Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
1.Světová válka aneb naši pradědové
MRLAH
[http://mrlah.sweb.cz/607133_d8855df3c68dab128597.jpg] Počet českých vojáků se dá jenom odhadnout na 1,4milionu.Někteří mohou byt vaši dědové nebo pradědové.Přesná čísla, kolik padlo Čechů ve 1.světové válce, nejsou známa.Do konce války padlo podle nepřesných odhadů asi 138 000 českých vojáků.Češi bojovali na východní frontě a na italské. Bojovali v řadách Rakouska Uherska které někteří tolik nenáviděli. Boje na obou frontách byly velmi kruté a krvavé a ostatky mnoha mrtvých se nikdy nedostaly zpět do vlasti. Hřbitovy byly dělány v místech bojů a některé upadly v zapomnění a znázornují je památníky. Jedinou utěchou je to ,že válka vedla k rozpadu Rakouska Uherska a vzniku samostatného československého státu.
Několi odkazů na stránky, které Vám pomohou dohledat své předky:
Databáze legionářů - Možnost vyhledat legionáře podle jména a místa narození.
Spolek pro vojenská pietní místa - Vlevo zadat jméno a zobrazí všechny zmapované pomníky, na kterých je uvedené.
Seznam ztrát Rakousko-Uherské armády za 1.světové války, vydaný K. und k. Kriegsministerium - Nelze hledat podle jména. Nutno zvolit datum a prohledat seznam ztrát z daného dne. V první části jsou důstojnící, poté mužstvo.


Něco z televize
cesi-na-frontach-1-svetove-valky
Můj děda byl voják, válčil na Piavě — Česká televize
Velká válka z archivu ivysilani české televize
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
KEB --- 19:01:40 25.4.2017
Plná prdel, bambilion, megahodně atd. fotek i s povídáním páně Lukáše Kleina :

https://www.facebook.com/...2241580752.1073741863.100000339482977&type=3&pnref=story&hc_location=ufi

namátkou

[https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/v/t31.0-8/980201_581646768523301_519086839_o.jpg?oh=ec513398ca74eaedf54964c4856c7d5b&oe=5985C393]

Fleschettes. Někdy se jim také říkalo letecké šipky a jejich použití bylo velice prosté...
Celá věc začala už počátkem roku 1910, kdy podplukovník Bon z Francie začal vymýšlet tuhle atrakci. Tehdy se tomu říkalo „balle Bon“.
Podplukovník Bon tak rozvinul nápad C. Addera (to byl první francouzský konstruktér letadla)...

Šipky vážily 20-30g a jejich délka byla 12-17cm. Následovaly různé testy. Němci začali později a to v dubnu roku 1912. V roce 1913 byly už šipky ve Francii shledány funkčními a letci s nimi začali cvičit. První známá dodávka je zřejmě do afrického Maroka (300 kg ocelových šipek)
Tam byly také poprvé v květnu 1914 nasazeny v ostré akci. Jejich nasazení bylo proti vzbouřeným místním kmenům a to jak proti válečníkům, tak i proti civilistům (tržiště a podobně).
První jejich nasazení se uskutečnilo tedy ještě před první světovou válkou. Od začátku války je vyráběla továrna Renault v Billancourtu a dodávala je v krabicích po 500 kusech. Uvnitř byly ve svazcích po 20 kusech (asi aby se daly snáze vyhazovat) a jejich váha byla stále 20-30g.
Francouzský předpoklad byl, že dvě krabice šipek svržených z výšky 1 km pokryjí plochu cca 500x200m a pěšák na ní má šanci 1:80, že bude zasažen a jezdec na koni 1:10 z důvodu jeho velikosti.
Dalo se jich samozřejmě také použít k ničení nepřátelských letadel a vzducholodí.
Dopadová rychlost byla spočtena na 150m/s (optimisté udávají až 200m/s).
Reálně se ale shazovaly z výšek mnohem menších. Tím byla plocha dopadu samozřejmě také ale podstatně menší.
Britské noviny udávají, že výška shozu byla něco kolem 200 m.

Účinky popisované Němci jsou značné. Navíc se objevilo to, že letci kombinovali shoz pravých pum s šipkami (fleschettami). Vojáci si před účinkem pum samozřejmě lehli na zem a tím také zvětšili šanci na svůj zásah šipkou. První popisované nasazení je v srpnu, ale systematicky se začalo v září roku 1914.
Shazovalo se něco kolem 50 000 šipek denně, především v Argonách a v oblasti Champagne. Němci začali v říjnu a jejich název je „fliegerpfeil“.
Použili je třeba u Bar le Duc. Britové následovali v listopadu roku 1914. Armáda Rakouska-Uherska je použila proti Srbům také v říjnu 1914.
Použila je i armáda ruská, turecká a italská.
Po roce 1915 už bylo ale jejich využití minimální...
Autor článku: Lukáš Klein
GORYTHC --- 9:41:51 24.4.2017
FUMO: Gardu vřele doporučuju, ať už milovníkům historie, nebo přírody. My se tam stavovali na podzim cestou za maršálkem Radeckým (Peschiera, Custozza, Solferino, ...).
Kolem severního konce jezera je několik pevností. Nejstarší snad z napoleonskejch válek, ale hlavně spousta prvoválečnejch.
Dali jsem si jenom takovej malej okruh kolem Monte Altissimo di Nago. Na vrcholku jsou zbytky dělostřeleckých postaveni a po celém hřebenu se táhnou zákopy, kaverny, palposty, ...
Monte Altissimo di Naga
DRABICZ --- 14:23:04 22.4.2017
FUMO: Lago di Garda je začátek, pokud jste šli na Tre Cime (Tři Čimi), tak u kapličky v údolí je škodovácké dělo, tuším houfnice M15 (7,5cm) a pod vrcholem je opevnění i stellungy, kde se dochovalo asi 5 rakouských kovových postelí ;)
KEB --- 23:09:38 21.4.2017
FUMO: FUMO: Tak dej těch fotek víc :)
FUMO --- 22:46:57 21.4.2017
FUMO --- 22:46:29 21.4.2017
Ahoj, o vikendu jsme byli na Lago di Garda a sli jsme jednu feratu, ktera 3x prochazi opevnenim z 1. sv. na Cima Rocco. Jednak super vylet a jednak teda moc pekny to videt. Byla to soucast hranicnich opevneni. Doporucuju.
DRABICZ --- 21:39:13 21.4.2017
Mapy a fotografie z front i jednotek:
Austria-Hungary's Last War, 1914-1918
http://www.comroestudios.com/StanHanna/