Prince of Persia: Sands of Time. Nikdy jsem to nehrál, takže jsem teď sáhnul po HD remasteru na PS3, že si jako doplním vzdělání. No a jako... fakt ne. Je úplně jedno, že je to 20+ let stará hra, to mi nikdy nevadilo a mám rád i mnohem starší hry. Ale tady mi prostě vadilo skoro všechno. Kamera, ovládání, soubojový systém, level design... No asi hlavně ta kamera. Jak to mohlo mít takový úspěch? :-) Po třech hodinách a třech trofejích jsem to ragequitnul. Už na to asi nemám nervy. A to jsem pěkně prosím dohrál Nomad Soul na Dreamcastu, což byl masivní porod. Ale tohle mi prostě přišlo ještě horší.

GUMBA: No arénovitý střílečky jsou pro mě takový, kde většina boje se odehrává v arénách tj. přijdeš do nějaký úzce ohraničený oblasti, tam bud přijdeš nebo něco aktivuješ a v tom okamžiku zaklapnou všechny vchody a východy a do prostoru začne proudit ohromný množství nepřátel. Většinou tam nemáš ani nic moc ke krytí, nějaký pasti apod, je to prostě agresivní boj kdo z koho. Hodně akčních her dneska má aspon pár takovejch arén, typicky s nějakym bossem, abys mu přeci nemohl utéct. U toho bosse nebo párkrát ve hře to beru, ale třeba tento čtvrtej Doom to tak má většinu hry, stejně jako třeba Shadow Warrior. Takže když po hodině absolvuju pár takovejch arén, tak to znechuceně vypnu. Dobře, ještě tak nějak beru když je to pojatý jako třeba v Gears of War, kde máš větší oblast, dá se tam krejt, využívat statický střílny atd. Ale když typicky v tom Doomovi máš bosse a primitivní kruhová aréna bez jinejch prvků a jen se tam naháníte, tomu řikám vývoj akčních her :) To už je fakt o dost lepší pojetí, co měl původní Doom, kterej měl taky vlastně arény, ale zase to byl obrovskej členitej prostor, spoustu zdí, sloupů, takže se tam dalo různě taktizovat.

ERRTU: vc1 ani vc2 jsem nikdy nehrál, jen jsem si půjčil repliku o neprodejnosti od samotných vývojářů :D

brno alert
Pterodon: Mladí a neklidní - Vzestup a pád série Vietcong
https://www.youtube.com/watch?v=oPMdwBvdpu4

PSY_CHAOTIC: Ohledně trojky s tebou souhlasím :-) Ale i ten Doom 2016 jsem si užil, dohráno na PS4 a zakoupen soundtrack, protože ten je na celé té hře určitě nejlepší.

Už tady trochu spamuju, ale tak do třetice :)
Doom (4) - Když jsem čtvrtýho Dooma před lety rozehrál, tak to bylo velký wow - grafika, skvělá hudba, parádní souboje. Jenže časem nějak moje nadšení vyprchávalo. Boj se zúžil skoro jen na arény, který v akčních hrách tak nesnášim. Takže jsem vždy hru zapnul na chvíli a po pár arénách otráveně vypnul. Do toho pár záseků. Naposled jsem se seknul u nějakýho bosse, zase naprosto tupá aréna, nechápu tenhle koncept, aneb vývojář je tak línej, že neni schopnej ani vymyslet zajímavý prostředí? Vždyť i ta aréna je tak debilně primitivní, že ji překoná leckerá nízkonákladová střílečka! Poslední kapkou bylo, když jsem hru nainstaloval na novej pc a všechny pozice byly pryč, i když uložení v cloudu? No šlo to z disku. Za mě je tohle nejhorší díl série. Původní první a druhej díl mě baví o dost víc a rád je kolikrát znovu rozehraju. Nejlepší je pro mě trojka, i když to jsem asi jeden z mála a je fakt, že to je uplně jiná hra :)

The Chant - Mám rád originální hry a to nejen horory. Poslední dobou jich vychází docela dost. Dal jsem šanci tomuto kousku, dle recenzí to nevypadalo špatně, bylo to ve slevě, tak proč ne. Na hře je nejzajímavější asi příběh a zasazení. Postavy jsou docela fajn, i když docela slušně jebnutý. Prostředí neni taky špatný, ale to asi to pozitivní končí. Hratelnost a teda hlavně boj je něco šílenýho. Celou dobu si řikám, na čem asi frčel ten, kdo tohle vymyslel? Hlavní zbraně na blízko 3 druhy nějakejch hůlek, kterejma švihám nepřátele. Na každýho platí něco jinýho. A nesmí chybět vrhací zbraně! Je libo špetku soli, olej nebo hořící olej? Plus teda nějaký magický schopnosti, ale to člověk použije jednou za uherskej rok. Moje trpělivost je hodně velká a zajímal mě děj, jak se to vyvine, tak jsem to zvládnul docela daleko. Ale když mě čekal další boss fight, kde navíc nemůžu používat část schopností, tak jsem to vzdal. Na tohle nemám nervy a nemám asi správný drogy jako tvůrci, abych si to užil.

Maid of Sker - nudnější hororovou hru a vlastně hru vůbec jsem snad ještě nehrál. Nevim, co to je za výmysl u některejch podobnejch hororovek dát hlavnímu hrdinovi rychlost dodělávajícího šneka. Neni to strašidelný, neni to zábavný, ale neskutečně otravný. Prostředí nijaký nezábavný a enemáci škoda mluvit. Většinou nedohrávám hry z toho důvodu, že se někde seknu a už nemám motivaci to řešit, je to v bodě, kdy ta hra už neni tak zábavná. Ale abych hru odinstaloval po cca 5h, že bych šel dělat radši cokoliv jinýho než ji hrát, nebavilo mě a nezaujalo vůbec nic, tak to se mi často nestává.

GUMBA: Jejda! To je právě to, co nemám moc rád :⁠-⁠) Nejsem na survival, spíš exploring. Strašně se mi v tomhle směru líbilo třeba Sable, když už jsme u toho. Jsem prostě máslo, co rádo hraje na jistotu :⁠,⁠-⁠)

DEEFHA: Jestli se k F:NV dostaneš, tak doporučuju hrát to na hardcore mode (nebo jak se to nastavení jmenuje), kdy musíš jíst a pít, léčení je obtížnější atd. Dá to tomu docela fajn náboj (třeba řešíš, jestli se napít radioaktivní vody v nějaký chatrči, když máš poslední Rad-X).

AVATAR: Já fakt radši vyzkouším to New Vegas, stejně se na to těším už dlouho :-)