• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • zobrazit sekci
    BEZVĚDOMÍ

    --------------------------------------------------------------------------------

    Bezvědomí je projevem poruchy činnosti centrální nervové soustavy a bezprostředně ohrožuje život člověka, především udušením. Nejčastějšími příčinami je otřes mozku, dušení, tonutí, těžké otravy nebo infarkt.

    Příznaky:

    · člověk leží zhroucen na podložce, má zcela povolené svalové napětí, tedy i závěs jazyka, který vlastní vahou zapadá k zadní stěně hltanu a uzavírá tak přístup vzduchu do dýchacích cest a dochází k dušení
    · nereaguje na vnější podněty slovní ani mírně bolestivé

    První pomoc:

    · pokus o navázání kontaktu - zjištění stavu vědomí (oslovení, zatřesení)
    · šetrné otočení na záda
    · kontrola ústní dutiny (popř. její vyčištění)
    · uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy nebo trojitým manévrem (1 - předsunutí dolní čelisti, 2 - otevření úst, 3 - mírný záklon hlavy)
    · kontrola dechu (1. poslechem, 2. pohledem, 3. pohmatem)
    · kontrola tepu
    · vyšetření druhotných poranění
    · uložení do stabilizované polohy, která zabezpečuje stále volné dýchací cesty a zabraňuje vdechnutí žaludečního obsahu

    Praktické provedení stabilizované polohy:

    1. pokrčíme dolní končetinu, která je blíže u nás

    Příručka první pomoci - BEZVĚDOMÍ

    --------------------------------------------------------------------------------
    Bezvědomí je projevem poruchy činnosti centrální nervové soustavy a bezprostředně ohrožuje život člověka, především udušením. Nejčastějšími příčinami je otřes mozku, dušení, tonutí, těžké otravy nebo infarkt.

    Příznaky:

    · člověk leží zhroucen na podložce, má zcela povolené svalové napětí, tedy i závěs jazyka, který vlastní vahou zapadá k zadní stěně hltanu a uzavírá tak přístup vzduchu do dýchacích cest a dochází k dušení
    · nereaguje na vnější podněty slovní ani mírně bolestivé

    První pomoc:

    · pokus o navázání kontaktu - zjištění stavu vědomí (oslovení, zatřesení)
    · šetrné otočení na záda
    · kontrola ústní dutiny (popř. její vyčištění)
    · uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy nebo trojitým manévrem (1 - předsunutí dolní čelisti, 2 - otevření úst, 3 - mírný záklon hlavy)
    · kontrola dechu (1. poslechem, 2. pohledem, 3. pohmatem)
    · kontrola tepu
    · vyšetření druhotných poranění
    · uložení do stabilizované polohy, která zabezpečuje stále volné dýchací cesty a zabraňuje vdechnutí žaludečního obsahu

    Praktické provedení stabilizované polohy:

    1. pokrčíme dolní končetinu, která je blíže u nás


    2. tlakem na koleno od sebe zvedneme pánev, pod kterou zasuneme nataženou horní končetinu

    3. tlakem na koleno směrem k sobě a uchopením za paži vzdálenější horní končetiny přetočíme postiženého na bok

    4. provedeme tlakem na bradu a čelo záklon hlavy, obličej spočine na hřbetu ruky, která je dlaní k zemi

    KRVÁCENÍ

    --------------------------------------------------------------------------------

    Zástava masivního krvácení je základním krokem při poskytování první pomoci. Při poranění velké tepny je život člověka ohrožen během několika desítek sekund. Postupujeme vždy co nejrychleji. Každá delší časová prodleva může výrazně zhoršit celkový stav postiženého.

    Náhlá ztráta jedné třetiny objemu krve (asi 1,5 litrů) vyvolává šok.

