Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
poezie & texty různých autorů
FIN
"Ty jsi cynik, prasák, kurevník a lhář. A na tom, to mi můžeš věřit, není nic složitého."
Geralt Marigoldovi (a jedna z nejlepších definic básníka vůbec)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
GOBERS --- 16:15:11 13.4.2018
Slitovný
Kadia Molodowská

Slitovný,
vyvol si jiný lid
než nás.
Jsme unaveni mrtvými a smrtí.
Nemáme už další modlitby.
Vyvol si jiný lid
než nás.
Nemáme už další krev,
být smírnou obětí
už nedokážem, žijem v pustinách,
kde není pro hroby kde spát.
Už v Písmech nářek nezůstal,
ani žalozpěv,
abychom mohli lkát.

Slitovný,
posvěť už jinou zem
a jinou z hor,
vždyť už jsme každé pole, každý kámen
svatým popelem svým pokryli
a starci
i mladými
a maličkými každé
písmeno z tvých přikázání splatili.

Slitovný,
obrať ohnivý svůj zrak
k národům jež obývají zem
a proroctví, dny kajícné jim dej.
Ať v každém z jazyků tvé slovo zní.
Zákona skutkům
uč je, je si pokoušej.

Slitovný,
nám dej prostý šat
pasáčků ovcí,
kovářů s kladivem,
pradlen a koželuhů:
šat těch nejprostších.
Chceš-li nám milost prokázat,
Slitovný,
sejmi z nás záři obdarovaných.

(1945)

(překlad z jidiš P. J. Vinš a I. Kuglerová)
NEMESIS --- 9:40:27 1.4.2018
Big ears of an Irish setter
everything now gets much much better
je noc, je ticho, Velký Klid.
Dark is the surface of the Myth.

Ivan Blatný
FIN --- 12:04:51 14.8.2016
Tomáš Hrách
VÍTĚZSTVÍ REVOLUCE

Hle, marmeláda věcí tvých
se k tobě navrací, ó lide!
Zvýšní se páni na větvích.
Kosatá zubka přeje pestrý týden.

(Kašpárkův konec, 2001)
FIN --- 12:04:16 14.8.2016
Jiří Dědeček
MLČENÍ

Když umírala
Maminka mi řekla:
Pusť si televizi
Hrála zrovna Plzeň s Litvínovem
A já jsem si říkal:
Není to snad tak strašný prohřešek –
Vždyť koneckonců
V západních Čechách se narodila

Držel jsem ji za ruku
A dívali jsme se
Na ten hokej
Mlčky
I ona byla ráda
Že si nemusíme vysvětlovat
Že už to vzdala
FIN --- 12:02:55 14.8.2016
T. R. Field
KAVALÍR

Bych sladce spal, máť rozmilá,
když první zoubek rost mi,
vždy chrastítkem mi chrastila
a já jí zase kostmi.

Pak učitel mi ukládal
úkoly, bůhví k čemu,
já však se ukládati jal
hned o život zas jemu.

Tak byl jsem v žití vždycky svůj
jak u mužů, tak u žen,
a budu radši kydat hnůj,
než zůstat něco dlužen.

Však až mě zchvátí smrti vír,
zas přijde si svět na své,
neb rozený jsem kavalír,
já vezmu jenom zasvé!
NEMESIS --- 7:16:00 18.5.2016
Vladimír Holan
PODZIM

Kdo vycpal ptáka pochodní a vodou,
že zobákem vokální páry střás?
V košík dá žena ovoce a shodou
i něžný háčkovaný čas

A psi hrají si s kameny a nosí
je v ústech, jako by se chtěl
z nich každý řeči naučit pro cosi,
co člověk nikdy neviděl.

