Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Šťastný rodič, šťastné dítě.
ONA_MAKARONA
Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
NYA --- 20:36:59 28.2.2018
ahoj, synkovi budou dva roky a já se chci dovzdělat pro následující fázi rodičovství. Chtěla bych si přečíst něco od Matějčka, napsal toho ale hodně, a tak se chci zeptat, jestli jeho knihy znáte a doporučili byste, jaká je dobrá pro tohle období? dík:)
ELA --- 19:56:05 12.2.2018
???: Tak to jo, ja jsem prave z toho nepostrehla, jak reaguje na osobni rozhovor mimo skupinu.
??? --- 19:20:01 12.2.2018
ELA: To prave nereaguje. Dela, ze spi.. Nebo zdrha a pak nechce mluvit, nechce jit s nama a tak.
ELA --- 17:37:46 12.2.2018
???: A kdyz k ni prijdes a zeptas se, co se deje, ze nechce jit, je schopna ti nejak kloudne odpovedet? Snazila bych se ji vysvetlit, ze chapes, ze se ji nechce jit, ze veris, ze se ji zrovna ted dobre lezi na zemi etc, ale ona ze musi zase pochopit, ze ostatni jit chteji a ty ze se necejtis dobre, kdyz na vas musi vsichni cekat a treba se ji zeptat, co by navrhla za reseni? Na nejakou podobnou promluvu nereaguje?
TAPINA --- 12:28:34 11.2.2018
???: U nás v těchhle situacích vůbec nejlíp funguje cíleně si domluvit "pravidla hry" před odchodem. Vysvětlit, že jdeme někam, kde nebudeme sami, pokud tam chceme jít a zúčastnit se, musíme jít stejně jako ostatní, atd... Totéž dělám, když jdeme někam, kde je potřeba být zticha a neprojevovat se (prohlídka zámku třeba). Je potřeba probrat to těsně před akcí a prostě vysvětlit, že teď a tady je okolnostmi vyžadován jiný modus operandi, než v jakém fungujeme běžně. Ony si to ty děti samy neuvědomí, ale to neznamená, že by chtěly záměrně dělat naschvály.
YMLADRIS --- 12:18:38 11.2.2018
ja to mam asi takhle
1. pokud by mne nektera matka svym postojem k moji vychove hazela do moc velkeho psycha, tak s ni na vychazku nechodim. Ona muze mit tu svou pravdu (jeji dite posloucha na slovo) ted, ale povime si za 10 let v puberte, jaky styl teda byl dlouhodobe vyhodnejsi.
2. pokud by ostatni matky az tak neprudily, ale pripadala bych si blbe ze na nas musi cekat, domluvila bych se s nimi, at jdou, ze dojdem.
3. vubec bych nemela ocekavani ze si na vychazce pokecam s jinymi zenami, nebrala bych to jako moje pravo a ze syn se ma zabavit sam a slapat. Kazde dite je jine, ale u nas napriklad ani omylem :-)
4. prisla bych na start vychazky o pul hodiny drive a poradne si pohrala mocenske hry, nechala ho zdrhat, hrala na "nesmis", vsemozne jak ty rikas sabotovat. U nas toto zabira dobre, zvlada pak lip tu bezmoc ze neco 'musi'
5. vysledovala bych co ho na vychazce bavi a to bych mu poskytovala. Napriklad nas syn si potrebuje povidat , rozvijet imaginativni hry (mamo ty jsi to a to a vidis to a to...) pripadne se zapojovanim okolni prirody. Ze by jen tak sam od sebe sel, to ho ani nehne. Vychazka sama o sobe ho nezajima, neni to jeho plan jit na vychazku.


LADAVAZA --- 11:14:34 11.2.2018
???: Taky může být hodně rozjetá z řádění s dětmi. Naše starší je typ, které očividně vadí, kdyz se jí moc nevěnují a právě třeba kecám s kamarádkou. Začne pak dělat stupňující se kraviny. Pomáhá tak nějak průběžně udržovat přehled, co dělá nebo se jí občas na něco zeptat. No a právě ji to už rovnou říkám dopředu - přijde návštěva, budu se s ní bavit. Pak je o dost větší klid.
??? --- 10:03:08 11.2.2018
LADAVAZA: aha, mozna ji taky vadi, ze kecam a moc si ji nevsimam... I kdyz to je takovy tezky, kdyz si hraje s detma, tak me posila do haje, ale pak se takhle sekne, kdyz prijdu s nejakym pozadavkem.
Zkusim to s ni predem rozebrat vic do podrobna, to by mohlo pomoct. Je fakt, ze spoustu veci deti odkejvou, ale ve skutecnosti si to neumej uplne predstavit.
LADAVAZA --- 9:56:39 11.2.2018
???: A nepomáhá takové to přiblížení průběhu? Půjde nás tolik, bude tam ta a ta, půjdeme tam a tam? Nebudu plně s tebou, ale .....( Domluvit si nějaké pauzy spolu,...)?
??? --- 9:49:39 11.2.2018
TORUVIEL: To je jasny, to u nas plati taky. Ale mne nevadi fnukani, mne vadi sabotaz. Treba se rozebehne na druhou stranu a tam se drzi stromu nebo si lehne na zem a dela, ze spi. Imo ji sere, ze musi jit se skupinou a ja nejsem ochotna diskutovat, coz jindy klidne sem, kdyz jdem jen tak krizen krazem lesem.
NEMESISS: Tak to je prirozenej dusledek. Asi to tak budu muset udelat. Ja ji rikam, ze nebudeme s ostatnima chodit, kdyz to takhle vsem kazi, ale asi by to potrebovala rovnou zazit.
V tom je zase blby, ze ostatni rodice cekaj, i kdyz na ne volam, at jdou bez nas...
Minule mi jedna maminka opacila "ze ji snad nebudu honit po lese, ne?" a nastvane cekala dal. Evidentne mi tim chtela naznacit, ze si mam sjednat poradek. Ale jak? Bud muzu dite dohnat a pak ho kopat pred sebou a nebo nic nezmuzu, kdyz nechce jit.
Imo by nejlip zafungovalo, kdyby ostatni dlouho necekali a nechali nas tam. Nebo naopak cekali tak dlouho, nez se uklidni, ale toho jsou schopny jen nektery moje kamaradky. Ty autoritativni se naserou, ze se nechavam vlacet a zdrzovat ditetem a ja se v ty situaci pak necejtim dobre.