Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Přátelé českých tradic
DIABOLUS
Nejvyšší důležitostí jest českou tradici zachovati! aneb diskuse o českých tradicích, jejich formách, skutečnostech, ale i o folkloru a zvycích...
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
DIABOLUS --- 21:16:47 31.12.2012
Nový rok – 1.1.

První den v novém roce nazýváme Nový rok. Křesťané tento den nazývají také Obřezání Páně.

Budeme prožívat dvacet čtyři hodin krásné zářivé a jiskřivé nálady. Tomuto dni vládne mužská síla, mužnost a plodnost. Je to den, který nám dělá protipól Štědrému dni, kterému vládne intuitivní ženská síla. Zároveň prožijeme i pospolitost a hojnost.

Ráno po probuzení přivítáme nový den, ale i narozený nový rok. Posnídáme vánočku, kterou jsme si schovali od štědrého dne. Ti co slavili mimo domov a nestačili by se vrátit domů na snídani, si kousek vánočky vezmou s sebou, aby aspoň symbolicky byli spolu s rodinou. Vánočkou vyjádříme pospolitost rodiny a lásku k rodině, také budeme mít štěstí v novém roce.

K obědu si dáme čočku na kyselo s uzeným masem nebo ovarem, vegetariáni jen s kyselou okurkou, aby nás hojnost neopouštěla a držela se nás celý nadcházející rok. Nejíme nic z drůbežího masa, aby nám peníze neulétly a držely se v naší rodině (mezi drůbež patří i pštros a všichni ostatní ptáci). Celý den jíme očistná jídla, mezi něž luštěniny patří.

Odpoledne strávíme v příjemném rozjímání. Co je ale důležité nedělejte ani v tento den žádná předsevzetí! Vzhledem k dynamice dne a vládnoucí mužské síle je to zrádné, máme „velké oči“, jinými slovy cítíme se, že všechno zvládneme a uděláme tak ukvapené závěry. Naložili bychom si to, co bychom nezvládly, a předsevzetí se musí dokonat, jinak jdou proti nám.

Na předsevzetí si počkáme pár dní, aspoň si tak vše dobře promyslíme. Na tvoření plánů do nového roku je vhodný čas v další dny, a proto na Nový rok tyto myšlenky vypusťme a užívejme si jeho krásnou jiskřivost a hurvínkovskou náladu.

Již od Silvestrovské noci nenecháme věšet prádlo, aby nikdo blízký nezemřel.
Na Železnobrodsku se povídá, že která nechá na Nový rok viset prádlo, ta se do roka usouží.

Téměř obecně naši předkové dbali, aby se v tento den nevynášelo nic z domu, protože by ta věc příštího roku chyběla.

Také se dříve dělaly po vsích pochůzky. Pekařští a sladovičtí tovaryši se strojili za kališe (kalouše, smítálka, vometače), v maškarách obcházeli domácnosti, kde koledovali, zpívali a peroutkami ometali prach. Někteří lidé ovšem chápali slovo „kališovat“ jako nicnedělání či žebrání.
Jiné obchůzky existovaly i v jižních Čechách a na Moravě. Šlo povětšinou o „baby“ s hlavami zabalenými do šátku, v jedné ruce husí křídlo a v druhé hrnek s kolomazí. Kdo nedával pozor, toho pomazaly. Lidé je pohostili vdolky, pálenkou i jinak. Říkalo se: „Dáme jim raději vdolky, než aby chtěly holky.“

Zdroj: Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
DIABOLUS --- 21:12:55 31.12.2012
Na Silvestra neděláme předsevzetí. Všechna předsevzetí učiněná v tento den se většinou nesplní a stávají se nám přítěží. Na předsevzetí máme jiné vhodné dny.
DIABOLUS --- 22:23:36 30.12.2012
Silvestr - 31.12.

V poslední den roku nás pohladí laskavost a bláznovství. V tento den nebudeme vykonávat nic důležitého, ani nic důležitého rozhodovat a oddáme se vlastní fantazii a radovánkám. Je to den oslav a taškařic.

Poděkujeme za vše dobré, co nás potkalo, co jsme se naučili, co jsme získali v uplynulém roce, a budeme se chystat na slavnostní silvestrovský večírek. Nesmíme zapomenout poděkovat minulému roku a vroucně a z celého srdce přivítat rok nový.

Jak ho strávíme je na nás, ale co nesmí chybět a co je nejdůležitější, je přípitek. Přípitek je v naší krásné zemi dlouhá tradice. Neseme si jej někde uvnitř jako dar našich předků. Skrývá v sobě hluboký význam. Vždy v poslední den roku jej jako poklad vyzvedneme a skrze něj povzneseme sami sebe. Je to dar člověka člověku. Požehnání lidmi. Přejeme si navzájem, připíjíme si vzájemně. Přípitek je obřad, jehož aktéry jsme všichni přítomní. Naše myšlenky jsou směřovány jediným směrem a veškerá síla našeho citu je tak vložena do přání. Pozvednutí číše, vyslovení konkrétních slov a následné spolknutí prvního doušku se stává činem. Činem jež stvrzuje tento obřad. Stává se tvrzením, kterému my všichni přítomní propůjčujeme sílu k jeho uskutečnění. Proto dobře važte slova, která pronesete o půlnoci, vyplní se.

Vesmír dobře umí naši řeč, ale my leckdy již nerozumíme Vesmíru a divíme se pak, co se nám to děje. Vesmír nám plní naše přání přesně tak, jak jej vyslovíme, proto važme slova.

