Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Ekonomie - střet ideí
_BENNY
v tomto klubu resime ekonomii na vyssi odborne urovni, neresime ktera ekonomicka skola je nejlepsi, ale jak se od sebe jednotlive skoly lisi, co nabizeji, v cem boduji a kde selhavaji. neboli (neo)klasika vs. (neo)marxismus vs. (neo)keynesianstvi vs. monetarismus vs. rakouska skola.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
_BENNY --- 23:18:37 26.6.2011
Ekonomický nepravidelník XXII. - Murray Rothbard - Ludwig von Mises Institut Česko & Slovensko
http://www.mises.cz/clanky/ekonomicky-nepravidelnik-xxii-murray-rothbard-312.aspx
_BENNY --- 23:31:29 11.6.2011
Ekonomický nepravidelník XX. - Alois Rašín - Ludwig von Mises Institut Česko & Slovensko
http://www.mises.cz/clanky/ekonomicky-nepravidelnik-xx-alois-rasin-310.aspx
OTAVA --- 10:28:23 10.6.2011
_BENNY: Viz Teorie her a pripady cernych paszeru. Tohle se resilo nekde v australii s rozvodem vody pro farmare. dopadlo to tusim takze bez regulace a dohledu se to neobeslo.
_BENNY --- 18:08:26 9.6.2011
Potraviny zdražují američtí bankéři (Terry Anderson) | Týden.cz
http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/5420/potraviny-zdrazuji-americti-bankeri-terry-anderson.html

Lze chránit životní prostředí prostřednictvím čistě tržního přístupů? Je kapitalismus kompatibilní s environmentalismem?

Nejdůležitější věcí, již bychom si měli uvědomit, je, že kapitalismus představuje motor ekonomického růstu. A bez ekonomického růstu nelze mít kvalitní životní prostředí. Ekonomický růst a autentický kapitalismus nastává tehdy, když jsou zajištěna vlastnická práva, když existuje solidní právní řád spojený s dobrou vymahatelností práva, když existuje demokratická vláda. Jakmile jsou tyto předpoklady splněny, nastává ekonomický růst. A jakmile takový růst nastane, dočkáme se kvalitního životního prostředí. Takže kapitalismus a kvalita životního prostředí nejsou nekompatibilní, vlastně kapitalismus je nutnou podmínkou pro to, aby životní prostředí bylo kvalitní.

Ptám se, neboť panuje poměrně silné přesvědčení - jak u veřejnosti, tak mezi experty -, že životní prostředí může být efektivně chráněno pouze vládou nebo jinými státními mechanismy, nikoli ovšem trhem, neboť v rámci konkurenčního boje prý zápasí každý s každým a přírodní zdroje jsou pleněny.

Bez ohledu na to, zda jde o kapitalistický, socialistický nebo třeba komunistický systém, dokud ta či ona ekonomika nevytváří dostatečné bohatství, nelze mít kvalitní životní prostředí. Jakmile ovšem ekonomika docílí jistého ekonomického růstu, je klíčové - z environmentálního hlediska - učinit z životního prostředí aktivum. To znamená, že je třeba nalézt cesty, jak zajistit, aby se firmám a jednotlivcům ochrana životního prostředí vyplatila. Občas - ale rozhodně ne vždy - je tak zapotřebí i vládní regulace. Během výzkumu, který jsem prováděl v rámci svého institutu (Property and Environment Research Center, pozn. red.), jsme přišli na to, že proto, aby se z životního prostředí stalo aktivum, jsou klíčová vlastnická práva. Jednoduše to lze vyjádřit tak, že nikdo nemyje pronajaté auto - nestaráme se prostě o věci, které nevlastníme. Budou-li lidé moci vlastnicky více participovat na životním prostředí, dočkáme se jistě i vyšší environmentální kvality.

Můžete uvést příklad?

Jsme-li vlastníky půdy, jsme přirozeně motivováni k tomu, abychom ji chránili. Budeme motivováni k tomu, chránit vodu, jež těmi pozemky protéká, aby byla vhodná pro plodiny, jež se tam pěstují, aby tam i nadále mohly růst stromy. Když tu půdu ovšem ve vlastnictví nemáme, ten motiv bude výrazně tlumen. Opět: nikdo nemyje pronajaté auto.
_BENNY --- 22:23:07 8.6.2011
Fareed Zakaria: Jsou nejlepší dny Ameriky za námi? | Finmag.cz
http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/fareed-zakaria-jsou-nejlepsi-dny-ameriky-za-nami/
_BENNY --- 21:59:52 8.6.2011
Liberal paradox - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_paradox

