Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Antisemitismus
ECLECTICA
Tento prostor by měl sloužit k diskusi o antisemitismu - jeho projevech v minulosti, ale především k jeho alarmujícímu nárůstu v posledních letech.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
??? --- 12:06:14 11.3.2019
Do Evropy se vrací špatné časy. Děsí mě zanícená láska k Židům, mám z ní mrazení v zádech, říká rabín Sidon – Deník N
https://denikn.cz/...i-me-zanicena-laska-k-zidum-mam-z-ni-mrazeni-v-zadech-rika-rabin-sidon/?ref=tit


Jaké to je, být dnes Žid v Evropě?

Jsou období, kdy si užíváme ty příjemnější časy. Teď momentálně ty příjemnější časy máme už delší dobu v Česku. Domníval jsem se, že se od západní Evropy můžeme jenom učit…

Jaké to je, být dnes Žid ve Francii?

Asi dost těžké. V poslední době mě na tom nejvíc vyděsila jedna věc – ještě donedávna se zdálo, že antisemitští tam jsou Arabové. Tedy přistěhovalci z Afriky a odjinud. Ale v poslední době to už vypadá na neonacisty. A dokonce i na žluté vesty. Pokud se dají dohromady tyhle dvě bandy, je to strašlivě nebezpečné pro situaci Židů.

Umíte si představit, jak se dají dohromady neonacisté a přistěhovalci?

Těžko jsem si to dokázal představit a těžko si to představuju i dnes, ale fakt je ten, že když dva dělají totéž, myslí si totéž.

Nevylučujete tedy situaci, že více než sedmdesát let po konci druhé světové války by se Židé mohli stát nepřítelem číslo jedna v Evropě?

Už se to jednou stalo. Já jsem se do té doby zrovna narodil, takže zas tak dávno to není. Nejsem člověk, který by měl tendenci vymýšlet si nějaké hrůzostrašné scénáře o budoucnosti, ale fakticky to vyloučit nemůžu.

Navíc máte tu hrůzostrašnou rodinnou historii. Můžete to popsat?

Z té nejbližší strany mi v terezínské pevnosti zavraždili tatínka. Můj druhý táta to přežil…

Tomu se podařilo z koncentračního tábora utéct.

Ten utíkal. On byl hrozně mladej a šikovnej kluk. A z jeho rodiny to nepřežil nikdo. Maminka a jeho tři sestry zahynuly. Z rodiny mého tatínka zemřel jeho jeden bratr, zatímco tři sestry to přežily. Jedna z nich byla v Auschwitzu, kde jí Mengele vyoperoval vaječníky. Byla to mladá ženská… Ať se člověk podívá, kam chce, všude to bylo strašné.

Jak si vysvětlujete, že v Česku je antisemitismus možná nejslabší v Evropě? Polský historik Dariusz Stole říká, že hlavní příčinou je migrační krize, protože s sebou přinesla nárůst xenofobie a šovinismu.

Člověk musí být opatrný. Když jsem se já vrátil z emigrace, najednou jsem zjistil, jak je tu hrozně silné nepřátelství vůči Romům. A vůči všemu, co není české. To se mi strašlivě nelíbilo. Ale co se mi hlavně nelíbilo – že jsem mluvil s lidmi, kteří chválili Židy, jako bychom měli dvě hlavy, ale současně dštili síru na Romy. A používali přitom úplně stejnou rétoriku jako nacisti proti Židům.

Jakou roli v tom, že Češi nejsou moc antisemitští, může hrát izraelsko-palestinský konflikt? Tajemník Federace židovských obcí ČR Tomáš Kraus k tomu řekl: „Veřejnost je přesvědčována, že Izrael je největší nepřítel lidstva. A když tito lidé přicházejí do Evropy, nedělají velký rozdíl mezi Izraelem a Židy.“ My máme Miloše Zemana, který dlouhá léta silně podporuje Izrael, a v tom může ovlivňovat větší část společnosti.

