spise zacinam. shodou okolnosti s temi drevokaznymi (hliva, koralovec, sirovec, boltcovitka aj.). nedavno jsem nasel houbu, ktera vypadala jako lesklokorka ploska, z niz jsem si zacal delat nalevy, ale porad se mi to nezdalo, az se ukazalo, ze je to troudnatec pasovany, ktery ma (nastesti) taky pozitivni ucinky na organismus.)

DAW: doma se ti můžu podívat do Váňovejch Léčivejch hub, jestli tam něco je..
https://www.zbozi.cz/vyrobek/lecive-houby-podle-bylinare-pavla-pavel-vana/


něco málo zde
Léčivé houby a jejich účinky - Mykoweb
http://www.mykoweb.cz/kategorie-clanku/lecive-houby

ZATAMOKO: Tak jsem se s tvými radami dostal po dlouhém čekání a několika neúspěšných pokusech dostal na přenos z plodnice hlívy přes agar, zrno a očkování pelet na první výslednou plodnici hlívy :-)
Děkuji...

Teď znovu, efektivněji a bez těch chyb, které jsem si tu při pokusech nasekal.
Jdu na ten pokus bez pasterizace, jen zalít pelety vařící vodou.

Jinak celkem spolehlivě mi fungovalo vyříznout z hlívy kousek tkáně, prohnat ho lihem a vložit na zrno - zdálo se mi že baští rychleji než očkovaná z agaru.

Prbolém s agarem mám v tom, že vysychá, ale tys říkal že to řeší izolačka, tak si to musím vyzkoušet.

Narazil jsem na jeden trabl a tím je napadení sterilizovaného materiálu plísní.(neotevíral jsem petrisky zabalené v alobalu a když jsem se k ním po měsíci dostal, byly plné zelené plísně) Asi budu muset fakt sterilizovat tu hodinu a půl jak píšeš.
Do těch pelet se moc hnilobě ani jiným houbám či plísním nechce - nebo je hlíva celkem úspěšně požrala :-)
Tak hodně zdaru při hraní :.-)....

Sadba potřeba čerstvá a živá.. planetahub.cz spokojenost .. sklízím šitake a hlívu na buku už 3-4 rokem, za 2-3 měsíce bude vhodná doba pro očkování v lednu káceného dřeva

KRMITK0: z těchto mi nikdy nic nevyrostlo, tipuju to na stáří a špatné skladování... Cena taky bývá dost mimo realitu :)
Zkus třeba https://www.planetahub.cz/

Houbový okurkáč od známého :)

Mě teď hodně láká pěstování na dřevě nebo na jemné štěpce, ideálně bez ošetření, kdy se drť rovnou sype do sáčků a rovnou očkuje. Případně se před oškováním ještě prožene 90°C pasterizací resp. propaří v komoře.

Ona chuť hub ze slámy a ze dřeva je dost jiná. Ze dřeva jsou mnohem lepší, alespoň u shiitake mám takovou zkušenost.

EASYWAY: no to neber dogmaticky, každej máme jiné zkušenosti. Uvedené časy jsem zkoušel i v labu v rámci diplomky, proto jsem je sem napsal.
Když jsem s tím začínal, tak jsem se jim taky divil, nicméně Jablonský byl jiného názoru a asi ví proč :)

On je problém hlavně v tom, že dané teploty potřebuješ dosáhnout v celém objemu a vzduch, který je součástí mixu v sáčku se třeba neprohřeje, nebo vzniknout nějaká "studená jádra" apod.
Tekutá média jsou jasná, tam je to prakticky homogenní hmota.

Co se pomocných organismů týče, tak to byl právě předmět mojí diplomky.
Prakticky se jednalo o fermentaci substrátu při 30°C po dobu 24-48-72 h a následné tepelné ošetření (50-70-90-121 °C) a porovnání rychlosti růstu v širokých zkumavkách.
Při těch 30 °C se namnoží bakterie přirozeně obsažené v peletách a jejich exudáty i po tepelné úpravě působí pozitivně na naše houby, resp. antigonisticky proti nižším houbám aj. patogenům.

Problém však nastal u obohacených substrátů, kde to i po fermentaci a teplotním ošetření plesnivělo a hnilo. U chudých (samotné pelety) byly výsledky velmi slibné.