Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
HRY » rpg
Štěněcí koutek chronických mutantů
WOLFMIND1
Mutant Chronicles je plný možností a zábavy. Zároveň je osud postav předem daný. Všichni zemřou! Ať už při tvorbě postavy, v průběhu hry, nebo jako čtyřicetiletí dědečci. :)

Gamemasteři:

Šotek - dle dohody, nepravidelná pracovní doba

Štěňák
- úterý odpoledne
- pátek celý den
- neděle celý den.  
- jiné termíny pouze vyjímečně po dohodě a v takovém případě neexistuje zrušení hraní, protože bych musel obětovat práci.

Seržant Nagel byl zoufalý, ale snažil se zachovat chladnou hlavu. Ze dvou desetičlených týmů, které měly chránit Bauhauskou meziplanetární loď, zbyl jen on a čtyři jeho muži. Podpora života mimo provoz. Světla mimo provoz. Děťátka Temnoty s chrastítkama pobíhala po lodi a vraždila každého, kdo jim vstoupil do cesty. Potkali i mága Temnoty a Bratrstvo nikde. A aby toho nebylo málo, ještě se tu objevil Princ Wilhelm Richthausen s mrňavým Mishimanským trolem. O Wilhelmovi slyšel. Vyšinutý geniální technik, budovatel a navíc z urozeného rodu. Říct o něm nahlas, že je vyšinutý, znamenalo moře problémů. Mishiman vypadal, že ho chrání, tak se rozhodl ho řešit později. Teď mířili ke skladišti, kam Wilhelm chtěl. Nevěděl jestli je tak hloupý, nebo takový hrdina, že chce na místo odkud Temnota přišla a kde se jim ani s dvaceti vojáky nepodařilo skladiště dobít. Došli k posledním dveřím, které je dělily od jejich cíle. Carl s chemopalem se postavil dopředu s prstem na spoušti a viditelně se potil. Seržant kývl na Ericha, který zatáhl za páku a dveře se vysunuly. Tmu prořízl zelenožlutý pruh z Carlovi zbraně a opsal široký oblouk. Na podlahu dopadlo množství chrastítek a spatřili rozpouštějícího se mutanta v ocelové zbroji. Wilhelm vyrazil kupředu a vyprázdnil do něj zbytečně celý zásobník pistole.
"Hnusnej parchant." řekl.
"Jawohl!"
"Hans!" okřikl svého podřízeného. Znělo to jako dvojsmysl. Hans jen pokrčil rameny, jakože o nic nejde. Tohle si ještě vyžere.
Obsadili horní část skladiště a zbýval už jen rozlehlý trezor pod nimi. Vedly tam dvě cesty. Výtahem, který byl samozřejmě mimo provoz a dvěma svažujícími se chodbami v obloucích proti sobě. Noční můra vojáků.
"Hans, jdeš první." zatvářil se zoufale, ale přitiskl se k vnitřní stěně a s připraveným samopalem vyrazil. Určitě teď litoval své drzosti. Náhle vypustil dávku. Zezdola někdo palbu opětoval a jiskřičky odskakující od zdi promísila krev z Hansovy hlavy.
"Doprdele!" vykřikl Erich.
Seržant zaregistroval pohyb a přirazil Wilhelma zpět ke zdi.
"Musím mu pomoct!"
"Je mrtvej."
"Třeba není."
Erich hodil do chodby granát, ale neodrazil se od stěny tak, jak chtěl. Hansovo tělo popolétlo blíž k nim. Značně potrhané tělo.
"Teď už je zaručeně mrtvej." řekl smutně seržant.
"Promiňtě pane." omluvil se zahambeně Erich.
Wilhelm viditelně zamrzl. Mishimanský trol asi dostal nějaký nápad a přiblížil se k Princovi.
"Pane?" Wilhelm se na něj nepřítomně podíval.
"Pane, ještě granát?" zeptal se a natáhl k němu ruku s otevřenou dlaní.
"Jasně! Ještě jeden granát!" zahlaholil, uchopil granát, odjistil ho a vhodil do chodby. Byl to dobrý hod. Ozval se výbuch. Mishiman pomalu spustil ruku k tělu s trochu nechápavým výrazem. Pak se otočil, dal se do běhu zpátky nahoru a vzápětí zmizel ve tmě. Wilhelm se zatvářil spokojeně. Seržant se v duchu pomodlil. Jestli tohle přežiju, už nevezmu žádnou práci na kosmické lodi, pomyslel si.

