Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Ekonomie - střet ideí
_BENNY
v tomto klubu resime ekonomii na vyssi odborne urovni, neresime ktera ekonomicka skola je nejlepsi, ale jak se od sebe jednotlive skoly lisi, co nabizeji, v cem boduji a kde selhavaji. neboli (neo)klasika vs. (neo)marxismus vs. (neo)keynesianstvi vs. monetarismus vs. rakouska skola.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
RAGNAROK --- 19:20:26 22.4.2018
CYNIK:
Prirodni zdroje jsou zaklad (enrgie, material, prostor, cas a lidsti pracovnici/konzumenti) troufnu si rict, ze bez toho zadna ekonomika ve fyzikalnim lidskem svete neni uskutecnitelna. Ekonomika se rozvrstvuje, vyrusta a rozviji na tomto prirodnim zaklade. Vsechny jine zdroje jsou z tech zakladnich odvozene a na nich primo nebo neprimo zavisle.

nejake klicove slova primer, sekunder, tercier, kvarter a relativni mnozstvi lidi pracujicich v prubehu historie:
[https://geographyiseasy.files.wordpress.com/2013/11/the-clark-fisher-model.png]
GCSE Revision: Economic change | Geography is easy
https://geographyiseasy.wordpress.com/2014/02/19/gcse-revision-economic-change/

Zakladni znaky zdroje jsou jeho celkova kapacita a vykon - jak rychle je mozne zdroj tezit a za jakou cenu (tj. ktere jine zdroje pri tezbe zdroje jsou zkonzumovany/zniceny).
Zakladni mechanismy rustu bohatsvi jsou delba (specializace) a organizace prace, investice do tvorby kapitalu (investice do tvorby kapitalu na tvorbu kapitalu - zdroj kapitalu, exponencialni akumulace kapitalu), upevnovani duvery a prava. Vse za ucelem zvysovani efektivity tezby zdroju, k jejich ochrane/uspore a hledani novych nalezist zdroju a vyvoje odvozenych zdroju.
Zakladnim principem, ktery umoznuje rust bohatstvi je uspora z rozsahu (economies of scale) a integrace vedouci k zeefektivnovani vyrobnich procesů.
Zakladni dilema je zdali pouzivat zdroje na vyrobu vyrobnich prostredku (zeefektivnovani vyroby) nebo na vyrobu finalnich produktu pri nizzsi efektivite. Zalezi na rozsahu vyroby a doby navratnosti investice do vyrobnich prostredku. (Treba otazka investice do vzdelavani). Cim bohatsi spolecnost je, tim vice se muze soustredit na investice jejichz navratnost je delsi, potencialne rizikovejsi, ale take mnohem vynosnejsi. Nemusi resit neodkladne primarni investice, protoze je ma jiz vyresene - napr. infrastruktura. Otazka rozhodovani ma presah do politiky, zpusobu vlady...

Nejjednodusi priklad:
Po splneni zakladnich zivotnich potreb cloveka je primarnim cilem uspora casu pri zajistovani techto potreb a spolehlivost jejich zajisteni. Misto lovu domestikace zvirat, misto sberu plodin zemedelstvi - eliminace nutnosti kocovat, tvorba zasob na horsi casy nebo na obchod.

Velmi zjednoduseny a nepresny priklad mesta jako centrum obchodu a sluzeb kde za jeden den muzes obstarat vse co potrebujes a rychle porovnat cenu bez toho abys musel hledat a objizdet jednotlive grunty, ktere byly radialne rozesete kolem mesta. Tehdy nebyla doprava ani komunikace jednoducha. Naklady na zjisteny nejlepsi ceny za urcity produkt byly neprimerene vysoke. Diky mestu takhle treba 100 lidi vyslanych ze 100 gruntu (kazdej grunt mel treba 10 lidi) cestovalo do mesta vzdaleneho 10 km jednou tydne, kam svazeli sve produkty a mohli rychle porovnat co kdo a za kolik prodava a zjistit tak efektivitu a kvalitu vlastni vyroby a poptavku po vyrobcich. Nebyt mesta tech 100 lidi z gruntu by muselo objet vsech 100 jinych gruntu, ktere byly od sebe vzdaleny treba 0.5 km (btw travelling salesmen problem) tj. minimalne ~60 km. Tj. diky mestu lidi z gruntu dohromadi usetrili 5000 clovekokilometru za tyden, coz odpovidalo treba 200 clovekodnu pri tehdejsim stavu cest. Tj. jen diky teto uspore se mohlo 30 lidi z tech 1000 lidi, co zilo v gruntech zabyvat necim jinym nez gruntovanim. Treba udrzbou cest vedoucich do mesta.