V tomhle není Zeman výjimkou. Žádná bývalá vláda ani žádný bývalý prezident se tu nestavěli proti Izraeli. A myslím si, že Zeman tohle cítí podobně jako každý průměrný Čech. Jenže víte, my Židé nemůžeme říct, že Česká republika by neměla přijímat lidi, kteří k nám utíkají před válkou. Tím se dostáváme do stejné situace, v jaké jsme byli my těsně před válkou a za války. A taky nás nikdo nechtěl přijmout! Čili marná sláva, pokud člověk tuhle zkušenost jednou má, musí i v tomhle případě rozlišovat mezi lidmi, kteří skutečně utíkají, protože tam nemohou žít a chtějí si zachránit život, a lidmi, kteří se mezi nimi možná mohou ocitnout a které tam nasadil třeba Islámský stát. Může se to stát, ale od toho je policie, aby to prověřila.

Jak si tedy vysvětlujete ten rozpor, že česká společnost není antisemitská, ale je protiuprchlická? Je to tím, že Židy „už známe“?

Ano, Židy už známe a víme, že nám od nich absolutně nic nehrozí. A nakonec je nás tady strašlivě málo. V Praze má židovská obec patnáct set šestnáct set členů. Ta komunita je ještě pořád vyvražděná, takže nikoho nemůžeme ohrožovat.

Tomáš Kraus na otázku, proč k nárůstu antisemitismu v Evropě dochází zrovna teď, řekl: „Můžeme se domnívat, že dochází ke generační výměně. Je to už více než sedmdesát let od těch hrozných událostí druhé světové války, které otřásly světovým veřejným míněním, ale dnešní druhá a třetí generace už tomu není přímo vystavena. Pamětníci odcházejí.“ Takže hrůzy druhé světové války začínají blednout?

Jak jsme se tu bavili o těch neonacistech, tak musíme vzít v úvahu i levici. To jsou mladí lidé, kteří vyrostli v představách o demokracii a o tom, jak by to mělo být ještě lepší, a ještě lepší, a ještě lepší. A kupodivu se zhlédli v obětech kapitalismu. Hlavní oběť jsou pro ně Palestinci, kteří trpí pod Izraelem. Tito mladí lidé jsou automaticky na straně toho slabšího. A už nevnímají to pozadí, protože takhle se jim to hodí do jejich ideologie. To je tedy mé vysvětlení. Víte co, těch aspektů tam bude mnohem, mnohem víc. A nedejbože, aby došlo k situaci, kdy se všechny ty aspekty sejdou. On třeba latentní antisemitismus i ten více otevřený antisemitismus jsou snesitelné. S tím se dá žít. Ale ve chvíli, kdy se to všechno propojí, je to hrozně nebezpečná kombinace. Když třeba dnes přijde nějaký politik a řekne, že se to může, a ukáže lidem cestu… Když se pak takový politik stane třeba kancléřem, neštěstí je na světě.

Cítíte, že se náznak něčeho takového děje třeba v Anglii, kde labouristickou stranu už opustilo několik dlouholetých členů, protože předseda strany Corbyn se vyjadřuje protižidovsky?

Asi ano. Všude, jak ve Francii, tak v Anglii, to pozoruju a týká se to právě levice.

Abych uvedla nějaká čísla – tak třeba francouzské ministerstvo vnitra tvrdí, že se počet protižidovských incidentů v zemi loni zvýšil o 74 procent. To je přece šílené číslo.

Je. Ale v té Francii to zase není takové novum. Ale zvláštní je na tom právě to, že doposud v tom měli prsty jen Arabové. Ale už to neplatí.

Začínají se tedy sčítat ty aspekty, jak jste před chvílí varoval?

Vypadá to, že ano.

Je to téma, které rezonuje v pražské židovské obci?

