Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
JOSEFDRUHY --- 18:56:40 30.9.2012
...jak tak koukám, pan SVANC svůj příspěvek vymazal...
JOSEFDRUHY --- 18:55:11 30.9.2012
SVANC: Vážený příteli, mýlíte se. V textu pana Zoula se jasně říká, opíši to :
Zdroj : http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=3165
To, o čem je zde řeč, se odborně nazývá antropický princip. Jeho výchozým předpokladem je, že vesmírů může existovat ve skutečnosti nekonečně mnoho. Pouze malé množství z nich je však plochých a s dalšími fyzikálními parametry nastavenými tak přesně ( tady jak vidíte sám to stojí černé na bílém. A nejen tady. Udělám-li si čas najdu fyzikální texty kde se jasně tvrdí, že "vesmír byl nastaven", tedy všechny zákony už v tom BB byly nastaveny ), že dovolili vznik atomům s vlastnostmi uhlíku a umožnili jim vyvíjet se dostatečně dlouhou dobu v dostatečně příznivém prostředí, aby z toho mohl vzniknout inteligentní život, který si….
JOSEFDRUHY --- 13:00:00 28.9.2012
JOSEFDRUHY: Celou moji řeč "zelenou" do textu pana Zoula zde níže je potřeba samožřejmě precisovat a zpřesnit, což je mnoho stran textu. Takže nedokonalost mé vize může být pro zdejší ochotníky námětem k polemice.
JOSEFDRUHY --- 12:50:33 28.9.2012
David Zoul
23. září 2012, 11:27

To, o čem je zde řeč, se odborně nazývá antropický princip. Jeho výchozým předpokladem je, že vesmírů může existovat ve skutečnosti nekonečně mnoho. Pouze malé množství z nich je však plochých a s dalšími fyzikálními parametry nastavenými tak přesně, že dovolili vznik atomům s vlastnostmi uhlíku a umožnili jim vyvíjet se dostatečně dlouhou dobu v dostatečně příznivém prostředí, aby z toho mohl vzniknout inteligentní život, Pan Zoul tu říká, že typů, druhů a možných podob vesmírů může existovat nekonečně mnoho, tedy, že to říká ten „antropický princip“, a říká tedy, že máme vesmír jen jeden, o této podobě, proto a právě proto, že „byl na začátku nastaven“ těmi „připravenými“ , nastavenými, parametry, připravenými „někým“…, parametry aby se pak dál v čase jimi řídil. Takže prýý už „předem“ bylo tomu vesmíru jasné jakým tento zvolený vesmír bude, jakým musí být, jak se bude chovat a čemu se předem podřídí.
Můj názor je trochu jiný : Vesmír, potažmo časoprostor, před Velkým třeskem ani ve Velkém třesku neměl k dispozici „na stole připravené“ parametry, přesně vyladěné, aby tyto dovedly „tento“ vesmír do dnešního stavu, do dnešní podoby, k dnešním antropoidům. Pokud „něco“ měl vesmír připraveno, ( v BB ) byl to „první“ zákon-pravidlo ( možná v Big-bangu to byl už v posloupnosti stavů několikátý zákon, několikáté pravidlo… ). Myslím si, že tento zákon, podle mě : „střídání symetrií s asymetriemi“ zahrnoval i matematickou formuli „jak“ to střídání bude se rekrutovat, regulovat, vyvíjet, realizovat. (!) Takže : vesmír „zahajoval“ po BB principem střídání symetrií s asymetriemi a to „volně“. Nebylo předem určeno-stanoveno „co“ se bude realizovat a jak. První ( jeden prvek dva či tři ) „stavy-prvky“ symetrie a asymetrie byly náhodné. Teprve po několika krocích, vybraných, se postupové kroky začaly „řídit“…řídit a to respektem ke stavům už „vyvoleným, vybraným“ nikoliv ke stavům „nabízeným“. Vesmír se tedy vyvíjí použitím dimenzí veličin a k nim použitím pravidel-zákonů aby r e a l i z o v a l stavy …náhodné ??? … ??? Aby realizoval stavy stále více méně náhodné, a řídící se „mantinely“ kroků předešlých ! Každý následný krok vývojové volby se „musí“ ! řídit stavem předchozím, a tedy jeho „omezeními“ artefaktů vybraných-zvolených.
který si může položit tuto otázku a dát svému vesmíru fyzikální smysl tím, že jej pozoruje (částice, která nemůže být pozorována, dle Kodaňské interpretace kvantové mechaniky nemá fyzikální význam a efektivně neexistuje).

