úvod
témata
události
tržiště
Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
K dispozici jsou také mobilní aplikace
přihlásit
přihlásit
pamatovat si přihlášení
neviditelný
bez kontroly IP
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
jít na ...
nejnovější
12/2020
09/2020
06/2020
03/2020
12/2019
09/2019
06/2019
03/2019
12/2018
09/2018
06/2018
03/2018
12/2017
09/2017
06/2017
03/2017
12/2016
09/2016
06/2016
03/2016
12/2015
09/2015
06/2015
03/2015
12/2014
09/2014
06/2014
03/2014
12/2013
09/2013
06/2013
03/2013
12/2012
09/2012
06/2012
03/2012
12/2011
09/2011
06/2011
03/2011
12/2010
09/2010
06/2010
03/2010
12/2009
09/2009
06/2009
03/2009
12/2008
09/2008
06/2008
03/2008
12/2007
09/2007
06/2007
03/2007
12/2006
09/2006
06/2006
03/2006
12/2005
09/2005
06/2005
03/2005
12/2004
09/2004
06/2004
03/2004
LITERATURA
»
poezie, povídky, citáty, myšlenky
poezie & texty různých autorů
FIN
"Ty jsi cynik, prasák, kurevník a lhář. A na tom, to mi můžeš věřit, není nic složitého."
Geralt Marigoldovi (a jedna z nejlepších definic básníka vůbec)
<<
<
>
>>
Máte k tomu co říct?
Vložte se do diskuze
.
ELFOS
---
15:40:48 28.6.2008
WILLIAM WORDSWORTH
Sonet napsaný na Westminsterském mostě dne 3.září 1802
Krásnější výhled nenabídne Zem:
má místo duše v sobě věchet slámy,
koho ten majestát zde neomámí:
teď město halí se jak oděvem
nádherou jitra; nahé, v tichu svém,
divadla, lodě, střechy, věže, chrámy
do polí, do nebe jsou zotvírány,
jen třpytí se ve vzduchu průzračném.
Slunce si nemohlo líp nařasit
svou první svěžest, v horách, v údolí;
já nikdy nezřel, necítil ten klid!
Řeka se vznáší, sobě po vůli:
Bože, ty domy spí snad, říká cit.
To mocné srdce stojí na chvíli!
(přeložil Zdeněk Hron)
UBIK
---
1:34:26 14.6.2008
Z NÁKUPU
V tašce náhražkovou zavářku,
v hladové zdi front
malý sen o prázdných rukách
A přece mi létem malá Ivanka povídala:
„A co ty jsi, máma nebo holka?“
(Zuzana Trojanová,
Hoře z nerozumu
, 1980)
ELFOS
---
7:31:11 10.6.2008
Jiří Krchovský
Na vratké hladině
NA VRATKÉ HLADINĚ PLUJÍ DVĚ LABUTĚ...
tu a tam (po tom všem...) strništěm škrábu tě
ty moje ubohá, rusalko bledá...
ach, Leda s labutí! (S labutí leda...)
(Ze sbírky Všechno je jako dřív, r. 1995-1996)
ELFOS
---
6:05:55 10.6.2008
Jan Skácel
Labutě
Ne, labuť nezpívá, a hajný
v gumových holínkách mně půjčil dalekohled,
abych se podíval, jak letky vykrajují
tu hudbu.
(Okolo stála prázdná kolí vinohradů,
průhledné dálky scházely se s lesy
a v uklizených polích spočinula
prostota, klid a drsná spokojenost.)
No a já, tak lehkovážný,
vyloupl jsem ze slézového podzimního nebe
dva české groše, dva velké ptáky bílé,
tajil jsem dech a poslouchal a viděl
velebný let, i smutek okřídlený,
a hudba na mne stokrát padala..
Ta křídla těžkou hudbou drnčela,
ta hudba na mne stokrát padala,
labutě přelétaly
se zlostným, černým pláčem nad očima.
(Hodina mezi psem a vlkem, 1962.
Ze sbírky Doteky, vydala Euromedia Group v roce 2007)
LITTLEFOX
---
21:41:06 4.6.2008
János Pilinszky
Otázka
Jak daleko jsme už odtud, kde šuměl ráj!
Nás zpráchnivět ve svém zobáku nechal pták –
ten pyšný pták náš svět.
Vlna zmrzne v led,
tep, šplouchání všeliké skončí,
jasné pravdy se rozštípnou.
A odkudkoli..
Což věta může přijít
odkudkoli?
LITTLEFOX
---
7:07:24 27.5.2008
Nicanor Parra
Motýl
V zahradě podobné propasti
vzbuzuje pozornost motýl:
zaujme křivka jeho letu
jeho zářivé barvy
a černé kruhy zdobící špičky křídel.
Zaujme tvar bříška.
Když krouží vzduchem
ozářený zeleným paprskem
nebo když odpočívá
unavený rosou a pylem
zachycen na rubu květiny
neztrácím ho z očí
a pokud zmizí
za zahradní mříží
protože zahrada je malá
nebo on příliš rychlý
na několik vteřin
ho sleduji v duchu
dokud se neproberu.
FIN
---
1:05:58 12.5.2008
čte to pavel soukup a je to vynikající podání
FIN
---
0:57:49 12.5.2008
http://rapidshare.com/files/79478181/Vitezslav_Nezval_-_Edison.rar.html
UBIK
---
1:17:37 11.5.2008
(
+1
)
Báseň skoro na rozloučenou
Václav Hrabě
Slunce
překrásný manekýn
se prkenně uklání
k západu
Zavírají se
květiny a obchody
Praha unavená
chválou básníků a svojí
krásou
šediví
soumrakem
Je to tak podivné
Co všechno se ti podobá
Je to tak podivné
Ta myšlenka že tě můžu ztratit
Protože všechno na světě se neustále mění
Můžu tě ztratit
a zase budou rána
plná cigaret
a bude to svádět
ke krásnému a pompéznímu smutku
Můžu tě ztratit
a zase budou noci
měsíc vlající na obloze bude podobný stínu
tvých rozpuštěných vlasů
nebudu moct spát a budu nenávidět
klasiky
Můžu tě ztratit
a pak snad bude nejvhodnější svést to na dialektiku
Ano
to všechno se může stát
Ale nikdy už neztratím
všechny ty lehkomyslné nevychované a pravdivé
děti naší lásky
všechno to co nelze vyhandlovat
v Tuzexu
nabiflovat přes noc
získat protekcí
úsměvem
touhu a odvahu
nečekat až se život převalí kolem jako baráčnický průvod
nedat se zlákat
štěstím
které padne na míru a sluší
nebýt tu zbytečně
nejíst tu zadarmo chleba
Uvidět ráno u Vltavy divoké koně
Vyjmenovat své lásky
a bude-li to třeba
nechat se zabít
pro ně
LITTLEFOX
---
7:36:09 2.5.2008
János Pilinszky
HLÁSKA PO HLÁSCE
Tak jak nicota zarovnává
příkopy agónie,
jako se krajina po sněhové bouři
zklidňuje, vrací se k sobě domů,
tak nějak se formuje, uspořádává
hláska po hlásce dialog mezi lidmi a Bohem,
mezi zkázou a zrodem.
<<
<
>
>>