Já jsem si dal jednou práci se zkoumáním, jak asi astrologové v letech před válkou vyčetli z konstelací, co bude. Zajímavé je, že ta konstelace se dá spočítat. Já vím, že nejste astroložka, ale z hlediska konstelace tam byly určité nebezpečné tendence. A hrozně silné. Ale nikdo z těch astrologů – a já jsem se díval do všech astrologických ročenek – si to nevykládal tak, že by mohlo dojít k válce.

Nikdo nikdy nepředpověděl holokaust?

Ani holokaust, ani ten obrovský válečný konflikt! Tím chci říct jen to, že lidé mají vždycky po ruce dostatek informací, aby si z nich mohli udělat nějaký závěr.

Co vy osobně? Bojíte se, jak se situace vyvíjí?

Abych pravdu řekl, zatím ne. Ale já se nemůžu pokládat za někoho, kdo má na tyhle věci dobrý čich. Já už toho mám taky dost. Cestoval jsem hodně po světě a dnes jsem rád, že jsem rád. Ale uznávám, že některé věci se jeví poměrně jasně. Kdybych byl…

Mladší?

Ne! Upřímný! Kdybych byl upřímný, tak bych sice neříkal, že mám strach, ale že všechno nasvědčuje tomu, že pro Židy se vrací špatné časy do Evropy.

V minulosti jste naznačoval, že kvůli vývoji v Evropě možná odjedete natrvalo do Izraele. To už tedy není aktuální?

Už jsem líný. Když jsem byl mladší, odjet do Izraele a postavit se tam k nějaké práci nebyl žádný velký problém. Ale stejně jsem to neudělal. A teď v sedmasedmdesáti letech tam jít? Z čeho bych tam žil?

Benjamin Netanjahu už před časem vyzval Židy, kteří se cítí být v Evropě ohroženi, aby se do Izraele přestěhovali.

Myslím si, že pro Židy v Evropě je tahle nabídka důležitá, protože vědí, že tu možnost mají. Množství francouzských Židů, kteří odcházejí do Izraele, každým rokem stoupá. Vždycky, když je v nějaké zemi blbě, se Židé hnou dál. Kdyby se nedej bože situace zhoršila i u nás, čeští Židé budou tuto cestu taky hledat.

Zmínil jste český antisemitismus. Jaké má projevy?

Já bych šel ještě dál. Bál bych se i toho filosemitismu. Tedy lásky k Židům. Samozřejmě u lidí, kteří nejsou v tom svém filosemitismu zanícení, je to v pořádku. Ale když to někdo dává hrozně okatě najevo, mám mrazení po zádech. Říkám si: proč on je náš přítel, když třeba o Romech mluví tak ošklivě?

Napadá vás důvod, proč to takový člověk dělá?

Hraje tu roli dost veliký obdiv k Izraeli – a pan prezident je toho příkladem. To je vždycky hrozně matoucí, protože svět není takový, že by to pořád šlo nahoru. Ono to má propady – a takový člověk může být jednoho krásného dne rozčarován…

… že jeho city nejsou opětovány.

Přesně tak. Ale nejenom to. Zcela jednoduše bude třeba krize v Izraeli, dejme tomu hospodářská… A už to stačí k tomu, aby se takový obdivovatel cítil oklamán. Řeknu příklad. Bylo to krátce poté, co jsem se vrátil z emigrace a stal se rabínem. Ohlásilo se nám představenstvo Československé obchodní banky. Samozřejmě jsme je se vší parádou přijali. Oni se na nás obrátili s tím, že se bojí, že je Klaus jako tehdejší ministr financí zničí. My jsme byli dost zaskočeni – opravdu od nás čekali, že jim reálně můžeme pomoci! Ani jsme se za ně nemodlili. Přitom to bylo tak jediné, co jsme pro ně mohli udělat. Tím chci říct, že představa o židovském spiknutí a o tom, jakou moc mají Židé, je všude ve světě nabubřelá.

Představuju si, jak vedení ČSOB zvažovalo: Tak komu řekneme? Židům, nebo zednářům?

