Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
AUTORSKÁ POEZIE *
MONYSEK
Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
NATASHA --- 10:41:24 17.8.2018
???: Jedno z nejlidštějších témat, která lze vymyslet, je univerzálně pravdivé a v té upřímnosti i sympatické.
Líbí se mi obraz chůze po paprsku (raději po než na), ale celek textu je možná až příliš lyricky prostinký, včetně toho rosy-bosy.
NATASHA --- 20:07:37 16.8.2018
VINCENT_BU: Souhlas. Kdyžtak sem [ Těžký život básníkův ], pokud chceš veřejně.
VINCENT_BU --- 19:45:51 16.8.2018
NATASHA: odpověděl bych ti i zde, mám to připravené, jsme ale čím dál víc OT, čili to takto utnu, ano?
MAEROR --- 13:15:11 16.8.2018
VINCENT_BU: S teoretickou stránkou věci jsem, řekl bych, již nějaký čas srozuměn. Ale stejně mne to občas překvapí :-)
ZITOSLAVA23 --- 18:50:43 15.8.2018
nedělí nás od sebe nic
než černou na bílém napsáno
N E S M Í T E
nedělí nás od sebe nic
než deset let a psací stůl
a tak mi trvá přesně jeden rok
udělat krok a dotknout se
směju se
možná kdyby nás od sebe nedělilo nic
než černou na bílém napsáno
N E S M Í T E
tak si ani nesáhnu
NATASHA --- 14:47:30 15.8.2018
VINCENT_BU: Toto je prostor svobodného psaní/čtení. Jediným platidlem zde je energie — ta, kterou vydám, když sem píšu. Ta, kterou vydáš, když to čteš.

Jakmile sem napíšu: jestli chcete moji další báseň, pošlete mi pade na účet, můžete říct — tak jo, ale jen když to bude o žížalkách. A dík, to nechci, takovou jednu práci už mám.
VINCENT_BU --- 14:17:28 15.8.2018
NATASHA: o to se musíme znovu pohádat :), protože ses sama dostala do situace, kdy se argumenty založené na přítomnosti čtenáře zhroutily. a co je poezie bez média, bez nosiče textu? kde existuje? jen ve tvojí, mojí hlavě, čili pro nikoho dalšího.

není to vůbec účelový argument. jakmile chceš mluvit o poezii ve vztahu ke čtenáři, musíš přibrat nosič textu, tedy medium, a to je provoz. i tenhle klub, kupříkladu, nebo papír, na který píšeš, stůl, za kterým sedíš, to vše už je provoz, nejde to oddělit.
NATASHA --- 14:03:23 15.8.2018
VINCENT_BU: Šikovně jsi smísil poezii a literaturu; jakmile se do věci zapletou knihy (tedy provoz), je to hned jiná věc a o tom jsme se už hádali a znova už nemusíme...
VINCENT_BU --- 13:52:10 15.8.2018
NATASHA: neztrácí, pokud narazíš na autory či autorky – a já takové opravdu znám – kteří pro přítomnost čtenáře v literatuře podniknou lecjakou oběť; ne snad že by se přímo podbízeli, ale když se ukáže, že literatura nemůže záviset na (ne)přítomnosti čtenáře, chovají se přesně v opačném duchu. je to jejich oběť, o to nic, ovšem když jim navrhneš, že by se mohli stáhnout a dělat poezii bez čtenářů, aby se trochu spravilo prostředí, začíná to být hodně dramatické… :D
QUANTI --- 13:51:31 15.8.2018
NATASHA: dva Jahvo-Sisyfové mě baví ještě víc než koťátka :D