Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Školné na VŠ - diskuze o existenci a dopadech možných i historických u nás a ve světě
GREATDRAKE
Vzhledem k tomu, že fenomén školného na vysokých školách na naši společnost udeřil zcela naplno, rozbíhá se debata na toto téma napříč mnoha kluby i na nyxu. Považuji za dobrý nápad tomuto dát své místo pro centralizaci zdrojů, odkazů a debat. Jak nad aktuálním návrhem tak nad systémy v okolních státech.



Pokud máte již hotový názor: "školné na vysokých školách je dobro/zlo/kretenismus/božské/zásadní/nezajímavé" - pak je to pro vás asi dobře, ale z hlediska diskuze nezajímavé. Vystříhejte se tedy prosím prostého shromažďování argumentů na podporu již předem připraveného názoru, to opravdu není cílem, protože negativních i pozitivních věcí se dá, s trochou snahy, nalézt mnoho.

Stejně tak, je kontraproduktivní argumentovat "já zažil to a to a proto to vnímám negativně" - tomu se asi nelze moc vyhnout, ale uvědomte si prosím, že školné je něco, co se dotkne obrovského množství lidí ve velmi různých životních situacích a vaše zkušenost patrně vůbec není obecně aplikovatelná.

Prosím všechny diskutující, aby si přečetli obsah tohoto odkazu, včetně pdf souborů na konci stránky: http://www.msmt.cz/pro-novinare/financni-pomoc-studentum-navrhy-jsou-na-stole

Německá wiki o školném s krátkým popiskem pro mnoho států a v celku užitečnými odkazy
http://de.wikipedia.org/wiki/Studiengeb%C3%BChr

Dále jsou vítány studie z jiných států, kde již školné na vysokých školách zavedli, školné dlouho mají či jej zvažovali.
Zde je souhrn z roku 2007 o školném v některých evropských státech. Pokud seženete novější, sem s tím prosím.
http://www.euroskop.cz/607/sekce/skolne-v-eu/

Listina základních práv a svobod (Článek 33, bod 2):
Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.


Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
ANNAWA --- 15:50:27 5.9.2010
FEDAJKIN: školné má pr školy znamenat peníze navíc. Školy samy by si měly určovat jeho výši.
FEDAJKIN --- 12:38:40 3.9.2010
Dal jsem dohromady časovou řadu cesty školného od doporučení OECD 1993 až po současnost. zajímavý že některý diskuze se opakují vždy po několika letech nanovo, stejěn bouřlivě a stejným výsledkem:) třeba se to bude někomu hodit. viz http://www.izun.eu/jiny-svet/306-fakta-o-skolnem-pro-vysokoskolaky
??? --- 16:06:22 2.9.2010
FEDAJKIN: to je správná odpověď. Jak bude školné vypadat ještě zdaleka není jasné a nikdo tedy "nic moc neví."

Zejména také proto, že se dost možná částečně změní způsob financování založený na počtu studentů znásobeném nějakým koeficientem. Tzn. výsledná změna nebude jen prosté "a vybírá se školné."

Mnohé nasvědčuje (a líbilo by se mi) tomu, že bude na rozhodnutí školy, jaké školné si určí. Což by znamenalo, značnou možnost kolísání tohoto druhu příjmu a tedy zajištění státu by se moc měnit nemohlo.
Není ale nepředstavitelná varianta, že žádaná škola s vysokým školným se dostane časem pod (očekávatelný) tlak na uskrovnění se, co se příspěvku od státu týče.

Osobně tedy ze své křišťálové koule věštím, že pro školy to bude ve výsledku do určité míry peníz navíc, byť v nikterak zářném množství.
FEDAJKIN --- 15:48:50 2.9.2010
FEDAJKIN: fakt nikdo neví??
FEDAJKIN --- 21:57:42 1.9.2010
Prosimvás, je to školné na úkor příspěvků od státu nebo ne nebo se neví? Díky za rychlou odpověd!
??? --- 17:11:22 19.8.2010
Dovolím si malou polemiku, založenou na informacích z dlouhodobějšího sledování hypoteční krize a subjektivním hodnocení.

To srovnání s hypoteční bublinou dle mého názoru trochu pokulhává. Přinejmenším v tom, že studentské půjčky nejsou zdaleka do takové míry objektem spekulativnho obchodu (jakkoli nejde jen o tu míru) a neopírá se o ně takové množství dalších finančních subjektů. Navíc právě v USA je vysokoškolské vzdělání nastaveno úplně jinak než u nás a i když nás seriály přesvědčují o opaku, VŠ tam není standard a průměrné vzdělání, jako u nás (u nás je bakalářský titul často na obdobné úrovni jako maturita, pokud jde o získání práce) - naopak. Studium je vnímáno jako prestižní záležitost na kterou mnoho lidí náhle dosáhlo díky garancím půjček (zde paralela s hypotékami funguje) aniž by měli potřebné kvality.

Právě nemožnost přepsat "půjčku" osobním bankrotem je v tomto případě výrazný stabilizující prvek, který má zajistit návratnost financí do systému a zabránit obdobě krizové bubliny, před kterou článek varuje (narozdíl od hypoték, kde dům měl často mizivou hodnotu a neplatiči byli už od počátku na hranici chudoby).

