Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
LITERÁRNÍ VĚDA
WENOUSH
Diskuze o současných i historických přístupech k literatuře.
Formalismus, fenomenologie, strukturalismus, dekonstrukce, hermeneutika, fikční světy.
Démon teorie.

Nic mimo text neexistuje. - J. Derrida

Nejde o to smysl interpretovat, ale tvořit jej. - R. Barthes

These are the new tools for power within thinking itself and Marx, Freud and Saussure form a peculiar Oppressor with three heads, one veritable dominating language. To interpret, change and formulate are the new forms for ”right” ideas. - G. Deleuze

Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
YARRICK --- 21:54:10 2.10.2016
Mám pro vás jeden zajímavý podmět v kontextu interpretace textuality a ilustrace. Psané slovo totiž lze pojmout abstraktněji a má vždy více výkladů.

Hithit - Komiksová Kytice od Českého Grimma
https://www.hithit.com/cs/project/2914/komiksova-kytice-od-ceskeho-grimma
WENCA --- 9:03:05 2.11.2014
WENOUSH --- 23:48:16 31.10.2014
něco těch vlastních teoretických výplodů:
The Sleep of Reason Produces Monsters: Motýli a literární věda
http://sleepofreasonproduces.blogspot.cz/2014/10/motyli-literarni-veda.html

nejde příliš o odbornou práci, spíše o kratičké zamyšlení....neberte příliš vážně, ale kritiku klidně sypte...
WYNDMYLL_238 --- 11:22:08 4.7.2014
WENOUSH: k propojeni kognitivni a literarni vedy jeste treba U. Margolin: Kognitivni veda, cinna mysl a literarni vypraveni (AVCR, 2008), jsou tam i odkazy na dalsi autory nasledujici podobny smer (systematicteji v doslovu).
STRANGERD --- 10:25:53 24.10.2013
WENOUSH: ja to vzhledem ke svejm soucasnejm studiim vnimam tak, ze tohle odmitnuti autora v barthesove textu je dusledkem jeho rany snahy o strukturalne orientovanej vyklad vyvstavani vyznamu v dile, v jehoz zakladu geneticky stoji to, ze ignoruje nejenom autora, ale i ctenare textu (nebo jinak - zkouma pouze strukturalni vztahy mezi prvkama danyho systemu, nikoliv vztahy tech prvku k jinejm systemum nebo zpusob, jakym generujou vyznam v urcitym interpretovi); to poskytuje vyhodu urcityho vedeckyho pristupu (protoze nemennyho objektu zkoumani), ale soucasne zapovida velkou cast oblasti studia literatury (resp. nebal bych se rict jakyhokoliv jinyho fenomenu), protoze metodicky ignoruje velkej kus jakyhokoliv semeiotickyho procesu; takze je to proste dost striktni metoda, ktera se hodi pro nektery ucely a nehodi pro jiny, jak uz to bejva:) ale i z jinyho uhlu, je urcite podnetny a vtipny precist si, ze inspiraci tematu byly casty nepodarny zalety autorova strycka, ale asi to neni to nejzajimavejsi, co zkoumat na francouzskym kupletu z 16. stoleti...
WENOUSH --- 13:53:28 18.10.2013
STRANGERD: na mě to vždy dělalo stejný dojem, ba dokonce jsem si všiml, že jsem téměř takto "indoktrinován", protože při přednáškách o čínských teoriích literatury, jsem se neustále ošíval, při všech těch názorech vykládajících dílo jen a jen skrze autora..
nicméně poslední dobou přemýšlím, nakolik je třeba se této (v zásadě) strukturalistické představy držet, ten Barthesův text samotný je podnětný i dnes, ale pro mě osobně třeba proto, že vyjadřuje naprosto zásadní pravidlo při přístupu k textu (rozplétání, nikoliv dešifrování), stejně jako to dělá i Ricoeur, ale jinak jej vnímám v zásadě jako cíleně provokativní a s jistou rezervou...
možná je to i vzhledem k mému zaměření na čínskou literaturu, ale apriorní odmítnutí např. genetické kritiky mi přijde přehnané...
STRANGERD --- 17:59:47 15.10.2013
WENOUSH: laicka literarni recepce nestoji z hlediska tohohle tematu za rec a co mam ja za dojmy z prednasek a i z celkovyho pristupu "vedcu" (uvozovky nejsou mysleny pejorativne, nybrz informativne, jakoze neni vedec jako vedec a myslim ruzny kadry:), jejichz postoje k tomuhle tematu jsem mohl tak ci onak precist, tak koncept "smrti autora" je dneska naprosto majoritni paradigma...
WENOUSH --- 18:53:24 10.10.2013
Zpracovával jsem teď jednu takovou práci, kde jsem se (opět) snažil něco vytěžit z teorie fikčních světů; zaobírám se tam vnímáním autora v rámci čínské literární tradice, takže je to nutně pojato poněkud komapratisticky.
Nicméně by mě v této souvislosti zajímalo - co si myslíte o plodnosti konceptu "Smrti autora" dnes? A rozlišujete pak tuot "plodnost" v rámci literárněvědných kruhů a v rámci "laické" literární recepce?
STRANGERD --- 6:51:20 12.8.2013
SKOLD: celkem konkretni kategorie to dneska uz rekl bych je, pac se toho od kantovejch dob zrejme chytili lingvisti a nasledne ruznoroda jimi inspirovana sber a vztahli to od diskuze o literature na vsechny texty - at uz vezmes basen, noviny nebo kydy v hospode, tak rovine vyrazu nalezi vsechny materialni aspekty (at uz soubory hlasek+prozodie nebo pismo) a rovine obsahu vsechny ideje, ktery ta materie je schopna potencialne komunikovat - takhle to aspon podle myho chapani ma Hjelmslev a ve vztahu ke Kantovi bych to bral stejne: roviny vyrazu a obsahu autonomne existujou ve vsech typech textu, ale ty umelecky jsou skrze efekty roviny vyrazu chraneny pred racionalitou pojmu... nicmene trabl s tim, kde teda nakreslit caru tam jak pises urcite je a elegantni reseni afaik nikde; vim, ze trochu mimo odpoved, ale treba bude aspon k necemu:)
SKOLD --- 15:51:28 8.8.2013
Potřeboval bych trochu vysvětlit kantovskou "rovinu výrazu"; chápu tu hegeliánsko-kantovskou dichotomii roviny obsahu a roviny výrazu, heteronomiea autonomie, subjektu a objektu, ale zrovna tu rovinu výrazu chápu tak trochu instinktivně a nevím, zda správně. Ona to není tak úplně, co se tedy týká literární estetiky (resp. estetiky, filozofie umění), "konkrétní" formální kategorie, že? Jakože to není konkrétní kategorie, ale spíše abstraktní, subjektivní kategorie jakéhosi abstraktního útvaru, který je příznakový právě tím, že je umělecký...? Kdybych to hodně zjednodušil, tak je to něco jako abstraktní protějšek formalisticky pojatého básnického (ozvláštněného) jazyka?