Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Přátelé českých tradic
DIABOLUS
Nejvyšší důležitostí jest českou tradici zachovati! aneb diskuse o českých tradicích, jejich formách, skutečnostech, ale i o folkloru a zvycích...
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
DIABOLUS --- 13:21:25 30.12.2014
Nový rok - 1. leden

Říká se jak na Nový rok, tak po celý rok. A protože je Nový rok dnem svátečním, tak bychom jej měli prožít svátečně a dle krásné české tradice.

Ráno posnídáme Vánočku, kterou jsme si schovali ze Štědrého dne. Ti co neslaví Silvestra doma, si ji nezapomenou vzít s sebou, aby aspoň symbolicky byli s rodinou.

Na Nový rok celý den vládne krásná čistá jiskřivá nálada a abychom si ji řádně užili, měli bychom míti všude čisto a vyvětráno a na to máme ráno a dopoledne. Hospodyňka nezapomene, že stejně jako na Štědrý den nesmí viset prádlo a nepere se.

Ani tento den neděláme předsevzetí, to uděláme až po Třech králích (6. ledna).

Pěkně se oblékneme, abychom podpořili sváteční náladu.

Tradičně se dělá rodinný oběd.
K obědu se podává čočka s uzeným nebo ovarem, abychom měli hojnost celý rok. Vegetariáni si k čočce dají pouze kyselou okurku. K obědu se nepodává peří - drůbež, aby nám neulétlo štěstí a peníze od rodiny.

Odpoledne strávíme v příjemném rozjímání, můžeme oblažit tělo a jít na procházku.


Zdroj: přednášky a semináře Laďka Sůvová - mnohem více se dozvíte v knize Naše tradice...
DIABOLUS --- 13:06:57 30.12.2014
svatý Silvestr - 31. prosince

Na svatého Silvestra bychom měli chytnout radostnou a bláznivou náladu, tak nejlépe oslavíme příchod nového roku.

Tradice praví, že zásadně NEDĚLÁME novoroční předsevzetí! Nesplnění jeho by se obrátilo proti nám.
Předsevzetí učiníme nejdříve na Tři krále, kdy již máme čistou mysl a máme celý týden na to, abychom si předsevzetí dobře rozmysleli.

Silvestr je od toho aby se slavilo, takže slavme, pijme, hodujme, o půlnoci na přípitek nezapomeňme a prskavku či ohňostroj zapalme. Pijme tak, abychom na Nový rok (1.1.) mohli hezky a bez bolehlavu prožít sváteční den..

Zdroj:
Ladislava Sůvová – přednášky a semináře (více se dozvíte v knize Naše tradice)..
DIABOLUS --- 17:25:46 25.12.2014
Na Štěpána - 26. prosinec

Den kdy se dávají drobné dárečky a chodí se po návštěvách. Obdarováváme ty blízké se kterými jsme nemohli být na Štědrý den.

Je to den obdarovávání.

Dříve to byl čas koledy.
Byla pocta obdarovat. Ten kdo na Štěpána obdaroval, měl radost celý příští rok. Obdarovávalo se mincí nebo sladkostmi.

Nic nešijeme ani nevyšíváme, abychom si nerozpíchali vztahy.

Tradičně se jí husa, ale dbáme na to, abychom se nepřejedli a nepřepili, abychom si zajistili zdraví na příští rok..
DIABOLUS --- 20:47:14 24.12.2014
Boží hod Vánoční - 25. prosinec

Ráno vstáváme až za světla a vůbec nic neděláme, ani nesteleme, abychom správně uctili tento den.

Ráno můžeme posnídat vánočku.

Až tento den se jí tradičně cukroví.

Nepřijímáme žádné návštěvy.

K obědu si dáme zbylou krmi od štědrovečerní večeře, protože se tento den nevaří.

Nešije se ani nezachází s jehlami, aby se nerozpíchaly vztahy a nezašila se paměť.

Můžeme jít na procházku nebo do kostela.
Je to den všech hospodyněk neboť mají volno a povinně lenoší.

Ten kdo dobře v tento den odpočívati bude, ten celý rok bude zdráv..


Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Sůvová – přednášky a semináře (více se dozvíte v knize Naše tradice).
DIABOLUS --- 23:50:36 23.12.2014
Štědrý den – 24. prosince

Štědrý den je slavný a velký den.
Má v sobě kouzlo a tajemno a kdo dobře dodrží celou tradici, pocítí kouzlo vánoc.

Na štědrý den je přesně dáno co má provádět žena a co muž.

Ale teď pěkně popořadě.

V 8 hodin ráno se probudíme a dni vzdáme úctu tím, že se postíme. Celé dopoledne nejí a drží se přísný půst. Takže nesnídáme.
Nevstáváme dříve než za světla, abychom nerušili probouzení dne.

Žena vysmejčí, muž jde pro stromek. Jsou-li v rodině malé děti, jdou s tatínkem, aby měla maminka prostor pro smejčení. Jsou-li větší, pak dívky pomáhají maminkám a synové tatínkům.

Mezi tím co tatínek instaluje stromek do stojanu za jásotu dětí, maminka upeče štrůdl k obědu. To je tradiční český hlavní a jediný chod k obědu na štědrý den, neboť je plněn jablky, ořechy a ty jsou uctěním českého národa a země. Jablka a ořechy proto nezapomeneme dát i na mísu, která bude zdobit jeden z rohů štědrovečerního stolu. Při obědě nezapomeneme poděkovat zemi za to, že náš živí.

Kdo chce uzřít večer zlaté prasátko, štrůdlu nepojí a vydrží se postit až do slavnostní večeře. (jak spatřit prasátko naleznete v knize Naše tradice od Ladislavy Sůvové)
Půst je také dobrý pro naše vnímání celého štědrého dne, nezapomeneme hodně pít vodu.

V poledne hospodyně trpělivě začíná s přípravou slavnostní večeře, která se skládá ze čtyř chodů. Každý pokrm s sebou nese silnou symboliku, inu nic není jen tak .

Prvním chodem je čočka na kyselo. Je to předkrm.

Druhým chodem je černý kuba s houbami. Je to druhý předkrm, který se dělá z krupek a hub, koření se česnekem, solí a majoránkou a mastí se sádlem.

Třetím chodem je rybí polévka. Rybí polévku připravíme 23. prosince, je pak na Štědrý den odpočatá, chuťově lepší a hospodyně v kuchyni nevypustí duši.

Posledním čtvrtým chodem je kapr s bramborovým salátem. Ryba je projevem pokory, proto pojíme rybí polévku a rybu jako hlavní chod.
Pro zajímavost máme záznamy už z roku 1300, že se na štědrovečerní tabuli podávala ryba. Byl to konkrétně losos, který se u nás běžně vyskytoval a podával se s jáhlovou či pohankovou kaší, protože brambory nám dovezl Kolumbus až mnohem později a podával se černý kuba. Zejména v chudších krajích a drsných horách byl kuba hlavním štědrovečerním pokrmem. Vařívala se také muzika, což byla vlastně omáčka připravená ze sušeného ovoce. Když se zabydlel na stolech kapr, připravoval se na mnoho způsobů, asi nejznámější je kapr na černo a nebo smažený na másle. Ten kdo neměl na rybu, měl na štědrovečerním stole aspoň buchtu ve tvaru ryby.

Hospodyně také připraví punč, který se horký podává společně s vánočkou po půlnoční mši.

Zatím co hospodyně má plné ruce práce s přípravou jídla, tak se hospodář ujme zdobení vánočního stromku.

Když tatínek dozdobí stromek, ováže nohy slavnostního stolu řetězem jako symbol soudržnosti a aby se rodina zase sešla. Jakou formu řetězu zvolíme, je na nás a naší fantazii. Jsou-li v rodině děti, tak se ujmou tvoření řetězu třeba z barevného papíru.

Třetí hodinou odpolední nastává ve většině rodin krize. Proto si na tento čas dáváme pozor! Je velmi jednoduchý recept, na to abychom si nezkazili příjemnou náladu.
Necháme vše ležet a jdeme se projít. Venku se nadýcháme čerstvého vzduchu, pěkně si vyčistíme hlavu a vyhlížíme první vycházející hvězdu, světlo, které zvěstuje začátek večera. Nebo si jde tatínek lehnout. Případně ochutnáme punč, který máme připravený až se vrátíme z půlnoční.
Naprosto nevhodné je v tuto dobu chodit na hřbitov. Pokud chceme pozdravit své zemřelé na Štědrý den, učiníme tak ráno.

