Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
kauza Scottova
MEOW
Syndrom, kdy má člověk nutkavou potřebu neustále si vymýšlet nejrůznější příhody a podivná dobrodružství, poprvé popsal v roce 1891 německý psychiatr Anton Delbrϋck a definoval ho jako psychickou poruchu, která se projevuje patologickým lhaním. Dnešní psychiatrie považuje tuto na první pohled směšnou a více méně neškodnou úchylku mezi nejsložitější fenomény klinické praxe. Bájivá lhavost se obtížně diagnostikuje i léčí. Bájiví lháři (v psychiatrické terminologii mýtomani) se dělí do různých podskupin a často trpí mnohočetnými poruchami osobnosti. Klasický mýtoman na rozdíl od různých podvodníků nelže ze zištnosti nebo s úmyslem někomu uškodit. Jeho hlavním motivem je získání takové pozornosti a respektu, jaké by podle jeho názoru nikdy nepoznal, kdyby se spolehl na svoje obyčejné a nezajímavé „já“. Trpí nedostatkem sebevědomí a vymýšlení historek, v nichž hraje hlavní roli, se pro něj stává drogou, bez níž se neobejde. Patrně neotřesnější případ onemocnění bájivou lhavostí publikoval lékařský časopis Forensic Psychiatry & Medicine. Šlo o příběh Mary Scottové z Londýna, které se pod různými falešnými záminkami podařilo vystřídat lůžka v šesti stovkách nemocnic. Setkání s bájivým lhářem vždycky nemusí být jen úsměvnou záležitostí, nad kterou postižená osoba nakonec mávne rukou. Znáte někoho, kdo trpí bájivou lhavostí? Jaká byla vaše největší lež?
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
ECLECTICA --- 22:23:47 5.12.2013
THOMASMORTA: obávám se, že nic moc dělat nelze. Oni si dotyčný totiž mnohdy ani neuvědomují, že lžou, a pokud jim to vytkneš, reakcí bude jen de facto upřímné rozhořčení.
ECLECTICA --- 22:19:15 5.12.2013
Nedávno jsem na jednu takovou osobu narazila (jednalo se o kamarádku, kterou jsem do té doby příliš neznala, dnes to už pochopitelně moje kamarádka není).
Její lži bych rozdělila do tří kategorii:
1. záměna jedné běžné věci za druhou ("byla jsem na služební cestě/byla jsem na výletě)
2. bizarní lži ("chci odejít ze zaměstnání ve státní instituci, ale mám tam majetek v hodnotě mnoha milionů", "přišla jsem na sraz dřív, protože mi jdou doma hodiny o dvě hodiny napřed")
3. promyšlené lži za účelem získání kdovíčeho, snad soucitu, těžko říct ("celé večery trávím sama" - později jsem zjistila, že večery tráví s drahou polovičkou)

Když jsem si začala být naprosto jistá, že dotyčná osoba lže jako když tiskne, a rozhodla se ji ohledně toho konfrontovat, tak jsem samozřejmě nepochodila, "hnusně jsem obviňovala", věřila jsem "prolhaným" (společným) kamarádům a tím jí ubližovala apod.

Popravdě, nechápu, jak takový člověk může vůbec nějak dlouhodobě fungovat ve světě, a už vůbec nechápu, že si toho část okolí vůbec nevšimne.
JISMAEL --- 0:09:18 9.1.2013
A já, myslel že psychiatrie, nemůže nic dobrého vymyslet a ejhle takový zářez!!!!
THOMASMORTA --- 12:40:26 3.1.2013
Já bych na majitelku klubu měl dotaz: Jaký se doporučuje přístup k těmto lidem? Obávám se, že jeden můj celkem dobrý kamarád tím trpí, trochu tuším co to u něj mohlo spustit, ale nevím, jak se k němu vlastně chovat. Jeho blízcí to obvykle ignorují, ale nějak nevím, jestli to situaci ještě nezhoršuje.
BLEVAJZZ --- 13:37:45 2.1.2013
DSTEPZ: to je kdo?
DSTEPZ --- 10:22:36 1.1.2013
no a co ten kouďák? mrskl bych ho preventivně na nástěnku!
87HIGHFLYER --- 9:44:07 1.1.2013
RAINBOF: jde o to, že děti do určitýho věku nevnímaj ostře rozdíl mezi realitou a fantazií...Plus děti si vymejšlej tak nějak "amatérsky" -zkoušej co projde nebo se jim líběj představy, nová zkušenost a způsob jak něco získat. U patologickýho lháře jde především o tu opakovanou obscesi - nutkání tvořit se zajímavym.

U nás v bejvalý práci v hotelu byla kolegyně, která byla patologická lhářka zcela určitě, krom toho i kradla a podváděla (což bylo dost propojený s alkoholismem a užíváním pervitinu). Tahle osoba, až na poněkud unavenější vzhled po ránu, vypadala celkem normálně a hlavně věrohodně, ale její příběhy byly neuvěřitelný - že byla v kosovu jako válečnej reportér a současně tam pro vlastní potřebu pašovala perník, že její fotr byl velký zvíře, co jezdil v autě s deseti litrama, který vždycky jen odevzdal jen co ho zastavili policajti páč jezdil furt vožralej, že ty nejvíc VIP lidi si můžou při cestě z ruzyně na václavák objednat zelenou na všech křižovatkách (což dělal hlavně její fotr)...Různý historky z mafiánskýho a hotelovýho prostředí, pomluvy co se absolutně nezakládaly na pravdě (nejvtipnější byla ta o jednom kolegovi, kterej prej jezdil rok jako houmles v tramvaji než ho ona zachránila tim, že ho přivedla k nám do práce...což jsem si myslel cca 3 roky a vůbec to nebyla pravda:). Většinou to bylo zábavný a člověk si to rád poslech, protože uměla krásně podat příběh, bohužel občas to dost škodilo lidem. Třeba nastoupil novej kolega a první směnu bylo na kase manko 6 litrů - ona ho zaučovala, tak to dali na půl. Dneska bych vsadil krk že to vzala a chudák kolega odevzdal 3 litry jen tak. Výsledkem budiž, že odešla na jiné místo a neprokazatelně před tim ukradla řádově desítky tisíc korun (nemoh to bejt jinej, dost lidí to tak nějak vědělo, ale prostě nebylo proč jí prásknout - nikomu by to nepomohlo). Kdo ví kde je jí konec...
RAINBOF --- 14:17:07 27.12.2012
ARGANNAH: a jakej ? podle me jen ve veku. deti z toho vyrostou. Ale mozna to spatne chapu.
ARGANNAH --- 13:55:48 27.12.2012
řekla bych, že je dost velký rozdíl mezi patologickou lhavostí a dětskou fantazií
RAINBOF --- 9:05:45 26.12.2012
asi to bude tak ze do tehle kategorie kazdy tak trosku patrime :) proto si myslim ze se toho hodne nedozvis protoze ty nejzajimavejsi kusy zustanou navzdy zive a neodhalene.

prispeju storku z detstvi :D

kdyz sem byl malej tak jsem ve skolce vypravel jak mam kamarady v podzemi :D dost živě si pamatuju i detaily.