Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
SMRTAK --- 22:15:24 6.3.2011
VSOUKOLOHLOR --- 14:00:39 23.2.2011
Předával, co jsem "koupil" (tedy nečetl jsem). Možná bude někoho zajímat.

Bee keeping for the energy descent future by David Holmgren
http://permaculture-media-download.blogspot.com/2011/01/bee-keeping-for-energy-descent-future.html

Natural Beekeeping: Organic Approaches to Modern Apiculture
http://permaculture-media-download.blogspot.com/2010/11/natural-beekeeping-organic-approaches.html
MRTS --- 8:50:39 23.2.2011
VSOUKOLOHLOR: Také mu fandím a vidím v tom jediné východisko ze současné situace. (Tím určitě není současná chemická válka "do posledního roztoče".)


KUATO:
Tak dříve se snad i zasypávalo česno pilinami, aby neutíkalo teplo...;)
Jedno z porovnání vlivu zateplení na výnos medu.. Ale je to statistika - s ní se dá dělat lecos...
Záleží na prostředí. Když bude do úlu prát v létě slunce, tak tenkostěnný nebude moc vhodný. (Ale to je blbě vybrané stanoviště.)
Osobně věřím tomu, že včelstvo v zimě a z jara nevytápí celý prostor úlu, ale jen chumáč + plod.
Přiznám se, úly mám uteplené - nerozvážnost při nákupu. (Páč děda míval také uteplené, tak proč bych vymýšlel něco jiného, že...)
Slyšel jsem příběh (jedna paní povídala), že včelař "kovář" vyrobil pokusný úl z plechu, natřel na černo a postavil na plné slunce. Dílo nevyteklo česnem, včely přežívaly. Přínos sladiny ovšem skoro žádný, létaly nejspíš jen pro vodu, aby to uchladili...

Vyhláška (např. pro Olomouc):
  • Divoce
    žijící včelstva a včelí roje neznámého původu neumísťovat do chovatelských
    včelařských zařízení (úly,oplodňáčky, rojáčky) k jiným účelům, než k jejich
    okamžitému utracení.
  • Podle svých možností utrácet vysířením divoce žijící včelstva a roje neznámého
    původu. Rojáčky použité k tomuto účelu nepoužít již znovu k jiným účelům bez
    předchozího vyžíhání plamenem.


Ale kdo utratí pěkný velký roj, že jo...;) Takové ty podivné srpnové mini-roje ano, proč ne...
Ano, je možné, že si od napadených divoce žijících rojů mohou ty naše něco přinést.
Pokud ale člověk sleduje spad, tak to nemůže být problém. Navíc tyto včelstva nejspíš padnou až v zimě a do jara kleštík bez hostitele také zahyne. Věřil bych tomu (je to možná spíš moje přání), že včelstvo žijící "přirozeně" si s kleštíkem dokáže poradit lépe než v naší péči...

Bond test pro malovčelaře určitě nebude. Ale každý malovčelař může vyřazovat vysloveně špatná včelstva (s velkým spadem). Bohužel to ale není moc jednoznačné a jednoduché. Třeba slabé včelstvo může mít také nízký spad a o VT to moc nevypovídá... Vytvoření Varroa-tolerantních včel.
KUATO --- 7:09:49 23.2.2011
MRTS: hehe, mi lidi, co me ucili vcelarit zase vzdycky tvrdili, ze zateplit a drzet teplo, at s tim zbytecne nemaji praci. a co jsem zatim cetl, tak jsem nabyl dojmu, ze vyhoda tenkostennych ulu je cena a pak ze kdyz jsou umisteny tak, aby na ne svitilo slunce, tak to z jara muze mit vyhodu, ze to slunicko jim to pomaha vyhrivat (coz zase ale v lete muze byt spis neprijemne). od urcite nadmorske vysky uz ale vyrazne stoupa spotreba zasob (o tretinu az polovinu) a zpomalu je se rozvoj vcelstva. nicmene v zivote to funguje obema zpusoby.

nevim, jestli je moudre v dnesni dobe nekoho navadet, ze vytvareni divokych roju nevadi. co je mi znamo, tak je i snad nejake narizeni, ze by vcelari meli divoke roje likvidovat (s cimz se nemohu ztotoznit), ale zase se vi, ze vcelstvo bez leceni proti varroaze prezije max 2-3 zimy a konec (mnohokrat vyzkouseno). v dobe, kdyz uz je silne zasazeno varroazou, tak v nem navic vetsinou probiha silna loupez a loupici vcely si spoustu roztocu natahaji k sobe.