    Krvácení dělíme na:

    - tepenné
    - žilní
    - vlásečnicové


    Tepenné krvácení

    Příčiny :
    nejčastěji rány - většinou hluboká bodná, řezná, sečná, v důsledku níž dochází k protětí tepny
    Příznaky :
    krev má světle červenou barvu, protože je okysličená krev vystřikuje z rány pod tlakem, je patrno tepání (pulzace) jejího proudu

    První pomoc zastavení krvácení
    1. stisknutí tepny přímo v ráně
    2. pomocí tlakových bodů
    3. přiložení tlakového obvazu
    4. pomocí zaškrcovadla

    Žilní krvácení

    Příčiny :
    povrchní řezné, tržně zhmožděné rány, hluboké odřeniny
    Příznaky :
    krev je tmavá, odkysličená, z rány volně vytéká, není patrna pulzace proudu

    První pomoc

    - okamžité zvednutí poraněné končetiny do výšky, které krvácení zastaví nebo výrazně omezí
    - položení poraněného, uvolnění tísnícího oděvu
    - přiložení tlakového obvazu
    - končetinu mírně vypodložíme

    Vlásečnicové krvácení

    Je porušena souvislost nejjemnějších cévek, které probíhají v podkoží. Příčinou jsou oděrky, drobné řezné a tržné ranky. Krvácení není pro pacienta stavem bezprostředně ohrožujícím život. Většinou se samo zastaví. Ošetření spočívá v přiložení sterilního krytí nebo přelepení náplastí s polštářkem.
    MOZKOLEBEČNÍ PORANĚNÍ

    --------------------------------------------------------------------------------

    Nejčastěji vznikají účinkem hrubého násilí na hlavu.

    Příznaky :

    OTŘES mozku:
    bolest hlavy, pocit na zvracení nebo zvracení, nevolnost, pacient si nepamatuje, jak se mu to stalo

    ZHMOŽDĚNÍ mozku:
    pacient je v déletrvajícím bezvědomí, zmatený, dezorientovaný, bolesti hlavy, zvracení, příznaky odpovídají poškození určitého mozkového centra (poruchy vidění, pohybu, apod.)

    STLAČENÍ mozku:
    většinou nitrolebním krvácením, déletrvající prohlubující se bezvědomí často s dvoufázovým průběhem, někdy rozšířená zornice, nereagující na osvit

    P r v n í p o m o c :

    1. kontrola dechu a tepu
    2. při vědomí - poloha vleže na zádech s podloženou hlavou
    3. v bezvědomí - poloha stabilizovaná s vyvýšením horní poloviny těla
    OBVAZOVÁ TECHNIKA

    --------------------------------------------------------------------------------

    Důležitou součástí první pomoci je i obvazová technika, která je často tím hlavním bodem v ošetřování.

    1. OBECNÉ ZÁSADY

    Účelem obvazu je:

    - zastavit krvácení
    - připevnit sterilní krytí
    - znehybnit v určité poloze
    - odsávat ranné výměšky
    - připevnit k poraněné části těla materiál

    Zásady přikládání obvazů:

    1. první vrstva obvazu, přiložená na ránu musí být vždy sterilní a přesahovat alespoň o 2 - 3 cm okraje rány

    2. po přiložení sterilního krytí se s ním už nesmí pohybovat, protože hrozí setření nečistot a infekce z okolí rány

    3. obvaz musí být dostatečně přitažen, ale nesmí škrtit

    4. postavení obvazované části musí být již od počátku konečné


    Zásady ošetřování poraněného:

    - poraněného vždy posadíme, nebo položíme
    - k poraněnému stojíme vždy čelem tak, abychom viděli na obličej a mohli s ním povídat
    - poraněnou část vždy velmi šetrně podložíme a přidržujeme
    - při ošetřování poranění s krvácením, nebo manipulaci s jinými tělesnými tekutinami (sliny, zvratky) používáme jednorázové gumové rukavice


    2. ROZDĚLENÍ OBVAZŮ

    Náplasťové obvazy
    Obinadlové obvazy
    Šátkové obvazy

    Náplasťové obvazy

    Jsou velmi jednoduché, běžně používané a rychlé. Používáme je k ošetření drobně krvácejících ranek. Patří sem leukoplasti, náplasti s polštářkem a další. Na následujícím obrázku jsou vyobrazena jejich různá použití.
    Dalším typem je tzv. Maltézský kříž. Používá se na poraněné špičky prstů.
    Poslední je leukosteh - na tržné rány, když je potřeba stáhnout okraje rány těsně k sobě.

