Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
poezie & texty různých autorů
FIN
"Ty jsi cynik, prasák, kurevník a lhář. A na tom, to mi můžeš věřit, není nic složitého."
Geralt Marigoldovi (a jedna z nejlepších definic básníka vůbec)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
FIN --- 23:17:00 29.12.2005
Egon Bondy

Blížit se k bohu mystikou
je triviální praktikou

Blížit se k bohu uměním
znamená
být s ním
FIN --- 13:52:09 26.12.2005
Pavel Šrut
Kdyby


Kdyby bylo moře,
kde je hora Říp,
bylo by mi dobře,
bylo by mi líp.

Vyplul bych na moře
k ostrovům – a dál...
Kdyby přišla bouře,
tak bych ztroskotal.

Našel bych si Pátka
jako Robinson
a měl bych se zkrátka
krásně jako on.

Jenže...

Už mi není deset,
ale pětkrát víc,
a tak vím, že z kdyby
není nikdy nic.
MARDOU --- 21:51:24 14.12.2005
Osip Mandelštam

***

Ó nebe, nebe, uvidím tě v snách!
Nevěřím, že jsi navždy osleplé
a že den shořel jako bílý arch:
jen trocha kouře, trocha popele!

1911


PĚTĚRBURSKÉ STROFY

N. Gumiljovovi

Kol státních domů, žlutých k uzoufání,
běsnila kalné metelice zášť –
a soudce opět sedá do svých saní,
rozmáchlým gestem zahalí si plášť.

Zimují parníky. A kdesi na výsluní
plá okno kajuty, laciné pro náš vkus.
Obludná – křižník, co si v doku trůní –
ze spánku těžce oddechuje Rus.

A nad Něvou – vyslanci šerosvitu:
Admiralita, slunce ztišené.
A porfyr státu tvrdě k nebi ční tu
nuzný jak drsné roucho žíněné.

Pod těžkým břemenem tu severský snob sténá –
tíží ho dávný Oněginův stesk;
Senátní náměstí, závěje jako stěna,
kouř z ohniště, bodáku chlad a lesk…

Nateklo do jol, racci neoněmlí
od moře vzlétli nad konopný sklad,
kde – v rolích prodavačů čaje, žemlí –
operní mužiky viděl ses toulávat.

Do mlhy motory mizí jak dlouhá řada,
ješitný chodec jde, kde lampa zhasíná,
blázínek Jevgenij pro svoji bídu strádá,
dýchá pach benzínu a osud proklíná!

1913

FIN --- 1:00:49 11.12.2005
Vladimír Holan
BYLO UŽ POZDĚ


Ponurý den na krabatině, zdrhované v upadání
neviditelnou propastí.
„A co je sudba v naší vůli?“ ptal se hlídač,
který si znepřátelil noc.
„Proč ještě žít?“ ptal se sebevrah.
„Proč znovu žít?“ ptal se právě zemřelý.

Bylo už pozdě, když přišla žena a ptala se:
„Kdo z vás může říci: Nenarodíš-li se,
narodím se sám?“



(Bolest, 1965)
UBIK --- 17:38:38 6.12.2005
...kdyz uz je tu

Jiří Žáček
Múza v podnájmu

Má hořká múza z podkroví
ta není z rodu lidí
nikdo se nikdy nedoví
jak něžně nenávidí

Učí mne vědu objetí
milostné prstoklady
a tiše šeptá: Zdám se ti
miláčku nejsem tady

Zpívá mi v cizích postelích
popěvky beznaděje:
Když hořkne láska - sládne sníh...
A pak se tomu směje

Má múza s těžkou profesí
ta co je vždycky v právu
po ránu z okna vyvěsí
prádlo -
svou vlajkoslávu
FIN --- 1:51:41 6.12.2005
Jiří Žáček
Blues o spolykaných slovech


Jasně že ti dlužím
spoustu hezkejch slov
Se mnou děvče na ně nemáš kliku
Dávno už je všecky
umím nazpaměť
jenomže mi váznou na jazyku

Takový ty slova jako čmeláčci
huňatý a milý
s kapkou medu
Vždycky ti je v duchu šeptám do ucha
Ale znáš mě
Řečnit nedovedu

Tak mi promiň děvče
Však to napravím
Můj ty smutku Já si dám tu práci
Vyklopím je všecky
aspoň naposled
až si pro mě přijdou
funebráci
FIN --- 1:50:57 6.12.2005
Jiří Žáček
Odrhovačka o ženských srdcích


V ženským srdci
tam je útulno jak v kleci
Co tam všecko není
Samý rarity
Tísní se tam lidi zvířata i věci
Všecko se tam vejde
Jasně
Ba i ty

V ženským srdci
tam je útulno jak v cele
Hýčká tě tam bachař
s tváří anděla
Pozdě honit bycha
Už ti sklaplo
Hele
Dostaneš pár tisíc voltů do těla

Vyždímá ti z duše
netušený city
Jedno její gesto už tě donutí
Dopadli tak všichni
dopadneš tak i ty
Zapomeneš všecky písně labutí

Vybal kufry hochu
Štěstí už se blíží
Pohodě se přece člověk neubrání
Nakrmí tě
Uspí
Tak se smiř s tou mříží
Svoboda je touha
v mezích poznání
FIN --- 1:49:53 6.12.2005
Jiří Žáček
Blues o noční tramvaji


Noční tramvaj vozí flamendry a flinky
všechny noční ptáky
černý labutě
děvenky co včera zdrhly od maminky
Řádný občani šli dávno na kutě

Řadný občani si v kanafasu hoví
spí a nic je nerozžhaví do běla
Nebudou se z lásky
šplhat do podkroví
Nikdy nepotkají po tmě anděla

Nikdy nepotkají anděla co kleje
Kočíruje tramvaj a všem zastaví
Veze fůru smíchu
fůru beznaděje
Připijte mu doma všichni na zdraví

Galaxie světel studí na nároží
Samota je děvka
vždyť víš jaká je
A nás všecky čistý jako slovo boží
noční tramvaj veze
rovnou do ráje
FIN --- 1:48:40 6.12.2005
Jiří Žáček
Písnička o škaredých holkách


Škaredý holky
ty se drží zpátky
Jsou samy sobě na posměch
A vždycky mají
krásný kamarádky
a proto mají v lásce pech

Jsou spolehlivý
jako tažný koně
Drží tě když ti hrozí pád
Nestojí o dík
Vědí že se pro ně
nebudou nikdy chlapi prát

Škaredý holky
nejsou nikdy v právu
Vypadnou vždycky z pořadí
Srkají život jako hořkou kávu
Zvykly si
Nikdy nesladí

Zrcadlu řeknou:
Holka ty máš ránu
Leda tak slepci přijdeš vhod –
Rády se trápí
Usínají k ránu
Co by byl život bez trampot

Řeknou ti: Hele
zmiz a zanech řečí
Nestojím o tvý ohledy
Škaredý holky
nikdo npřesvědčí
že vůbec nejsou škaredý
FIN --- 1:16:51 6.12.2005
Jiří Žáček
Robinson


Vzala roha To je celá vona
Udělala ze mě Robinsona
trosečníka v tomhle městě zdí
Žádný šífy ke mně nejezdí

Zvedla kotvy někdy v půli ledna
Zbyl mi pustej ostrov 2+1
Asi jsem jí tenkrát jednu plesk
Vona má svou hrdost a já stesk

Hele brouku vrať se honem zpátky
nechci hledat žádný jiný Pátky
Přínes mi svý dlaně voňavý
Bez tebe mi srdce rezaví.