• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PATISLAVOchrana přírody

    Ochrana přírody


    - klub pro odbornou i laickou veřejnost, které není lhostejný stav našeho i světového životního prostředí

    V tomto klubu uvítám:

    1) Diskusi nad převážně lokálními a konkrétními problémy životního prostředí - zastavování zelených ploch, vznikající skládky, kácení stromů, vybíjení zvěře, znečišťování vod, "zkulturňování" krajiny apod. Mělo by jít hlavně o vlastní zkušenosti - co jsme viděli a co jsme pro ochranu přírody udělali. Přidejte obrázky!

    2) Domlouvání nějakých drobnějších akcí. Boj s úředním šimlem provádějte zde: [ Obrana občana ]

    3) Tlachání o obecných problémech (ztráta druhové diverzity, kácení pralesů, šíření pouští, znečištění vod, smysl zoologických zahrad, regenerační schopnost přírody apod.). Diskuzi o globálním oteplování zkuste minimalizovat.

    4) Sdílení zkušeností z práce v neziskovkách.


    rozbalit záhlaví
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Mláďata orlů mořských letos v oblasti Českomoravské vrchoviny vyletí z rekordního počtu hnízd.
    Jedním z „pyšných otců“ je i dravec, kterého se podařilo zachránit po otravě karbofuranem a letos v lednu byl vypuštěn do volné přírody.

    Orlům se letos na Vysočině daří - Novinky
    https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-orlum-se-letos-na-vysocine-dari-40473851
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Zničenou krajinu po dolech na Karvinsku mohou oživit divoká zvířata - Novinky
    https://www.novinky.cz/clanek/domaci-znicenou-krajinu-po-dolech-na-karvinsku-mohou-ozivit-divoka-zvirata-40473574

    Rozsáhlé území mezi Orlovou, Karvinou a Havířovem poničené hlubinnou těžbou uhlí stále čeká na své nové využití. Moravskoslezský kraj nyní přišel s nápadem, jak část krajiny oživit novým způsobem: udělat z ní široké pastviny pro divoké kopytníky, a to i pro ty ohrožené, jako je např. asijský osel onager či indický jelen barasinga.„Tito velcí býložravci už jen svým běžným životem výrazným způsobem mění prostor, kde žijí. Tedy pozměňují skladbu vegetace a přirozeným způsobem zvyšují kvalitu půdy,“ sdělila krajská mluvčí Miroslava Chlebounová s tím, že vhodnost takovéto pastvy v daném území již byla krajem konzultována s odborníky na danou problematiku. Vyjadřoval se například zakladatel milovické rezervace Dalibor Dostál, odborníci z Ostravské univerzity i Zoo Ostrava.
    KUATO
    KUATO --- ---
    KONOPKA: není třeba, vlci jsou mimořádně plaší.. na člověka by zaútočili ve stavu mimořádné nouze, když by neměli dva týdny co do huby, což v našich krajích naprosto nehrozí..
    KONOPKA
    KONOPKA --- ---
    SCHWEPZ: Žijem se ženou v oblasti kde vlci prokazatelně jsou. Vrtá mi hlavou, zda se o ni mam bát, když jde v noci se psem (30kg) na vodítku?
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Vlci se usadili i na Vysočině - Novinky
    https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vlci-se-usadili-i-na-vysocine-40473187#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    Vlci už se usadili se vším všudy i na Vysočině. Doložila to aktuálně potvrzená analýza DNA z celkových tří letos ohlášených napadení hospodářských zvířat. Chovatelé tak radost zrovna nemají, ale podle odborníků by měli vlci oblasti spíše prospět, protože přemnožení kopytníci ničí nově vysazované lesy.

    Podle odborníků by nicméně měli vlci vysočinským lesům hlavně prospět. Více než 95% jejich potravy totiž tvoří spárkatá zvěř. „Kůrovcová kalamita (a její dopad na smrkové porosty v kraji) na počet kopytníků vliv neměla,“ uvedl Václav Hlaváč. AOPK proto nyní doporučuje chovatelům na Vysočině, jak zabezpečovat hospodářská zvířata; přirozené potravy mají šelmy v regionu dost.