    Obinadlové obvazy

    Obinadla jsou k dostání různých druhů a šířek, podle toho, co je třeba obvázat. Také se vyrábí již hotové obvazy, např. hotový obvaz č. 3, 4, nerit. Jsou pracnější než obvazy šátkové a při jejich použití je třeba větší zručnosti.
    Svinuté části obinadla se říká hlava, zbytek se nazývá volný konec. Šířku obinadla vybíráme podle postižené části. Začínáme od nejužší obvazované části těla a provedeme základní obtáčku, tzv. zámeček.
    Patří sem TLAKOVÝ OBVAZ, který vytvoříme z hotového obvazu č. 3. Přišitý polštářek použijeme jako sterilní vrstvu, druhý posuvný jako vrstvu tlakovou a obinadlem vše připevníme.

    Šátkové obvazy

    Tyto obvazy jsou velmi účelné, úsporné a rychlé. Ale pozor! Trojcípý zdravotnický šátek není sterilní. Proto nejprve musíme přiložit sterilní krycí vrstvu. Šátek má základnu a dvě ramena, 1 vrchol a dva cípy.
    K vytvoření obvazu můžeme použít 1 nebo více šátků.
    ŠOK

    --------------------------------------------------------------------------------

    Je to život ohrožující stav, a proto je třeba i zde co nejrychleji zasáhnout. Šok je přirozenou ochrannou reakcí organismu na nepřiměřenou zátěž. Nejčastěji je to úraz. Postupně selhává krevní oběh, klesá krevní tlak a je nedostatek kyslíku ve tkáních. Krev rozvádí kyslík. Pokud je krve nedostatek, je nedostatek i kyslíku. A protože kyslík je nepostradatelnou živinou pro tkáně, tak dochází k jejich poškození až smrti.

    Smyslem této reakce je centralizace (shromáždění) krve do životně důležitých orgánů (mozek, plíce, srdce), na úkor méně významných částí těla (vnitřní orgány břicha, kůže).

    Nejvíce citlivý orgán na nedostatek kyslíku je mozek. Buňky šedé hmoty odumírají za 3 - 5 minut bez kyslíku.

    Příčiny:
    velká ztráta tělních tekutin - masivní krvácení, rozsáhlé popáleniny II. stupně s puchýři, masivní průjmy a zvracení
    selhání srdce jako pumpy
    relativní ztráta tělních tekutin- prudké alergické reakce (dojde k rozšíření cévního řečiště)


    Příznaky:
    zrychlený tep nad 100 za minutu
    bledá, studeně zpocená kůže
    netečnost postiženého, pomalu odpovídá
    žízeň, pocit na zvracení
    v těžších stadiích poruchy vědomí až jeho ztráta


    První pomoc:

    technická a základní zdravotnická - odstranění příčiny úrazu a ošetření poranění
    vlastní protišoková opatření:

    Polohování:
    - protišoková poloha (zdvih dolních končetin alespoň o 30 cm)
    - autotransfúzní poloha (při masivním krvácení)

    Pravidlo 5T:

    TEPLO - snaha o udržení optimálního tepelného komfortu

    TEKUTINY - nikdy nepodáváme, pouze otíráme rty a obličej (výjimkou je přehřátí organismu a popáleniny I. stupně)

    TICHO - zabezpečení relativního klidu, uklidňování pacienta

    TIŠENÍ BOLESTI - správné ošetření poranění, léky proti bolesti nikdy nepodáváme

    TRANSPORT - co nejrychleji volat RZP - 155
    TEPELNÁ PORANĚNÍ

    --------------------------------------------------------------------------------

    Popáleniny
    Přehřátí
    Omrzliny
    Podchlazení

    1. POPÁLENINY

    Patří k nejtěžším úrazům, často zanechávají jizvy nejen fyzické, ale i psychické. Vyžadují nejkomplikovanější, nejdelší a nejnákladnější léčbu.
    Proto bychom se měli naučit, jak poskytnout rychlou a správnou první pomoc. Na té totiž mnohdy závisí celkový úspěch léčby pacienta.

