Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Povídej - Pokladnice pravdivých příběhů
LALINA
Vyprávějte vaše příběhy, historky a storky, vzpomínejte i na dětství, na mládí, pište i příběhy vašich příbuzných a předků. Přispějte do pokladnice paměti, z které lze čerpat pobavení, inspiraci, či poučení, sdílejte svoje hvězdné okamžiky či parádní kiksy, co se vám kdy povedly, nebo jenom malé nenápadné okamžiky, které pro váš život byly nějakým způsobem zásadní. Klub bude pečlivě hlídán a osobní invektivy a trolení se nebudou trpět.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
??? --- 7:14:42 25.4.2019
Nahodte tema. :)
??? --- 20:08:25 19.9.2018
Tyjo - tadyk to jaksik zdechlo...
Nic, mám tu jen obrazovou dokumentaci k mému vezdejšímu vzpomínání na prababičku a mé někdejšímu trajdání s ní -> [ FRDK @ Povídej - Pokladnice pravdivých příběhů ]
Je to sice asi jen dvacet kilometrů z mého bydliště, ale od dětství jsem se zde prostě nevyskytl. Nějak nebyl důvod.
Dnes, projíždějíc se na kole, trochu jsem zapátral a ten dům, kde bydlela teta Brunka, jsem našel. Poznal jsem jej na první pohled, třebaže se trochu změnil.
Dnes je v něm hospoda...

[http://freedek.sweb.cz/_20180919_194503.JPG]

...pavlač se suchým záchodem už není, byla tadyhle zezadu ze dvora (néé, na tu jsem se nejvíc těšil ;)...

[http://freedek.sweb.cz/_20180919_194521.JPG]

...ale zas jsem se dozvěděl, že jde v podstatě o historickou budovu...

[http://freedek.sweb.cz/_20180919_200320.JPG]

Od mé poslední návštěvy uběhlo bezmála pětatřicet let.
KN0FL --- 0:29:45 3.11.2017
[ PETRPAN @ Nejlepší hlášky, hlody a kecy ] mi připomnělo....

V osmnácti jsem byl brigádničit na silvestrovském večírku v jednom menším penzionu. Byl jsem převážně v kuchyni se šéfkuchařem, připravoval občerstvení, myl nádobí a podobně. Na plac běhaly dvě servírky - moje bývalá spolužačka a pak ještě dcera kamaráda od šéfa penzionu, Kristýna. Viděl jsem ji předtím jen jednou, v červnu toho roku, ale jen tak letmo, sotva jsme se stihli představit.

Kristýna, přirozená kráska s brýlemi na špičce nosu, měla tehdy 17 roků. Byla vysoká, štíhlá, s neuvěřitelně dlouhými nohami a kaštanovými vlasy do půlky zad. Ten večer si navíc vzala lesklý boty na podpatku, kouřový punčochy, krátkou sukni a korzet. Všechno černý, až na bílou mašli ve vlasech. Fakt kočka.

Vždycky, když vešla do kuchyně, tak jsme po sobě pokukovali a dělali různý srandičky - schválně mi víc špinila nádobí, já na ni na oplátku stříkal vodu ze dřezu a podobně. Půlnoc, bohužel, proběhla bez pusy. Já s kuchařem v 00 odpaloval ohňostroj pro hosty a později, na rychlým přípitku zaměstnanců, už to jaksi nemělo tu správnou šťávu.

Večírek začal pomalu utichat a my, už dost unavený a lehce pod vlivem, začali finální úklid. Kolem čtvrtý bylo téměř hotovo, kuchař šel spát, holky se ploužily sem a tam s posledními talíři. Já, rád že konečně sedim, dojížděl v kuchyni lahve s vínem a pouštěl hudbu na noťasu. Najednou se ke mě Kristýna připlížila zezadu a začala mě škrtit utěrkou. Vysmekl jsem se, odstrčil židli a rozesmátou Kristýnu honil dokola po kuchyni. Pak se octla v rohu, zády opřená o stůl, neměla kam dál...

