než řešit, v jaké fázi vyplňovat prostor mezi vazníky vatou (nemluvě o vatě přímo ve vaznících).

Akustika: ty BTS jsou úplně v pohodě, bydleli jsme v nich. Proti vatě měl statik připomínky v tom smyslu, že akusticky optimální by bylo víc vrstev různých tlouštěk (já jsem plánoval 50 cm mezi vazníky a pak vyplnit instalační předstěnu), ale k výpočtu už nedošlo. Totéž příčky: BTS je v pohodě tak, jak je, zatímco u SDK jsou akusticky rozumné skladby složitější.

VO_D_KOLEK: Mě by hlavně zajímalo, kde konkrétně měli ty výhrady. Protože třeba v napojení podlaha stěna o kterém jsi psal, nevidím žádný problém. Zvuková izolace, pokud jsi plánoval vatu bude na tom také o poznání líp než zděná skořepina. Odolnost proti větru? Pokud to zaklopíš OSB tak to bude ultratuhá k-ce.
Prostě mě dost překvapuje že jsi je proto nadchnul a oni to nedokázali rozumně vyřešit.
Udělal jsi si vůbec doteď ten pokusný modul ze dvou vazníků na zkoušku? Výpočty jsou jedna věc, realita v praxi je důležitější.

BTW pokud je to jen o nedůvěře k tomu vazníku, tak můžeš použít klasiku, jako Jirka v Hýskově. Na domě tvé velikosti už bych to nebral jako takovou zbytečnost. U mě to nemá takový smysl protože v tuto chvíli se zabývám menšími stavbami.

CUKI: Ano, je to přesně tak: boj. Po čase jsem je oba nadchnul pro dřevák optimalizovaného typu, ale pořád to nebylo bez výhrad. A protože na statika spoléhám v tom, že dům nespadne (nebo spíš: odolá větru apod.), mám trochu svázané ruce. Kdybych byl trval na původním plánu, stavěl bych dřevák, ale za cenu různých ale.
Nejvíc mě mrzí to, že jak to pro ně bylo novum (a jak zároveň přijali, že půjdeme tímhle směrem, když si to přeju a když už jsem je přesvědčil – a o čemkoli jiném nebudeme vůbec uvažovat), nebyli schopni (ochotni?) domyslet některé věci a upozornit na to, že zděná stavba by to řešila líp. Prostě, zděná stavba byla od okamžiku přijetí dřeváku tabu – a přitom to byl stav vynucený jejich zaseknutí v jednom typu stavění a jejich vědomého přepnutí na jiný. Tímhle jsme ztratili dobrý půlrok.
Uff, snad to davá smysl.

VO_D_KOLEK: Ano vibrace skrze desku vzhledem k hmotě nejsou tak zásadní jako u tenké podlahové desky, ale stále je. Horší je to s napojením příček. Řešením by asi bylo s tím rovnou počítat při lití a dát pod budoucí zdi nějakou vložku, ale bude to dost pracné.

Já asi nemám problém s vyvýšením, ale s tou masou zbytečného materiálu. Nicméně to neber jako že je to špatně. Jen bych toho pokud možno co nejvíce využil.

Těžko říct co tam máš za terén, ale že by nevyhověli zemní vruty a nebo piloty? Ty se právě často používají ve složitějších základových podmínkách. Nestavíš nic extra.

Spíš bych to viděl jako boj s nepřizpůsobivým statikem a projektantem, to je často o nervy.

CUKI: Jak píšu, původně jsem chtěl piloty (s vruty měli problém statik i projektant a proti oběma jít nemůžu :); asi oprávněně, s ohledem na půdu). Ale zjednodušení spodku by přineslo zesložitění všeho nad tím.
Mimochodem, vyvýšené pasy zapadají do okolní zástavby (okolní domky mají takový ten polosklep), muří nohy ne, je to rovina.

Kdybych nepotřeboval zvedat podlahu, zakládal bych na XPS a desku bych měl jako finální vrstvu, nejspíš.
Poznámku o problémech s průzvučností nechápu. Myslíš tím to, že v celém domě je jedna podlaha, která spojuje místnosti? Ano, ale masivní beton.
Já zase řeším, čím přerušit TM v patě zdiva – a tam jdou proti sobě tepelně izolační vlastnosti a pevnost s průzvučností 🤦

STETKINS: Já tedy už nějakou dobu nehledal ceny ale z poslední stavby mě to na 1m2 desky vyšlo materiálově 1800Kč pěnosklo 600Kč doprava. Betonová roznášecí deska 220mm 600Kč ocel 800Kč, mechanizace 1100Kč To je 4900Kč/m2. Dále musíš řešit H2O/radon izolaci to máš třebas další litr na m2. Nepočítám svojí práci, jen to co dám někomu dalšímu.
Takže řekněme že máš 100m2 bungalow ať se to dobře počítá. Tak jsi na skoro 600k Kč za desku. Za to se vejdu s uzavřenou hrubou stavbou dřevostavby v pasivním standardu.
Ano pokud je součástí garáž není to vhodný příklad a s tím samo nepočítám. Jestli máš stavební firmu a nějakou tu mechanizaci zvládneš vlastními silami, je to asi trochu jiné číslo.

Ale pokud zakládáš na rovině (protože jinde je to ještě větší nepoměr v prospěch pilotů/zemních vrutů), tak na té stometrové stavbě je to 16-20 vrutů po 3-4k. A vyřešíš tím všechno, vyjma tepelné izolace.

To horrero nebylo o založení stavby ale o propojení s terénem. Prostě tam bude mezera budeš pokračovat nějakou samostatnou terasou, vchodem čímkoli. tedy budeš oddělen od okolního terénu příkopem. Ale můžeš pokračovat v úrovni podlahy.

Ano je to o dost více, ale i to 2% stlačení může být problém. BTW poslední dobou už se dvouprocentní stlačení ani neudává v TL. A vůbec netuším proč. Zrovna nedávno jsem to potřeboval řešit a našel jsem to až u Xtého výrobce :-(

CUKI: Přehánění to rozhodně je, teda pokud někdo není debil a nedělá si desku na vaně pod nezateplenou garáž :-)
Deska není ani 10% ceny stavby (alespoň u našich staveb)

Horrero neznám, ale podle toho co jsem v rychlosti vyhledal, tak se to úplně nehodí pro založení těžších staveb...

Ano tlakové zatížení se udává při 10% stlačení, ale standardní xps má při tomhle stlačení 300kPa, při 2% stlačení pak 130kPa, tedy řádově jinde, než kolik MMORT7 potřebuje...

VO_D_KOLEK: Jo s tvým statikem to chápu. Než by jsi ho zaplatil, tak za to tu desku uděláš :-)

Ty pásy mi ale nepřijdou úplně mimo. I když pro ten tvůj dům by ty zemní vruty strojově a nebo jen vyhloubené díry pro piloty nevyšli nijak draho.
V každém případě pásy a nebo deska nejsou jenom o tom železe a betonu. Ale i o hydroizolaci, radovovému řešení.

Výhoda základové desky je zase udržování stabilní teploty pod deskou, což zase s pěnosklem většinou dost padá.

Pokud bych dělal desku, tak už bych ji chtěl jako finální podlahovou, tam je ale zase nevýhoda zvukové neprůzvučnosti. No všechno má něco. Ale rozdíl v množství materiálu je mnohonásobný.

VO_D_KOLEK: Přehánění to není, ale záleží co do toho všechno počítáš a a jakej posh standard realizuješ. V každém případě je lepší pěnosklo pod plovoucí desku než, špatně izolovaný domek.

STETKINS: Dá se elegantně vyřešit alá horrero
STETKINS: Bacha XPS se udává tlak při 10% stlačení. Je potřeba s tím počítat.

STETKINS: Tak diky, z xps to bude jednodušší.

Takhle od oka tedy 10 cm xps a na to 15 cm armovaného betonu třeba b25 s kari oka 10x10 6mm pro zatížení 700kg/m2 v pohodě?

MMORT7: psal jsi 700kg/m2 to nic není :-D

STETKINS: nosnost?

MMORT7: Vhodná je, ale je nějaký důvod tam nepoužít ten xps?

Když už se tu píše o pěnosklu, tak dotaz: je pěnosklová drť vhodná místo extrudovaného polystyrenu pod masivní krbovou obestavbu?
Zatížení cca 700 kg/m2, skladba 10cm drceného pěnoskla a 15cm beton s kari.