Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Dřevo
GREGI
Vše o dřevu, fotky dřevěných věcí, rady a návody na zpracování, tipy na koupi atp.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
ZCR --- 22:21:37 23.2.2014
SANCHA --- 12:26:44 5.2.2014
Vyrábíme si doma postel. Na ni zatím máme tenkou pěnovou matraci. Chtěli bychom ale něco pod ní, tak aby lamely příliš netlačily. Něco tenkého a pevného. Nejlépe kokos, takový co je v matracích. Nevíte někdo kde by se dala sehnat samostatná kokosová vrstva, nebo něco podobného? Především aby to bylo prodyšné. Díky.
SANCHA --- 19:14:49 29.1.2014
JUNIOR: A nejake tituly treba v cestine nebo v anglictine bys nemel? Mne by to taky dost zajimalo.
MTJ --- 11:25:59 29.1.2014
Samozřejmě jsem pohyb hladiny na kaluži nebo rybníčku nikdy nepozoroval ale taky nijak nezatracuju tu možnost že by to bylo možný a… víte mě je to v podstatě i jedno – pro mě je zásadní aby bylo dřevo kácený v zimě (což už dneska taky zdaleka není samozřejmost) a když ho budu kácet sám tak ho navíc rád pokácím i za ubývajícího měsíce. Proč ne. Mám toho k tématu víc ale když mě se opravdu nechce to psát, neumím to (nebo jsem línej) to shrnout do několika málo vět.

Jinak doporučuju knížku Třísky z dílny řezbáře od Heřmana Kotrby, tam jde taky najít zajímavý informace.
ZCR --- 8:39:09 29.1.2014
MTJ: no, Měsíc sice dokáže způsobovat příliv a odliv, ale pozorovals nějaké slapové jevy na kalužích nebo menších rybníčcích? V různých rozměrových měříkách se různé síly uplatňují s naprosto nesrovnatelnou měrou.
??? --- 22:39:53 28.1.2014
MTJ: Ale jo, mně to právě vesměs přijde logický a ta "magie" je ke škodě. A ano, původně to muselo vzniknout z pozorování. Jiný zdroj informací stejně neměli. Např u jasanu mě vždycky fascinuje, že kůra a lýko jsou samej tunýlek od bůhvíčeho a dřevo netknutý.

Jen mám u těchto tvrzení, kde sám nemám dostatek detailních informací, strach z argumentace stojící na chybné premise. Např. tvrzení, že parazitům chutná míza, je asi pravdivé. Dá se to odvodit z toho, že jdou na "sladká" dřeva. Ale co kdyby nebylo a kdyby se prostě živily celulózou? Pak se mi celá konstrukce bortí, protože celulóza tvoří buněčné stěny, které tam jsou furt, a s dobou kácení se můžu jít klouzat. Podobně jak s tím měsícem. Jasně, oceán ovlivňuje, ale co já vím, jestli ovlivňuje i stromy.
MTJ --- 21:49:00 28.1.2014
???: IMHO je napadnutelnost škůdci právě jenom další „produkt” toho že ve je dřevě v tu dobu nejmenší množství mízy. Právě živiny přenášený mízou mají škůdci nejradši, viz třeba jasná znalost (která jak bohužel pozoruju dneska už často vůbec lidem není jasná) toho, který dřevo je vhodný na co, do čeho jde červotoč víc a do čeho míň. Např. javor, olši, buk apod. (velmi „sladký” dřeva) napadají hodně. Dub prakticky vůbec. Ale pak třeba dubovou běl naprosto zdrcujícím způsobem.
Prostě lze snadno vysledovat tu souvislost s množstvím mízy (toho „sladkýho”) a napadnutelností škůdci.

Samozřejmostí je teda kácet v zimě a to že za ubývajícího měsíce je mízy (vody) ve dřevě ještě míň (když měsíc dokáže každej den hejbat oceánama tam a zpět) snad nikdo nebude zpochybňovat. Nehledal bych v tom magii a ani bych to (právě kvůli nařknutí magií) nezatracoval. Ono se stačí zklidnit a nějakej čas pozorovat. Dřív na to taky myslím přišli takhle.
??? --- 19:55:01 28.1.2014
ZCR: To jo, akorát nevím, jak kácet jednotlivá prkna v různých fázích měsíce. Umím kácet jen celé stromy:).
ZCR --- 19:50:37 28.1.2014
???: vždyť by stačilo nařezat z toho prkna a udělat sloupcový graf z nich :-]
??? --- 19:25:57 28.1.2014
ZCR: Bohužel nemá. Ale rozhodně by to byla nejpracnější statistika, co bych kdy dělal:)).