Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Ozvěny Velké Písně - Letní Kempy 2016
ISLINGTON
Zde rádi zodpovíme vaše případné dotazy, nápady a připomínky! HERNÍ MAIL: ozveny2016@gmail.com
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
ISLINGTON --- 8:41:50 8.9.2016
FICHO: Velice se líbí, velice. Děkuju.
FICHO --- 15:48:19 7.9.2016
Seán a Kenneth stáli u posvátného kamene. Slzy jim pomalu stékaly po tvářích a míchaly se s deštěm, který toho dne smáčel celou Vrchovinu. Obětovali každému z Velké Trojice, ale ani jeden už jim rodiče vrátit nemohl. Římské jednotky byly rozprášeny, ale zbytky, které se nedostaly k lodím, dál pustošily a plenily vrchovanské vesnice. Právě jim padli za oběť rodiče těchto dvou dětí a ony se dostaly do rukou otrokáře známého jako Polesný. Ten už tušil, že mu chlapci utekli a hnal se za nimi se psy. Kenneth je uslyšel první a zbledl jako křída. Štěkot však přehlušilo krákání vrány, která usedla na kámen. Kenneth popadl bratra za ruku a vyrazil pryč. Běželi, co jim síly stačily, ale štěkot zněl blíž a blíž. Pak náhle všechno ztichlo a po Polesném a jeho psech nebylo ani vidu ani slechu. K dětem kráčely dvě postavy a za nimi se linul mlžný opar...
Záchrana sirotků je jen jedna z věcí, které dělali po bitvě Dannu Ferragh a Maertyn. O této dvojici vám dnes u ohně a moku můžou vyprávět Ferražští minstrelové. Zde jsou krátké úryvky z jejich vyprávění:

...Caer an Shean byla ta nejkrvavější bitva jakou kdy Vrchovina poznala, ani největší mudrci Vrchoviny neznali čísla tak vysokého, jako byl tehdy počet padlých. Ten večer vítězové neslavili, nýbrž oplakávali své padlé přátele a hrdiny. Život šel ale dál a teď bylo nutné pro Vrchovinu žít a ne jen umírat. Na druhý den, před ochodem z území Velkých her, spolu Maertyn a Dannu třikrát obešli strom...

...Vrátit se domů, to by lákalo každého, kdo prožil příběh u Caer an Shean. Maertyn ani Dannu však nazapomněli, že na Vrchovině stále mají nevyřešené záležitosti. Maertyn nemohl odejít dokud nevyplní svoji přísahu Tyřanovi řečenému Šakal. I setkali se u Oběšence s čepelí v ruce a léty pěstovanou nenávistí v srdci. Železo zařinčelo přesně třikrát, počtvrté padl Šakal krvácejíc k zemi. Tak Maertyn pomstil po desíti letech své rodiče a dokončil práci, kterou začal už ve svých jedenácti...

...Mladí hrdinové z Ferraghu se chtěli co nejdříve vrátit domů a zkusit pro změnu pár let žít klidně, ale jak právě zjistili, rudá plíseň stále hyzdila Vrchovinu. Než by se mohli vrátit zpět, museli se postarat o to, že bude Vrchovina prosta cizích utlačovatelů. Rok a den se toulali krajinou s Aški Ferragh a stopovali římské jednotky. Až nezbylo jediného Římana ve Ferraghu ani v okolí...

...I když se pak zkusili usadit ve Ferraghu, bylo čím dál, tím víc zřejmé, že nemohou žít klidným rodinným životem. Navíc ve Ferraghu stále bylo přítomno ono tíživé prokletí. To, které doufali, že zlomí zničením prastarých předmětů samotných zakladatelů vrchovanských panství.
Říká se, že Vládkyni mlh urazilo, když ji Ferražská mlha odmítla poslechnout a nerozplynula se, a proto odešla. Jiní říkají, že Velká trojice, snad Thagda zamýšlel jí takový osud. Na čem se ale všichni tak nějak shodnou, je, že Dannu i s Maertynem odešli do nejhlubších mlh. Co se dělo pak, to už se neví, ale už je od té doby nikdo nikdy nespatřil. Pověst praví, že se v mlhách setkali se zosobněním celého prokletí. Ani samotná Paní mlh nemohla jej zlomit, jedině lid Ankroan mohl odpustit velkou křivdu. Proto Maertyn, poslední z Ankroan, vida, že spor trvající stovky let přinesl Vrchovině jen zkázu, uknčil ho jednou pro vždy. Dannu poté náleželo právo vládnout mlhám Ferraghu, ale už nikoliv jako prostá dívka. Společně s Maertynem opustili svá těla aby mohli žít věčně. Proto se dnes ve Ferraghu krom Velké trojice obětuje i vládcům Mlhy, aby se velká mlha nevrátila.

Když se tu tak objevila ta zmínka o Dannu, nedalo nám to a sepsali jsme si taky takový delší epilog. Doufáme, že se vám náš textový blok líbí. :)
ISLINGTON --- 12:32:06 2.9.2016
Jeste jsem si vsiml, ze tu chybi jedna reference, ktera sice neni presna ( jsme to pouzili jen letmo), ale kdyby vas zajimalo, proc se Sidhe Mlh jmenovala prave Dannu...
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Tuatha_Dé_Danann

A to je asi za Ozveny Velke pisne vse...
Rad o tom nekdy pokecam, treba nad pivem a podobne.
Jeste jednou diky, ze jste to hrali.
Bylo to super, i kdyz to snad nekdy (vime to) drhlo...
Diky moc a hezky rok pred dalsimi kempy!:)
FICHO --- 14:19:27 25.8.2016
ISLINGTON: *Facepalm* celý jejich hluboký příběh... :D
DEMONIC --- 12:02:16 25.8.2016
ISLINGTON: Tak... právě si mě rozbil.
ISLINGTON --- 8:06:25 25.8.2016
Pri konci prazdnin jsem si uvedomil, ze jsme vlastne nevysvetlili, jak to bylo s virou etruru a sakhullu- mozna si vzpomenete na jejich bohy Hasadiga a Ebowai...
A kde jsme na to prisli? Na vysvetleni posilame pisnicku:)
https://m.youtube.com/watch?v=Y3JmKDquF8k

Prijemny den!
CIBEK --- 23:28:12 12.8.2016
A jak doznívala ozvěna Govannana Soumračné čepele a Alissy Tar Arnoch?

Po Cúlainově smrti už nic nebylo tak jako dřív. Se smrtí nejbližšího přítele a největšího hrdiny Vrchoviny pominula nadobro i Govova chlapecká léta. Léta, kdy všechno bylo černobílé, hrdinové byli hrdiny a zlo bylo někde ve stínech nebo za Velikou nádherou.
Před svou smrtí složil Govannan Cúlainovi slib, že se postará o Alissu, Alissa zase slíbila, že se postará o Gova. Když Alissa převzala titul vojevůdkyně ve válečné radě a vytáhla do Arnochu sjednotit jej, Govannan stál při ní se stejným odhodláním, s jakým kdysi stál po boku Cúlaina. Ti, kteří byli ještě stále věrní vzdorokráli Rodrikovi Tar Arnoch a římským vetřelcům, padali po desítkách pod ranami Alissy, která bojovala se stejnou bezhlavou odvahou, jako kdysi její bratr. A tak měl Gov stále ještě spoustu práce.
Pár dní po bitvě se Alissa, Govannan a jejich věrní vydali získat zpět rozvrácené východní panství. Spolu s nimi putovala zpráva o Rodrikově úmrtí. Ve jménu Saetrata hubili Rodrikovy věrné i samozvané lairdy, kteří se rojili jak mouchy nad mršinou. Jejich armáda se stále rozšiřovala, jak před Alissou další šlechtici skláněli zbraně.
Těm, kteří se vzdali, udělila milost a dovolila jim bojovat po svém boku. Zbytek byl bez slitování pobit nebo zajat a s rodinou poslán pracovat do Fearnmoore, kde od lairda Brúana dostali možnost vysloužit si zpátky svůj život pomocí na výstavbě Caer Cúlain. Po jeho dokončení se směli usadit v jeho okolí, ale už jim nikdy nebyly navráceny tituly, ani pozemky.
Když Govannan a Alissa stanuli s vojskem několika set mužů před Brú Arnoch, které bylo stále v rukách arnošských zrádců, nebylo třeba bojů. Když posádka spatřila hlavy rebelujících lairdů s Rodrikovou v čele, rozhodli se otevřít Alisse a Govannanovi brány města a nemilosrdně pozabíjeli všechny římany a jejich přisluhovače. Zbytek přeživších Římanů odeplul ze zátoky Racků a ti, na které už lodě nevyzbyly, byli pobiti. Bitva o Brú Arnoch tak byla posledním velkým střetem první války s Římem. Ještě tentýž večer na hostině Govannan a Alissa třikrát obešli strom a oznámili zásnuby.
Na svatbu byli do hlavního města Arnochu pozváni všichni velcí lairdi vrchoviny a i mladičký král. Nikdo neodmítl pozvání dvou hrdinů Vrchoviny. Málokdo ale čekal, že po složení slibů se Alissa s Govannanem sami prohlásí před zraky všech za lairdy Arnochu a navrátí čest Krvavým psům. Mnozí s tím nesouhlasili, tváří v tvář početné družině arnošských zbrojnošů si však každý dvakrát rozmyslel jakoukoliv hlasitou námitku. Velká píseň se změnila a s ní i tradice, vždyť v panství Arnoch vedle sebe vládli neurozený a žena. Jistě, museli o to tvrdě bojovat, ale poté se již nenašel nikdo, kdo by jejich nařízení zpochybňoval.
Zatímco Govannan vládl nad panstvím, Alissa si vychutnávala nově nabytou svobodu, kterou za života svého bratra nikdy nepoznala. A po nějaké době se jim narodil syn, jehož jméno bylo Cúlain, a dcera Vorna, jimž se stala dobrou matkou.
DEMONIC --- 21:49:43 12.8.2016
:O
ROWENA --- 20:15:24 12.8.2016
ISLINGTON: To zní hodně awesome! :-)
ISLINGTON --- 19:26:04 12.8.2016
ROWENA: Pred velkou zaverecnou bitvou sli Vrchovane diky Morrigu do budoucnosti. Ale uz netusili, do jak vzdalene. A tak mohli potkat par milencu u auta, ze ktereho znel Wild mountain Thyme, mohli jste potkat Michaela Collinse, jak od Britu prejima Dublin, loucici se Iry jedouci do Ameriky, protoze je hladomor, nataceni filmu o Culainovi a tak...:)