The most contentious aspect is, on one hand, to contradict the libertarian notion that the market mechanism is sufficient to produce a Pareto-optimal society—and on the other hand, argue that degrees of choice and freedom, rather than welfare economics, should be the defining trait of that market mechanism. As a result it attracts commentary from both the left and the right of the political spectrum.
_BENNY --- 21:23:39 6.6.2011
_BENNY --- 0:15:51 6.6.2011
Blahobytem k sebevraždě | Týden.cz
http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/5307/blahobytem-k-sebevrazde.html

Nic naplat, lidé se prostě obecně srovnávají s ostatními - ať už vědomě či podvědomě porovnávají nejen výši svého příjmu, zámožnost (jak už badatelé vědí z jiných studií), ale rovněž i spokojenost. Mají-li pocit, že jsou v tomto ohledu „pozadu", vyvolává to v nich mnohdy frustrace, jež některé z nich mohou dohnat právě až k sebevraždě. A větší pravděpodobnost, že si budou připadat „pozadu", co se spokojenosti týče, je právě v zemích, kde jsou lidé obecně poměrně nejspokojenější. Naopak v zemích, kde se je šeď a zachmuřenost normou, si i velký nespokojenec nemusí připadat nijak „pozadu", nijak frustrován - splývá naopak s onou šedí, zapadá, nevymyká se, a na život si tedy nejspíše sahat nebude.
_BENNY --- 1:52:05 2.6.2011
Ekonomický nepravidelník XIX. - Claude Rouvroy - Ludwig von Mises Institut Česko & Slovensko
http://www.mises.cz/clanky/ekonomicky-nepravidelnik-xix-claude-rouvroy-309.aspx
T_Y_L --- 20:19:39 30.5.2011
FLUMO:

Tak třeba už bod 1.
"Příjem někoho je výdajem druhého. Zisk je rozdíl příjmů a výdajů. Aby někdo realizoval zisk, tedy více příjmů než výdajů, tak někdo jiný musel realizovat opačně a skončit ve finanční ztrátě a zadlužit se."

První věta a druhá věta ač se v nich objevuje slovo příjem a výdaj, tak každá mluví o něčem jiném.

První věta - Příjem A je výdej B

Druhá veta - Zisk je rozdílem mezi příjmy A a výdaji A

Tedy v každé větě se hovoří o příjmech a výdajích v jiném smyslu. Takže z toho rozhodně nelze dělat závěry typu, že zisk jednoho musí znamenat ztrátu druhého. To je ostatně nesmysl také. Když si koupím auto, tak bude mít zisk dealer auta, výrobce auta subdodavatelé atd. Ale kdo bude mít tu ztrátu? Já ne – já jsem netratil, protože jsem obdržel auto.

Což nás vede k další věci, na které autorka staví například touto větou:

„Každý úspěšný subjekt musí být motivován a zaslouží si, aby rostlo jeho finanční bohatství.“

Totiž bohatství netvoří jen finanční bohatství. Když to nebudu pitvat tak bohatství mohou být nemovitosti, majetek, firma atd.

Tedy to že se autorka soustředí jen na peníze a nevnímá je v kontextu zboží, služeb a aktiv, která jdou za peníze pořídit je další problém toho textu.

Hlavní myšlenka textu je: proč nemůžeme získat peníze poctivou prací na splacení veřejného dluhu (tedy proč se Zahradník mýlí).

V tomhle ale celý text selhává. Totiž místy zaměňuje problém získat peníze poctivou prací (to přeložme jako mít příjmy a z nich postupně umořit dluh) s emitováním peněz poctivou prací (tedy zvýšení peněžní nabídky poctivou prací, což ale nikdo netvrdí, neb je to absurdní).

Dále se tezi Zahradníka snaží vyvrátit tím, že není možné splatit veřejné dluhy. Jenže když se o to pokouší (tezí, že při konstantní peněžní nabídce se peníze vždy jen přelijí) tak zaměňuje celkové zadlužení (tedy všech – států, osob firem atd.) se zadlužením státu (tedy veřejné zadlužení jednoho subjektu). A pak už jsou to jen takové podivné dohady (coby kdyby se zaplatily Kalouskovy složenky, Čínani atd.)

Místy je poněkud zaměněna příčina a následek (stát má dluhy aby pokryl svůj provoz vs stát má dluhy, protože někdo má majetek na to aby mu půjčil atd.)

Samozřejmě, že veřejné dluhy státu splatit lze. Pokud by stát měl dlouhodobě přebytky, tak postupně dluhy umoří. Stejně jako fyzická osoba, která má přebytky, umoří své dluhy. Proč se tomu tak neděje je z jiných důvodů, než přelévání peněz atd.

Dál už to pitvat nebudu.