Dnes po ránu Vobluďák ani neměl moc chuť vylézt z přístřešku, jen lehce zařehtal na pozdrav a koukal (normálně jde hned k východu). Tak jsem mu otevřel ohradu a šel se sednout na studnu, aby pak za mnou přišel (rozmýšlel se skoro 5 minut).
A ani pak nejásal nadšením, na vyčištění stál a čekal (jen do mne sem tam šťouchl nosem a dělal xichtíky loudící nějaký mls), ale pak se nechtěl ani jít vyválet na písek a ani projít ven. Ovšem ani "jeho" denní důchodcovští společníci na pastvě mu zjevně nebyli hned dost, protože když jsem ho tam k nim zavedl a pustil na pastvu, tak pořád řehtal po kobylách, které zůstaly v ohradě sousedící s jeho (kobyly na pastvu takto nechodí, protože by za pár dní praskly obezitou jak snadno se zrovna tyhle vyžírají).
Tak jsem Vobluďákovi alespoň opravdu pořádně vyčistil ohradu, přičemž se na mne celou dobu dívala jedna z těch sousedních kobyl a samozřejmě každou chvíli tam očumovala ta šedivá potvůrka, ale s jejím "ADHD" ona v klidu a na něco dlouho koukat nevydrží (ale zase je strašně přítulná a pokud se s ní začnou dělat nějaké zábavné blbosti, tak je k neutahání).