CUKI: Nechtěl jsem to tady ventilovat, ale od optimalizovaného domu jsem došel až ke stavbě z BTS 🤦
Trvalo to rok a proběhlo to zhruba takhle:
- statik spočetl patky a z výpočtu vyšlo, že ekonomičtější variantou by byly tři řady pasů (3 x 16 m)
- neustále se mu nelíbilo napojení stěnových a podlahových vazníků – aby, bylo by poměrně náročné na detaily
- když už se uvažovalo o pasech, navrhl betonovou desku – ze statického hlediska a z jednoduchosti navázání stěnovými vazníky
- když už bylo uvažováno o desce, vzpomněl jsem si na možnost jednu ze ztužujících příček (podélnou) vyzdít (jako b optimalizmu) – jednak kvůli lepšímu ztužení (původní varianta by byla z trámků na to dimenzovaných), jednak kvůli akumulaci. A protože projekt počítal ještě s dalšími dvěma ztužujícími příčkami (příčnými), od jejich vyzdění k vyzdění všeho už byl jenom krůček (a ten jsem teda učinil já, protože BTS znám). Kromě statiky a snadnosti provedení se tímhle vyřešila akustika.
(Střecha zůstává sedlová s minimálním sklonem, z vazníků určených k vyfoukání izolací.)

Protože trvám na tom, že deska bude až metr nad terénem (voda), padla možnost založit dům na XPS.

ANNONKA: Protože se to nedováží z vedlejší vesnice, je to energeticky velmi náročné a dovézt 200m3 pěnoskla odněkud z Německa mi tedy nepřijde košér, když to není vůbec potřeba. Dřevostavby RD až na nějaké výjimky vůbec nepatří na základovou desku! Další materiál na víc.

Jako uvědomuji si, že lidi netrápí ekologie. To je prostě věc povahy, ale že vypláznou částku na desku na pěnoskle za cenu za kterou se to dá postavit celé? Asi jsme fakt děsně zazobaný...

CUKI: proč ne? Vždyť je recyklovatelné...

VO_D_KOLEK: Já bych viděl přínos že udržuješ pod základy lépe teplotu blízkou průměrné teplotě země. Což je přínos jak v zimě tak v létě. Tedy ta teplotní delta nebude tak velká. Pěnosklo je řešení. Ale jak psal někdo dále ideálně jako vana. Třeba na min půl metru pěnoskla. A to už není moc ekologické, když vezmeš odkud se to vozí.
Pokud jsi stále u té dřevostavby, přijde mi hloupé vůbec o něčem takovém uvažovat. Drbeš se levou rukou za pravým uchem...

STETKINS: Jojo, simuluju v Thermu.
Dosypávat plánujeme normálně zeminou a štěrkem.

STETKINS: Vzhled by mi právě nevadil, naopak – přiznaný ztracený bednění bych vítal jako jasnej sokl.

Jasně, sokl bych zateplil z několika důvodů, jak jsem psal.
Navíc jestli bude takhle čouhat nad terén, tak asi budeš chtít nějak zakrýt tu krásu ZB :-D

STETKINS: Dimenze: jestli se nepleti, stěna 30 cm, podlaha 24 cm a střešní vazníky vyplním 60 cm foukané izolace.

STETKINS: Teď mi došlo, že jsem nenapsal (a nenakreslil), proč nejde plovoucí deska na izolantu: deska bude 1 m nad terénem, čili pasy budu ještě vysypávat zeminou atd.
Ale díky, už v tom mám jasno. Byť jsem ještě začal uvažoval o zateplení zevnitř – je to přízemní stavba, kde se to (jak poznamenal Cuki) vyloženě nabízí.

VO_D_KOLEK: Jasně, nevím, jaké máš dimenze těch izolací, ale je fakt, že ta zakládací tvárnice bude slabé místo. Zateplení soklu není nic drahého a výrazně to zlepší TI vlastnosti a navíc nehrozí ovlivnění statiky (pokud jsou tam zámrzné materiály). Já obecně tenhle typ založení nemám rád, hlavně u dřevostaveb, které děláme - ideálka je zakládat na izolační vaně (pěnosklo, xps), jak jsi psal, tam pak tyhle problémy neřešíš.

