Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
poezie & texty různých autorů
FIN
"Ty jsi cynik, prasák, kurevník a lhář. A na tom, to mi můžeš věřit, není nic složitého."
Geralt Marigoldovi (a jedna z nejlepších definic básníka vůbec)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
NEMESIS --- 12:39:45 7.6.2009
UBIK: dobrá, dobrá, mažu...ale naposled to tu bylo 9. 1. 2007...to mi nepřijde zas tak nedávno...
BUBLINKY --- 9:49:45 3.6.2009
Jan Placák/Procházka sadem

***

Noční korespondence přátel

Vzal sis Stilnox? Píše Honza
Vzal, odpovídá Ivan
A co?
Nic.
Já si vzal taky jeden, a nic.
Vem si Rivotril, píše Honza
Už jsem si vzal, odpovídá Ivan
A co?
Nic.
Já si vzal taky jeden, a nic.
Vem si Nitrazepan, píše Honza
Už jsem si vzal, odpovídá Ivan
A co?
Nic.
Já si vzal taky jeden, a nic.
Vem si Rohypnol, píše Honza
Už jsem si vzal, odpovídá Ivan
A co?
Nic.
Já si vzal taky jeden a nic.
Vem si do postele lahev whisky, píše Honza
Už jsem si vzal, odpovídá Ivan
A co?
Nic, ale aspoň něco.
Já si ji taky vzal, a nic, ale máš pravdu, aspoň něco.


BUBLINKY --- 9:40:57 3.6.2009
Jan Placák/Procházka sadem

***

Svalit se do trávy
a nic nedělat
jen se dívat
jenom ne na lidi
jen poslouchat
jenom ne slova.
BUBLINKY --- 9:38:21 3.6.2009
Jan Placák/Procházka sadem

***

Slunce tu nezapadá
ale prostě se schová za mraky
a najednou je tma

Snad kdysi
za svitu praskající louče
svou rukou neumělou
jsem na stěnu namaloval
co rád bych pojedl k večeři.
UBIK --- 23:07:28 2.6.2009
Zima

Stále jsem hovořil o zimohrádku, až jsi řekla: tak mě
                                                                         tam zaveď.
A tu jsem se počal vymlouvat: možná, že se zklameš,
je to uprostřed polí a v lese jsou divoké kočky,
na schodech jsou sochy, které si ovívají pohlaví lopuchou,
nebudou se ti líbit.
Přiznám se, řekl jsem, že jsem si něco vymyslel.
Ale tys uhodla, že jsem si vymyslel všecko, a řeklas:
už si taky myslím, že by se mi nelíbil,
nemám ráda divoké kočky a nikdo nás tam nečeká,
nemysli na to.


(Ivan Wernisch, Zimohrádek, 1965)
LITTLEFOX --- 23:30:24 15.5.2009
Nicanor Parra


POSLEDNÍ PŘÍPITEK



Ať chceme nebo ne
máme pouze tři možnosti:
včerejšek, přítomnost a zítřek.

A vlastně ani tři
neboť jak praví filozof
včera je včera
patří nám pouze ve vzpomínce:
na růži která už opadala
další lístek vykvést nemůže.

Ve hře zbývají
jen dvě karty:
přítomnost a zítřejší den.

A vlastně ani dvě
protože je jasně dané
že přítomnost existuje
pouze tím že se stává minulostí
a ta už uběhla...
jako mládí.

Když se to sečte
zbývá nám jenom zítřek:
pozvedám svou číši
na den který nikdy nepřijde
ale který je to jediné
co skutečně máme.
LITTLEFOX --- 11:02:25 22.4.2009
Miroslav Holub

KOZA A SVĚT



Je tu problém
uzavřeného vesmíru.
Je tu problém pevného bodu
a posuvného ideálu.
Je tu duch kladu
a duch záporu.
Všudypřítomný
problém volby:
TO NAPĚTÍ, BOŽE, TO NAPĚTÍ !
LITTLEFOX --- 21:05:19 26.3.2009
Egon Bondy


VÁŠ IMPERIALISTICKÝ MÍR
je nejhroznější možná sračka
systém celosvětového koncentráku
a padají svobodní na všech stranách
v zájmu
celosvětového míru
našich báječných supervelmocí
kdo je zotročen
tomu se slovem mír zacpe huba
kdo není zotročen
bude hned zítra
a dobré výdělky k tomu
2 – 3 auta do každé rodiny
televizi pro zničení vlastního myšlení
poslance pro umlčení
LITTLEFOX --- 0:19:47 15.3.2009
Nechci malovat obraz,
chci raději být tím,
jenž jeho skvoucí nemožnost
prohlíží s dojetím,
a znát, jak prsty cítí se
při tazích úžasných,
jež budí sladká muka,
nádherné zoufalství.

Nechci mluvit jak kornet,
chci raději být tím,
co nese měkce k stropu
a ven a do výšin
vzdušnými vesnicemi –
podobna balonu,
nadnášena rtem z kovu,
pilířem k pontonu.

A básníkem být nechci,
je lepší ucho mít
zmámené, bezmocné, šťastné,
a oprávnění ctít,
výsadu tak strašlivou,
mít jako výbavu
umění – dát se ohromit
záblesky nápěvu!


Emily Dickinsonová
ELFOS --- 17:14:44 22.2.2009
Ivan Blatný

Probuzení



Zlatá vypouklá vlna naráží měkce na okno pokoje,
mým lůžkem stoupá sladkost jak míza mezi pelestmi,
šálek čaje, cinknutí lžičky, vaše ruka,

vaše zcela malé, mělké studánky,
roztroušené po těle,
jen co by se napil zlatem ochmýřený pták. –

Psát básně znamená
všimnout si, jak zní kroky v parku po dešti
na cestách posypaných pískem,
všimnout si vody v důlcích starých říms,
listu a zrcadlení pěnkav.


(ze sbírky Domovy, vydala Euromedia Group k. s. – Odeon roku 2007)