    Popáleniny jsou poranění, která ohrožují pacienta z několika hledisek a skýtají tato nebezpečí:

    - rozvoj ŠOKU (dochází k ztrátě tělesných tekutin - tato tekutina je schovaná v puchýřích, které se objevují při II. stupni popálení a také bolest, kterou postižený cítí, přispívá k rozvoji šoku)
    - INFEKCE - při popáleninách dochází k poškození mechanické bariéry mezi vnějším prostředím a vnitřním prostředím organismu - kůže a do lidského těla se mohou dostávat choroboplodné zárodky, které pak působí nepříjemné komplikace a ztěžují hojení ran i uzdravení pacienta
    - ZTRÁTA TVARU A FUNKCE tkáně - pacient může i ztratit část končetiny (např. prsty) a jizevnaté hojení může poškozenou oblast deformovat


    Příčiny:
    účinek vysoké teploty na povrch lidského organismu - přímý plamen, roztavené látky, horké tekutiny, elektrický proud

    Závažnost poranění závisí na:

    1. Rozsahu poškození:
    nad 15% u dospělého a nad 10% popáleného povrchu těla u dětí vede ke vzniku šoku
    plochu můžeme odhadnout podle tzv. DEVÍTKOVÉHO PRAVIDLA
    pomůcka: plocha dlaně je 1% povrchu lidského těla

    - hlava a krk 9%
    - jedna horní končetina 9%
    - jedna dolní končetina 2 x 9%
    - přední plocha trupu 2 x 9%
    - zadní plocha trupu 2 x 9%
    - pohlavní orgány 1%

    2. Hloubce poškozené tkáně:

    I. stupeň:
    - zarudnutí kůže (překrvení)
    - silně pálí
    - rychle se hojí

    II. stupeň:
    - tvoří se puchýře (! rozvoj šoku !)
    - silně bolí

    III. stupeň:
    - nejhlubší poškození
    - zničena kůže i podkoží
    - htmlhází k odumření tkáně, zuhelnatění
    - nejčastěji elektr. proud, žhavý kov, přímý plamen
    - rána je necitlivá

    První pomoc:

    Technická PP:
    - zabránit dalšímu působení tepla
    - odstranění z dosahu horkého předmětu, vynesení z hořícího prostředí
    - svlečení horkého, mokrého, popř. hořícího oděvu
    - odstranění všech tísnících předmětů (prstýnky, hodinky, náramky apod.)

    Zdravotnická PP:

    - Dostatečně dlouhé a účinné CHLAZENÍ, které provádíme, dokud přináší úlevu - min. 20 minut, nejlépe tekoucí vodou, je nutno začít co nejdříve. Správné chlazení snižuje celkový stupeň poškození tkáně, zmenšuje bolestivost a působí protišokově.
    - STERILNÍ KRYTÍ RÁNY.
    - ZNEHYBNĚNÍ ošetřené části těla.

    - I. stupeň není třeba sterilně krýt, pouze dostatečně chladíme
    puchýře nepropichovat, příškvary (oděv, dehet) nestrhávat, na volném okraji odstřihnout
    !!! ránu nikdy nezasypávat, nemazat !!!
    - poraněný obličej nekryjeme, pouze chladíme
    - při sterilním krytí rukou je nutné mezi prsty vložit záložky z gázy
    - III. stupeň nechladíme (už nebolí), ale s maximální sterilitou kryjeme

    U rozsáhlejších popálenin vždy provádíme protišoková opatření.