Zdroj: Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
DIABOLUS --- 11:21:08 30.12.2012
Doba mezi 2. svátkem vánočním a Silvestrem

je obdobím ukončování všeho starého a nese se v úctě a pokoře. Měli bychom projít v myšlenkách již téměř uplynulý rok a zamyslet se nad ním. Je nám seslána úcta, abychom si uvědomili, že nejsme na světě sami a rodinu a přátele potřebujeme a měli bychom je ocenit. Je nám dáno porozumění, abychom se naučili zdravě přemýšlet a správně viděli věci kolem sebe.
Poskládáme-li si v srdci správně hodnoty, prožijeme poslední den roku skutečně báječně, budeme odměněni skvělou náladou a plni radostného očekávání roku nového.

Zdroj: Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
DIABOLUS --- 10:38:43 26.12.2012
2. svátek vánoční – svatý Štěpán – 26. 12.

Probouzí nás síla uskutečnění a zdaru.
Hospodyně hned po ránu obejde všechny členy rodiny a rozdá jim šupinu od štědrovečerního kapra, abychom měli penízky.

Je to den obdarovávání.

Ten kdo je na Štěpána obdarován a obdaroval, bude ho po celý následující rok doprovázet radost a dobrá nálada. Obdarovávalo se mincí či sladkostmi.

Vše se daří a proto je to správný čas na návštěvy a obdarování těch, kteří s námi nemohli být o Svaté noci.

Máme možnost ukázat své kuchařské umění a uvařit něco z české tradiční kuchyně. Mladým zvykem je v tento den připravovat husu.

Dříve to byl den koled. Koledníci obcházeli ves a zpívali koledy a dostávali kus štědrovky, jablíčka, či ořechy nebo něco sladkého a kdo byl majetnější, mohl dát i minci. Krajově se lišilo, kdo na koledu chodil, někde to byli kněží, jinde děti a nemajetní. Koledování začalo na Štědrý den, na Boží hod se nekoledovalo, ale pokračovalo se v koledách na Štěpána a pak až do Tří králů.
Na Štěpána chodili koledníci s malým skříňovým betlémem nebo s velkou hvězdou na hůlce a zpívalo se „Koleda, koleda, Štěpáne!“ a „Štěstí, zdraví, pokoj svatý, vinšujeme vám. ..“

Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
DIABOLUS --- 11:58:03 25.12.2012
Boží hod vánoční – 25. prosince

Tento den věnujeme rozjímání, povídání s rodinou a den trávíme ve vzájemném soužití. Boží hod není dnem pracovním, ani dnem návštěv a ani návštěvy nepřijímáme. Měl by vládnout klid a odpočinek a my tento den věnujeme sobě a svým nejbližším.

Ráno vstáváme až za světla a nic neděláme ani nesteleme. K snídani si můžeme dát vánočku, ale nezapomeneme, že nám musí zbýt na Nový rok.

Je to jediný volný den určený všem hospodyňkám, aby si odpočinuly. Proto se nevaří, dojídá se jídlo ze štědrovečerní večeře, které si můžeme ohřát.

Nedělá se žádná práce. Nešije se a ani se nezachází s jehlami a špendlíky, abychom si nerozpíchali vztahy a nezašili si paměť.

Tento den se tradičně poprvé pojídá vánoční cukroví.

Naši předkové brali klid v tomto dni opravdu vážně a v některých krajích dokonce zavazovali dobytku huby, aby nemohl přežvykovat a neznesvětil tak tento den.

Obohacením nám může být procházka přírodou či zastavení se v kostele a pomodlení se za blízké nebo zastavení u betléma a vyslechnutí si příběhu narození Páně, který v sobě skrývá lásku, pravdu, pokoru a úctu, tedy vše, co nás po celé svátky provází. Nebo můžeme obdivovat zručnost českých řezbářů, kteří dali do svého díla kus svého srdce. Ovšem procházka to musí být klidná a nikam se neženeme.

Ten kdo právně prožije tento boží čas a klid si užije, bude fit po celý příští rok.

Chcete-li, můžete se naučit předpovídat počasí. Dle lidové moudrosti tento den a dvanáct dnů následujících můžeme předpovědět počasí na celý nadcházející rok. Co den, to měsíc. Budeme pozorovat počasí a pečlivě jej zapisovat, a jak nám pak budou ubíhat měsíce, tak můžeme kontrolovat, zdali naše předpověď byla správná. Třeba se za pár let tak zdokonalíme, že budeme konkurovat hydrometeorologickému ústavu.

Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Ladislava Sůvová – Naše Vánoce
DIABOLUS --- 11:30:43 25.12.2012
HARALD: týjo. to je pěkné :). Příští rok se budu stěhovat, tak jsem zvědavá kam budu chodit do kostela a jak to bude tam. Nicméně mše v deset mi docela vyhovuje.
HARALD --- 3:27:11 25.12.2012
DIABOLUS: My máme už tradičně mši od půlnoci, stejně jako kolega Duka na sousedním kopci. Letos nechal zvonit už v 11:20. To se zvoníci docela nadřeli.
DIABOLUS --- 23:48:30 24.12.2012
LURA: oo jaká to krása!
DIABOLUS --- 23:48:17 24.12.2012
DIABOLUS: třeba tam co chodím já začíná mše v deset, končí v jedenáct nebopo jedenácté, dle toho jak má kněz náladu zpívat koledy a do půlnoci jsem doma :)