A pak jak skála hnaná rubášem zní dům,
kde dětem tužka (zvlášť ta zelená) je brána
a kde ti křičí strom, jenž došel ke schodům:
Vázaný život, smrt jen brožovaná!
FIN --- 18:21:07 13.5.2016
Nebo kdybychom jen
Michel Faber

Je snadné zemřít,
když se vám fakt nechce.
Nabídka rychlých konců
je úžasně bohatá.
Můžete například:
uklouznout na listu a zlomit si vaz,
nechat se rozdrtit padajícím kamením,
rozmáznout vlakem,
odpravit se elektrickým proudem,
podlehnout krvácení do mozku,
klesnout ke dnu s výletní lodí,
udusit se peckou z ovoce,
skapat po kousnutí exotického roztoče,
zahynout v neočekávaném požáru,
vykrvácet po ptačím klovnutí,
být ubodán v cizí rvačce,
exnout na zaškytnutí srdíčka,
podlehnout hladovému aligátoru,
udusit se po vadě radiátoru,
najednou zjistit
že máte smrtící alergii.
Tenhle osvěžovač vzduchu – „Magnolie vanilka“ –
přísně varuje
že čichání rozpouštědla může člověka zabít,
hned.
Jak je tedy zvláštní, že tobě a mně
zbývá tak málo možností.
Skočili bychom po jakékoli nabídce.
Bereme každou rychlou smrt.
Copak se nenajde žádný ochotný džihádista,
který by se nechal přesvědčit, aby tě sťal?
Klidně bychom i urazili islám,
kdyby si pak nějaký odhodlaný mladík
přinesl šavli do Parkside Hospital
(metrem do stanice Wimbledon,
pak chytněte autobus č. 93).
Nebo kdybychom jen
tě mohli převézt do Westminsteru,
kde ozbrojení policisté číhají,
až z davu vyskočí nějací teroristé.
Kdybychom ti schovali pod košili morfiovou pumpu
– ten přístrojek, který ti vstřikuje drogu
přímo do břicha – vypadala by ta boule
dost podezřele. Mohli bychom doufat,
že bude dost připomínat bombu,
aby tě poldové skosili.
Nebo kdybychom jen
si mohli koupit lístek až na vrcholek
Tokijské věže a rozmlátit pro tebe okno.
Nebo kdybys jen – buďme méně ambiciózní –
mohla zajít do Disneylandu a
rozepnout si přezku na horské dráze
a vyletět do oblohy Anaheimu nebo Marne-la-Vallée.
Nebo kdybys jen mohla dojít (propánakrále,
copak je to tak těžké zorganizovat?)
z postele až do taxíka, vždyť je to
jen pár kroků, a z taxíka na rušnou silnici,
a vmžiku bys byla mrtvá.
Místo toho čekáme.
Každý sval odumírá postupně.
Každá krvinka oddaluje své zhroucení.
Čekáme, až se tvé buňky rozpadnou,
jedna po druhé.
Čekáme, až podlehne každý nerv,
jeden po druhém.
Pozorujeme, jak si minutu po minutě,
milimetr po milimetru,
nádory berou
co si nezaslouží.
VEHUIAH --- 11:07:31 21.5.2014
Zpěv kozlů
Vít Slíva (Bubnování na sudy 2002

Bije podzim, těžkými jablky o ze-e-em.
Teď - slyšíš?... teď... a te-e-eď.
Jako šutry pod pohřebním voze-e-em
hrkají srdce svou odpově-e-eď:

Více než vítr sad za pačesy
popadá nás, kozly, za rohy láska.
Klečíme na předních, v očích dva běsy,
a řetěz u uší třaská.

Bradou nám trhá kozlí zpě-e-ev,
v šourku se varlata vrtí.
Slyšíme přitom píseň svých stře-e-ev,
o tom, jak smrdíme smrtí.

Bože, ó Bože, ó Bože-e-e!
Dej ulehnout v listí s podzime-em.
O šutr nabrus své milostné nože
a vem si nás k sobě, ve-e-e-em!
FIN --- 12:18:16 16.2.2014
zatahám noc
za poutko u košile
poprosím o radu
o cestu k mojí milé

Martin Švanda, Petrolejová vesnice
FIN --- 7:39:37 5.2.2014
Liberec – Reichneberg VII
(Odysseus)

ničí Staré Město
jeřáby jak Kyklopové
s jedním okem reflektoru

a Siréna z protějšího domu
láká na útesy
vždy v sedm u okna
odhalí své prsy

Ithaka, Ithaka!
Liberec, Liberec!

tak tedy do očí
nakapat vosk
a mezi ovcemi
zkusit se skrýt


Jakub Ouhrabka - Nykos