Výňatek z první hry Mutant Chronicles pod vedením Šotka.
Mishimanský trol: Dája
Princ Wilhelm: Štěňák
Dodatek: Temnotu se podařilo vypudit, ale nezachránili jsme náklad po kterém šli. Nadějný Mishiman byl po příletu Bratrstva vyslýchán, obviněn z nakažení Temnotou a zabit na útěku. Mezitím Wilhelm opravoval napáchané škody ve strojovně a o ničem nevěděl.
Plyne z toho ponaučení: když hrajete ve skupince, nedohrávejte sami, protože když se osud rozhodne vás potopit, není tam nikdo, kdo by vás mohl eventuelně zachránit :)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
DORIAN --- 14:48:40 13.11.2014
Tento vikend travim v jiznich cechach se svoji rodinou ze severnich cech (jedeme navstivit babicku do nemocnice). Odhadovany navrat cca ve 4 hodiny a to uz asi opravdu nebudu mit naladu se cehokoliv dalsiho ucastnit
WOLFMIND1 --- 14:45:06 13.11.2014
DORIAN: A tahle neděle s tebou vypadá jak, když už jsi to nadhodil? Těch pár hodin by se dalo na char využít a pak už stačí jen najít volný den na hru samotnou :)
DORIAN --- 14:39:51 13.11.2014
Jak jsem rikal, az do konce listopadu jsem zabity. Ale pak uz bych mohl prakticky kdykoliv by bylo treba
WOLFMIND1 --- 14:33:57 13.11.2014
DORIAN: Pro tebe je teď priorita vytvořit si postavu. Mohl bych se v neděli na pár hodin utrhnout a dát to s tebou dohromady. :) Pak se musíš domluvit s Shotkem na druhém charu pro jeho hry.
DORIAN --- 14:31:56 13.11.2014
WOLFMIND1: Ve skutecnosti myslim, ze tuhle nedeli bych mohl i ja a rozhodne bych to chtel zkusit, pokud bude misto
WOLFMIND1 --- 14:28:52 13.11.2014
Toho 21.12. je nastaveno právě kvůli šídlákovi. Snad mi to vyjde i někdy dřív. Ale třeba McHonza by mohl zítra přes den a rád by si zahrál.
Dál jsem sehnal dalšího človíčka se zájmem o hru, akorát nemá ještě char. Trochu mě teď v listopadu blokují Hlídky. Domlouvejte se a třeba se taky chytím :P
MRTREVOR --- 13:24:54 13.11.2014
sakra, to je docela za dlouho. a vzhledem k tomu, že jsi momentálně klíčovej pro obě dějové linie to vymezuje i ostatní. Tzn, že já jsem klidně ochoten zahrát si dřív, ale asi teda jen s postavama, které u mě jako GM ještě nehráli. McHonza, Blackosh, Šídlák..
WOLFMIND1 --- 7:49:56 11.11.2014
Výzva pro Shotka: koukni se na záhlaví, ty ztřeštěný chaosáku. Vše důležité tam je. :)

Další nejbližší termín u mě je tuším 21.12.14 - vím, že to je těsně před vánoci, ale na druhou stranu si rádi odskočíme z té ošklivé reality do ještě horší, kde se ale zasmějeme :P

Pokud budu mít volný den i předtím, dám tu vědět.

Výzva pro McHonzu: napiš sem prosím něco, a napiš že jsi to ty, ať si tě už zajetí hráči přidají do kontaktů.
MRTREVOR --- 15:03:26 10.11.2014
Výzva pro Štěně: koukej sem prosímtě nějak napsat ty svoje termíny, kdy můžeš hrát. Jste s Dájou jediní, kteří to máte pořád stejně.
opravený post z minula:
Na překladu pravidel a tvorbě dodatků o světě se stále pracuje, jen to de prostě pomalu, bo na to musí bejt čas, žejo? Ale snad už brzy zas něco postnu.
WOLFMIND1: ".. někteří si myslí, že to jsou odvážní muži. Není to pravda. Jsou to normální cvoci!" Citát je sice o Úderné vzdušné kavalerii, ale tak nějak si tu Enderovu odvahu myslel, viď? :) Jinak dobrodrůžo bylo a bylo fajn, zajímavě vymyšleno, dobrá atmosféra a jeden dost netypickej prvek, kterému se nedalo ani při shrnutí po hře nic vytknout, jen že nutil překonat dogma, že co není s Bratrstvem, je Zlo a je třeba ho hubit! No nakonec jsme to zvládli a dokonc jsme u toho dokázali i NESTAT SE KACÍŘI!!! :D
PS: Pro (případné) neobeznalé čtenáře, ta noc po vylezení z podzemního chrámu nás překvapila hlavně proto, že v našem světě MC trvá jeden venušanský den (od východu do východu) 77 dní pozemských. Takže snad chápete, že člověka taková náhlá změna denní doby skutečně zneklidní. Obzvláště, když jde o noc v džunglích Venuše, kdy skutečně nepříjemný pokles teploty je to nejmenší, čeho se bát. Takže díky bohu za opice a Johnově ochotě se s tím mečem konečně naučit máchat nějak rozumně.. :D
WOLFMIND1 --- 12:39:24 3.11.2014
Hola hola, Mutant vás volá!
Proběhly další dvě hry, kterých se účastnil Shotek a McHonza.
Děj se odehrával v hluboké džungli na Venuši, v kontroverzní kolonii 13 a jejím okolí.
Stručně:
Inspektor Ender Spence (Shotek) dorazil na Kolonii 13 a vzápětí ho začaly pronásledovat děsivé sny s třírukou bytostí. Varovala ho před blížící se Temnou legií. A ta skutečně přišla a zaútočila velmi silně. Jen zázrakem se podařilo ji odrazit, i za pomoci "odvážných" kousků Endera u kterých mu šlo skutečně o život. Zemřelo "pouze" 1363 lidí z 2 000. To je úspěch!
Mezi novými osadníky a budovateli dorazil i princ John Murdoch (McHonza) a nedlouho poté se s Enderem spřátelil. Byli vysláni na misi do podzemí, kde velení kolonie odhalilo nějaký neznámý komplex. Dostali k dispozici doktora Herberta, pro případ nějakých problémů. V jeskyních se jim podařilo obejít pasti a vypořádat se s divnými monstry. Dokonce vytáhli i artefakt z časového pole a ztratili tím tři měsíce v reálném čase. A pak přišla zajímavá situace:
Ender vylezl ven z jeskyně a nechápavě přejel světlometem vypálenou zemi.
"Nebyla tady předtím džungle?"
"Jo, byla. Ale taky byl den."
"Mě se to nelíbí." hlesl Herbert, který už vypadal po předchozích incidentech dostatečně vyděšeně.
"Co budeme dělat?" zeptal se John. Ender si povzdechl
"Do kolonie je to pouhé tři kilometry. Musíme se tam dostat. Noc tu bude fakt dlouhá a čekat na den je nesmysl."
Vydali se svižným krokem do nitra džungle. Zanedlouho zaregistrovali pohyb v bezprostředním okolí.
"Něco nás sleduje." zašeptal Ender.
"Taky jsem si toho všiml. Leze to po stromech." zareagoval John.
Ender odjistil svou "knihovnu" a pročistil oblouk divoké vegetace za nimi. Noční vzduch vyplnil řev opic a ty zaútočily. Ender nepouštěl spoušť a do hlíny se sypaly prázdné nábojnice. Herbert začal panicky střílet do tmy. John tasil svůj rodový meč a dvěma jistými seky poslal dvě velké a divoké opice do náruče smrti. Pak se otočil a spatřil dalšího opa, jak skočil Enderovi za krk. Napřáhl se a bodnul. Ender zařval bolestí, když mu špička meče projela skrz brnění do ramene. Navíc se mu také opice zahryzla do tváře. John, vyveden z míry svým minutím se pokusil svou chybu napravit a opici odseknout. Ozvalo se další Endrovo zařvání. Zahodil knihovnu, uchopil svůj motorový nůž a opa jediným říznutím odstranil. "Ty si mi usekl ruku!" zařval na vykuleného Johna.
Herbert padl k zemi sražen dalším opem a začal bublat, když mu byl prokousnut krk. John si uvědomil závažnost situace a vystřelil poslední světlici. Opice se vyděšeně stáhly do tmy.
"Ty si mi vážně málem usekl ruku!" zopakoval Ender, který se pomalu dostával do šoku.
"Promiň. Ty ses blbě pohnul. Bojí se světla."
"Nasbírej smůlu Johne a nějaký dřevo, rychle!"
"Nejsem zálesák. Herbert umírá!"
"Dělej co řikám, krucinál, nebo je po nás všech."
John nasbíral co mu bylo řečeno a Ender rozdělal oheň. Opice to drželo pryč od nich.
"Ukaž, podívám se na to." hlesl potichu John.
"Nesahej na mě. Už jsi udělal dost."
"No tak, neudělal jsem to schválně. Je to vážný, musím s tím něco udělat, nebo vykrvácíš."

Mohl bych pokračovat, ale bylo by to dlouhé :) Později utíkali před T-rexem a zachránila je hlídka kolonie 13. To už byl Ender v bezvědomí.
Vtip je v tom, že artefakt i s nasbíranými vzorky nechali u mrtvého Herberta. Hlídka nic nenašla :P

O půl roku později, kdy už se Ender dostal do relativního pořádku (přišel za tu dobu o velkou část své odolnosti) se jim začaly znovu zdát sny. A teď už opravdu stručně. Zachránili artefakt ze spárů osmimetrové zmutované opice a místo naslouchání svým snům jej odevzdali do rukou Bratrstva. Poté dlouho řešili, jak dostat artefakt zpět, což se jim podařilo a s velkou dávkou odvahy, jedním později mrtvým bratrem a trochou nervozity vypustili artefakt do vesmíru. Zachránili tím kolonii a možná někde daleko vznikne nový, obyvatelný svět. Konec pohádky a této hry. :) pokud chcete znát podrobnosti, Shotek vám je rád povypráví. Tak opět příště u další hry. Světlo s vámi.