Navíc čísla uvedená v článku jsou vedena v krátkodobém horizontu (4 roky - co to je pro lidi, kteří teprve hledají cestu na vrchol po studiích) a tedy nemají přílišnou relavanci. IMAO se jedná o (možná neúmyslnou) dezinterpretaci statistických údajů Federálních úřadů.
YBUKO --- 16:51:18 19.8.2010
http://www.huffingtonpost.com/anya-kamenetz/830-billion-in-student-lo_b_679497.html
http://literarky.cz/civilizace/89-civilizace/2657-830-miliard-ve-studentskych-pjkach-nova-hypoteni-bublina

V historii studentských půjček byl zaznamenán pozoruhodný milník. Celkovou sumu všech nesplacených amerických studentských půjček (podle serveru DIY U, který vychází z odhadů Federálního kontrolního úřadu, je to 730 miliard dolarů) nyní Mark Kantrowitz z Finaid.org posunul už na 830 miliard, z čehož 606 miliard tvoří studentské půjčky garantované federální vládou, které mají pevné úrokové míry a jsou v některých případech dotovány vládou.

Dalších 168 miliard jsou soukromé studentské půjčky s úrokovými sazbami v rozmezí 18 až 20 procent. Kantrowitz k tomu podotýká, že 300 miliard federálních studentských půjček vzniklo v průběhu posledních čtyř let.

Znamená to, že celkový zůstatek studentských půjček právě poprvé v dějinách předčil celkovou sumu půjček z kreditních karet. A že teď každá z obou těchto skupin úvěrů tvoří třetinu všech půjček Američanů, nebudeme-li mezi ně počítat hypotéky.

Dobrou zprávou přitom je, že poprvé od bankovní krize v roce 2008 mírně klesly půjčky prostřednictvím kreditních karet. Američané více spoří a méně utrácejí.

Špatnou zprávou samozřejmě je, že studentské půjčky mají nastaveny mnohem tvrdší podmínky než kreditní karty, protože nemohou být odepsány při osobním bankrotu. Znamená to, že jediným „východiskem", pokud nezvládáte svůj úvěr, je nesplácení, a v případě federálních půjček to znamená být sledován až do smrti. Federální vláda může zabavit vaše daňové refundace, sociální dávky a invalidní důchody až do dne vaší smrti, a taky to udělá.

Lze proto konstatovat, že růst zůstatků státních studentských půjček je masivním zneužíváním důvěry. Lidem se celá desetiletí tvrdí, že jsou to „dobré" dluhy, ve skutečnosti jsou to ale dluhy velmi špatné. Rostoucí a stále více nezvladatelné břemeno dluhů dopadá na ty, kteří jsou nejméně připraveni snášet nesnáze a náklady vysokoškolského studia, na takzvanou „netradiční" mládež, studenty z dělnických vrstev, u nichž je čím dál více obvyklé, že navštěvují soukromé vysoké školy se školným v průměru kolem 14 tisíc dolarů. Více než 40 procent těchto studentů zkrachuje.

Začíná to stále více a více připomínat hypotéční bublinu. To, co na začátku vypadalo jako expanze nových příležitostí, nyní začíná vypadat jako masivní podvod, spáchaný na sociálně znevýhodněných. Rozdíl je v tom, že v okamžiku, ve kterém nastala hypotéční bublina, soukromé vlastnictví domů v USA vzrostlo na historicky nevídanou úroveň. Naopak, v době, kdy bylo přidáno 300 miliard do amerických státních studentských půjček, počet mladých lidí, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, poklesl.

Kdosi se zkušenostmi z trhu s placeným vysokoškolským vzděláním mi řekl, že ti samí obchodní géniové, kteří pracovali pro hypotéční makléře, nyní pracují pro soukromé vysoké školy. Jejich byznys je stejný - vyplnit formuláře, shrábnout prachy, o následky se nestarat.

Nenastal čas je zastavit?
RUDOLF --- 4:02:04 28.7.2010
???: tak mi pak dej soupis s tím co škrtly.. budu rád když se to univerzit nedotkne.
BOBR --- 17:48:58 25.7.2010
???:

Jo, jak říkal Ježíš - něco jiného je vzdát se posledního halíře a něco jiného z přetékajícího měšce trochu uhodit. Když koukám na rozpočty ministerstva války a ministerstva betonu, a když si uvědomím všechny ty aféry a zřejmé plýtvání, tak je mi jasné, že takové škrty si mohou snadno dovolit, proto ani nijak nebojovali. Nepamatuji si na MŠMT na srovnatelné průšvihy, ale vím, že tento sektor je dlouhodobě podfinancovaný. To není situace na válce a betonu.

Pokud jde o ty priority, Kopicová to řekla jasně a já to nehodlám zpochybňvat - prioritou je průmysl (včetně zbrojařů a stavebníků), školství má být jeho servisní podporou.

Další věc je, jak budou ty škrty rozloženy a tam se zdá, že vězeňský psycholog ze strany ABL, tomu moc nerozumí a tak jde řešit problémy, kterým si myslí, že rozumí - tj. základní školy. Za této situace bych se vůbec nedivil, kdyby tratily univerzity (jen na ty pškolní psychology a sexuální výchovu bude třeba někde vzít) a je jasné, že neférové likvidační škrty pro AV ČR opět budou na stole.

Takže, školství není žádnou prioritou a VŠ už vůbec ne. V to bych nedoufal.

Ale uvidíme, zatím je to jenom na stole.
??? --- 17:05:07 25.7.2010
???: Pardon, jsem poněkud rozzloben.