úvod
témata
události
tržiště
Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
K dispozici jsou také mobilní aplikace
přihlásit
přihlásit
pamatovat si přihlášení
neviditelný
bez kontroly IP
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
jít na ...
nejnovější
12/2020
09/2020
06/2020
03/2020
12/2019
09/2019
06/2019
03/2019
12/2018
09/2018
06/2018
03/2018
12/2017
09/2017
06/2017
03/2017
12/2016
09/2016
06/2016
03/2016
12/2015
09/2015
06/2015
03/2015
12/2014
09/2014
06/2014
03/2014
12/2013
09/2013
06/2013
03/2013
12/2012
09/2012
06/2012
03/2012
12/2011
09/2011
06/2011
03/2011
12/2010
09/2010
06/2010
03/2010
12/2009
09/2009
06/2009
03/2009
12/2008
09/2008
06/2008
03/2008
12/2007
09/2007
06/2007
03/2007
12/2006
09/2006
06/2006
03/2006
12/2005
09/2005
06/2005
03/2005
12/2004
09/2004
06/2004
03/2004
LITERATURA
»
poezie, povídky, citáty, myšlenky
poezie & texty různých autorů
FIN
"Ty jsi cynik, prasák, kurevník a lhář. A na tom, to mi můžeš věřit, není nic složitého."
Geralt Marigoldovi (a jedna z nejlepších definic básníka vůbec)
<<
<
>
>>
Máte k tomu co říct?
Vložte se do diskuze
.
FIN
---
1:14:30 19.5.2013
(
+1
)
Carl Sandburg
(Horoskop orloje, přeložil Jan Zábrana)
Vzpomínám na tvá bílá ramena
a smích,
co jimi otřásal.
Vzpomínám,
jak jsi ten smích
z bílých ramen setřásla.
LITTLEFOX
---
15:49:16 6.5.2013
(
+1
)
Když zvedne zahrada víčka svých pařenišť
(jen o kousíček dál, u řeky, na nábřeží),
je duben, vzpomeň si, křehký jak listí, svěží,
od skal se odráží sluneční zlatá tříšť.
Ve větru na šňůře vlá prádlo, modré, bílé,
jdou kolem cikáni, smějí se. Krásná chvíle.
Po řece pluje džbán a láhev. Kdo z nich pil?
Odešel daleko a už se nevrátil.
Odešel hledat ráj, tak jak já jej hledám,
odešel daleko k tajemným abecedám,
jí mokré haluze a bloudí po krajích,
kde vlna, strom a zvěř se zlehka slévají.
A slunce hraje na skleněnou
píšťalu, flétnu. Robert Desnos
Ivan Blatný, Melancholické procházky
SONA1
---
1:05:05 9.3.2013
trocha klasiky:
Praze (Halas, Torzo naděje)
Malověrní Čas kostižerný
jí jenom krásu dal
a z polí stenných křik iluminoval
kamenné texty portálů a zdí
Tak bude vždy
Malověrní
Tak bude vždy
Za vraty našich řek
zní tvrdá kopyta
za vraty našich řek
kopyty rozryta
je zem
a strašní jezdci Zjevení
mávají praporem
Je lehké listí vavřínů
a těžký padlých sníh
Já vím Já vím
Jenom ne strach Jen žádný strach
takovou fugu nezahrál sám Sebastian Bach
co my tu zahrajem
až přijde čas až přijde čas
Kůň bronzový kůň Václavův
se včera v noci třás
a kníže kopí potěžkal
Myslete na chorál
Malověrní
Myslete na chorál
BOFO
---
15:48:38 5.2.2013
Je to zem, kde básník je hovno,
pravil Antonín Sova, učitel Hrubínův.
Je to zem, kde ze tří nějvětších z nich
vydal svědectví jedině Zahradníček,
Seifert pozdě, Holan nikdy.
Je to zem, kam naházíš-li deset
Dantových Božských komedií,
skončí pod třemi recenzemi a pak v Pečkách
na ohromném smetišti a vzadu čoudí Velim.
Je to zem uzamklá ne snad na deset západů,
ale ta, která nemíní komunikovat
v domnění, že je pupkem světa.
Ale ona není pupkem, je jeho slinivkou břišní,
orgánem, na který lépe nesahat.