    2. PŘEHŘÁTÍ

    Úpal - vzniká ve vlhkých horkých místech - prádelny
    Úžeh - vzniká v důsledku přímého působení slunečního žáru na nekryté tělo (často v kombinaci se slunečním popálením)

    Příznaky:
    zvýšení tělesné teploty až na 40° C
    malátnost, ospalost, bolest hlavy, závratě, nevolnost až zvracení, červená barva kůže
    zrychlený tep a dýchání, které bývá povrchní
    v nejtěžších případech poruchy vědomí (halucinace) až bezvědomí

    První pomoc:

    Technická PP:

    - zamezit působení vysoké teploty - odnést do stínu, do chladné, dobře větrané místnosti
    - uvolnění tísnícího oděvu

    Zdravotnická PP:

    - šetrné snížení teploty postiženého - vlažné či studené nápoje (minerálka)
    - studené obklady na čelo a končetiny nebo celkový zábal či vlažná sprcha

    !!! Pozor - nesmíme postiženého podchladit, má porušenou teplotní regulaci


    3. OMRZLINY

    Příčiny:
    vznikají na okrajových, nechráněných částech těla (prsty, uši, nos, brada) při jejich vystavení nízké teplotě. V tom případě dojde ke stažení cév a tím pádem ke snížení prokrvení těchto částí těla, kterým se organismus brání ztrátám tělesného tepla.

    Příznaky:
    I. stupeň
    bledá, někdy nafialovělá místa, pocit svírání, při oteplování je cítit píchání
    II. stupeň
    kůže je bílá až žlutá, mohou se tvořit puchýře, postižená část ztrácí citlivost
    III. stupeň
    tvrdá "vosková" místa, jsou nebolestivá, dochází k odumření tkáně

    První pomoc:

    - masírovat okolí postižených míst - zlepší se prokrvení
    - zahřívání poraněných míst - např. vložení prstů do podpaží apod.
    - nikdy netřeme sněhem ani jiným materiálem (zanesení infekce)
    - co nejrychleji dopravit poraněného do tepla - zahřívání celkové (horké nápoje, přikrývky) i místní (obklady, lázeň, u které postupně zvyšujeme teplotu z vlažné do teplé - nesmí působit bolest
    - u II. a III. stupně sterilní krytí, znehybnění a převoz na odborné ošetření

    4. PODCHLAZENÍ

    Příčiny:
    déletrvající pobyt v mrazivém nebo chladném vlhkém a větrném prostředí (horské túry)
    podchlazení podpoří:
    nedostatečné oblečení, tělesné vyčerpání, nedostatečný kalorický příjem, nemoc, úraz, vliv alkoholu

    Příznaky :
    studená bledá kůže
    rychlá únava, postižený si chce odpočinout, je ospalý nebo apatický (netečný)
    zpomalování životních funkcí (pomalý tep, povrchní pomalé dýchání) až poruchy vědomí

    První pomoc:

    - snažíme se zahřát postiženého (další vrstva oděvu, pozvolná masáž a pohyb končetin, příp. podání rychlého zdroje energie - cukr, čokoláda, nikdy alkohol)
    - rychlý odsun do závětří a do vyhřáté místnosti
    - šetrné zvyšování tělesné teploty (vyhřáté přikrývky, teplé oslazené nápoje, teplé obklady nebo celková koupel)
    ZÁSTAVA DÝCHÁNÍ

    --------------------------------------------------------------------------------

    Příčiny:
    - otevřené poranění hrudníku
    - aspirace (vdechnutí cizího tělěsa)
    - zhoršení plicního onemocnění
    - ožehnutí dýchacích cest

    Příznaky:
    - nejsou patrné pohyby hrudníku
    - z úst není cítit proud vzduchu
    - postižený má promodralé okrajové části těla (rty, uši, nos, nehty, brada) a sliznice = cyanóza, je pouze při zachovaném krevním oběhu
    - do několika desítek sekund htmlhází k zástavě krevního oběhu a ztrátě vědomí

