Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Romipen * cesta k romské duši *
KATUSA
Toto nemá být diskuse typu "prostě řekněte, co si myslíte", ale pokud možno vážný dialog mezi těmi, kdo se romstvím SKUTEČNĚ CHTĚJÍ zabývat. Například i proto, abychom nacházeli opravdové možnosti, jak je možné s romy soužít, ve vzájemné úctě a souladu. Veškeré zbrklé slovní průjmy a slovní masturbace samozvaných mravokárců nechť hledají své uplatnění jinde. (viz. odkazy na nástěnce)

Latcho Drom - část východní Slovensko
Jarko Jovanovič Opre Roma a text
slovník romštiny

"Jestliže se chováme k lidem podle toho, jací jsou, škodíme jim. Jestliže se k nim chováme podle toho, jací by mohli být, pomáháme jim dosáhnout na jejich limity." J.W.Goethe


[http://www.globalvoicesonline.org/wp-content/uploads/2007/01/600px-roma_flagsvg.jpg]

Kdo by se chtěl podílet na tvorbě nástěnky, právech a povinnostech :) majitele diskuse atp., napište mi do pošty, budu jenom ráda.

Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
S_TEJK --- 11:04:24 30.4.2017
Zbyněk Žitný‏ @KennyBz1
Nejdůležitější text o integraci Romů, jaký jsem v posledních letech četl. Řekněte rodičům, že zápis do MŠ je teď.

Aneta Suchá: Povinný předškolní ročník znamená šanci pro novou generaci Romů - Deník Referendum
http://denikreferendum.cz/...k/25148-povinny-predskolni-rocnik-znamena-sanci-pro-novou-generaci-romu
??? --- 6:18:44 25.4.2017
Všichni Romové jsou zloději? - Blog iDNES.cz
http://zdechovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=600409

"S Romy na ulici jsem pracoval několik let, a to během svých studií na Teologické fakultě v Českých Budějovicích. Problematika je mi velmi blízká a díky své zkušenosti s prací s lidmi z tzv. vyloučených lokalit si troufám říci, že jsem měl možnost seznámit se se situací mezi nimi jako málokdo z většinové společnosti.

V tomto článku chci proto nabídnout trochu jiný pohled, než je ten běžně rozšířený v české společnosti. Ano, můžeme na Romy nadávat. Můžeme ukazovat to, že má někdo mercedes a nechává děti běhat nahaté po ulici. I takoví lidé se najdou. Jen si ale říkám, proč se více neukazují příklady Romů, kteří dokázali úspěšně dostudovat, normálně pracují a jsou společnosti prospěšní?"
UFOSSS --- 17:54:07 17.4.2017
[ Hlas romským ženám / ostatniother / 18.4.2017 / CR - Praha - kavárna klubu Cross ]

O zkušenostech romských žen a jejich postavení v rámci romské komunity i v rámci celé společnosti si budeme povídat s Renatou Berkyovou, Ivetou Kokyovou a Martinou Horváthovou. Uslyšíme něco z literární tvorby Tery Fabiánové a Ivety Kokyové, Martina Horváthová pak bude povídat o ženách skupiny Manushe.

[https://i.nyx.cz/files/00/00/16/95/1695815_6db4b7fdef0424c7d6e8.png]
S_TEJK --- 18:35:27 14.4.2017
Odlišnost - vedeme složité konverzace
http://www.odlisnost.cz/
S_TEJK --- 9:38:22 10.4.2017
Problém s vepřínem v Letech vyřešíme v červnu, věří ministr Chvojka - iDNES.cz
http://zpravy.idnes.cz/...-prima-partie-veprin-v-letech-f3v-/domaci.aspx?c=A170409_112647_domaci_pku
S_TEJK --- 5:22:20 10.4.2017
Magická role vzdělání. I pouhé vyučení prudce zvedá zaměstnanost Romů - iDNES.cz
http://zpravy.idnes.cz/...ceni-romove-prace-zamestnanost-f49-/domaci.aspx?c=A170327_140217_domaci_zt
S_TEJK --- 5:18:22 10.4.2017
10 Apr 2017 Lidove noviny

Je to Pyrrhovo vítězství?

Významné ocenění publikace Brnox je symptomem hlubokého předělu mezi Romy a zbytkem společnosti

Ve čtvrtek 6. 4. proběhla v Brně veřejná debata nad publikací Kateřiny Šedé Brnox. Průvodce brněnským Bronxem, za kterou renomovaná výtvarnice obdržela cenu Magnesia Litera 2017. Veřejnost je většinou nadšená vtipností knihy, Romové se většinou bouří proti propagaci stereotypů, autorka se hájí, že jde o umění, a literární vědci dílo ocenili v kategorii publicistika. Jak se v tom vyznat?

Svého knižního průvodce po „brněnském Bronxu“představila Kateřina Šedá veřejnosti 20. 12. právě v Brně. FOTO ČTK

Spolu v Brně.

Jen klouzání po povrchu

Věřím autorce, že k podání obrazu o známé a stereotypními mýty opředené vyloučené lokalitě přistoupila upřímně, bez postranních úmyslů, o tématu blíže nepoučená. Tvorbou knihy se chtěla sama vypořádat se svými zmatky na dané téma a přiblížit veřejnosti lokalitu, k níž sama měla od dětství odtažitý vztah. Předkládá nám tedy střípky obrazu bez posuzování tak, jak je zachytila, a ctí metody práce svých předchozích úspěšných projektů. Publikuje různé pitoreskní a často logiku postrádající výroky, které svou abnormalitou nepoučené baví a Romy urážejí nedůstojností, necitlivostí i nevkusem z narušení intimity domácností nevzdělaných lidí vyloučených ze středu všeho dění.