První hvězda vychází přibližně mezi čtvrtou a pátou hodinou, zvěstuje počátek večera. A my až tehdy můžeme zapálit svíce a rozsvítit světla. Světla, a to všechna, dříve nerozsvěcíme, abychom nezneuctili den, který se ukládá ke spánku a noc, která se probouzí. Po vyjití první hvězdy můžeme začít zpívat koledy. Nastává svatá noc. Od tohoto okamžiku je možno zasednout k večeři.

Hospodyně sama prostře štědrovečerní stůl se sudým počtem talířů, pod každý vloží minci, která zajišťuje hojnost pro každého obdarovaného. Je-li lichý počet stolovníků, prostírá se jeden talíř navíc, aby nám nikdo neubyl z rodiny a abychom vyjádřili radost z očekávání nového člena rodiny, který během roku může nastat nebo kdyby přišel pocestný. Prostíráme i miminkům, která jsou novými členy rodiny.

Na štědrovečerní stůl patří mnoho věcí, abychom vyjádřili štědrost tohoto večera, jsou to tyto:

Chléb a sůl, umisťuje se do jednoho rohu stolu s nožem. Chléb je Boží dar a nesmí na stole chybět.

Vánočka, se umisťuje naproti chlebu se solí a nožem příčně. Je symbolem pospolitosti stejně jako řetěz omotaný kolem nohou stolu. Na štědrovečerní stůl dává svou vánočku hospodyně.

Cukroví a mísa ovoce, které nám vyjadřuje štědrost. Cukroví umístíme do jednoho rohu a ovoce naproti. V míse ovoce nesmí chybět ořechy a jablíčka.

Komu vykvetly barborky, pak na stole nesmí chybět stejně jako zapálená svíce, symbol Božího světla.

Hospodyně naloží čočku a dá ji na stůl.
Polévku, kubu a rybu se salátem připraví hospodyně k ruce hospodáře, protože je to právě on, kdo na Štědrý den obsluhuje celou rodinu a servíruje jídlo, které rodinu sytí. A jeto muž který nakrmí na štědrý den všechna domácí a hospodářská zvířata.
Máme-li ozdobený stromeček, prostřený stůl, nachystané jídlo k ruce hospodáře a pod stromečkem dárky (případně dárky nachystané pro dětičky), pak už nám nic nechybí k tomu, abychom mohli svátečně oblečeni usednout ke štědrovečernímu stolu, od kterého se nevstává, protože by se nesešla příští rok celá rodina. Proto jdeme na záchod před večeří a také si na servírovací stolek připravíme nápoje.
Vezmeme se za ruce a vyslovíme společnou modlitbu jako poděkování, že je nám dopřáno společně prožívat tyto vzácné chvíle. Nejvhodnější modlitbou je Otčenáš.

Modlitbu nijak nepozměňujeme, neboť každé slovo má svůj význam.

Jako aperitiv podáváme víno, abstinenti mají čistou vodu. Můžeme pronést přípitek nebo menší proslov.
Potom si popřejeme dobrou chuť a můžeme hodovat.
Večeři zakončíme slavnostním nakrojením vánočky, ovšem nejíme ji! Jíme ji později večer s punčem, až se vrátíme z půlnoční nebo nám vyhládne zpíváním koled. Kus k snídani si hospodyně schová na Nový rok.


Poté někdo nepozorovaně zazvoní, čímž oznámí příchod Ježíška a my můžeme poprvé vstát od stolu. Kolik krásy a radosti a dojetí v nás vyvolá rozsvícený vánoční stromeček s dárky.
Dárky rozdává vždy nejmladší člen rodiny.

Tak dárky máme rozbalené, poděkovali jsme z celého srdce a teď přichází chvíle na věštění budoucnosti.

Jablka rozkrajujeme abychom věděli budeme-li do příštích vánoc zdraví.
Skořápky se svíčkami pouštíme od středu mísy abychom zjistili zdali někam pocestujeme a jak daleko.
Pantoflem u vstupních dveří hází svobodná děvčata, aby zjistila zdali se zadají, vdají nebo zůstanou ve stejných poměrech.
Ještě se zabýváme litím vosku či olova nebo svobodné dívky běháním okolo chalupy...

