Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
KLUB ODROSTLÝCH DĚTÍ aneb děláme co můžeme - našim rodičům a prarodičům vstup přísně zakázán
KALHOTKA
Sesterský klub:
[ KLUB POKROČILÝCH RODIČŮ aneb co všechno vydržíme - našim dětem vstup přísně zakázán ]

Děláme co můžeme a stejně se nezavděčíme.
O rodičích, prarodičích, sestrách i tetách aneb drbem celou rodinu a pozorujem, jak se v čase mění.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
NIGHTFURY --- 0:06:37 28.12.2015
KATIA: Nešla. Jasně jim řekla, že buď přijdou všichni, nebo nikdo.
KATIA --- 23:25:23 27.12.2015
NIGHTFURY: tak v tomhle věku už jsem každopádně byla primárně se svým partnerem... Jinak teda hustý, šla na tu oslavu?
MOODYCAT --- 20:05:15 27.12.2015
ADD: Je to asi taky o tom, jak to clovek sam bere, napriklad ja toho, ze jsem expartnera vubec kdy predstavila rodicum, horce lituju, vytvorila jsem iluzi, ze tohle je ten pravy a pak to pro ne bylo taky velke zklamani. A taky jsem je nutila zbytecne travit cas s nekym, kdo za to nestal. Takze je to osemetne :).
??? --- 19:54:28 27.12.2015
ADD: Jak se to vezme, setkání s některými slečnami bratrů a synovců bychom byli i docela rádi ušetřeni.

Na druhou stranu - ano, aktuálně si vzájemně gratulujeme, že si vybrali ty nej, co mohli.
NIGHTFURY --- 19:53:16 27.12.2015
Moji rodiče se tedy před Vánocemi ptali, co BUDEME dělat přes svátky. To mi jako "uznání vážnosti" našeho vztahu v této otázce stačí bohatě. Je mi 27 :D
V osmnácti mě ani nenapadlo, že by můj kluk měl být s námi na Vánoce, přesto ho moji rodiče znali (a náš vztah nijak neznevažovali), byl s námi třeba na chalupě v létě.

Strašné mi přišlo, když přítelkyni mého strejdy její vlastní rodina pozvala na oslavu výslovně bez něj a bez jejich společné dcery (v té době teprve šestiměsíční).
ADD --- 19:41:55 27.12.2015
ANNAWA: Nutit je nemůžeš, ale já bych asi jako rodič dávala najevo, že vztah je prostě vztah - dopadnout může a nemusí, ale brát vážně by se měl od prvního dne. A setkání u stolu by pro mě bylo vítanou příležitostí partnerky svých synů poznat a snad se i spřátelit.
ANNAWA --- 19:39:08 27.12.2015
KATIA: tak nějak, ovšem 18tileti jsou ve tretaku.
ANNAWA --- 19:38:07 27.12.2015
ADD: můj syn chodí se svojí holkou rok a prarodiče už ji videli, ale kdy z mladík sám řekne, že neví, co z toho bude? Tak o tu možnost asi ani nestoji.
KATIA --- 19:25:00 27.12.2015
ADD: já bych nad tím hlavně uvažovala tak, že si to snad posoudí ti dva... čili se zeptám - a chceš přijít i s xy? nebo ještě lépe a jak budeš letos trávit svátky? chcete s xy přijít k nám? nebo tak něco...a jakej věk je určující, to já fakt nevím... asi po střední bych to tak nějak brala...
ADD --- 19:18:58 27.12.2015
ANNAWA: Na druhou stranu, tím, že člověka, s kterým "chodíš", vezmeš domů na oficiální akci, ten vztah posunuješ dál - takže tím, že dětem neumožníš přivést partnera, jejich vztahy udržuješ v té nezávazné neoficiální fázi. Já jsem určitě svýho kluka na naše oficiální setkání brala od devatenácti a jsem ráda, že to nikomu nepřišlo divný.
Co je asi problematické je ten samotný přístup rodičů "tvůj vztah neberu vážně" - to je přece hrozně zraňující. Jak má člověk brát své vztahy zodpovědně, když mu rodiče dávají najevo, že je jasný, že z toho nemůže nic být a je to jen krátkodobá záležitost?