Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
AUTORSKÁ POEZIE *
MONYSEK
Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
MAEROR --- 21:46:33 30.9.2012
RICARDERON: Ale sedí (a aspoň víš, o čem píšeš). O ženskou bych se možná hádal, ale je pravda, že závěr jsem mohl uříznout dřív (a trochu jinak).
RICARDERON --- 19:39:59 30.9.2012
MAEROR: Já vím, že ode mě to zrovna sedí, ale ten obraz by byl úplně dostatečný bez té ženské tam. Za netěsní bych už nechtěl číst dál.
KONTRAPHUNKA --- 18:41:10 30.9.2012
Zákys

kdo není zakyslej
jako by nebyl
říká staré české přísloví
který se už nechceme řídit

jenže zkuste vylít
karton zákysu do dřezu
a na vnitřní stranu
nakreslit smajlíka

MAEROR --- 20:49:57 29.9.2012

...

neodemknutelný dům
a okolo plave noc
a sbírá otevřená okna

možná si zpíváš pro sebe
možná
koupeš svůj smutek ve vaně krátké tak
že v ní i touhu musíš
ohýbat pod koleny

ačkoli tvůj byt netěsní
je ještě jedno ticho
nad tichem
a pouze v něm
tě potkávám

CORWEX --- 18:43:18 29.9.2012
NECECH: Jestlis nečetl (mnohými léty již prověřený) Hrabákův ÚVod do teorie verše, lze jen doporučit.
BRIDGET --- 17:16:25 29.9.2012
NIRA: v umění neexistují hrubky, pouze platí, že pokud si do dvou vteřin autor chybu neopraví, jedná se o umělecká záměr
KLOUB --- 14:05:05 28.9.2012
FIONOR:
je tam pár chytáků z vlastní dílny...
např.: měch měchu mimům - čti pouze první slabiku...
plácat kabátem trakaře - čti prví slabiku, resp. písmeno
srnku, dítě, čekanku, kohouta - obdobně zde
lávku s kytičkou - zde to samé

Bude jich tam víc, zbytek porozkrývej si po svém...
??? --- 12:25:23 28.9.2012
KLOUB: asi tam vidím báseň, ale nejsem s to do ní proniknout... ani obsahově ani rytmicky
Což znamená že by mohla být klidně napsaná v klingonštině a měla by na mě stejný dopad. :(

Zkoušel jsem si ji číst nahlas, najít nějaké tempo, které by mě vedlo, ale nedaří se to. Nabízí se tedy otázka: Je tam nějaká daná rytmika, které se dá chytit, nebo se jedná jen o proud (pásmo) slov a obrazů bez ladu a skladu?
KLOUB --- 11:51:59 28.9.2012
To nesmí se


září 05


Slabý zpěváčku, pověz " Kde vzít jistotu, kde čerpat síly,
kde zakopnout, upadnout na nos a zasmát se vlastní nemotornosti? " .
Kde dřímá med a kde vzkvétají ladné křivky žen, much,
žab, úrazů a kde jen se toulají uličníci. Kde a na kterou
" šťastnou " zem šlapou? Proč nešlápnou vedle měchu,
proč nedotknou se měchu a proč neříkají mimům, jak
krásně svítí vám oči či jak nádherně bledou máte
pleť a Váš kostým , ó lalá, překrásné? Proč neřeknou to měchu?
Proč se měchu chce plácat kabátem trakaře.


- To nesmí se však -


Smíme jen tiše bloumat, bloudit a "fí" kalit mysl,
srnku, dítě, čekanku, kohouta a temnou prázdnotu,
jíž vyplněn můj živý obhroubek tlačil liliputánku
k rozhodnutí, jehož vyřčení znamená pro kuklu, moc
a bláto moc a jehož nedořčení znamená pro kazatele,
háratele a spasitele moc, neboť nikdo mne nechce.


- To nesmí se však říci -


Smím jen usmívat se a radovat se z opuštění jako baba,
radující se z nové bradavice na tváři - pro někoho
pohroma, pro druhého štěstí-. Vyplenil bych pletichy.
Zaonačil odloučení na sloučení, z čehož přemíra
brusného papíru omrzla, tedy ne celá, jen její prstíčky
a když vnesl jsem ji do domu, začala pookřávat,
leč stále byla promrzlá, usmála se a z jejích očí
byl cítit vděk a radovala se, ne že by skákala či
výskala, pouze ji jakési "dobré" světlo rozpalovalo
duši " v její rozpolcené duši", což zavdalo mi příčinu
k vzpomenutí si na sebe a začaly mi kanout
slzy po nohách, prodíraly se jemným chmýřím a lechtaly
mne, leč nebylo to příjemné. Lechtaly jako břitvy
a zařezávaly se do kůže, z níž prýštila černá
pryskyřice, což kupodivu nebolelo, jensráželo jako
všechna muka, jež prožil jsem bez láku, sraní kysela
a všech těch prázdných dní, bázlivých a studených.


- To nesmí se však říci nahlas -


A je to navlas jako bylo - vše se opakuje-.
Den střídá den. Smutek střídá štěstí. Radost střídá pláč.
Lítost neunesla dobrotivost soucitu a soucity u lip,
které překonají každou překážku - v pohádkách se praví-.


- To ovšem ztrácí smysl -


Ba né, některých překážek se nezbavíme, snáz se zbarvíme
do běla požitím jedovaté houby a v zemi shnijem.


- To vše bude rychlejší než čekat na lávku s kytičkou
v ruce, podávajíc ji mile, usmívaje se jí mile a uhrančivýma
očima očekávat co milého pronese krvežíznivý upír.


Pozn. pod čarou
Vyzpívejme stesk a strach
Vyzpovídejme je a
zakopejme pod drn.
drn drn drrn drhrn
KONTRAPHUNKA --- 17:47:02 27.9.2012
Na ranveji

ze světa se nám stal svět letem světem
ve spěchu jsme opustili odletovou halu
cestou k nástupišti v telefonu prohlédli
okno prohlížeče s nabídkou jiných letenek

nic nového pod sluncem
když jsme se narodili
ostatní dávno mávali
z křídel železných ptáků

zůstat na ranveji
je teď těžký umění
ale kdo mu rozumí
bývá stále konzultován
jako mapa oblohy