Řada odborníků však věří (a nutno podotknout, že na současné úrovni našeho poznání se skutečně nejedná o nic víc než o víru, založenou na pouhém estetickém cítění toho kterého fyzika), že existuje nějaká hlubší příčina toho, proč má náš vesmír konstanty vyladěné s fantastickou přesností asi na 30 desetinných míst tak, aby byl maximálně příznivý pro vývoj života, než je pouhá statistika. Jen nikdo zatím nedokázal tuto hlubší příčinu odhalit. Takže pan Zoul předpokládá, že „někdo“ předem naladí parametry a pak se jimi vesmír donekonečna řídí…a podle nich se vyvíjí. Já si myslím a navrhuji, že „nikdo“ předem žádné parametry nenastavil, a že vesmír se vyvíjí „volbou z nabídky“, tedy tak jak se vesmír postupně vyvíjí v krocích zařazených do posloupnosti, tak vesmír realizuje stavy selektivně vybrané v duchu střídání symetrií s asymetriemi a to tak, že první (superprvní kroky ) kroky jsou náhodnou volbou a další kroky stavů jsou stále více a více podřízeny „stavovým poměrům“ kroků předešlých tedy i konfiguračním stavům kroků předešlých. Každý následný krok vývoje se podřizuje stavům kombinací a tím i stavům chování kroků předchozích. Na začátku vesmíru ani v jeho průběhu ( ranném ) nikdo nemůže vědět „předem“ „kam“ se vývoj bude ubírat, jak bude vývojová posloupnost vypadat, ale co je jasné, že vývojová posloupnost musí !! ignorovat kombinační kroky, které nevyhovují komplexu stavů předešlých. Každý předešlý stav ( kombinací dimenzí čp ) „nabízí“ charakteristiky, tedy nabízí mantinely možností „projevů chování“ pro stav následný. Podle mě neznámého pravidla, zákona se pak realizuje krok následný jakožto výběr z možností v mantinelech předchozího stavu posloupnosti. Vesmír tedy buduje „své stavy“ sice náhodně, ale souběžně s tou náhodou v „mantinelech možností“ které se „nabídnou“ v duchu pravidel a zákonů už realizovaných. Takže vyvíjí-li se ( v čase ) hmota do složitějších a složitějších podob, vyvíjí se k ní i zákony, nové a nové.

To se naštěstí netýká výše diskutované plochosti či skoroplochosti, pro kterou se hlubší příčinu nalézt podařilo a to už v 80. letech minulého století. ZOE, téměř nikdy skoupý na slovíčko mohl rovnou říci ten důvod-přičinu nalezenou pro plochost vesmíru. Jsem líný to hledat, ale pamatuji, že plochost závisí na kritické hustotě, při ní se plochost realizuje. Takže „kritická“ hustota je poměr „současného“ množství hmoty ve vesmíru ku „současné“ velikosti pozorovatelného vesmíru. Z toho plyne, že by hmoty mělo přibývat tak jak se vesmír rozpíná..??? je to tak ? Podle koncepce chaotické inflace vesmír nikdy nemusel být v singulárním stavu, chaotická inflace ?, co to je ? Časoprostorová pěna je také chaotická inflace. Z ní pak „vyskakují“ „zamrznuté stavy“ = klony jimž se říká virtuální částice ( těm které se opět okamžitě „ponoří“ do pěny, tj. anihilujío, těm které zůstanou delší dobu „živé“ se říká elementární částice. Z chaotické pěny se rekrutuje i pole…, stav čp, který zůstává neměnný, jako „klon“ ale v důsledku kvantových fluktuací spontánně vznikl z vakua zaplněného virtuálními částicemi a poli. Takže snadno lze „přeložit“ tato slova do jazyka HDV : Sice nevím jak matematikové odůvodňují, že „podle matematiky“ tj. podle chaotické inflace nemusel být vesmír v singulárním stavu, ale souhlasím s tím v mé představě, že tou „chaotickou inflací“ mohla být skutečnost změny stavu inertního stavu čp před BB ( intervalů jednotkový délkový se rovná intervalu jednotkovému časovému ) do stavu „časoprostorové pěny“ v tom BB, tj. nerovnovážných stavů poměrů intervalů délkových ku časovým…; tím ( opakem ) mohly vzniknout fluktuace čp, spontánně vznikly podle pravidla střídání symetrií s asymetriemi, vznikla „pěna“ čp čili „vřící vakuum“ a v něm pak ( v té pěně ) vlnobalíčky jakožto „klony“ kombinačních stavů čp virtuální páry částic a pole, fyzikální pole ( „předepsaný“ stav vlnění čp )… Dostatečně silné kvantové fluktuace, podobné té, jež stála u zrodu našeho vesmíru, mohou nastat i jinde. Vznikla by tak celá řada různých nezávislých vesmírů. No, pokud ano, pak by teoreticky musela existovat „zrealizovaná možnost“ jiného výběru zákona pro stavy čp v tom BB. Pak by to znamenalo, že v BB se do realizačních možností nabízí spoustu zákonů-pravidel „připravených na stůl“ k výběru…, tomu nevěřím Podle modelu chaotické inflace není současná struktura vesmíru produktem nějakých neznámých počátečních podmínek, ale je výlučně důsledkem fundamentálních zákonů fyziky – zákonů kvantové teorie pole. S tím nesouhlasím, s tím totálně nesouhlasím. Není mi naprosto jasné jak by mohla „chaotická inflace“ predikovat na počátku vesmíru pouze známé podmínky a veškeré „počáteční podmínky“, podle nichž se musel vesmír vyvíjet celých 14,24 miliard let, a že ony počáteční podmínky „položené na stůl“ v BB, že jsou výlučně V Š E C H N Y důsledkem fundamentálních zákonů fyziky, tj. kvantové teorie pole, jak tu píše pan Zoul. …; že by zákon proměny ryby na obojživelníka byl důsledkem kvantové teorie pole ?? V inflačním modelu jsou počáteční podmínky irelevantní, neboť inflační expanze efektivně smazává veškeré detaily vesmíru, který existoval před inflační fází a vede nejpravděpodobněji na uzavřený friedmannovský vesmír, startující svoji expanzi z oblasti velikosti srovnatelné s Planckovou délkou. to už je zřejmě soukromý názor pana Zoula, který předpokládá, že mu pan diktrátor-cenzor V.Hála neporozumí a tak ho nepošle do černé alebaranské díry Všechny !!! vesmíry vzniklé inflací se však nacházejí velmi blízko nulové křivosti, což je to podstatné.

