UGLUGF: No já jsem vlastně jel tu poutní cestu do Santiaga, takže jsem ji tak jako kopíroval přes Moravu, Rakousko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Francii, to jsem docela proletěl, že jsem se nikde ani moc nezdržoval, ale když jsem se v Saint-Jean-Pied-de-Port napojil na tu hlavní část, kde už to tou Poutí fakt žilo, jsem zpomalil a začal si to víc užívat. Do Santiaga jsem dorazil po pěti týdnech, co jsem vyrazil.
Pak jsem jel do Finisterre a Muxíe, což samozřejmě k pouti patří, a zpět do Santiaga. Tam jsem si uschoval kolo, koupil batoh a boty a nasedl na autobus do Ovieda, odkud jsem týden šel pěšky po Caminu Primitivu ňákých 300 kilometrů opět do Santiaga. Vyzvedl jsem bicykl a jel do Viga, kde jsem navštívil dva nádherné ostrovy Ons a Cíes parku Islas Atlánticas de Galicia, paráda, doporučuju.
Pak jsem pokračoval na jih do Portugalska, asi deset dní jsem strávil v horách Penneda-Geres, další highlight, hrozně se mi tam líbilo. Kopce relativně lidupusté vzhledem k období a každou chvilku ňáký krásný vodopád a libé údolní přehrady. Odtud přes Bragu do Porta, tam jsem se asi týden válel po plážích a po Caminu Portugues pobřežím opět do Santiaga. Tam jsem si vyzvedl svou třetí compostelu a vypravil se na sever po Caminu del Norte zpět k domovu. Bohužel mě chytl zánět zubu a přestože jsem to chtěl ve Francii řešit, nakonec jsem z Bayonne sedmi vlakama a autobusem ze Štrasburku potupně dojel ne po svých. Ale ve finále asi dobře, že tak, protože paní doktorka mi zub davala dohromady tři měsíce, takže bych si s ním cestou ještě užil.
Uf, to je román :)