Projev presidenta Kubánské republiky Fidela Castro Ruz při příležitosti slavnostního zahájení školního roku 2002-2003 nám. Revoluce, 16. září 2002
Pracovníci a studenti pedagogiky,
stavbaři profesionálí i dobrovolní,
pracovníci z řad strany, mládežnické a masových organizací, kteří jste se podíleli na výstavbě a rekonstrukci 779 škol,
vedoucí pracovníci podniků a orgánů, jež na tomto velkém díle spolupracovali,
dnes 16. září zahajujeme přesně podle předpokladu oficiálně školní rok a s plným nasazením vyhlašujeme potřebu uskutečnit až do posledních důsledků hlubokou a bezprecedentní revoluci ve vzdělání, do níž jsme se pustili. Mnohem víc než humanistickou povinností v duchu sociální spravedlnosti je pro náš lid imperativem naší doby a naší budoucnosti. Výsledky, jichž dosáhneme, mohou být přínosné i pro mnohé jiné národy světa.
Boj za národní osvobození s sebou přinesl potřebu odstranit negramotnost, zajistit učitele a školy ve všech koutech země, transformovat systém vzdělávání a jeho obsah, diversifikovat školství, vytvořit a rozvinout školy technického a odborného typu, znásobit počet vysokých škol a rozšířit je po celé zemi, vytvořit speciální školy pro desetitisíce dětí, které je potřebovaly, zpřístupnit střední a vysokoškolské odborné vzdělání všem mladým lidem, vytvořit statisíce internátních míst a další výchovné programy, jež se realizovaly nevídaným tempem.
V každé etapě byly při zdolávání zdánlivě nepřekonatelných obtíží a překážek, uprostřed neustálých podvratných a agresivních akcí ze zahraničí, tvrdé a nemilosrdné hospodářské blokády, pokusů o technickou a vědeckou izolaci, trvajících více než čtyři desetiletí, aplikovány nové metody.
Bylo postaveno a vybaveno tisíce škol všech typů, připraveny statisíce učitelů a pedagogů. Nezanedbala se ani příprava kádrů pro obranu vlasti a revoluce. Z vojenských odborných škol a akademií našich Revolučních ozbrojených sil a Ministerstva vnitra vyšly desetitisíce špičkových důstojníků, kteří prokázali své vlastenectví, internacionalismus a statečnost při plnění hrdinných a vítězných misí doma i v zahraničí.
Od prvního ledna 1959 bylo naplněn grandiózní vzdělávací úkol, který lze stručně ilustrovat skutečností, že na každého tehdejšího absolventa šesté třídy základní školy - a jejich počet stěží přesáhl 400 000 - revoluce vychovala nebo připravila dva intelektuály nebo odborně vzdělané profesionály na vysokoškolské úrovni.
O dosaženém pokroku svědčí početný kontingent vědců, kteří dnes pracují ve stovkách výzkumných ústavů nebo pracovišť v zemi. Proto někteří hovoří o první a druhé revoluci ve vzdělání, které předcházely současné etapě.
Čest a sláva mužům a ženám, kteří vykonali takové činy! Bez obrovského lidského kapitálu vytvořeného revolucí, by nebylo možné ani snít o velké revoluci ve vzdělání, kterou Kuba uskutečňuje v současné době a jejíž význam překročí hranice naší vlastní země.
Dosud jsme používali věci vycházející z všeobecně přijímaných koncepcí a metod, jež se zrodily z elitářských společností nejbohatších a nejrozvinutějších kapitalistických zemí. Revoluce bezpochyby prosadila některé vlastní přístupy, vhodné pro účely masového vzdělání a jeho dostupnost všem občanům a zejména dětem a mládeži.
Nyní se nám jedná o zdokonalení díla, jež bylo vykonáno, na základě zcela nových myšlenek a koncepcí. Dnes usilujeme o vzdělávací systém, který podle našeho soudu musí být a bude takový, aby stále více vyhovoval požadavku rovnosti, plné spravedlnost, sebevědomí a morálních a sociálních potřeb občanů podle modelu společnosti, pro jehož budování se lid Kuby rozhodl.