Půlnoční mše tradičně začíná v jedenáct hodin a končí do půlnoci, v tento čas můžeme vyslovit dobře promyšlené přání. Po půlnoci dostává svůj prostor zlo. To už jsme na cestě domů a pak jsme doma a nikam nechodíme a zachumláme se a slastně usínáme v čistě povlečených peřinách.

Ještě více podrobností a zajímavostí se dozvíte v knize Naše tradice od Ladislavy Sůvové, kterou vřele doporučuji.


Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Sůvová – přednášky a semináře (více se dozvíte v knize Naše tradice).
DIABOLUS --- 12:06:36 23.12.2014


Rybí polévka - 23. prosinec

Den před Štědrým dnem zabíjíme kapra a připravujeme z něj rybí polévku.
Také je to poslední termín pro přípravu bramborového salátu a je dobré si připravit těsto na štrůdl, který se podává na Štědrý den k obědu.
Pokud jsme to již neučinili, přichytáme si výzdobu na štědrovečerní stůl a zkontrolujeme výzdobu vánočního stromku.

Večer si nezapomeneme vyžehlit sváteční šaty a hospodyňky zástěru.

Dříve právě v podvečer Štědrého dne chodívali Lucie po staveních a trestaly ty, jež neměli příbytek jako ze škatulky. (viz článek Než nastane štědrý den).

Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Sůvová – přednášky a semináře (více se dozvíte v knize Naše tradice)
DIABOLUS --- 14:55:53 21.12.2014
Pečení Vánočky - 22. prosinec

22. prosince se tradičně peče vánočka. Každá rodina má jistě svůj osvědčený recept, který si předává z generace na generaci. Vánočka by měla být doma pečená, ne kupovaná, aby měla to správné kouzlo.
Vánoček se peče tolik, co je členů rodiny.
DIABOLUS --- 23:51:04 19.12.2014
4. Adventní neděle – 21. prosince 2014

A máme tu poslední čtvrtou adventní neděli. Již jsme uctili domov a národ, rodinu a přátelé, sami sebe a tuto neděli uctíme Boha, anděli a svaté.

Tuto adventní neděli také zveme Zlatou a na Zlatou neděli mají všichni obchodníci otevřeno aspoň dopoledne.

Je pravý čas na to, vyslat modlitbu díků.

I koledy vznikli jako oslavné a děkovné písně. A my si je pořídíme, či je oprášíme z police, abychom měli na Štědrý den tu správnou atmosféru. Koledy mohou zaznít až vyjde první hvězda na Štědrý den a doprovází nás až do tří králů.

Večer tedy zapálíme svíci za domov a národ, druhou za rodinu a přátele, třetí s úctou sami k sobě a poslední čtvrtou s úctou k Bohu a bytostem které nám pomáhají každým dnem.

K poslednímu adventnímu víkendu také patří Betlémské světlo - plamínek, dovezený z Betléma přes Vídeň až do naší země.

Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Sůvová – přednášky a semináře (více o 4. adventní neděli se dozvíte v knize Naše tradice)
http://www.betlemskesvetlo.cz/ - rubrika Informace
DIABOLUS --- 23:50:26 19.12.2014
Než nastane štědrý den..

Než se dostaneme ke čtvrté neděli adventní, je třeba si připomenout, že letos ji máme na Zimní slunovrat.

Zimní slunovrat, který připadá na 21. prosince, je oslavou slunce a světla. Je to výjimečný den, na který se v předvánočním shonu zapomíná.

Měli bychom střídmě pojíst nemasitých postních pokrmů nemaštěných sádlem a snažit se býti sami u sebe v tichu.

Pro tento den platí mlčeti zlato. Neboť bychom mohli někomu něco říci velice nešetrně a mohlo by nás to mrzet.

Slunovrat letos v roce 2014 nastává ve 23:03.