JOSEFDRUHY --- 11:24:50 23.9.2012
23. 09 1012 nějaká slečna ( paní ) na Aldebaranu v 10:17h http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=3165 vznesla tamním chytrolínům otázku. Zatím neodpověděl nikdo. ( nikdo do : 11:22 h ) Pokusme se zde vést duální polemiku k této její otázce....co z toho vzejde.
Zopakuji co slečna řekla :
Ahoj,
právě jsem dočetla fantastickou knihu Briana Greena Struktura vesmíru. Opět jsem narazila na jeden problém, který pořád nějak nejsem schopná správně uchopit. Jedná se o problém plochosti, kdy se Greene stejně jako ostatní věnuje problému, jak je možné, že právě tak nepravděpodobná kritická hustota (resp. přesné konkrétní nastavení podmínek v samém počátku vesmítu) vedoucí k podobě vesmíru tak, jaký je, se uskutečnila (mezi všemi možnostmi).
Pořád tomu tak úplně nerozumím. nemohu se zbavit svého pocitu, který je asi následovný: kritická hustota je právě tak pravděpodobná a "normální" jako kterákoli jiná. tedy podmínky, které panovaly v samém počátku vesmíru, nebyly ničím výjimečné, jenom proto, že nakonec ve svém důsledku vedly ke vzniku života na zemi a ke vzniku llidské rasy. Připadá mi to, jako kdyby plíseň na chlebu vyzkoumala,že právě dané složení chleba, vlhkost v kuchyni a doba ležení chleba na kchynské lince vedla ke stvoření světa, jaký ona zná, nazvala by je "kritickými". Prosím o Váš názor, asi jsem trochu mimo, moc děkuju Wink
JOSEFDRUHY --- 8:14:26 21.9.2012
AZONIPS v klubu [ VESMÍR A JEHO HMOTA ] napsal mi otázku :
JOSEFDRUHY: "Proč?, padla otázka a já to zdůvodnil. Jak ? Řeknu, projeví-li o to někdo zájem." Nějak jsem asi přehlédl v dalším textu ono zdůvodnění - můžeš jej prosím pro mne zopakovat?