U kanaldy problém není - v kanalizaci nikdy není studený vzduch. I domácí ČOV si udržuje i v zimě teplotu nad 15°C.

STETKINS: Přikládám. Jak je vidět, tepelná izolace stěn a podlahy tvoří souvislou vrstvu (nejslabším místem je samozřejmě zakládací tvárnice, kde se tlučou tepelné a statické vlastnosti). Ještě lépe by fungovalo vnitřní zateplení stěn.
Deska a všechno pod ní v téhle variantě promrzá, což domu nad tím tepelně nevadí. Ale jak naznačil kolega z vedlejšího klubu, nemuselo by se to staticky líbit základům. A jak dodávám já, slabé místo vidím v prostupech pro odpady.

V jiné variantě počítám s vnějším zateplením pasů až do úrovně betonové patky, čímž se pod domem vytvoří podstatně teplejší prostor, jak je vidět na modelu (třeba https://www.pasivnidomy.cz/detaily/obvodova-zed-u-zakladu-reseni-s-tvarovkou-ks-iso-kimmstein-v-pate-zdiva-9).

VO_D_KOLEK: ideálně nahoď náčrt, takhle je to dost věštění. Asi tuším jak to myslíš, ale nechce se mi spekulovat :-D

VO_D_KOLEK: Tak odpady tam budou vždy, ne? Nebo asi nechápu tu úvahu s nimi.

VO_D_KOLEK: Napadají mě třeba odpady — to byl dost výrazný tepelný most.

TEPELNÁ IZOLACE SOKLU?
Spíš úvaha, ale proč ne: představte si založení na pasech s betonovou deskou. Když nosné i nenosné zdi založíme na materiálu, který přerušuje tepelný most (např. tvárnice z pěnoskla), je nějaký důvod zateplovat sokl, případně sokl s pasem? Samozřejmě za předpokladu, že zakládací izolační tvárnice bude mít dostatečnou tloušťku.
Šlo by o případ, kdy nelze použít plovoucí desku založenou na pěnoskle apod.

CUKI: tak vsak bys stejne mel mit hloubejs nez je zamrzna hloubka.

OGMIOS: To je přesně to co mě na tom trápí. Že se se to trochu vyučuje. Na druhou stranu i tak bude fungovat alespoň nějakej výpar.
Ona první věc proč to chci udělat že tím vyřeším zamrzání vsaku. Druhá že při velkým nedostatku tam bude aspoň nějaká závlaha

CUKI: hele myslim si ze jestli chces zavlazovat rostliny ve skleniku takto tak bys mel byt treba nekde ve 30cm od povrchu aby si to sklenikove rostliny jeste nejak rozumne vzaly. coz si myslim ze jsi necekal ze takhle melce. jde o to ze ve skleniku ti nebudou normalne rostliny korenit tak hluboko a musis pocitat s tim ze veskera voda tece dolu. tedy pokud chces vyuzivat odpadni vodu na zavlazovani ve skleniku tak to prefiltruj a posli to tam kapkovou zavlahou, pak to rostliny vyuzijou. to nad cim premejslis bys mel sklenik na vsakem a musel o to vic zalejvat protoze by ti vsak vypil vodu ze zavlahy.

AQUALOCO: Moje první stavba měla být původně nullhouse úplně pod zemí vyjma jižní prosklené fasády. Hlavní zdroj tepla měl být "bazén", ale kromě min 40m3 vody jsem musel vyřešit odpar a vycházely mi velké kubíkové objemy prostoru, nebo aditivní nutnost VZT. Nakonec to celé vyšlo na víc než mega, tak jsem to nerealizoval (skoro 20 let zpátky) Na odparu se nejvíce podílí povrch a tmavá barva zeminy.
Takže na to bych si dal pozor pokud ten prostor není největší. Navíc rostliny jak píšeš jsou další odpar navíc.