VSOUKOLOHLOR: musim priznat, ze panu Kefussovi fandim. Imho je to zpusob, jak varroatolerantni vcelu vypestovat (jak jinak taky, ze?). bohuzel to neni nic pro malovcelare, jakych je v CR vetsina (z cca 50k vcelaru je jich asi jen 100-150 v Cechu profesionalnich vcelaru, tedy nad 150 vcelstev). Verim, ze je to jen otazkou casu, kdy se takto slechtene vcely rozsiri i mezi nas ostatni smrtelniky. Kazdopadne diky bohu za takove lidi, protoze to je velka prace.
VSOUKOLOHLOR --- 20:45:16 22.2.2011
MRTS: K varroáze. Co míníte o postupu p. Johna Kefusse? http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/
KLOUCZEK --- 19:55:22 22.2.2011
MRTS: o víkendu zkusím vyfotit, snad tam bude něco vidět. Jinak děkuju za spoustu informací...
MRTS --- 19:50:44 22.2.2011
KLOUCZEK: TBH odpovídá vyhlášce Státní veterinární správy. Dílo musí být rozebiratelné. (To je splněno.) Jde o to, že v případě potřeby musíš být schopen ukázat každý jednotlivý plást.
Pak musí být možné provést léčení (tlumení) varroázy podle vyhlášky SVS. Stačí mít možnost otevřít úl a vyvrtat díru na aerosolování. Což je také splnitelné.
Ještě bych doporučil zasíťované dno a možnost pod ní zasunout podložku pro počítání spadu roztočů. (Více: http://www.varroamonitoring.cz)
A hlavně okénko, ať je nerušíš.;)
Pokud budeš pravidelně obměňovat dílo, nebude úl ležet někde ve vlhku apod, tak se nákaz bát moc nemusíš. Varroa je samozřejmě problém, ale snadno řešitelný kyselinou mravenčí - když budeš pravidelně sledovat spad. (+Nařízené plošné léčení.:()


KLOUCZEK: Aha, tak v tom případě nepřežívají, škoda. I přes zimu by mělo být slyšet slabé hučení. A po zašťouchání určitě silnější.;)
Nemáš nějaké fotky? Moc by mě to zajímalo.
KLOUCZEK --- 19:38:37 22.2.2011
MRTS: ale divný je to meziobdobí, kdy se včely objeví až první týden v květnu, do tý doby nic nevylétává. Ptáci na ně nemůžou, neprší, nefouká. O víkendu jsem si na ně posvítil a visí tam plástvy cca 1,80 m vysoký. Zkoušel jsem poslouchat u škvíry, ale nic jsem neslyšel.
KLOUCZEK --- 19:35:47 22.2.2011
MRTS: tak primárně mi jde hlavně o ten chov, ani ne tak o množství medu. Spíš chci včely poznat a podporovat jejich existenci. U těch "netradičních" ulu jsem se bál i veterinárních problémů, nákaz apod., a abych včelám spíš neškodil nějakou zootechnickou chybou.
MRTS --- 19:34:00 22.2.2011
KLOUCZEK: Jsem přesvědčen o tom, že je to možné - mohou přežít zimu.
V Moderním včelaři 2007/3 bylo popsáno včelstvo přežívající několik let mezi oknem a okenicí neobývaného srubu. Někde jsem četl o včelstvu žijícím v kovové trubce.
Pokud na ně neprší, moc nefouká a nemůžou na ně ptáci, tak zima nevadí.
Zajímavý krátký článek byl zas nedávno v MV 2010/6 ("Stále si myslíte, že včely hynou mrazem?").

Ale určitě někdo najde dost důvodů, proč to možné není...;)