Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Šťastný rodič, šťastné dítě.
ONA_MAKARONA
Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
TORUVIEL --- 8:11:35 15.10.2017
I Suffer From Childhood Emotional Neglect. Here's What That Means.
http://www.scarymommy.com/...ldhood-emotional-neglect/?utm_medium=partner&utm_source=positiveparents
TAPINA --- 7:44:57 9.10.2017
???: Já si nemyslím, že by to INUSHKA brala nějak extravagantně, když tu formulaci použila, tak jsem ji prostě zopakovala :o)
??? --- 0:02:32 9.10.2017
TAPINA: "i respektujicim zpusobem vedene decko" !!! To je strasny, ze to v ty vete vyzniva jako neco extravagantniho :-/
SOLEI --- 18:43:43 8.10.2017
???: ten les je v českém ráji, všude samá skála a strž.
Fakt tam nechceš hledat ztracené děcko.
TAPINA --- 13:09:57 8.10.2017
???: No ale když se jde ven neplánovaně, tak to bývají situace, kdy tím spíš nebývá prostor pro debatování o bundách. Pro tyhle případy je dobré, aby i respektujícím způsobem vedené dítě vědělo, že když se řekne klíčové slovo, tak je potřeba udělat všechno přesne podle pokynů, ihned a bez diskuzí.
(nevím, jaké "neplánované" cesty ven mají normální rodiny, u nás to bývalo něco typu, že pes má průjem a právě začal dávat najevo, že na to má tak minutu, nebo zavolal někdo z práce s akutní pohotovostí a já nemám komu nechat dítě doma). Všechny ostatní situace snad snesou krok A - nachystáme oblečení a vyřešíme, co si kdo vezme a krok B - navlečeme to na sebe.
??? --- 12:56:25 8.10.2017
TAPINA: Nj, ale vždycky nejdes ven planovane.
TAPINA --- 12:49:09 8.10.2017
???: Nepřijde mi to nijak nereálné. Když vím, že v průběhu činnosti už nebudu moct odbíhat pro zapomenuté věci, tak připravit si všechno dopředu nestojí víc než trošku plánování, v práci to tak musím dělat běžně. Oblečení chystám na hromádku taky každé ráno, výrazně to šetří nervy při vypravování do školky.
??? --- 12:46:03 8.10.2017
TAPINA: To je velkej ideál mit vždycky vsechno připraveny. A asi se to nevztahuje jen na oblikani. Přijde mi vhodnější, aby se spolu naučili komunikovat.
TAPINA --- 10:13:55 8.10.2017
Tady by byl na místě respektující přístup i vůči tatínkovi. On prostě potřebuje mít možnost vydat pokyn "včil se jdeme oblékat", pustit to z hlavy a věnovat se svému oblékání. Jinak se neobleče, nebo to bude dělat hodinu. Tak ať si společně nachystají všechno oblečení předem, zkontrolují, že nic nechybí, a pak až zahájí obléhací proces. Možnosti jsou, pokud si oba uvědomí, jaké jsou čí limity. I Malvíně už by se dalo vysvětlit, že tatínek prostě nevnímá, když leze do bot a do bundy, takže se s ním všechno musí dořešit včas. Tatínci mají své speciality :o)
TORUVIEL --- 7:57:44 8.10.2017
INUSHKA: Napadlo mě něco podobného, co YMLADRIS - oni se spolu naučí časem vycházet, nejspíš :-) Co tím myslím - že ta iniciativa asi bude muset vycházet z obou stran, Malvína se třeba bude muset naučit komunikovat s tátou tak, aby byla vyslyšena, přeci jen, je to taky člověk a učenlivý tvor. Komunikace je vždy mezi dvěma a více jednotkami, takže ta aktivita musí být oboustranná. Je to vzájemné učení se, jak spolu mluvit. Takže to zkus probrat třeba i s ní, jak na tátu (říct to třeba tak, že táta v tu chvíli neposlouchá/neslyší, takže musí na sebe nějak upozornit, ale ne křikem - poradit jí jiné metody).
Vycházím z toho, že děti vůbec nejsou blbé (samozřejmě .-), a že ta iniciativa nemusí vycházet vždy jen od rodiče (že upraví své "výchovné" metody), ale i od dítěte.
Je super, že tvůj muž má dobrou vůli, horší by bylo, kdyby na svém přístupu trval jako na správném, byl by v něm zabejčený. Takhle je to dobré, že třeba bude stačit, když Malvína přijde na to, jak na sebe a své potřeby upozornit jinak, než pláčem apod.