Možná řekli oběma. Já to vnímám i po stránce romantismu. Proto jsem se ve chvíli, kdy jsem tu nastoupil jako rabín, snažil pokud možno Židy odčarovat. Chtěl jsem, aby veřejnost pochopila, že jsme úplně normální lidé, a nebyla pak zklamaná.

Nakonec se vám to asi podařilo. I když židovská obec je poměrně dost uzavřená a přísně hlídaná.

Ale ona musí být přísně hlídaná! To se nedá nic dělat. Natolik máme peněz, abychom si to mohli dovolit. Upřímně řečeno, kdo z funkcionářů si vezme na svědomí, že zruší ochranku a někdo tam vlítne a postřílí nám celou jídelnu?

Už ta věta „natolik máme peněz“ vzbuzuje hodně tajemna. Z čeho máte nejvíc peněz?

Třeba z turismu. Lidé chodí do synagog, platí vstupenky… A to je jeden z důležitých zdrojů příjmů. Pak máme vrácený majetek…

Nemáte přeplněné sejfy ve švýcarských bankách, jak se tak občas objevuje v různých konspiračních teoriích?

Ne. To opravdu ne. Víte, my ale máme také spoustu starých lidí, o které se obec musí starat. Jsme stát ve státě. Sociální výdaje jsou největší položka v našem rozpočtu. Na školství dáváme peníze… Samozřejmě to nejsou miliardy…

Kolik máte vlastních škol?

Jen jednu.

Jak to měli Židé těžké za normalizace? Právě židovská obec byla přece v neustálém hledáčku StB.

To můžu říct sám za sebe. Jednou mě komunisté sebrali a odvezli někam do tramtárie. A tam se mě nějaký mladý estébák ptal, jestli si myslím, že jsem tam kvůli tomu, že jsem Žid. Řekl jsem mu, že ne, protože nás sebrali víc a já tam byl jako Žid jediný. Fakt ale je, že na nás měli vyhrazené jedno celé oddělení. Sledovali obec a bojovali…

… proti sionistům.

Proti sionistům. Vytvořili si takového toho pavouka všech Židů… A stejně nás bylo víc, než si zakreslili. Stát na nás měl pifku a všechno židovské zakazoval. Měl jsem ale pocit, že společnost samotná není antisemitská. Mýlil jsem se, ale to vím až teď. Tím spíš dnes říkám, že zcela určitě záleží na tom, kam se vrtne politika. My si povídáme tady v hospodě, nikdo nás neohrožuje, vy si to napíšete a ono to vyjde… Ale ve chvíli, kdy by se k moci dostali antisemité, nemohla byste se se mnou ani sejít, natož o mně psát. Já bych se musel bát jít po ulici, aby mě někdo nezmlátil. Nebo mě policajti budou otravovat jen proto, že jsem Žid… A všechno je to představitelné.

To vás možná potěšilo, když před měsícem česká Sněmovna přijala usnesení o antisemitismu, čímž se konečně připojila k mezinárodně platnému paktu…

Nevím. Upřímně řečeno, když jsem ten text četl, přišlo mi, že to bylo usmolené na koleni. To, co sepsali, je srandovní.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček k tomu řekl, že „zlo a lež má jméno antisemitismus“.

Nojo, to jsou ty řeči.

Ještě na závěr, když jsme se bavili o latentním antisemitismu, patří tam i vyprávění židovských vtipů, které se týkají třeba i holokaustu?

Víte, musíme taky lidem nechat možnost, dělat si z nás srandu. Samozřejmě jsme v některých otázkách přecitlivělí. Většinou to vypadá tak, že když někdo vypráví židovské vtipy, moc vtipné to není. Někdy vycítím, že to vůbec není židovský vtip. Že to je jen zlý vtip o Židech. Ale tomu se nikdy nemůžeme vyhnout.

Můj známý tvrdí, že humor nemá mít hranice. Na to jsem mu oponovala, že bych si nikdy nedovolila říct vtip o židovském holokaustu. Dostala jsem odpověď, že vám, Židům, to nevadí. Tak by mě zajímalo, jak to je.