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Ondřej Hercog, chovatel a propagátor čmeláků | Dvojka
    https://dvojka.rozhlas.cz/muze-lidstvo-prezit-bez-hmyzu-a-jak-muzeme-pomoct-cmelakum-prozradi-ondrej-9236290

    Proč mu přátelé říkají bombusofil? Z jakého důvodu existuje čmeláčí hnízdo jen jeden rok? Co mají čmeláci právě teď na práci a mohou létat i v dešti? Radují se milovníci čmeláků z toho, že pěstitelé využívají čmeláky k opylování rostlin ve velkých sklenících? Může lidstvo přežít bez hmyzu? Jak můžeme čmelákům pomoci?

    Čmeláci PLUS o nás – Čmeláci PLUS
    https://www.cmelaciplus.cz/cmelaci-plus-o-nas/

    Podcast Zahradní dobrodružství #03 Ondřej Hercog ze z.s. Čmeláci PLUS – fascinující život čmeláků
    https://www.youtube.com/watch?v=Iwdk00nAy-I
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Trošku krtek, trošku ptakopysk. Výjimečný vychuchol vymírá — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/trosku-krtek-trosku-ptakopysk-vyjimecny-vychuchol-vymira-348632?
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    CUKI: budem doufat, že ví, proč to dělají
    CUKI
    CUKI --- ---
    PALEONTOLOG: Ne tam je nejdřív bagr, který vytrhá kořeny co se dá a pak se na to položí UV nestabilní stavební plachta a ta se přisponkuje do země roxory. Vypadá to fakt děsivě.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    ono taky, jestli pod tou plachtou byl zrovna rakos?
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    CUKI: falt netusim, proc zrovna rakos. teoreticky me napada, aby nebranil odvodneni pri privalech, ale fakt jen spekukuju. plachta asi lepsi nez bagr
    CUKI
    CUKI --- ---
    PALEONTOLOG: Smrk je u nás taky svým způsobem invazivní. Jde mi spíše o to, že znám místa kde se rákos u koryt řek snaží udržovat, protože čistí vodu a udržuje ji v korytě (dělá stín a i přes svojí potřebu vody snižuje výpar. Ale když to najdu v místě kde bojují třetí rok s šíleným suchem a vidím koryta řek pokrytá černým plastem ze kterého se do pár let stane zaručeně mikroplast končící v lepším případě uprostřed oceánu...

    Dřív se rákos využíval hodně ve stavebnictví, dneska už není tolik potřeba tak asi...

    Ale napadlo mě právě že z nějakého důvodu získává dominantní postavení v biotopu. To samo není dobře, ale nevím čím.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    CUKI: tak je invazivní obecně, může bejt i nepůvodní druh. a v korytě řeky/potoka ho asi nechceš, na břehu jezírka to asi nevadí
    CUKI
    CUKI --- ---
    OKEYA: Mě spíš jde o to čemu ten rákos vadí? Je původní je? Zadržuje vodu v krajině? Jo? Proč ho tedy takto destruktivním způsobem vymydlit?
    OKEYA
    OKEYA --- ---
    CUKI: No, nikdy jsem to reálně u nás neviděl, na druhou stranu si nedovedu představit, jak jinak likvidovat rákos, než kompletním vybagrováním. Takže možná, když se to udělá dobře, může být to zakrytí šetrnější.....
    OKEYA
    OKEYA --- ---
    S tím podbělem bych to nepřeháněl, je nejspíš karcinogenní...
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Jaké pak pampelišky, já hledám podběl, plicník, prvosenku a mladé kopřivy na bronchiální směs ;)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Kůrovcová kalamita může prospět přírodě. Po těžbě dřeva se na vzniklých holinách často objevují desítky chráněných živočichů a rostlin. Biologové to zjistili při monitoringu na pětačtyřiceti lokalitách.

    Desítky kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů se objevují na pasekách po kůrovcové těžbě | České Budějovice
    https://budejovice.rozhlas.cz/desitky-kriticky-ohrozenych-druhu-rostlin-a-zivocichu-se-objevuji-na-pasekach-po-9196759
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    tak se v parcích pokochejte pampeliškami, protože je brzy posekají.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Motýli mizí z přírody a to je signál, že něco není v pořádku. Rok 2024 je vyhlášen rokem motýlů! | Hradec Králové
    https://hradec.rozhlas.cz/motyli-mizi-z-prirody-a-je-signal-ze-neco-neni-v-poradku-rok-2024-je-vyhlasen-9198100
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam