za mě i když jsem ovlivněn tím, že znám autorku a písmo vznikalo u nás v ateliéru a bohužel se pořád ukazuje jen část celého projektu comenia což je velká škoda...

ze života jsem dyslektik a jako žáček jsem sice uměl krásně psát a byl jsem ostatním dávám za vzor krásného písma, ale jakmile přišla písemka diktát, nebo prostě nutnost psát rychle dost jsem trpěl můj mozek se hodně zabýval tím jak se jednotlivé písmeno píše i jak vypadá... věřte bylo to utrpení

už jako dítě jsem nechápal, že v knížkách a kolem sebe potkávám písmena, která vypadají jinak než ty která používáme ke psaní... věřte, že to mi přineslo do hlavy další zmatek

co se nestalo v psychologické poradně mi řekli piš tiskace tedy těmi písmeny co čteš a vidíš kolem sebe
ten pocit úlevy byl neuvěřitelný

takže za mě v tomhle ohledu comenii fandím od začátku i Radana ještě než písmo představila ven dělala testy s dětmi a na první dobrou jste viděli aniž by jste museli býti odborníky, že se dětem píše comenia lépe než stávající podoba "krasopisu"...

BUBBLE: pro korektnost jen uveďme, že konkrétně zmiňovaná čínština a další „dálnovýchodní“ jazyky často nepoužívají hláskové, ale např. sylabické či logografické písmo, tedy písmo, kde každý znak vyjadřuje nikoliv samostatnou hlásku, ale celou slabiku, morfém či slovo — tedy sice se nespojují znaky, ale samotný znak již „spojením“ je :) Jinak ale samozřejmě souhlasím, jen pro případné diskuze s „grafology“ doporučuji dávat za příklad např. krásné gruzínské mkhedruli apod. :)

Tak ono už označení „uznávaný grafolog“ je poněkud oxymorón, neboť grafologie je považován aza pseudovědu. To už se můžeme bavit o uznávané esoteričce a renomovaném proutkaři. :)

DAN_F: a jeste zajimavejsi je, ze cela Cina a dalsi zeme jedou od jakziva na pismu ktery se spojovat ani neda a s jejich vnimanim, prozivanim a myslenim se taky nice nestalo.

MALY_BOBIK: „Nespojité písmo fragmentuje naše vnímání, prožívání i myšlení. Spojování písmen je instinktivní záležitost. Stejně jako nehláskujeme řeč a mluvíme spojitě, tak jsou plynulé i všechny naše pohyby - ať už jde o chůzi, tanec nebo plavání.“

Zajímavé, že v posledních letech ZŠ a následně v průběhu SŠ většina spolužáků samovolně přešla na nějakou vlastní formu nespojitého písma.