Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
KLUB POKROČILÝCH MANŽELEK aneb co všechno vydržíme - našim mužům vstup přísně zakázán
TERRYNKA
sesterský klub k diskusi [ KLUB POKROČILÝCH RODIČŮ aneb co všechno vydržíme - našim dětem vstup přísně zakázán ]
Historkám o tchánech a tchýních, jakožto i dalších členech rodiny, které si chtě nechtě bereme se svými muži, se též nebráníme :-)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
MAR_TINA --- 22:37:36 29.2.2016
???: Mám pro tebe takovou polozkušenost. Jelikož nemáme děti a "cizinec" je můj muž.

Bydlíme s mými rodiči, protože oni měli velký dům se dvěma byty a velkou zahradou (společná veranda a chodba, všechno venkovní, jinak odděleno). V době, kdy zemřela babička, vážně přemýšleli, co s takovým barákem, a po nějakém váhání jsem se nastěhovala vlastně zpět domů.

Pomáháme si, oni jezdí na dovolené, my hlídáme dům a zvířata. Na zahradě pracujeme dle svých sil všichni, občas uděláme společný oběd, řemeslníka ohlídá, kdo zrovna může, můj muž udržuje počítače a síť. Měsíc jsme se starali o mámu po operaci nohy, bez toho by na ni asi nešla (pracuju z domova). Finančně je to jednoznačně výhodné (aby ne, že jo). Sociálně jsme si na sebe chvíli zvykali, zejména rodiče na "cizí" element a cholerickou povahu mého muže. On zase občas špatně nese humor mého otce (no, nedivím se).

Jako klíčové vidím, že rodiče mají stejnou zkušenost - od svatby bydleli s babičkou a dědou (z otcovi strany) a bylo to občas dost drsný. Tak se snaží být lepší a docela jim to jde :D.
A bohužel pro tebe se domnívám, že snažší je bydlet se svou matkou než s tchyní. Všeobecně.

Jo a ze začátku jsem dost pociťovala tlak mých přátel a známých s tisícem keců, jak to nepůjde. Zrovna byla v módě vlna velkých hypoték na malé byty s vidinou nezávislosti a samostatnosti, jen nebýt rodičům zavázán. A trochu jsem se bála, že nenajdu chlapa, co by chtěl bydlet s mými rodiči. Tak dobrý, našla sem.

Do budoucna vidím jasně dvě věci, i když rozdílné. Pokud by byl nějaký větší problém, je potřeba se nebát a odstěhovat se (při našich financích půjdeme leda do 2+1 v paneláku ve Štětí). Pokud to vyjde, budu mít mnohem snažší starost o staré rodiče (tou dobou mi bude 50-60 i víc).
FIFI --- 18:01:00 26.2.2016
LEXIK: no ted s kosem dosel:) Jeho segra tu ma navstevu, tak ani nejecel, ze s nim ma dojit a i prasklou zarovku vymenil, chce se pred damskou navstevou asi predvadet:):)
??? --- 13:27:48 26.2.2016
Rvačka!!
LEXIK --- 13:26:56 26.2.2016
FIFI: ad. shoda .. zrovna včera to vyšlo, T. na žádnej konzert nejde! ;-)

ad. hodnocení a odvolávky na nějaký dávno prošlý zákaz po x měsících, jednak už to bývá irelevantní a použité pouze pro účely hádky, a jednak používat mne účelově na věci, které jsi si opravdu rozhodli spolu sami jednoduše nejsou podle skutečnosti...!
??? --- 11:45:11 26.2.2016
MAR_TINA: Mně na tom vysírá ta oblíbená věta: "Ne, maminka řekla / rozhodla."

Přitom v ostatních záležitostech u nás jednoznačně nosí kalhoty muž.

Ale jak holky nasadí těžký kalibr slz, je to v háji...
TERRYNKA --- 9:17:45 26.2.2016
FIFI: U nás neprůstřelnost rodičovských dohod paradoxně funguje dokonale od chvíle, co spolu nežijeme. Informace o kázeňských postizích si předáváme operativně telefonicky, takže když je klon za něco týden bez sladkostí, je bez sladkostí i u otce - a ještě stále ho to překvapuje :-)
OXIS --- 8:43:46 26.2.2016
To muž některý nepopulární věci odmítá dělat, malej je i tak víc vázanej na mě, někdy na sebe nenechá tatínka ani sáhnout (ale když tu není, tak o něm mluví pořád, chce za ním jít, když jsme v obchodě, tak mi říká, že musíme koupit šunku tatínkovi..). No a muž nechce bejt ten, co je furt pryč a ještě ten zlej. Tss.
MAR_TINA --- 8:43:36 26.2.2016
FIFI: to mě na rodičích neustále štvalo, jak jsou v neprůstřelné shodě. :D
A když jsem šla za tatínkem, že bych chtěla ..., obvykle odpověděl, že se musíme nejdřív domluvit i s maminkou a naopak :D
BEBERA --- 8:34:04 26.2.2016
FIFI: Nezbývá než psát zápisy z porad :)
FIFI --- 8:31:24 26.2.2016
MEG: zrovna vcera jsem byla omylem na nejaky prednasce o vychove malych deti, kde prednasejici kladla duraz na to, ze dulezita je ta shoda, ze kdyz se rodice domluvi, tak nema nikdo povolit. Nase deti neustale zkousej jit za jednim/druhym rodicem. Problem je, ze se na necem domluvime a muj muz si to za mesic nepamatuje, takze zadna dohoda vlastne nikdy nebyla, on s ditetem tvrdej, ze jsem si to vymyslela.