Z diskuse romských i neromských intelektuálů s čerstvě oceněnou autorkou kontroverzního díla je možné přinést dílčí závěry. Brnox na svých stránkách přináší sice upřímně sbíraná, leč povrchní sdělení, směšná svou primitivností a často zmateností. Autorka tak nepřekračuje rámec běžného občana, který je při letmých nebo i frekventovanějších, ale stále jen po povrchu klouzajících dotycích s obyvateli čtvrti překvapen jinakostí jejich myšlení i projevů a nemá možnost náhledu ani vysvětlení, odkud tyto podivné reakce vyvěrají. Autorka je záměrně nechce analyzovat ani komentovat, jen je předkládá, ale tak vlastně reprodukuje to, co všichni známe a při průchodu těmito ulice vídáme. Slyším ji, že namítne, že tam přece dala bylinkářku i romského virtuóza. Ale i ti jsou podáni jen jako bizarní postavy zapadající do divotvorného hrnce „vesnice ve městě“, de facto nikým nechtěného ghetta. A vlastně dobře tomu, kdo se do Brnoxu nedostal, jásají dneska ti bystřejší a prozíravější. Pod povrch věcí se Šedé nepodařilo dostat a ani to nebylo jejím cílem. Jenže aby kniha nebyla jen lacinou berličkou pro potvrzení mimoběžnosti vyloučených Romů, chybí v ní kontext těchto jevů, nutný k pochopení podstatných souvislostí. I díky setrvávání na povrchu mnohdy až surrealismem atraktivních jevů autorka nepochopila, že právě Romové, kteří jsou nejčastějšími obyvateli této čtvrti (byť autorka říká, že přímo na ně nemířila), si z ní zjevně střílejí. Dokládají to mnohé odpovědi na její bezelstné a někdy zase všetečně vlezlé otázky. Poznávám typický způsob humoru, jakým se tito lidé po staletí bránili proniknutí nedůvěryhodných gádžů do svého niterného světa, který byl vlastně jejich jediným bezpečným, a proto přísně střeženým místem.

Takových nedorozumění je v knize mnoho: třeba chybný pokus o výklad toho, proč Romové nejedí stará jídla, nebo zmatení autorky vmomentě, kdy v kontaktu s ní označují Romové sami sebe jako cikány, ačkoliv v kontaktu s Romy toto slovo nikdy neužijí.

Kateřina Šedá to myslela dobře, ale její záměr přiblížit lokalitu veřejnosti, aby v ní vzbudila o místo zájem, se moc nepovedl. Autorka ulpěla na začátku svého objevného procesu, kam se dostala většina z běžného vzorku této společnosti. Jenže Šedá je ceněná umělkyně, vnímaná jako elita národa, jíž obyčejní lidé věří cokoliv, však se taky její kniha výborně prodává. Má tedy obrovskou moc. Rozpor je v tom, že umělec má jakousi odpovědnost a podle mě by se měl snažit ukazovat vzdálenější obzory, než vidí většina.

Romové se halí do obav

Kniha i událost s výhrou je však jen symptomem stavu naší společnosti, hlubokého předělumezi dvěma paralelními světy: těžko proniknutelným světem Romů a zbytkem společnosti, která o nich ví stále moc málo.

Literu za publicistiku vyhrálo dílo, které právě v tomto oboru nepřináší mnoho nového, a zatímco společnost jásá nad významem knihy, Romové se halí do studu a obav, kdo z politiků se těchto uličních sběrů první chytí jako laciné zbraně do volebního klání. Zmíněná debata však odhalila jeden zjevný pozitivní náboj knihy – vyburcovala tak potřebnou debatu na téma společného soužití. A výsledky z této a dalších debat nás mohou v poznání, které kniha nepřináší, skutečně posunout dál. Z ne zcela povedené knihy tedy nakonec může být i velmi dobrý užitek. Na otázku, kterou pokládám v titulku, tedy odpovídám – nejde o Pyrrhovo vítězství.

[//i.nyx.cz/files/00/00/16/93/1693262_e2aa4b08a17a32d14ec2.png?name=%C5%A1ed%C3%A1+brnox.png]
??? --- 12:11:18 8.4.2017
Všichni píší o genocidě Židů, ale za války zemřelo přes milion Romů, říká spisovatelka | Lidé | Lidovky.cz
http://www.lidovky.cz/...pres-milion-romu-rika-spisovatelka-gnc-/lide.aspx?c=A170406_114244_lide_ape

Dva překladatelé odmítli román překládat se slovy, že je pro ně příliš emocionálně náročná. Kniha Jákobovy barvy je příběhem chlapce, který je ze čtvrtiny Rom a ze čtvrtiny Jeniš. Zůstal úplně sám v nacisty okupovaném Rakousku. Prchá lesem, na nohách boty z pytloviny potřísněné cizí krví, v jedné ruce kámen a v druhé dřevěnou truhličku jako jedinou upomínku na dřívější život. „Zaujalo mě, že příběhy, které jsme zvyklí slýchávat o holocaustu, se týkají výlučně Židů, přestože ve stejném časovém období zahynulo přibližně jeden a půl milionu Romů. Přesné číslo není známo,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz spisovatelka Lindsay Hawdonová.
S_TEJK --- 7:59:25 6.4.2017
Považuji to za velké symbolické gesto nejen k romské menšině, ale obecně k menšinám. Město nějakým způsobem sděluje veřejnosti, že má zájem na toleranci, kulturní rozmanitosti, sounáležitosti.

Ivan Langr
Náměstek libereckého primátora zdůvodnil, proč radnice v sobotu vyvěsí k Mezinárodnímu dni Romů romskou vlajku.
MARTA_KLOFACOVA --- 20:13:02 5.4.2017