Se zimním slunovratem souvisí i svátek svaté Lucie. Ta měla původně v juliánském kalendáři svátek po zimním slunovratu a to 23. prosince. Proto se říká že "Lucie noci upije a dne nepřidá".
"Lucky" chodily právě 23. prosince jak v Čechách tak na Moravě po staveních a v předvečer slavného Štědrého dne trestaly všechny ty, jež neměli příbytek jako ze škatulky.

A jak to bylo s juliánským kalendářem?(Převzato ze Severních listů - prosinec 2001)

Papež Řehoř VIII., který v roce 1582 vydal tzv. Bulu Intergravissimas, podle níž se mělo číslování dnů posunout o 10 dnů dopředu. A to proto, aby se vyrovnalo zpoždění juliánského kalendáře za „astronomickým“. Jak je všeobecně známo, astronomický rok netrvá 365 dní, ale o něco více. Proto se každé čtyři roky vkládá přestupný 29. únor, obdobně ani každý kulatý stý rok nebývá stejně dlouhý. Prostě stále něco přebývá nebo se nedostává. Původně používaný kalendář Juliánský s těmito odchylkami nepočítal a proto se „zpožďoval“. Nový kalendář byl sestaven bratry Liliovými a na počest papeže Řehoře, který jej uvedl v používání, se nazývá gregoriánský. Počítal už s délkou dne 365 dnů, 5 hodin, 49 hodin a 16 vteřin (což je mimochodem hodně přesné a od hodnoty „tropického roku“, který považujeme za přesný my, se liší o pouhých 30 vteřin). V Čechách jsme měli takto pokrokový kalendář mezi prvními, už v 16. století. Pomineme-li země, kde používají na náš vkus poněkud exotické kalendáře (japonský, čínský, islámský, židovský a řadu dalších), je do dnešní doby několik křesťanských států, kde se gregoriánský kalendář neujal. Jde o země, které nemají papeže příliš v lásce a tak nikdy neuznaly jeho „novoty“ – země, kde je většina lidí vyznání řecko-katolického nebo pravoslavného. Připomeňme jen známý případ Velké říjnové revoluce, která byla v listopadu.

Zdroj:
Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Sůvová – přednášky a semináře
Severské listy - prosinec 2001
DIABOLUS --- 11:45:44 16.12.2014
Betlém

Další věc na kterou bychom neměli zapomenout je betlém. Betlém je nejtypičtější věc českých vánoc, nikde jinde v takovém počtu jak v historii tak v současnosti betlémy nenajdete.

Betlém se staví postupně. Nejprve vytáhneme samotné jesličky, které pěkně oprášíme a nachytáme, po té odpoledne na Štědrý den přidáme Josefa s Marií a před odchodem na půlnoční Ježíška. Další dny pak přidáváme příchozí postavy, které se jsou klanět Ježíškovi a až 6. ledna přidáme Tři krále.

6. ledna na Tři krále se sklízí vánoční výzdoba, jen betlém může zůstat do Hromnic.

A něco historie

Betlém má u nás velice dlouhou tradici zprvu se vyvinul z představení která se hrála v kostelech, která byla později zakázána, a tak místo živých příběhů se počali vyřezávat figury v životních velikostech, se kterými se každý den hýbalo a přidávali se další figury, dle betlémského příběhu.

Jesle se pak poprvé v domácích podmínkách objevili počátkem 18. století, kdy si je do svých soukromých kaplí nechala zřídit šlechta. Už během první poloviny 18. století se rozšířili mezi měšťanstvo. A protože se to moc líbilo i lidem na vsích, tak si začali vyřezávat betlémy ze dřeva, vyrábět ze šustí a ze slámy a do konce 18. století byli betlémy prakticky všude. Často se objevovaly i betlémy z vosku, z hlíny, pro majetnější zákazníky z porcelánu a jiných materiálů. Tento postup byl pomalejší na Moravě. Někomu se stalo betlémářství životním koníčkem a láskou a vyřezával postavičky a za několik let vznikly betlémy zabírající půl světnice, na které se chodili koukat lidé ze širokého okolí a za podívání betlémáři přinesli tu jablíčko, tu pytlík mouky a někdo i groš. Stál ve světnici od počátku adventu až do Hromnic a to bylo nějakého času.
V 19.století se začaly objevovat betlémy z kartonového papíru, tištěné.

Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Sůvová – přednášky a semináře