Takové cíle nejsou dostupné pro žádnou kapitalistickou společnost. Míra humanismu a solidarity nezbytná k jejich dosažení neexisuje a nikdy nebude existovat ve (kapitalistické) společnosti, jejíž vzdělávací a kulturní ukazatele budou bez ohledu na její bohatství a technologii za Kubou stále více zaostávat. Mnohé z těchto ukazatalů to již dnes nesporně dokazují.
Plné vědomí potřeby hluboké vzdělávací revoluce v naší zemi se zrodilo již na samém počátku bitvy myšlenek téměř před třemi roky, když jsme byli nuceni zmobilizovat všechen lid a žádat o podporu mezinárodní veřejnost, včetně americké v boji proti nelidské a kolosální nespravedlnosti, je byla na prostém, pracovitém, čestném a poctivém kubánském otci spáchána unesením pětiletého syna, oběti jedné z mnoha tragédií, jež se často odehrávají v důsledku vraženého zákona schváleného před více než 35 lety s cílem podnítit ilegální odchody a destabilizovat zemi.
Sama účast dětí a mladých lidí na pochodech a otevřených tribunách, jejich dojemná výmluvnost, jejich smysl pro solidaritu a vlastenectví, výsledek obětavého úsilí jejich učitelů a pedagogů v úzké spolupráci s rodiči, měla také velký vliv na zájem a pozornost věnovaný díky výchovným programům revoluce problémům a obtížím vyvolaným v důsledku speciálního období, nedostatku knih, sešitů a školních potřeb, stejně jako problémů jakéhokoli jiného druhu, jež mohly negativně ovlivnit vynikající přípravu našich mladších i starších dětí a mládeže.
Věděli jsme, že Kuba zaujímá s velkým předstihem první místo mezi všemi Latinskoamerickými zeměmi. Její děti dosahovaly téměř dvojnásobných znalostí v hlavních předmětech vyučovaných na prvním stupni základních škol: mateřském jazyce a matematice. Uznaly to i mezinárodní organizace. Při shromažďování údajů a úvahách, během každodenních jednání, jichž se účastnili vedle stranických kádrů i mládež, masové organizace, zástupce a vedoucí představitelé pionýrů a středoškolských a vysokoškolských studentů, jsme docházeli k závěrům a hlouběji poznávali mezery, problémy, obtíže a nedostatky, jež i přes mimořádné úspěchy, existovaly a ovlivňovaly náš vzdělávací systém a tím také výsledky, kterých by společnost, jako je naše, měla a mohla dosáhnout ve všech oblastech, jež se dotýkají jejích nejvyšších a nejvytouženějších cílů.
Z různých důvodů například klesal počet mladých lidí, kteří se hlásili na pedagogické instituty, aby jako jejich absolventi působili na školách prvního stupně. Stovky tříd v metropoli měly přes 40 žáků, průměr činil 37. Velká většina učitelů vystudovala před 15 - 30 lety. Jednoho dne by školy zůstaly téměř najednou bez zkušených a kvalifikovaných pedagogů. Na druhém stupni základních škol sílil nedostatek odborných učitelů pro jedenáct, dvanáct i třináct předmětů v ročníku. Jediný vyučovací turnus pro množství žáků. Redukování obsahu přednášeného předmětu. Zmiňuji jen některé obtíže. Nechci opakovat další, jež jsme osvětlili již dříve.
Působily zde objektivní i subjektivní faktory. To nejdůležitější však byla potřeba překonat staré koncepce.
Všeobecný kalamitní stav druhého stupně školství v celém světě nám nemohl být útěchou.
