PATR1K:
Prvorozený Kain, otcova pýcha, obdělával prach, by z něj povznesl plody. A denně se pod horkým sluncem lopotil, by sklidil zrno na chléb své rodiny. Druhorozený Ábel, skvělý a půvabný, krotil zvěř by sklízel jejich maso. A pomáhal jim v krvi při porodech. Vše zemské měli k ruce k zasazení. Vše živé bylo pod jejich vládou. Vše bylo sklizeno v souladu s Boží vůlí. A když pak přišel čas, kdy jim jejich otec řekl, že mají přijít s obětí, vzali to nejlepší a nejvzácnější k oltáři a zažehli pod tím plameny. Zrno a plody Kain nabídl, nejlepší z celé sklizně. Jehněčí krev však prolil jeho bratr a ta sladce zahořela. I pravil Hospodin Ábelovi: "Tvá oběť mě rozradostnila." Kainovi neřekl ničeho, jen od něj odvrátil tvář. Proč zatracuješ oběť mou, můj pane? Všechnu sladkost půdy kladu Ti k nohám, to nejlepší z lopoty pod horkým sluncem. Pročpak to není dost? Jakpak je v krvi jehněte více požehnání, než v láskyplné sklizni tolika skvělých plodů? Hospodin neodpověděl a já šel ke svému otci a pravil jsem: "V čem byla má oběť nedostatečná?" Nakázal mi hledat kazy v mých darech, neboť Hospodin nepřijme nic, co by bylo zkažené. Ale obětiny byly z nejskvělejších. I pravil jsem svému bratrovi: "V čem byla má oběť nedostatečná?" On připomněl, že zem není víc než pouhý prach a její obdělávání bylo trestem pro Adama a že chléb jísti je znak lidského hříchu. "Dej Hospodinu to, co nepovstalo z půdy," řekl mi. Tak konal jsem, jak on pravil a nabídl jsem krev. Konal jsem, jak můj otec pravil a nabídl jsem to, co bylo skvělé a půvabné. Konal jsem, jak mi nakázal Hospodin a nabídl mu to první a nejlepší, co jsem měl.
------Kniha Nod