???: I já si myslím, že kvalita nikam neutekla, toliko skrze ta kvanta nekvalitních věcí není až tak vidět. Jinými slovy, takřka všechno zboží se dělá v různých cenových hladinách tak, aby na něj mohla dosáhnout prakticky každá socioekonomická vrstva obyvatelstva (a peníze se točily). Že bude rozdíl mezi kupř. na první pohled stejnou židlí za tři tisíce a za pět set, je pak nasnadě. (Tím nechci říci, že dražší je za všech okolností automaticky kvalitnější.)

???: Tehda ten jeden vyrobce mel porad co delat - nemel tak vysokou produktivitu, aby behem roka uspokojil veskere odberatele. Take mu nemohli konkurovat sousedi, protoze to proste meli prilis daleko. Takze uz jen samotnou obmenou velmi starych/nepohodlnych zidli se bez problemu cely zivot uzivil. Dnes kdy jich automatizovana linka vyrabi tisice a je mozne je dorucit na druhou pulku zemekoule, to uz nejde.

ale taky mne to sere, stavovska cest je mrtva a kapitalismus takovy pojem vubec nezna.

???: Ono to není jenom o větším prodeji, ale také o nižších nákladech na výrobu. Ty výrobky jsou dneska prostě navržené na krátkou životnost. Zejména ty nejlacinější. Prostě platí, že Nejsme tak bohatí, abychom si kupovali laciné věci (Sinclair Lewis).

Na druhou stranu je tam technologický pokrok. Třeba lednice z roku 1960 možná stále funguje, ale žere hodně proudu a obsahuje freony. Tak si vyber. Obecně ale platí, že nejlacinější auto (lednice, pračka) je tak, kterou si nekoupíš.

Ja si pamatuju, ze deda mel vyoravac brambor. Byl to takovy stroj, zaprahalo se to za kone, pozdeji, v dobe traktoru, za traktor. Z masivniho zeleza, celkem bezudrzbovy, pouzivaji ho myslim dodnes. Pak, uz po revoluci si koupil obracec sena, vyrazeny z JZD. Cely ho musel rozebrat seridit a opravit, aby to fungovalo. Pritom ten obracec nebyl stary, maximalne deset let.

Vypravim to proto, ze mi tak nekde prijde, ze driv ti vyrobci vyrabeli zbozi kvalitni. Podle mne to bylo neco jako otazka cti, ze ten stroj vydrzi pracovat padesat let i dele. Dnes naopak. Pokud se vyrobek nerozbije nejpozdeji do tri let, tak je spatny. logika je jasna. Chces sedet v kancelari na zidli? Kup si nasi. Kdyz se nerozbije, tak zadnou dalsi zidli neprodame. Musime ji navrhnou tak, aby se rozbila. Pokud mozno ne uplne brzo, abychom nevypadali jako uplny smejd, ale ne zase za moc dlouho, penize se musi tocit.

K tomu se prida to, ze v Cine udelaji nekvalitni (a pravdepodobne nelegalni) kopii a uplny smejd je na svete.

Cim dal tim vic veci navic zacina byt "spotrebni zbozi." Kuprikladu kancelarske stoly. V praci mame stoly asi deset let stare (odhaduju podle stari budovy). Nektere z nich drzi pohromade nejspis jen na dobre slovo. Druhy deda mel stul z prvni republiky, ktery dodneska spolehlive slouzi a nerozpada se.

ADAM: Mas pravdu. Jenze pokud se vyrobci nebude nic vracet, vyrobce bude delat vetsi a vetsi smejdy, nebo ne? Nekde musi byt hranice a 2 roky jsou podle me (obecne) rozumna mira.

PINCHE_GRINGO: z enviromentálního hlediska naprosto souhlasím.

jenže
- faktická větší míra reklamovanosti v čr se prostě musí odrazit v ceně (někdo to musí zaplatit vždy)
- většina těch reklamací se stejně ale pošle zpět výrobci, kterej to hodí na skládku (záleží na druhu zboží samozřejmě) - zejména u elektroniky kde oprava bývá dražší než nový kus..

ADAM: S tim vracenim - me je mnohem sympatictejci oprava opravitelneho zarizeni, nez proste vyhozeni. Kam to vede mi vypravel kamarad z australie. Pracoval v mistni nemocnici a zazil to, ze lekar vyhodil tiskarnu, ktera byla zcela v poradku, pouze se v ni zasekl papir. Takove chovani produkuje silene mnozstvi odpadu. Ja se nesnazim zneuzivat zaruky, ale klidne si necham i v zarucni dobe zarizeni opravit za penize (pokud to neni moc), nez ho vyhodit a koupit dalsi

ADAM: skutecne vidim hlavni problem v zmetkovosti tech vyrobku jenom ja?

FIN: pardon, místo slova "kvalitě" tam v té větě má být "kvantitě".

čili kvůli menšímu množství odebíraného zboží se zdejší prodejci samozřejmě nedostanou na takové ceny jako např. polští či němečtí kolegové. nemluvě o zboží, které vyžaduje lokalizaci (návodu atp..)


--
co se týče těch reklamací, tak to marc napsal správně. naprosto identický výrobek když se po roce a půl porouchá na západě samozřejmě nikdo neřeší a letí do koše. u nás se s tím běží do obchodu a "vyměň mi to". světoví distributoři a dodavatelé se skutečně diví, kolik zboží se z čr vrací ve srovnání s jinými zeměmi.

PINCHE_GRINGO: Ne nutně. Triko se třemi rukávy jdeš reklamovat. Triko s flekem, které nejde vyprat, dáš na charitu. Češi místo dávání na charitu plní svoje chaty a chalupy věcmi, které už nikdy nebudou nosit.

A propos, celá řada lidí dává na charitu oblečení, které na sobě měli jednou a které ta charita prodá do second handů.