Nemám do toho klubu přístup. Kdybych měl, odpověděl bych mu toto :
AZONIPS: Pane, odpusťte, ale nevím "co" potřebujete ode mě. Vytrženo z kontextu. Nemohl by jste to lépe naznačit ?, lépe a obšírněji říci "o co Vám jde" ?, co po mě chcete ?,
prosím, díky.
JOSEFDRUHY --- 11:24:02 20.9.2012
Zdroj
http://www.national-geographic.cz/detail/podle-spanelskych-fyziku-se-z-vesmiru-ztraci-cas-mozna-zmizi-uplne-22825/

Ve 20. století jsme zjistili, že vesmír je časoprostorové kontinuum. Podle nového (a značně kontroverzního) výzkumu španělských fyziků z něj však čas mizí. A jsme stále v tom začarovaném kruhu právě díky nepochopení toho POOTACENI SOUSTAV. Čas nemizí, ale prodližuje se jeho interval a to práááávě díky pootáčení soustav !! tedy díky tomu, že soustava pozorovatele s n í m á ze stále se pootáčející soustavy velmi vzdálené galaxie informace a i ty jsou pootočené, tedy snímáme i pootočený čas, pootočenou úsečku intervalu časového a proto „se prodlužuje“ čas pozorovaný. Rudý posuv není nic jiného než „snímek“ stavu pootočené soustavy pozorovaného předmětu. Takže pozorujeme ono úúúúdajné zrychlování rozpínání vesmíru, jenže tomu tak není kvůli tomu, že snímáme pootočené údaje, pootočené informace !!!!! A jednou se z něj možná vytratí úplně… Radikální teorie HDV je radikální teorie by mohla vysvětlit řadu problémů, s nimiž se teoretická fyzika už desítky let marně potýká.
Vědci se doposud domnívali, že se rozpínání vesmíru stále zrychluje. Podle mě ne. Pouze dostáváme takové informace, ale z pootočených soustav pozorovaných předmětů Rozpínání vesmíru lze pozorovat nepřímo ( !!!!!! ) na velmi vzdálených objektech a jejich světelných spektrech, známý je takzvaný rudý posuv. ano, rudý posuv je „snímek“ pootočené soustavy pozorovaného předmětu, pozorované sisituace v té vzdálenosti Čím jsou například galaxie vzdálenější, tím větší je jejich rudý posuv a tím rychleji se od nás také vzdalují. a když dosáhnou rychlosti světla, tak právě dosáhly pootočení o 90 stupňů. Další pootočení by znamenalo „vyšší rychlost než c“ a to už je nerealizovatelné, nepozorovatelné Fyzici také spekulují o vlivu tzv. temné energie na expanzi vesmíru – podle některých teorií právě ona vysvětluje vesmírné rozpínání. Nikoliv. Žádná temná energie není, zrychlené rozpínání vysvětlí lépe ono pootáčení soustav pozorovatele a soustavy pozorovaného předmětu. Foton který vyletí z pozorovaného předmětu, už vyletí s tou pootočenou soustavou a po cestě k nám už to pootočení se nemění a zůstává konstantní, takové v jakém bylo světlo emitováno Podstata temné energie je zatím neznámá. Bylo sice navrženo několik fyzikálních interpretací moji nikdo nečte temné energie, některá vysvětlení pro pozorování zrychleného rozpínání se dokonce pokoušejí nutnost zavedení temné energie úplně vyloučit. O.K.
Fyzikové z univerzity v Salamance a z Baskické univerzity teď přišli s jiným vysvětlením: všechno je to iluze, temná energie vůbec neexistuje a chyba byla v našem úhlu pohledu. Ano, vysvětlení tkví v pootáčení soustavy tedy v interpretaci informace kterou dostáváme už pootočenou tedy dostáváme i zpomalený časAutory práce jsou José Senovilla a Raul Vera. Podle nich se rozpínání vesmíru nezrychluje, ve skutečnosti se zpomaluje čas. Ano, to je můj názor. Jenže oni neví „proč“ se zpomaluje. Čas se na pozorované galaxii nezpomaluje, ani na té raketě, viz relativita, ale důvodem je pootočení soustav a tím pádem jiný interval času „zde“ a „tam“, které jsou ovšem shodné, ovšem „pootočeně snímané Samotná možnost, že by se něco podobného mohlo dít, je pro lidské uvažování téměř nepředstavitelná. Naopak. Představitelé a jednoduché je a bude až pochopíte, že Lorentrovy transformace nejsou žádné „transformace“ ale jejich důvod je pootáčení soustav.

