Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
poezie & texty různých autorů
FIN
"Ty jsi cynik, prasák, kurevník a lhář. A na tom, to mi můžeš věřit, není nic složitého."
Geralt Marigoldovi (a jedna z nejlepších definic básníka vůbec)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
KATHARO --- 22:28:04 15.9.2012
Jak jsem byl ohromen
výroky velkých mistrů
a chtěl také s nimi spřádat
nesmrtelná slova
Nechci teď říct
že jsem se stal obětí velikášství
a klauniád
Ale když kočka přede
netouží po věčnosti

Gato
SONA1 --- 17:23:16 2.9.2012
Jan Skácel:

Třmeny

V září, když kořen v zemi uhnije
a podzim píská na psí kost,
po stepi vítr žene katránový keř.

Uťatá hlava letí po větru
a je mi úzko, je mi skoro k pláči,
najednou nevím,
jestli k smrti stačí
odhodit křivou šavli,
volat: Neudeř!

V září a v podzimním větru
po stepi běží,
běží na obzoru
kutálen větrem katránový keř.

Blízko je k vraždám, k stínání a zlu,
je blízko k tatarskému koni,
tma roste z trav a z osin kavylu,
mosazné plíšky na postroji zvoní,
udidlo koňskou tlamu rve...

V září a v podzimním větru
po stepi beží,
po pouzdřanské stepi,
kutálen větrem katránový keř.
BUBLINKY --- 11:25:05 24.8.2012
Jiří Kolář - Dny v roce a roky v dnech, 22. červenec - pondělí

Co všechno by chtěl člověk nazvat básní, co
všechno za báseň vydává, co všechno prohlašuje
za poezii. Sláva času, třikrát sláva! Sláva smrti,
třikrát sláva!
Jak krásná věc je čistý list papíru. Mám okamžiky,
kdy potřebuji přikrýt si listem čistého papíru
ruce, zakrýt obličej, kladu si jej na tvář jako ruku
milenky, dotýkám se ho rty.





Jiří Kolář - Dny v roce a roky v dnech, 7. září - sobota

Chceš-li páchat zločiny nejhlubšího zrna,
chceš-li rozsévat tupost a hloupost, nad kterou
by se zastavilo nebe, uskutečňovat nesmysly,
které by se zdály přijatelné i bláznu, nečiň to
sám, jestliže nechceš, aby tě stihl vzápětí
spravedlivý a krutý trest. Čím větší množství
stoupenců upoutáš, tím snadněji se staneš pánem
a pak je ti dovoleno vše.
Talent poznáš okamžitě. Nedívej se jinam nežli
na sebe, chceš-li jej hned poznat. Prolomí led
tvé krve, vzkypí tvou nenávist, vynutí na tvém
srdci touho sprovodit jej ze světa anebo stejně
těžkou a nevídanou lásku, což je jedno.





SONA1 --- 22:54:19 13.8.2012
Výpisky z mladické četby Topola, hezké vzpomenout, furt je to dobré:

...většinou jsem šel do města
motat se po pár těch ulicích
nějak naložit s mladým životem
můj adresář je plnej telefonů
tvůj tam taky byl
ale někdy to nestačí
ta touha se vymazat
je nějakej fašismus
a na erbu světa je idiot s kvérem
a na doživotí světovej je doktor blbec
a tak ať sem aspoň kaprál svýho zvěřince
a pořád mi vadí
když někoho zavražděj nediv se
a rozhodně nechtít nic moc
a určitě aspoň kousnout do tý boty v ksichtě
a "všichni kdo žijí naj naději" cha
a Vrána odmítá vypovídat
Dymour zmizel pod kolama
Meluzín v blázinci
a mně šeptá Ježíšek k vánocům dárek:
rozbal si ten balík pitomče ale provázky
si schovej navaž je na sebe život
je tvrdej
pro toho kdo je měkkej vyju jako pes

(Konverzace in Miluju tě k zbláznění)

---------------------------------------

...pořád budeš čekat že se to změní
ale časem ti přestane vadit
i to že v tvým bytě v tvým pokoji
v tvý kůži v tvým zrcadle v tvejch hadrech
a s tvejma nehtama v tvejch očích
pořád ten samej přátelskej kretén
a zpívá ti pořád tu samou písničku:
"zlatý časy jsou zrovna teď"

(Srdce skáče ve svým koši in asi taky Miluju tě k zbláznění)

(obé fragment)
FIN --- 10:31:39 23.6.2012
VEHUIAH --- 12:45:00 9.6.2012
Jan Zábrana
88

Ve světle končící noci
pod sprchou jejích očí
a zpytovaná špína
na něm narůstala
... tehdy prvně
si dosáhl sám na sebe
a pak už pořád dosahoval.

Ozvalo se krátké zachroptění
v žárovce,
když se drátek přepálí a spadne,
vyšroubovala srdce stejně hravě
jak žárovku z objímky
a od té doby se to s ním táhne,

nic se nehnulo z místa,
šest let přelezlo plot
usínání a probouzení
a pořád se to s ním táhne,

znova stojí
ve světle končící noci,
pod sprchou jejích očí
a zpytovaná špína
na něm narůstá,
znova s tím půjde na rentgen
d á t s e p r o h l í d n o u t,
znova to riskne.

Mě podrž
No jo Tak dobře
Co má bejt


znova se s ní půjde milovat,
jen už si k tomu nebude brát srdce,
vyšroubované stejně hravě
jak žárovka objímky,

znova ten teplý čpavý pot
ze smaltovnické pece podpaždí,
znova se nad ním totéž tělo zavře
v stoupavých minutách sem a tam,
sladkých jak fíky a drobně zrnitých jak fíky,

znova, to všechno znova,
po obědě, když uloží děti spát
a dokud on je v práci:
pojď, pojď mě milovat,

nic se nehnulo z místa,
jen břicho ploché jak umyvadlo
s chrchlavou odtokovou dírou uprostřed
je změklé, samá vráska od porodů,
nic se nehnulo z místa,
jenom ona má záchranné pásy špeku pod kůží,
jenom on má dvouhrbého velblouda dvou koutů na čele,

jenom už nejsou krásní,
už jim to ani nijak extra nesluší,
nic se nehnulo z místa
a přesto,
jejich mládí je pryč

No jo Tak dobře Co má bejt
Jdem na To víš
Źe na tebe jsem letěl vždycky


To jenom ty, lásko,
teď voníš
jako nohy v keckách
na sklonku srpnového dne
po tréninku,

jenom byt,
kde jako po bitvě
se před léty tak šťastně probouzeli nazí
s bezbarvou medůzou spermatu ve zvarhanělém moři prostěradla,
rozválcovaní jak šesták na koleji lokomotivou milování,
ve sněhobílém tratolišti vajglů z předešlého večera,
kde snídali víno a koňakem si otírali spánky,
kde nebyly žádné zlaté prsteny, jen stálé zlaté časy,
kde kruhy kouře vydýchanéz plic
seděly za svítání na záclonách jak malí modrošedí ptáci,
kde jednou zrána klečel a studivýma pochromovanýma klíšťkama
stříhal nehty z jejích štíhlých nohou,

ten byt
je teď po ránu
plný dětského křiku,
už se tam nemohou
procházet nazí
ona a její muž,
ne, to už nemohou,
to už teď nejde -
teď hned jak vstanou
si musejí vzít
něco na sebe.


(ze sbírky Utkvělé černé ikony, souborně ve svazku Básně, MF-Torst, 1993)
VEHUIAH --- 19:57:19 5.5.2012
Paul Celan
Fuga smrti

Černé mléko jitra večer je pijem
pijem je v poledne ráno a pijem je v noci
pijem a pijem
kopeme hrob tam v povětří není tam těsno
Muž bydlí v domě hraje si s hady on píše
píše když stmívá se do Němec tvé vlasy zlato Margareto
dopíše vychází před dům a hvězdy se třpytí zahvízdá na svoji smečku
hvízdne na svoje Židy a velí kopat hrob v zemi
velí nám hrajte k tanci jen hrajte

Černé mléko jitra v noci tě pijem
pijem tě ráno a v poledne pijem tě večer
pijem a pijem
Muž bydlí v domě hraje si s hady on píše
píše když stmívá se do Němec tvé vlasy zlato Margareto
Tvé vlasy popel Sulamit kopeme hrob tam v povětří není tam těsno

Volá hlouběji ryjte vy tady a ostatní zpívejte hrajte
k opasku sahá v ruce má zbraň jí mávne a modré má oči
hlouběji zaryjte rýče vy tady vy ostatní hrajte dál k tanci

Černé mléko jitra v noci tě pijem
pijem tě v poledne ráno a večer tě pijem
pijem a pijem
Muž bydlí v domě tvé vlasy zlato Margareto
tvé vlasy popel Sulamit hraje si s hady
Volá sladčeji hrajte smrt to smrt je z Německa mistr
volá temněji přejeďte struny těch houslí pak budete povětřím stoupat co dým
pak najdete hrob tam v oblacích není tam těsno

Černé mléko jitra v noci tě pijem
pijem tě v poledne smrt je z Německa mistr
pijem tě večer a ráno a pijem a pijem
smrt je z Německa mistr modré má oko tvář bledá
trefí tě kulkou z olova trefí co hledá
muž bydlí v domě tvé vlasy zlato Margareto
štve svoji smečku na nás a dává nám ve vzduchu hrob
hraje si s hady a sní to smrt je z Německa mistr

tvé vlasy zlato Margareto
tvé vlasy popel Sulamit

přeložil Radek Malý
Fuga smrti se už v tomto auditku kdysi dávno objevila v překladu Ludvíka Kundery Tady je Malého esej o básni a srovnání dalších deseti překladů.



VEHUIAH --- 17:35:23 5.5.2012
Pavel Rajchman
V modrém světle

Stojíme v modrém světle.
Oba nazí, oba opilí, obklopení vůní
z továrny na perník.
- Můj pyj jak olovnice k zemi. Má píč
orosená kapkami z ranních rostlin. -
(Pod žebry šátráme, duše chceme!)
Modré světlo
překrývá tma kolemjdoucích očí...
Naše zuby o sebe tinknou...
...kohouta rozkousnou...
Kdo zakokrhá? Ano..., ten pán
s rty od omítky... a oblohy.

(ze sbírky Androgyn, Český spisovatel, 1996)
LITTLEFOX --- 7:56:35 26.1.2012
Bohumil Hrabal
Zdraví a kráse vstříc
kosmetikou Elida



Buďme pak potom statečni a plni snění,
když ze všech míst sem táhne smrt a chlad,
pak mozek sám, který jsa zcela rozštěpený,
na všechny strany stříká protiklad,

že není, kde se zachytiti a není více hvězd
a lásky není, ani luny brunátné za stmívání
a ani hovor milostný a skřípot písku cest.
Jen jídlo, šaty, soulož, práce. A zívání,

co dělati než nadejde čas jíti spát,
jen prchlý pohled v zrcadle, tak jako vrah,
když na mrtvolu v prostěradle pohlédne.

A básník, který dostal úkol život hlídat
a v lásce bdět, směje se idiotsky u vrat
a chlastá z lahve. Je půlnoc nebo poledne?

(ze sbírky Barvotisky)
SONA1 --- 14:44:21 10.11.2011
Za Magorem...ať odpočívá v pokoji a má tam připravenou dobrou flašku...


Neplavil jsem se po mořích
a přece sedím v lodi
nade mnou nebe ve mně hřích
dva věrní lodivodi

Namísto stěžně vztyčen kříž
tak pořád doufám že mě něžně
nad vodou podržíš

Ivan Martin Magor Jirous: Magorovy labutí písně (tuším)