Je fakt, že my, Židé, skoro všechno spolkneme. Když cítíme, že už to je za hranou… Taky se mi to občas stane. A taky tomu člověku nevydrápu oči. Ale snažím se zdekovat. On třeba pořád ještě něco mele, ale já už jdu pryč. Zatím jsem nikomu facku nevrazil. Stejně by mi ji vrátil. Ale obecně řeknu jedno. Žertovat o holokaustu si můžeme dovolit jen my. A to ještě hodně opatrně.

DOCKINEZ --- 9:04:21 17.2.2019
‚Co Židé pociťovali subjektivně, potvrdila statistika.‘ Antisemitismus je v části Evropy opět na vzestupu | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/...-nemecko-berlin-francie-zide-nenavist-extremismus-rasismus_1902170730_och
DOCKINEZ --- 12:39:22 29.1.2019
Vandals throw Torah scrolls on floor in Jerusalem synagogue attack | The Times of Israel
https://www.timesofisrael.com/vandals-throw-torah-scrolls-on-floor-in-jerusalem-synagogue-attack/
??? --- 23:27:32 27.1.2019
DOCKINEZ --- 9:58:12 23.4.2018
Tamika Mallory: Boycott Starbucks Over Jewish Group Partnership | National Review
https://www.nationalreview.com/...tent=5adbed5604d3010493766ce0&utm_medium=social&utm_source=twitter

Odpornost
FLUO --- 14:02:37 16.5.2017
Dvě tváře českého národa - Reportermagazin.cz
http://reportermagazin.cz/a/i3qS5/dve-tvare-ceskeho-naroda#EIgweVVw8fY4RBzT.99

Pokud by však někdo bral vztah k homosexualitě za univerzální důkaz naší otevřenosti a tolerance, nechť skončí se čtením právě zde. Každý pátý Čech není ochoten přijmout jako své spoluobčany židy, což je po Arménii a Rumunsku třetí nejhorší výsledek ze zkoumaného vzorku. Tolerantnější postoj projevila dokonce i muslimská část kazašské či bosenské populace.

Jakmile místo židů dosadíme muslimy, propadneme se v pořadí hluboko za všechny ostatní vyjma Arménie, přičemž čeští katolíci prokazují nepatrně vyšší míru akceptace než lidé bez vyznání.
DOCKINEZ --- 17:01:22 27.4.2017
Migranti jsou antisemité, řekl v Rozstřelu přeživší z Terezína Pavel Hoffmann - iDNES.cz
http://zpravy.idnes.cz/rozstrel-pavel-hoffman-holokaust-dlb-/domaci.aspx?c=A170425_150523_domaci_jw
??? --- 9:58:08 15.1.2017
aneb klonim se spise k tomuhle textu http://www.shekel.cz/39533/masivni-antisemitska-kampan (a vazne jen cekam, co na to ABB - byt toho nepovazuji za nebezpecneho antisemitu, ale psychicky naruseneho cloveka)
??? --- 9:55:24 15.1.2017
ADAMIRA: sakra premyslim, ke komu to smerujes. posnul jsem sem aktualni kazuu, kde jedine, co jsem zvedavej je, kdy se k tomu vyjadri adam b. bartos. maximalne mi na tom prijde zajimavy, ze diskuze pod tim clankem je silne prozidovska, coz me vzhledem ke normalnim prubehum diskuzi na idnesu docela prekvpilo. to, ze petici vyrobej ucelove tak, aby tovypadalo jako strasidelnej projekt, treba me antisemitsky neprijde - prijde mi to jen blby.
ADAMIRA --- 5:24:10 15.1.2017
???: To je úžasné, jak je specifikována ta "vlna antisemitismu" - ve městě se objevil kolující dopis a v diskuzi se objevilo. Možná že by pomohlo trošku specifikovat tu kvantitu? Ale chápu, je zasekvůli čemu se trošku šlehat do zad :-)