Popis dnesni rozvrstvene a velmi provazane ekonomiky by slovne byl dost narocny a hlavne strasne dlouhy. Nejlepe asi pomoci sitoveho grafu, akorat ten graf by byl obrovsky. Docela pekny priklad je se podivat na nejaky dokument z nejake prumyslove fabriky a vsimat si surovin, materialu, jednotlivych soucastek, nastroju, stroju. Za kazdou takovou soucastkou se muze skryvat jina fabrika s celou svou siti vztahu zamestnanec/zamestnavatel/dodavatel/odberatel.
CYNIK --- 13:57:38 22.4.2018
ENDER: no mě zajímal hlavně to, co psal Ragnarok. Protože, jak víme, bohaství není spojeno přímo s přírodními zdroji.

Takže ten dotaz je prostě takovýhle: "Ekonomický popis procesu, jak bohatne společnost". Ideálně na nějakém jednoduchém příkladě popsat přímo ten mechanismus.

Protože chápu to, co napsal Ragnarok, ale pokud si představim nějakou malou společnost, která začne vyrábět a obchodovat uvnitř sebe, tka se "snadno ztratí nit" v tomhle myšlenkovym experimentu.
RAGNAROK --- 7:21:38 21.4.2018
CYNIK:
akumulaci vyrobnich prostredku, zdroju. mozností rychle a efektivni smeny vyrobku, sluzeb a informaci.
ENDER --- 7:16:31 21.4.2018
CYNIK: definuj bohatstvi (jednotlivce, spolecnosti? apod.) a uzavreny system.

Jinak to muze byt technologie, pro bohatnuti spolecnosti, pripadne oblibene drancovani prirodnich zdroju nebo taky kdyz vyroste strom. Planeta zeme se da take povazovat za uzavreny system a bohatstvi tu vznika diky slunci. Bohatstvi jednotlivce muze vznikat prerozdelenim zdroju.

Ta odpoved mela slouzit predevsim k tomu, abys lepe definoval dotaz. V dnesni dobe maji vetsi hodnotu otazky, odpovedi vygooglujes..
CYNIK --- 0:28:51 21.4.2018
Kolegové,
dovedl byste mi někdo polopaticky vysvětlit jak vzniká bohaství v uzavřeném systému?
SEJDA --- 22:28:15 9.5.2017
koukam, ze jste tu velmi euforicti .. je uz ted jasnejsi, ze "konec intervenci" je jenom mlha aby utlumili napor spekulantu ..
SEJDA --- 12:03:13 30.3.2017
takze ..
[https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/v/t31.0-8/17632119_10154487787542634_4322057251205918486_o.png?oh=4fbd37f1e68d63f85c32dae3cfa3677a&oe=5998274C]

to se pujde cestou, "rizeneho" posilnovani koruny .. takze intervence skonci, az koruna posilni o 5%? :D
T_Y_L --- 22:51:47 25.3.2017
SEJDA: To asi tezko.
SEJDA --- 11:43:02 23.3.2017
Tak se prezidentovi Zemanovi zase povedl dalsi Hype ..
Nakolik % tipujete zmenu kurzu vuci Euru po uvolneni stabilizaci CNB, 30% jako u Franku?
TRAVIX --- 23:24:24 14.3.2017
SEJDA: To je váš názor, brát Vám ho nebudu.