V bitvě myšlenek se právě mezi námi rodily nové nápady a z každého vznikaly další. Mnohé se týkaly školství a nejednalo se již jen o školáky, nýbrž o ekonomické, kulturní a politické vzdělání všeho lidu. Za pochodu se přijímalo jedno opatření za druhým. Každá nová myšlenka byla podrobena nejprve serióznímu experimentálnímu odzkoušení v reálných podmínkách. Nebylo možné ztrácet čas, ani čekat bůhví jak dlouho. Prostředků bylo málo. Musela se hledat dostupná řešení. Z nedostatku prostředků na tisk knih se rodila časopisecká vydání materiálů (tzv.) \"Univerzity pro všechny\" na novinovém papíře, cenných literárních děl, obsahu zvláště významných kulatých stolů. S jedním dolarem se tak daly vytisknout materiály, jejichž cena byla 150 nižší než cena knihy v jakémkoli knihkupectví ve světě.
Snad nejvýznamnější byla myšlenka využít masové sdělovací prostředky a audiovizuální a počítačové vybavení pro výuku mladších i starších dětí a dospělých ve školách i doma. Všeobecně se rozšířilo využívání televize a videa jako vysoce účinných audiovizuálních prostředků na prvním a druhám stupni základních škol. V současnosti je v celé zemi v každé třídě k dispozici televizor (81 169), a na každých 100 žáků video. V minulém školním roce bylo instalováno 44 790 počítačů a připraveno přes 12 000 mladých pedagogů pro výuku tohoto předmětu nejen na vysokých školách, nýbrž od předškolního věku
(kde jsme získali zajímavé zkušenosti se schopností dětí tuto techniku přijímat) až do dvanáctého roku školní docházky.
2 320 venkovských škol, tedy všechy, jež do té doby tuto možnost neměly, bylo pro tento účel elektrifikováno pomocí solárních panelů.
Obrovský dopad bude mít i myšlenka rozšířit vysokoškolskou výuku do všech koutů země, vzhledem k přípravě desetitisíců výpomocných učitelů a pedagogů, sociálních pracovníků, instruktorů umění, dělníků a techniků zvyšujících si kvalifikaci na vysokoškolské úrovni, studentů vzdělávajících se v rámci plánů komplexní výchovy mladých a dalších programů rozvoje, z nichž mnozí by měli pokračovat ve vysokoškolském studiu při zaměstnání nebo v místě svého bydliště.
Nelze zde vypočítávat desítky příkladů. Mnozí z přítomných vědí, jak četné programy začínaly a jak se rozvíjely. Práce to byla intenzívní a výsledky jsou povzbudivé.
První závěr k tomu, co jsme dokázali, zní, že je nutně zapotřebí v započatém díle pokračovat a zdokonalovat ho. Málem by se dalo říci, že jsme sotva začali.
Co nejstručněji se budu snažit uvést některé údaje.
Výdaje na školství na rok 2002 včetně investic se odhadují na 3,121 miliardy pesos a představují 11,4 % HDP. V tomto ukazatali jsme byli vždy před ostatními zeměmi této polokoule.
Počet žáků školských zařízení činí 2 623 300, z toho 423 277 internátně, 635 739 polointernátně a 1 564 284 externě.
Předškolní zařízení a školy prvního stupně: 995 581
Školy druhého stupně: 502 533
Střední všeobecně vzdělávací školy: 161 017
Speciální školy: 55 668
Technické a odborné školy, včetně škol připravujících výpomocný pedagogický personál, instruktory umění, učitele tělesné výchovy a sportu, umělecké a jiné školy: 606 653.
Počet studentů vysokých škol různých druhů a směrů: 201 257.
Počet studentů na školách komplexního vzdělávání mladých ve věku od 17 do 30 let, kteří jsou bez zaměstnání a dnes studují, nebo si zvyšují kvalifikaci s finanční pomocí od státu v závislosti na stupni dosaženého vzdělání, dosáhl již 100 591 osob.
V příštích týdnech budou otevřeny školy pro nejméně 90 000 pracovníků z cukrovarnictví, kde dochází ke snižování počtu pracovníků v souvislosti s restrukturalizací tohoto průmyslového odvětví v důsledku nízkých cen tohoto produktu na mezinárodním trhu, jež zemi působí vysoké devizové ztráty. Budou pobírat slušný příjem odvozený od svého dřívějšího platu a současně získávat rozsáhlé všeobecné a odborné znalosti, jež přispějí k pozvednutí jejich sebevědomí a budou velmi užitečné jako pro ně jako pracovníky, tak pro zemi. Poprvé v dějinách tak vzniká zaměstnání - studující.
