Úroveň vědomí, hmm, napadlo mě teď - jak blízko jsme třeba k noci, když je, ale, zároveň, jak blízko jsme k ní, i když není...

Uroven vedomi se muze projevovat jako uroven uvedomeni toho kolik toho jeste nevim.
Predstavme si vedomi jako kruh, cim vic se rozsiruje nasavanim zkusenosti atd., tim se zvetsuje jeho obvod vzhledem k vesmiru ktory ho obklopuje. A tudiz si vedomi zaroven se zvysovanim vlastniho potencialu zaroven uvedomuje kolik mu jeste chybi ve srovnani s absolutnem. Protoze cim vetsi plochou se dotyka toho co je jeste nezname kolem.
Cim dal tim intenzivneji ve smyslu "Vim, ze nic nevim."
Kdyz uz nevime vubec nic - maximalni obvod kruhu, tak vlastne vime vsechno ;-)

EVA_: Tezko rict :-) Neco jako "probuzenost".

SNOP: Mám tu jednu neznámou, co konkrétně je "úroveň vědomí"?

SNOP: :---)

SNOP: Člověk typu amarouny, to zní jako báječné dobrodružství :) Ovšem amarounům by to bylo jedno.

NATASHA: Omyl vyzaduje zamer. Clovek jako deni.

Tedy člověk jako omyl?

KUATO: Pokud by se nepreneslo nic, pak by jeste zalezelo na tom, zda svet jako takovy ma nejaky smysl nebo ne. Ale v principu by pak bylo ziti cirym altruismem ;-)