    První pomoc - UMĚLÉ PŘETLAKOVÉ DÝCHÁNÍ

    - poloha na zádech
    r- evize dutiny ústní
    - uvolnění dýchacích cest (záklon hlavy, trojitý manévr)
    - kontrola dechu
    - zahájení 2 hlubokými rychlými vdechy (nečekáme na první výdech), které zajistí rozepětí plic a jejich okysličení
    - kontrola tepu
    - dále dýchání při frekvenci 12 vdechů do minuty - tj. 1 vdech za 5 s
    - kontrola účinnosti dýchání: pohyby hrudníku, mizí cyanóza
    ZÁSTAVA KREVNÍHO OBĚHU

    -------------------------------------------------------------------------------------------

    Příčiny:
    - náhlá srdeční příhoda (infarkt myokardu)
    - úraz elektrickým proudem
    - některé prudké otravy, alergické reakce


    Příznaky:
    - infarkt - bolest v levé polovině hrudníku, bolest je svíravá, prudká, může vystřelovat do krku, levé horní končetiny, celková slabost, dušnost, úzkost
    - není cítit tep na velkých tepnách (krkavice)
    - bledá barva kůže
    - rychlá ztráta vědomí, následovaná zástavou dechu


    První pomoc - nepřímá srdeční masáž

    - postižený musí být na pevné podložce (nikdy neprovádíme např. na posteli)
    - správné místo - nahmatáme si mečovitý výběžek hrudní kosti (na jejím dolním konci) a 2 prsty nad ním je místo, kam přikládáme hranu své dlaně, na ni dáme druhou dlaň
    - prsty směřují kolmo k hrudní kosti, nedotýkají se hrudníku
    - horní končetiny máme napnuté v loktech, stlačujeme hmotností horní poloviny svého těla, naše ramena jsou nad hrudníkem postiženého - hrudník je třeba promáčknout o 4-5 cm KPR
    - stlačujeme pravidelně, frekvencí 80-100 stlačení za minutu
    - pravidelně kontrolujeme, zda nedošlo k obnově srdeční činnosti (vždy po 1 minutě na krkavici)
    - účinnost masáže poznáme podle zlepšení barvy poraněného, je cítit tep na velkých tepnách


    Srdeční masáž s umělým dýcháním

    = KPR - kardiopulmonální resuscitace

    Při 1 i 2 zachráncích se pracuje v poměru 15 stlačení : 2 vdechy, s frekvencí 80-100 stlačení za minutu.
    PROČ JE RESUSCITAČNÍ POMĚR PRÁVĚ 30:2?

    - je výhodné dělat více kompresí (40% úmrtí na zástavu srdce je komorová fibrilace), protože většina postižení je primárně způsobená zástavou srdce

    - méně dechů je proto, že je žádoucí spíše hypoventilovat (tj. dodávat méně kyslíku), více dechy zvyšujeme tlak na mozek a tím zhoršujeme perfuzi (=prokrvení) srdce a mozku

    - je lepší masírovat než nedělat vůbec nic (sporadicky je masírování účinné jako ventilace)

    KDY ZAHAJUJEME RESUSCITACI?

    1. zástava dýchaní
    2. zástava krevního oběhu

    (resuscitací vědomí se přednemocniční péče nezabývá, je to součást dlouhodobé resuscitační péče)

    KDY NEZAHAJUJEME RESUSCITACI?

    1. jasné známky smrti
    - ztuhlost
    - posmrtné skvrny (tmavé, višňové až fialové)
    - posmrtný zápach

    2. vyhaslé zornicové efekty (zornice jsou zcela široké, spíše hraniční diagnostika)

    3. pokud bychom sami byli ohroženi na zdraví (požáry, únik plynu...)

    4. pro lékaře - pokud je prokazatelná zástava oběhu delší než 20min (problém je, že v praxi se to nezjistí)

    KDY RESISCITACI UKONČUJEME?

    1. po obnovení spontánní akce
    2. po příjezdu RLP a předání pacienta
    3. exhaust zachránce

    !!! ale v podstatě ji neukončujeme jako laici nikdy!!! (resuscitujeme do předání pacienta lékařům)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam