Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
New materialism — All memories are machines
TUHO
Philosophy of immanence, transcendental empiricism, new materialism, new realism... Aneb o filozofických projektech, které navazují na práci Félixe Guattariho a Gillese Deleuzeho.
Podařilo se D&G položit základy k metafyzice pro současnou společnost? Nebo jde jen o "fashionable nonsense"?
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
CICHLASOMA --- 15:02:26 25.6.2017
FIDEL: Tak on píše (kopíruju z elekronický verse):

"Transdisciplinarita není multidisciplinarita, ani interdisciplinarita. Multidisciplinární zkoumání „přistupuje k problému z více různých disciplinárních perspektiv“, zatímco „interdisciplinarita zahrnuje užití metod jedné disciplíny v rámci jiné disciplíny.“174 Mezioborovost tedy poskytuje průniky mezi metodami různých oborů, zatímco mnohooborovost vedle sebe klade nezávislé perspektivy různých oborů. Smyslem transdisciplinarity je nalézt takový druh vědění, který přesahuje omezené pohledy jednotlivých oborů a umožňuje jejich vzájemné pronikání, s tím, že hledá jejich novou syntézu, která je nezávislá na tradiční disciplinární fragmentarizaci vědění a překračuje princip identity175 i vědecké nezaujatosti."

Ale upřímně, zrovna to jsou podle mě jenom takový líbivý kecy. (Ještě nadlepšený zbytečnym odkazem na knihu Klikový (pozn. 175), jednu z těch autorek a autorů absolutisujících tělesnost a kritisujících jakousi podivně vlastnoručně překroucenou "fenomenologii" , ke kterejm on má potřebu se halasně hlásit.
Podle mě by bylo nejlepší si uvědomit, v čem spočívá jádro přístupu v tý práci uplatňovanýho, resp. jádro celý tý práce, její přínos, a přiznat, že zbytek je tam jen jako "ilustrační materiál" nebo tak něco. To jádro vidim zhtuba řečeno právě v aplikaci "schizoanalytický" perspektivy či kategorií a tohle jádro by si zasloužilo přesněji promyslet, ne ho mixovat a ilusorně skoro "ztotožňovat" se všim módnim, co běhá okolo (a co s nim snad sdílí distanci od některejch umělejch ontologickejch strašáků, ale na druhou snad je často v jinejch bodech vlastně protichůdný). (Jo, je to podle mě především filosofická práce, s velmi zdravym jádrem, byť zatížená zbytečnejma kompromisama a nedomyšlenostma. Rozvádět psychologický souvislosti, diskutovat vztah schizoanalysy k různejm psychologickejm přístupům, to by mohlo bejt na jinou práci, imho.)

(A btw, když jsme v tomhle klubu, škoda, že z Deleuze čte hlavně Tisíc plošin a nechává stranou texty, kde Deleuzovy mluví o transcendentálním poli předcházejícím "zkušenost", v níž je už jsou ustavený identitu si podržující věci a já jako osoba, ale který je samozřejmě doménou "danosti" - v tom Deleuze vlastně radikálně rozvíjí fenomenologickej přístup a jen na hony vzdálen nějakýmu "materialismu" a vlastně je v ostrý oposici k tomu absolutisování těla, který dnes všem přijde tak hrozně cool.)
FIDEL --- 12:59:58 25.6.2017
CICHLASOMA: tak jsem si to objednal na recku a uz do toho zbezne koukl a vypada to fakt povedene, akorat mi prijde, ze v ramci proklamovane interdisciplinarity by si jeho pristup zaslouzil mnohem vice psychologie, zvlaste v tech pasazich, kde reflektuje vlastni psychonauticke zkusenosti
CICHLASOMA --- 0:00:46 19.5.2017
Tahle disertace https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/3474 , resp. její místy trošku upravená knižní podoba ( https://knihy.heureka.cz/myslet-z-psychedelickych-zkusenosti-vit-pokorny/ ) je z toho, co znám, podle mě zatim jednoznačně nejproduktivnější použití Deleuze a Guattariho v Čechách. A vůbec celkově vzato podle mě velmi dobrá kniha.

(Sice autor z mého hlediska v "ontologii" bohužel propadá dnes módní absolutisaci tělesných forem zkušenosti, roviny mj. tělesných organismů zapletených do mj. tělesného prostředí, situace či sféry, v nichž nejsme tělesní (případně nejsme mezi jinými bytostmi atd.), zpřístupňované mj. právě psychedeliky, nevěren zkušenosti bagatelisuje a podřizuje dogmatickému (ve špatném slova smyslu metafysickému) postulátu o všudypřítomnosti tělesnosti, bytostné vtělenosti každého zakoušení, ale to je jen jedna z mnoha linií jinak nedogmatického myšlení té knihy.)

(Doufám, že stihnu v dohlednu v tomto duchu někam napsat recensi.)
CICHLASOMA --- 11:45:08 15.12.2016
TUHO --- 17:05:15 14.12.2016
Prednaska kterou daval Deleuze v 1967 pred bandou filozofu, vcetne Merleu-Pontyho, pulka z toho je nasledna diskuze, ktera je docela sranda sledovat :)

THE METHOD OF DRAMATISATION
Gilles Deleuze
Paper presented to the Société française de Philosophie
https://ses.library.usyd.edu.au/bitstream/2123/618/2/adt-NU20051202.14522707appendices.pdf
TUHO --- 12:59:39 1.9.2016
A k architekture jeste vychazi knizka:

With their elegant looped, landscaped and smoothed structures, the buildings of contemporary architectural practices such as Zaha Hadid, Rem Koolhaas, SANAA and Alejandro Zaera-Polo promote free circulation between the private and the public, work and pleasure, education and business.

Conceived according to the same models of networking, fluid interaction and organisational complexity that are found in management theory, this is an architecture that announces itself as avant-garde and progressive, highly-attuned to the contemporary imperatives of connectivity, flexibility, and mobility. However, as this book argues, the architecture of the 'new spatiality has in fact allied itself alarmingly with a neoliberal agenda with important implications for our understanding of architectural design and its relationship to politics, control and the exercise of power.

Architecture and Neoliberalism presents an uncompromising critical intervention within architectural discourse, showing how architecture is at risk of fashioning itself as little more than an instrument of neoliberalism. Exploring what this means for architects, architecture, and the inhabitants and users of buildings, we see how 'elegance serves to obscure conditions of labour, organic formations work to naturalise financial imperatives, while figures of porosity, fluidity and transparency advertise the experience of space as open and liberating.

Evidence is drawn from detailed critiques of contemporary projects (including Zaha Hadid s BMW Central Building, OMA s CCTV headquarters in Beijing, and SOM s Roosevelt Island Tech Campus ) and from examining how key theories are deployed Deleuze and Guattari, Foucault, and Latour, models of emergence, self-organization and autopoiesis. The questions this book asks of the discipline of its relationships to power and control, and of the real significance of its aesthetic strategies demand serious reflection.
The Architecture of Neoliberalism: How Contemporary Architecture Became an Instrument of Control and Compliance: Douglas Spencer: Bloomsbury Academic
http://www.bloomsbury.com/uk/the-architecture-of-neoliberalism-9781472581549/
TUHO --- 12:53:30 29.7.2016
ASSEMBLAGE URBANISM OR CRITICAL URBAN THEORY?
ASSEMBLAGE URBANISM OR CRITICAL URBAN THEORY? (Dissertation chapter 1 draft) | My Desiring-Machines
https://mydesiringmachines.wordpress.com/...m-or-critical-urban-theory-dissertation-chapter-1-draft/
TUHO --- 15:57:10 28.7.2016
Kratkej clanek od Iana Buchanana na tema assemblage/agencement od D&G, jeho vztahu ke komplexu u Freuda, ANT, a pomerne prisna kritika Delandy.. Cim se assemblage odlisuje od jakykoliv myslitelny soustavy prvku (respektive proc pojem assemblage nema vyznam pouzivat pro kteroukoliv myslitelnou soustavu prvku)... Takovej trochu odbytej mi teda prijde (napriklad definice assembalge jako vztahu obsahu a vyrazu, je trochu chuda, stejne jako popis vztahu plane of consistence a plane of immanence), nicmene stejne stoji za precteni myslim .]

Assemblage Theory and Schizoanalysis
Ian Buchanan (University of Wollongong)
http://bazhum.muzhp.pl/...optikum-r2014-t-n13_(20)-s126-134/Panoptikum-r2014-t-n13_(20)-s126-134.pdf

A pod carou tady jeste Buchananova prednaska, na tu jsem narazil ted nahodou a jeste jsem nevidel...

Ian Buchanan - Schizoanalysis and Method I
https://www.youtube.com/watch?v=JZhKlkaNOeI
TUHO --- 16:31:14 1.7.2016
Andrew Culp vydal knizku Dark Deleuze. Rozhovor o ni zde:

I first argue against those who worship Deleuze as the patron saint of affirmation, second I rehabilitate the negative that already saturates his work, and third I propose something he himself was not capable of proposing, a “hatred for this world.” So in an odd twist of Marx on history, I begin with those who hold up Deleuze as an eternal optimist, yet not to stand on their shoulders but to topple the church of affirmation.
Ending the World as We Know It: An Interview with Andrew Culp | boundary 2
http://www.boundary2.org/2016/06/ending-the-world-as-we-know-it-an-interview-with-andrew-culp/
TUHO --- 16:23:23 22.6.2016
Na podzim vychazi:

Sociology and the New Materialism
Sociology and the New Materialism | SAGE Publications Ltd
https://uk.sagepub.com/en-gb/eur/sociology-and-the-new-materialism/book247972#description