Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
AUTORSKÁ POEZIE *
MONYSEK
Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
TOMASZ --- 19:05:50 13.11.2020
ARGANNAH: Pokud jde o trendy, těmi se (za sebe) zas tak moc neřídím. Protože to bych musel adorovat například "nákupní seznamy" a jiný neřád, kterým se to dnes jen hemží. Takže prezentuji hlavně svůj estetický názor na věc. Myslím ale, že některé hodnoty jsou obecně platné, a nepodléhají momentální módě. Ty se snažím preferovat. :)
ARGANNAH --- 18:49:01 13.11.2020
TOMASZ: Jsem ráda za reflexi. Zkouším tu svoji poezii vystavět trochu jinak než je dneska trend, moc se to zatím nedaří a každá reakce, včetně mínusů, je cenný indikátor, jak to (ne)funguje. :)
TOMASZ --- 12:11:23 13.11.2020
ARGANNAH: Velmi matně a nezřetelně tuším obraz, který by možná mohl být zajímavý, ale je zavalený hromadou prokletých slov. A i když v moderní poezii se snaha po nalézání racionálního smyslu nedoporučuje, jednotlivé stavební kameny, samy o sobě, by neměly být úplné nesmysly: kosterní soustava se hroutí jako u měkkýše -- vím, co chceš říct, ale takto je to dost nepovedené.

Mohl by to ovšem být výchozí bod. Byla by ale nutná výheň pece, která by přetavila rudu, kde každé slovo obsahuje méně, než jeden mikrogram významu, na několik málo slov olovnatých myšlenkou.
ARGANNAH --- 17:18:00 12.11.2020
Květované záclony a navlhlé šatové zástěry
Záležitost osobních vztahů a mocenských napětí
Někdo říkal, šedivá je teorie, zelený strom života
Teorie nás nezajímá, tak nevíme, kdo to byl

Věci se rvou násilím z hlubin na papír bulvárního časopisu
Pod tlustým ukazováčkem nabývají nezdravé rybí barvy
A jejich kosterní soustava se hroutí jako u měkkýše
Zatímco v předsíni se vedou boje o prachy a o prach
V obýváku zatím dupou vyleštěné starožitné hodiny
A děti jsou nadané a skvělé, není důležité, v čem

Z té dvojice je muž ta menší polovina v obleku
Má vyžehlený límec a zaražený ježčí pohled
Na druhé straně sporák a čerstvě vydrbané hrnce
Praktická žena musí stát nohama na zemi a s rukama v bok

A k tomu slunce, nejjasnější na dlaždičkách v kuchyni
V jeho odlesku je vidět absolutně všechno
Tiché skryté vzpoury i modřiny na zadečku
A na talíři v kuchyni i opuštěné kapustičky
Se syrovou strouhankou
TOMASZ --- 12:17:33 9.11.2020
???: Mě osobně se to líbí. Rytmus. Vidím ten obraz. Vajgly před zavíračkou, jo! Jen přemýšlím, že mi to místy dost připomíná Tennysona a jestli je to dobře. ;)
??? --- 22:10:53 4.11.2020
hladové lačno zimních rán
jak vrány mladé k sobě se tiskli
nic víc
byla tichá
ale mlčené sliby ani louhem nesmyješ
měsíční blíženci
počítá korále jak vajgly před zavíračkou
??? --- 19:30:09 2.11.2020
TOMASZ: Pardon, kopírovala jsem to z FB, takže příště, pokud nějaké bude, to radši přepíšu:-)
A děkuji za reakci, jakákoli potěší, a to si myslím, že si hodný :-)
NATASHA --- 17:35:02 2.11.2020
ARGANNAH: Krize středního věku mi jako motiv nevadí; je to ostatně silný motiv. Ale asi bych se právě víc s tím textem zastavila, kdyby nebyl opatřený tolika "efekty"...
TOMASZ --- 13:47:37 2.11.2020
???: Obecně si myslím, že je lepší, když zde autor prezentuje svůj cit pro jazyk a poezii. Rozhodne-li se čtenáře konfrontovat i se svým smyslem pro typografii, začne to být poněkud na pováženou. Obzvlášť, je-li tento břitký, jako jazyk profesionálního degustátora stiženého koronavirem. ;)
TOMASZ --- 13:37:07 2.11.2020
???: Připomíná mi to tu dětskou hru, kde se konstruuje básnička tak, že se posílá zarolovaná kolem a každej si přečte jen poslední verš či dva a přidá svůj. Myslíš, že ještě větší písmo, kontrast a případně nějaká ta barevná duha na pozadí by to zachránily?