Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
AUTORSKÁ POEZIE *
MONYSEK
Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
JANEQ --- 17:04:24 2.12.2019




spěcháš na sraz
určitě ve vší počestnosti
ale já vím
že v tom kastrůlku
se místo bůčku
hřeje půlkilo
heráku

spěcháš nahlas
oči zaražený do displeje
telefonu
cestou nepoznáváš
nezdravíš
nedáváš pozor
na auta

zvláštní obraz
mísící se krve
s nářkem kolemjdoucích
a pláčem čekajících
dealerů

v nozdře policejního koně
BOLDRIK23 --- 11:01:56 1.12.2019
Jak bude?
Až zas otevřu oči...
Asi už bude svítit(snad nevyžene mě to na záchod)
A nebude pod mrakem
Třeba vyjde druhý slunce
A psi se konečně naučí naší řečí
(Až na písmeno Ř a zapoví se slovo Aport)
A co kdyby byla snídaně,
možná se pomilujeme
Nejspíš to bude
úplně jinak
Nebo co já vím
teď
ještě před spaním
JANEQ --- 11:08:50 12.11.2019


mladý Rusky kouřej u nás před metrem
a já kupuju zelenej čaj a cigára

v hlavách máme tak nasráno
že málem minem přijíždějící vlak

zapaluju plantáž toho sajrajtu
v duchu
a nechám všechny v klidu típnout

přejedem zastávky
přeslechnem nadávky
že jsme svoloč
a Smíchovské nádraží
a místo radosti
se svlíknem



zelenej čaj a cigára
ARGANNAH --- 10:59:15 27.10.2019
PACHATEL

Utíká se z vlastní role
Utíká se k kráse
Neumí ji tvořit, ale
Přesto tvoří,
Zarputile
Zpupně páchá.

Větve stromů nejsou nikdy rovné -
Máchá se skleničkou vína,
Máchá se v tom štětcem
A noří.

Kameny jsou ze dvou třetin v hlíně.
Pachatel ve stobarevném kruhu
Utíká se z vlastní role
Máchá se v tom po uši
A páchá.

Skály praskají jen v přesných úhlech
Kameny jsou ze dvou třetin v hlíně
A větve stromů nejsou nikdy rovné.

Skrz mléčné okno v protisvětle
Jsou i obyčejné keře náhle
Srocením všech duchů kolem
Palety
TOMASZ --- 10:54:30 12.10.2019

Ten den co jsme byli v Ležácích
bylo horko a slunce
a všude rostlo spousta hub
seděli jsme na kamenech

Kolem půdorysy mrtvých domů

Dříve jsem miloval podzim
pro ty slunečné dny
se sychravým koncem
a tehdy zase

Teď už mám rád jen léto

ALFA_BOB --- 15:44:44 11.10.2019
Já jsem Karel Gott !

Zvenčí mrtvý - uvnitř žiju
Pro národ český - nikdy nezahynu
TOMASZ --- 20:38:53 10.10.2019
ZITOSLAVA23: Tohle je výborný nápad, který ovšem zabilo několik věcí:
1. Nerozhodla ses jednoznačně pro formu, tudíž to není ani volný verš, ani vázaný. V důsledku mj. chybí rytmus, i když text vyvolává jeho očekávání.
2. Rým je zcela nezvládnutý a tudíž upocený. Spousta slov (i celých myšlenek) tam je jen proto, aby se vyhovělo rýmu, a ten se i přesto nevydařil.
3. Nerozhodla ses, zda větnou syntaxi zbořit, nebo udržet. Tohle se nedá míchat. Musí být zřejmé, zda např. interpunkci pro dobro textu zcela opouštíme, nebo ji ctíme, ale pak musí být všude, kam patří.
4. Je to dlouhé, nápad se vyčerpá a tříští se do blbostí.
ZITOSLAVA23 --- 9:21:08 10.10.2019
Proměnil jsem se v brouka.
Ach, Franzi
proč ne alespoň v pavouka?
To bych si hezky broukal!
Matka by se bála osmi nohou víc než šesti
nebylo by těžké uprchnout z propasti.
Představte si výraz v její tváři Jak se asi tváří
s násadou od smetáku chrání smetánku
A ječí.
PAN TÁTO PŘINESTE MI VIDLIČKY!
A pak: dneska vdolky nebudou.
Opíral bych se o sporák a koulil očima na mouchu topící se v rozlité smetaně
Ta si v tom teda libuje. Jako nějaký dobytek.
Mámo, nečekej, majzni tu mouchu!
Natáhl jsem se pro plácačku Ve velmi rychlém okamžiku
jenže osm nohou je osm nohou. Minul jsem.
Čtyři páry očí nestačí ani k rychlé dedukci.
JAK TI ÚŘEDNÍCI SKOTAČÍ!
Řeší jenom papíry. A ještě ke všemu na půdě.
To by se mi líbilo, dám se na advokáta.
Osm nohou je osm nohou.
Čtyři lejstra za půl minuty. K svačině postinor, veganský jogurt
A dva rohlíky.
TLAMPAC --- 20:33:06 24.9.2019
Siluety z němého filmu
S prsty na písmenech
hledí, osvícení.
Kaly města cedí
sedě u filtrovaný kávy.
V ložnici hotoví
první a bez placení.
Siluety z němého filmu
tiše a nehybně
válku vyhrajou a pak si usrknou.

Siluety z němého filmu
dech stiší a nemrkají
dají level a pak spí ceký rok.
Siluety z němého filmu
myšlenky si vyhledájí
a pak se vymezují.
Nikdy se nesmějou
jen obličej si vyberou.
Nikdy neumřou
jen jednou se nelognou.
TLAMPAC --- 21:30:27 16.9.2019
V němém filmu

Jen tak kouká na mobil
a dělá, jako by tu nebyl.

Dá si nohu přes nohu,
hledá sebejistou polohu.

Předstírá, že ji něco zajímá,
koukne, zda se nedívá.