Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Dětská a naivní výtvarná tvorba
BINARY_PARANOIC

‘Every child is an artist. The problem is how to remain an artist once we grow up.’ (Pablo Picasso)

Galerie výtvarných děl od tvůrců netoliko poskvrněných konvencemi „vysokého“ umění sloužící jako bezedná studnice inspirace a fascinace. Vedle dětské tvorby sem přirozeně patří i tzv. umělci čistého srdce (Alena Zemánková, Josef Heja, Josef Chwala apod.), hraničně též i tvorba lidoopů. Teoretická reflexe tématu je více než vítána.

Byť zde pochopitelně nejsou zakázány ani výtvory vaše vlastní či vašich dětí, mějme prosím na paměti, že toto není a nemá být galerií veškeré amatérské tvorby ani místem sentimentálního rodičovského dojetí nad talentem vašich potomků.

[https://i.nyx.cz/files/00/00/14/93/1493975_34b14fedb5c24d17d72d.jpg?name=IMG_0955-s.jpg]
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
KACHNIK --- 18:09:50 29.6.2016
Syn (6 let) řádí. Já začišťuju konturama. Je to něco mezi tvorbou lidoopů a sentimentálním rodičovským dojetím.

Hrad Mordemor - nejzlejší hrad ze všech hradů
[https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/12496065_908519172596590_8840231683786457652_o.jpg]

Matrix, příšerka co visí vzhůru nohama, slepička Ema, recept na nějaký lektvar, který nemám zapomenout a takhle ho nezapomenu a taky šílený kuchař co všechno snědl.
[https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/13055216_977843258997514_2003608207603290572_o.jpg]
BINARY_PARANOIC --- 20:16:14 8.5.2016
NEBULA --- 10:03:56 3.4.2016
??? --- 19:07:03 15.3.2016
BINARY_PARANOIC: tohle miluju!!
BINARY_PARANOIC --- 20:15:37 21.2.2016
“Teresa, a child in a residence for disturbed children, grew up in a concentration camp. She drew a picture of ‘home’ on the blackboard. 1948.” Photo: David Seymour

[http://media.aphelis.net/wp-content/uploads/2013/12/SEYMOUR_1948_Tereska_AB.jpg]
BINARY_PARANOIC --- 15:19:32 2.2.2016
Evald Schorm / Bohumil Hrabal - Dům radosti (1965)
https://www.youtube.com/watch?v=JDwwfK1RvAU


Oním naivním malířem je (autenticky naivní) Václav Žák (1906–1986)

[http://www.outsiderartcz.eu/images/dila/zak/01.jpg]

Václav Žák: Bez názvu, 1963 (?)

„Narodil se poblíž Kladna ve Velkých Kyšicích. Přišel do početné chudé rodiny, která mu bohužel neposkytla šťastné a radostné dětství. Ve dvou letech vážně onemocněl a následky choroby (ochrnutí pravé dolní i horní končetiny a okohybných svalů) sebou nesl po celý život. Také základní škola, kterou ukončil v páté třídě byla pro něj jen utrpením. Později se živil všelijak. Pásl krávy, pracoval v lomu nebo pomáhal v pivovaře, aby se nakonec po smrti tyranského otce ve svých 21 letech uchytil na dalších třicet roků jako sběrač kůží. Dokonce si postavil samostatně stojící rodinný dům v části Unhoště nazývané Amerika, kde se svou matkou žil. Po jedné z návštěv Mariánských Lázní v roce 1952 začal malovat. Tvořil převážně technikou podmalby na skle, inspirovaný světem pohádek, historie a mýtů zachytával obrazy svých snů. Zejména se jedná o tajemné, přízračné krajiny s dominantami podivných hradů a pustých lidských obydlí. Jednoznačně se v nich zrcadlil pocit osamocení a nedůvěry k lidem, kteří mu povětšinou ubližovali. Největšího rozmachu dosáhla jeho autentická tvorba (která se dle jeho sdělení dostala do dvanácti států světa) v šedesátých letech 20. století, kdy rozměrnými malbami pojednal exteriér i interiér svého domova, zachycený ostatně téměř dokumentárně v krátkém hraném filmu Dům radosti režiséra Ewalda Schorma z roku 1965, kde můžeme v jedné z hlavních rolí vidět samotného Václava Žáka. Během svého života vytvořil údajně 700 obrazů, ale věnoval se i psaní románů, tvořících literární obdobu světa v jeho malbách. Tato tisícistránková literární díla však zřejmě zanikla jeho rukou, když zahořklý a nešťastný ke stáru záměrně zničil podivuhodné výsledky své tvůrčí posedlosti. Zúčastnil se mnoha společných výstav české naivní tvorby a je právem řazen ve výtvarných encyklopediích mezi její hlavní představitele.“ (Pavel Konečný)
BINARY_PARANOIC --- 11:04:54 2.2.2016
[http://www.outsiderartcz.eu/images/dila/semerak/03.jpg]

Zbyněk Semerák (1951–2003): Bez názvu, 11. I. 1999

„Po ukončení základní školy, v níž vynikal v kreslení, se vyučil v oboru seřizovač textilních strojů. Namáhavou práci však pro nemoc kyčelních kloubů nemohl dlouho vykonávat a tak vystřídal několik zaměstnání. V šumperském divadle působil tři roky jako kašér a malíř kulis. Když zůstal trvale v invalidním důchodu, stala se mu výtvarná tvorba jedinou životní náplní. Jeho tušová kresba nebo proškrabávanou technikou vytvořený temperový obraz velmi často evokují z odstupu neznámý druh písma či neproniknutelnou síťovinu. Teprve při bližším pohledu můžeme rozšifrovat náměty, kterými se obrací do historie a mýtů, téměř pravidelně však s projekcí portrétu svého ideálního já. Zjevná obtížnost a pracnost úzkostně detailistických prací, nad nimiž tráví dlouhé týdny i měsíce je mu však uhrančivě krásnou posedlostí, v níž nachází své tiché radosti. Je z rodu originálních autorů, nepodléhajících unifikujícím „dusivým“ kulturním vzorcům a výtvarné tradici. Kreslení a malování se mu stalo nezbytností. Do roku 1991 se pravidelně účastnil přehlídek neprofesionální tvorby v Šumperku. Později samostatně vystavoval v Olomouci, Zábřehu a Šumperku, byl zařazen v české kolekci bratislavské přehlídky INSITA 1994, v souboru výstavy L’art brut - umění v původním (surovém) stavu v Galerii hlavního města Prahy v Praze v roce 1998, zúčastnil se výstav Tschechischer Surrealismus und Art Brut zum Ende des Jahrtausendes, Vídeň 2000 a Zrcadlo srdce, zrcadlo duše, Státní galerie výtvarného umění Litoměřice 2001, INSITA SNG Bratislava 2004. Jeho práce vlastní Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Muzeum umění Olomouc, SNG Bratislava.“ (Pavel Konečný)