Počet aktivních učitelů a pedagogů, jež má země v současnosti pro tyto programu k dispozici činí 222 286 osob.
Celkový počet pracovníků ve školství, pedagogického i nepedagogického personálu, dosahuje 433 200.
Počet školských zařízení: 13 343.
Za posledních 18 měsíců bylo po celé zemi vytvořeno 4 453 nových tříd s kapacitou přes 90 000 žáků. Školství v metropoli již naplnilo ideální cíl maximálně 20 žáků na učitele a třídu. V ostatních provinciích bylo stejného cíle dosaženo na většině škol prvního stupně. Pokud je někde počet žáků ve třídě vyšší, starají se o ně dva učitelé namísto jednoho. Pouze 19 000 žáků prvního stupně, tj 2,6 % z celkového počtu zapsaných dětí, se dosud nemůže těšit takto příznivým výukovým podmínkám, avšak během tohoto roku by tento nedostatek měl být odstraněn.
Naší největší současnou výzvou jsou druhé stupně základních škol. V kubánské metropoli existuje například 167 škol tohoto supně s 89 900 žáky, kteří mají k dispozici pouze 657 různé velkých učeben, po 30, 35, 40 a 50 žácích. Kolem 35 000 žáků má proto prostory buď pouze pro dopolední nebo pouze odpolední vyučování.
Vzhledem k tomu, že cca 50 000 žáků odchází obědvat domů nebo jinam a část z nich se již do školy na plánované školní nebo mimoškolní, mnohdy nepovinné aktivity již nedostaví, a zároveň desetitisíce žáků nemá možnost dopoledního i odpoledního vyučování, stává se, že mnoho žáků tohoto stupně škol vídáme běhat v době vyučování po ulicích. K překonání těchto potíží na druhých stupních základních škol je v hlavním městě zapotřební ekvivalentu cca 1200 tříd po 30 žácích, opatření k vyřešení problému s obědy, lepší organizace činností, zvýšení discipliny žáků a náročnosti pedagogů a rodin. Díky ochotě téměř všech současných pedagogů tohoto stupně škol vyučovat dva a více předmětů, posile tisíců komplexně připravených výpomocných učitelů, které připravujeme, optimálnímu využití moderních audiovizuálních prostředků, jež jsou k dispozici, se zvýší znalosti, jež by mládež v této etapě svého života měla a může získat.
Ostatní provincie prožívají na tomto stupni škol podobné obtíže, avšak rozhodným a vytrvalým úsilím je překonají.
Jak to, že Kubě náleží přední místo ve vzdělání ve světě? Nemůžeme již srovnávat s latinskamerickými zeměmi a zbytkem třetího světě.
Posuďme údaje přicházející různými cestami o stavu vzdělání v rozvinutých státech a porovnejme je s naší zemí:
Školní docházku na prvním stupni základních škol absolvuje:
na Kubě 100 % dětí, ve Španělsku 100 %, ve Francii 100 %, v Holandsku 100%, v Itálii 100 %, v Japonsku 100%, v Norsku 100 %, v Portugalsku 100 %, ve Švédsku 100 %, v Dánsku 99 %, ve Spojeném království 99 %, ve Finsku 98%, v Kanadě 95 %, v USA 95 %, v Irsku 92 % a v Německu 86 %.
Zdroje: UNESCO a Euridice.
Procento žáků, jež dokončí pátý ročník:
Kuba 100, Německo 100, Dánsko 100, Finsko 100, Japonsko 100, Norsko 100, Kanada 99, USA 99, Francie 99, Itálie 99, Španělsko 98, Švédsko 98, Irsko 97 a Portugalsko 97.
Zdroje: UNICEF, UNESCO.
Hodnocení ze 100 bodů v matematice:
Třetí ročník: Kuba 78,2, Kanada 54,5, Anglie 40,2, Island 34,1, Irlsko 53,7, Japonsko 77,4, Norsko 31,6, Portugalsko 45,4, Skotsko 44, USA 54,6 a Holandsko 59,6.
