Úplně jsem se tam viděl. :D

NATASHA: Ještě mi přišlo podstatné, že se tam sám Bělohradský definoval jako levicový liberál a vysvětlil to. Ono se teď hodně mluvilo o něm a o Kellerovi a jejich nepochopitelných postojích; Bělohradský je mi teď pochopitelnější. Toho Kellera jsem stále nějak nepochopila.

???: Tak na tom, že by se to dalo odehrát (při stávajícím materiálu) na třetinové ploše, na tom se shodneme.

Přesto - nejspíš v pitomé skromnosti, kterou nám vnucuje ožebračovaná kultura - jsem ráda, že se takové věci občas vysílají.

NATASHA: Ale tak ano, to samozřejmě dobré bylo. Jenže jak to konvenuje s cílem dokumentu prozkoumat myšlení filozofa? Nemluvě o tom, že na zachycení onoho "vymknutí" by stačila ani ne polovina času. A to jsem nezmínil, že část dokumentu ještě zabírají úryvky z jiných, starších dokumentů. Proboha proč? O čem jiném to svědčí než o autorově nemohoucnosti/neschopnosti (či čiré nemožnosti) vytáhnout z oněch Bělohrádkem zmiňovaných cca 60 hodin natáčení něco víc. Smutné..

???: Mně se právě jevilo dobré, jak Bělohradský zůstal ve svém světě; a televizi se nepodařilo ho akumulátorově polapit. Naopak se jí chytře vymknul - tím, že odhalil vlastní potřebu jednat před kamerou jinak.

Jako nebylo to úplně blbé, ale.. jedno velké neštěstí velké většiny těchto dokumentů je větší či menší nekompatibilita mezi tvůrcem a objektem zájmu. Z tohohle přímo čišelo, jak si Sedláček není schopný najít cestu, a jak vlastně vůbec neví, co má dělat, aby nějaký smysluplný materiál získal. A nakonec to těsně před koncem dokumentu i sám přiznává - budiž mu to přičteno k dobru.

Sedláček prostě potřebuje produkt. Produkt, který má už dopředu definovaný. Sedláček se snaží narvat Bělohradského do určitého formátu a Bělohradský se nedá. Toť ve své podstatě obsahem tohoto dokumentu. A já jsem tedy jeho obsahem spíše zklamán.

Mimochodem, podobně nešťastně na mne svého času působila většina Andělových rozhovorů v rámci Noci s Andělem. Jakmile měl proti sobě osobnost, která jen tak jednoduše nepřistoupila na jeho stupidní a povrchní způsob dotazování bez vhledu a souznění (teď mne na rychlo napadá kupř. Hana Hegerová), tak byl v řiti jak Baťa s dřevákama a ten rozhovor stál za starou bačkoru. Sedláček je na tom obdobně..

Občas se televize ospravedlní nějakým programem; například je to mezera vysílacího času na ČT art, kam se vklíní tu a tam nějaký dokument.

Dnes, teď - Václav Bělohradský.
Zdařilý kus, jeví se mi. Ačkoliv komentující hlas autora je poněkud naivní, zbytečně doplňuje další a nepříliš zajímavou vrstvu.

???: Samozřejmě, ne všechny produkce stojí za to. Piáno na Hlaváku je naladěné, hraje opravdu dobře, zdá se, že se o něj starají, protože hrají všechny klávesy, zvuk je čistý a neviděla jsem do něj nikoho nijak brutálně mlátit. Před FFUK je venku, takže to mu nesvědčí a minule, když jsem šla kolem, bylo zamčené. Předminule u něj ale seděl týpek, co přehrál kompletní Beatles.