Stáli jsme tam sami, tváří v tvář. Přestala se smát a pohlédla dolů na stůl vedle sebe, kde pomalu chladla vypnutá čokoládová fontána. Namočila si v ní prsteník a s pohledem upřeným do mých očí z něj začala čokoládu smyslně lízat. Čas se na moment zastavil a pak ze mě najednou vypadlo: „Vem si na to lžičku, ty prase...“
KAERI --- 18:19:59 27.9.2017
Vyrábíme s holkama draka a vzpomněla jsme si na majáles ve svém domovském městě. První ročník, tradice teprve vznikala a součástí byla soutěž o nejlepší masku. Vymyslela jsem masku rytíře na koni a spolu se dvěma kamarádkami jsme ji začaly vyrábět. Byla jsem zadek koně :) Koně ušila kamarádka, co šla za předek, ze starého chlupatého potahu na gauč. Kamarádka-rytíř si z prostěradla udělala takový ten rytířský hábit. Helmu a meč z papíru jsem udělala já. Výsledek nebyl oslňující, ale slušný. Daly jsme tomu hodně snahy, ale bylo nám nějakých patnáct. maturanti z textilky měli celotřídní masku Egypt včetně obrovské pojízdné látkové pyramidy, zpracování někde úplně jinde. Ale porota zvolila na první místo nás, asi za poměr snaha-výkon. Vyhrály jsme dort. Měla jsem z toho šílenou radost, tak nějak to zahřálo u srdce. A tleskalo nám celé náměstí. Když to vyhlásili, vyskočil zadek koně tak vysoko, že mu na něm sedící rytíř málem přerazil páteř.
LALINA --- 13:43:01 26.9.2017
KAERI: Napřed to bylo bez témat, potom někdo poradil (ty?), aby se řeklo téma. Teď zase každý může nahodit téma= bez tématu.

takže jo, všechny historky a příběhy a bez tématu.
KAERI --- 13:27:58 26.9.2017
Nebylo to moje první auto, ale nelze nevzpomenout naši rodinnou škodovku (stopětadvacítku) Klementýnu. Bylo to zlaté auto, vínové barvy, které skoro vynulovalo tachometr, než táta zkonstatoval, že je čas poslat je dál, než způsobí průser. Klementýna měla béžové potahy, které mi strašně smrděly, kufr vpředu a náhon teď nevím jestli na všechna nebo na zadní kola. Díky tomu se jí jako jediné široko daleko povedlo projet závějemi na Přívratě během jedné obzvlášť ladovské zimy a ještě pomoct vyprostit uvízlé auto. Táta byl rozjařen a cestou zpátky, když míjel všechna ta moderní auta, co si ani neškrtla, zpíval si "My máme parní strojm úžasné síly zdroj!" a měl naprostou pravdu. Párkrát jsme Klementýnu museli celá rodina roztlačit, jednou, když uvízla v bahně, bylo to obzvlášť zajímavé. Musela pak chuděra do myčky a my všichni do vany, ale dala to. Klementýnu jsem bohužel řídila jen jednou, pak se jí začal sekat plynový pedál a záhy na to ji táta nahradil Felícií, kterou jsem nenáviděla horoucí nenávistí. S láskou vzpomínám, jak pedály i šaltpáka potřebovaly trochu síly a nehrálo se na citlivou nožku. Nikdo po mně nehulákal, že surově řadím. Škoda Klementýnky, Škoda.

Jinak k otázce klubu - neruš ho, je prima. Ale možná by mu pomohlo, kdyby se krom historek k tématu mohly volně vkládat i historky, které komukoli přijdou na mysl (takový mix řízenosti a neřízenosti) a pokud by téma dlouho leželo, aby mohl kdokoli nahodit nové? (mě třeba teď napadá Moje první rande :)
LALINA --- 21:15:54 23.9.2017
ale prd... tohle nemá bejt klub pro moje výlevy....
??? --- 18:19:14 23.9.2017
LALINA: tak napiš o svém prvním autě, neasi... :-)
LALINA --- 18:06:08 23.9.2017
tenhle klub smažu, očividně se neujal:)
LALINA --- 21:49:25 31.8.2017
MOJE PRVNÍ AUTO