(I. Diviš: Verše starého muže, 1995)
MAART
---
14:22:53 5.2.2013
Praha Jana Palacha
Miroslav Holub
Vyšlo v časopise Listy, týdeníku Svazu československých spisovatelů, 23. ledna 1969, ročník II., číslo 3
A tady dusají Picassovi býci.
A tady pochodují Daliho sloni
na pavoučích nohách.
A tady bijí Schoenbergovy bubny.
A tady jede pán de la Mancha.
A tady Karamazovi nesou Hamleta.
A tady je jádro atomu.
A tady je kosmodrom Luny.
A tady stojí socha bez pochodně.
A tady běží pochodeň bez sochy.
A je to prosté. Kde končí
Člověk, začíná plamen.
A pak v tichu slyšet drmolení
Červů popela. Neboť
Ty miliardy lidí v podstatě
Drží hubu.
BOFO
---
14:16:45 5.2.2013
BUĎ ŠŤASTEN!
Tvoje ústa nepromlouvají,
tvými ústy je promlouváno
tvoje srdce nebije
tvým srdcem je bito
o zem a o bránu jiného srdce
o bránu muk a o bránu slasti
a BUĎ ŠŤASTEN, že je tomu tak,
tvá všechna rozhodnutí jsou jen zdánlivá,
tvá rozhodnutí z tebe samého
mohla by být jen rozhodnutími smrti,
zatímco život, být živ, být žit, a přesto žít -
toť zaživa sic umírat, ale přec jen v ZÁZRAKU!
(Ivan Diviš)
FIN
---
19:03:41 31.1.2013
(
+3
)
Mezi tupci
Jiří Kolář (Prométheova játra 1950)
Žít mezi tupci
je daleko těžší
než-li žít se zvěří
Zvěř odhání oheň
zbraň i slovo
se zvířaty lze žítv pokoře a odříkání
v ochočení sebe sama
ale s tupcem
a mezi tupci?
Nepomůže nic
Zde slovo není slovem
oheň není ohněm
zbraň není zbraní
pokora pokorou
odříkání odříkáním není
mezi tupci jsi stále sám
a co děsivějšího
stáváš se zvolna
chtěj nechtěj jedním z nich
Řekni tupci
že život je něco jiného
než pohodlí
že je to neustálý boj
tím plnější čím těžší
že radost je podmíněna námahou
láska čistotou
pravda samozřejmostí
smutek opravdovostí
že ptá-li se na člověka
musí se ptát na tajemství
že hledí-li na sebe
nevidí nic
nechá-li duši stranou
-------------------------
Pane zachraň mne!
LITTLEFOX
---
21:16:25 18.10.2012
(
+1
)
Charles Bukowski
projížďka peklem
lidé jsou otrávení, nešťastní a zoufalí, lidé jsou
zahořklí a pomstychtiví, lidé jsou zklamaní a bojácní, lidé
jsou naštvaní a nenápadití
a já mezi nimi projíždím na dálnici a to, co jim
zbývá, vyjadřují stylem své jízdy –
někteří jsou záštiplnější, nepříjemnější než jiní –
někteří nechtějí být předjížděni, někteří se v tom jiným snaží
bránit
- někteří se pokoušejí blokovat vám přejezd mezi pruhy
- někteří nesnášejí auta novějších, dražších typů
- jiní v takových autech nesnáší starší modely.
dálnice je přehlídka laciných a malicherných emocí, je to
lidstvo v pohybu, většina lidí vyjela z místa, které nenávidí
a jede někam, kde to nenávidí stejně tak či
ještě víc.
dálnice jsou ukázkami toho, co se z nás stalo a
většina bouraček a smrtí je kolizemi
neúplných bytostí, bídných a šílených
životů.
když jedu po dálnici, vidím duši obyvatel
svého města a je hnusná, hnusná, hnusná: žití udusilo
srdce.
KATHARO
---
12:43:27 11.10.2012
Blud, hloupost, skrblictví, hřích plný nepravosti,
nám sedá na duších a těla trápí nám,
a my pak skýtáme krm milým výčitkám
jak pobudové vším, jež na své kůži hostí.
C.B.
KATHARO
---
22:28:04 15.9.2012
Jak jsem byl ohromen
výroky velkých mistrů
a chtěl také s nimi spřádat
nesmrtelná slova
Nechci teď říct
že jsem se stal obětí velikášství
a klauniád
Ale když kočka přede
netouží po věčnosti
Gato
<<
<
>
>>