Čtvrtý ročník: Kuba 81,6, Kanada 70,4, Anglie 53,2, Island 56,9, Irsko 71,3, Japonsko 86,7, Norsko 63,7, Portugalsko 60,7, Skotsko 62,4, USA 70,3, Holandsko 83,4.
Ve třetím ročníku jsme předstihli všechny.
Ve čtvrtém ročníku je před námi pouze Japonsko a Holandsko.
Zdroje: OCDE a UNESCO.
Vysílání vzdělávacího televizního kanálu:
Kanada ano, Japonsko ano, Dánsko ne, Španělsko ne, USA ne, Finsko ne, Francie ne, Irsko ne, Norsko ne, Nizozemsko ne, Portugalsko ne, Spojené království ne, Švédsko ne.
Zdroj: veřejně dostupná informace.
Kuba má cosi víc než vzdělávací kanál. Denně vysílá 10-12 hodin vzdělávacích programů na dvou celostátních kanálech a navíc používá vzdělávacího kanálu, který se stále rozvíjí. V současnosti pokrývá metropoli země a velkou část provincií Havana a Santiago de Cuba. Do konce tohoto školního roku bude dostupný ve všech správních střediscích a větších městech provincií a ve značné části venkovských oblastí. Jako součást systému organicky spjatého se všemi úrovněmi a typy školství v zemi bude mít mnohem vyšší počet hodin školního vysílání.
V žádné jiné zemi ve světě nic podobného neprobíhá.
Zdroj: veřejně distupné údaje.
Televizor k dispozici v každé učebně:
Kuba ano, Německo ne, Kanada ne, Dánsko ne, Španělsko ne, USA ne, Finsko ne, Francie ne, Irsko ne, Itálie ne, Japonsko ne, Norsko ne, Nizozemsko ne, Portugalsko ne, Spojené království ne, Švédsko ne.
Je to privilegium obecně rozšířené vzdělávací metody, jež existuje pouze v naší zemí.
Zdroj: veřejně dostupné pdaje.
Poměr pedagogů na obyvatele:
Kuba jeden na 42,23, Dánsko jeden na 53,6, Portugalsko jeden na 54,7, Švédsko jeden na 55,4, Francie jeden na 62,7, Irsko 64,6, Kanada jeden na 66, USA jeden na 67,7, Španělsko jeden na 68,5, Nizozemsko jeden na 69,6, Japonsko jeden na 77,8, Německo jeden na 78,7, Finsko jeden na 79,2, Itálie jeden na 83,5 a Spojené království 83,95.
Zdroj UNESCO.
Maximální počet žáků na třídu na škole prvního stupně:
Kuba 20, Kanada 25, Španělsko 25, Norsko 25, Spojené království 25, Dánsko 28, Německo 30, Spojené státy 30, Finsko 30, Francie 30, Japonsko 30 a Porgugalsko 30.
V případě Německa a USA neexistuje jednotný ukazatel pro celou zemi, nýbrž liší se v jednotlivých spolkových zemích a státech USA.
Zdroj: veřejně dostupné údaje.
Jak je zřejmé, překonali jsme ve většině hlavních ukazatelů z oblasti vzdělání nejrozvinutější země. Téměř aniž jsme si to uvědomili, jsme je předehnali. Při svém sociálně ekonomickém kapitalistickém modelu nemají nejmenší šanci nás předstihnout. Takovou měrou, jak budou současné projekty dozrávat a my budeme odstraňovat nedostatky a obtíže, bude se náš odstup zvětšovat.
K těmto ukazatelům vzdělání se přidruží úsilí desítek tisíc instruktorů umění, kteří se již začali připravovat, exploze ve všech odvětvích umělecké činnosti a v intelektuální sféře, rychlý postup našeho lidu k všeobecné komplexní kultuře.
Nejde o sny ani fantazie. Začínají to být viditelné skutečnosti. Za ně opravdu stojí za to bojovat.
Vlast nebo smrt!
Zvítězíme.