Zastavuje se pomalu
Pokud mají španělští fyzikové pravdu a čas se opravdu zpomaluje, pak je tato změna tak pomalá, že ji nemůžeme vnímat. Pozorovat by se dala jen v kosmických rozměrech. Podle článku uveřejněného ve vědeckém žurnálu Physical Review D, by zpomalování času mělo vypadat podobně „jako když se starým hodinám vybíjí baterie“. Autoři konstatují: “Netvrdíme, že rozpínání vesmíru je iluzí. Říkáme jen, že zrychlování tohoto rozpínání je klam.“ Jestli se čas opravdu zpomaluje, ale my „naivně používáme naše rovnice s jeho standardní rychlostí plynutí, pak naše modely nemohou fungovat“. Pokud by se čas zpomaloval, mohlo by se tedy pozorovatelům zdát, že se rozpínání vesmíru zrychluje. Astronomové ani fyzikové zatím nemají způsob, jak by tuto hypotézu potvrdili.
Co by to znamenalo pro vesmír a jeho obyvatele? Podle nové teorie se náš čas mění v novou časovou dimenzi. Teorie vychází z jedné varianty teorie superstrun; podle ní je náš vesmír povrchem membrány plující ve víceúrovňovém prostoru. Španělští fyzikové si troufli předpovědět, že pokud by se čas zpomalovat způsobem v jejich teorii, asi za miliardu let by se čas mohl zastavit úplně. „Všechno by se pak zastavilo; jako fotografie,“ řekl profesor Senovilla magazínu New Scientist. Ač je tato teorie radikálně nová, už teď se najdou fyzici, kteří ji podporují. Například podle Gary Gibbonse z univerzity v Cambridge je teorie logická. „Předpokládámě, že čas vznikl během Velkého třesku – a když vznikl, může samozřejmě i zaniknout…“
JOSEFDRUHY --- 9:14:38 13.9.2012
JOSEFDRUHY: Ještě pozn0ámka : Já-Země-pozorovatel se sice pasuji do klidu, ale nejsem v klidu. Z pozice "v klidu" vidím těleso-galaxii jak se pohybuje rychlostí světla ode mě, jenže nejsem v kludu, sám letím rychlostí světla od něj....takže jakoby tu byly mezi tělesy 2c. (?)
Pak stojí za další úvahu to moje pootáčení soustav : Ta galaxie "na konci pozorovatelného vesmíru" co vysílá světlo k nám abych z něj poznal, že se ona pohybuje rychlostí světla, je ve skutečnosti pootočená o 90 stupňů ! My vidíme světlo ( fotony ) z té galaxie jakoby v přímce, ale buď :
a) foton se po cestě stočil po geodetice o 90 stupňů...anebo
b) foton se po cestě nestočil, letěl po přímce,ale nese sebou informaci pootočenou o 90 stupňů tj. naše osa "x" je totožná s "jeho" osou "y" čili i foton a jeho "vlastní" soustava vyletěla z galaxie už pootočená o 90 stupňů, čili jakoby se galaxie pohybovala dle naší soustavy nikoliv v ose "x" ale v ose "y" tou rychlostí světla.

Kdo má protinázor ?, a jaký ?
JOSEFDRUHY --- 9:04:37 13.9.2012
Možná vás bude zajímat zajímavá debata z fóra na Aldebaranu : http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=3145&postdays=0&postorder=asc&start=0 . Pokud ano, mužeme zde separátně rozvinout na stejné téma debatu.

Např. : Já-soustava ( tedy těleso Země ) pasovaná do klidu pozoruji, že kdesi "na konci pozorovatelného vesmíru", tj. 13,7 miliard světelných let daleko se galaxie pohybuje téměř rychlostí světla a to ode mě. Totéž pozoruje on ( pozorovatel na té galaxii ) když se on pasuje do klidu, uvidí, že já se od něj pohybuju rychlostí světla od něho pryč. - Není to divné ? Co je na tom divného ? Tentýž příklad-případ lze uvažovat s velitelem rakety : jsem-li já v klidu, pak pozoruji že raketa se vzdaluje skororychlostí světla a...a totéž on : on se považuje za "v klidu" a pozoruje mě že se já od něho vzdaluji skoro céééčkem. Vzdalujeme se tedy oba od sebe ale "musíme" se pasovat do klidu. (Ně)co je na tom divného ?
JOSEFDRUHY --- 12:44:48 10.9.2012
DOGA: Děj "pootááááčení" soustavy ( pohyb zrychlený ) vůči soustavě pasované do klidu, je něco jiného než stav pootočený ( pohyb rovnoměrný ) už ve stavu "stop-stavu" !!! stop-stav pohybu zrychleného je pohybem rovnoměrným.