Jo jo,,kam skřítek nemůže tam nastrčí jehovistu :-)

RASWAN: Já se chovám preventivně celkem slušně. Navíc o moje blaho pečuje velký černý pes - to většinu skřítků (a pošťáků a Jehovistů apod.) zdrží.

Natasha:Přijde na to - jak je velkej a jak je nasranej :-)))

Každopádně skřítky je lepší neprudit :)

Natasha:No on ten totální realismus naopak může v konečném důsledku produkovat magická znamení a lesní skřítky :-)Ona je to spíš otázka mantinelů,které si člověk nastaví.

KUATO: sebe? :)

U nás na smetišti (tzv. Kýpa - byly to obrovské haldy s březovými hájky, kde se v dálce nad kolečkovým rypadlem vznášeli rackové) žili krabáci. Byly to obří zmutovaná monstra žeroucí lidi. Občas se tam v kaluži našla holínka po sežraném traktoristovi, strom přelomený krabákem, podivné stopy - svědkové to nočních hrůz. Mělo to podobnou atmosféru jako blata v Psovi Baskervillském.

Přemýšlím, že pro mě to všechno má reálnou podstatu dodnes :-)

Faktem tedy je, že odhalování pravdy nebo totální realismus asi nemusí být tak jednoznačné dobro. Například rodiče dlouho udržovali legendu, že dárky nosí Ježíšek, měli na to celou řadu podpůrných triků - táta se ho snažit fotit skrz dveře - a vlastně jsem se nezlobila, když jsem pochopila, že to na mě hráli.
Když jsme chodili na procházky, zase mě nechávali kreslit magická znamení proti útoku zlých čarodějnic, i když oba rodiče byli nevěřící a zjevně se tím jen bavili... Nebo jsme stavěli domečky pro lesní skřítky a taky to pro mě mělo reálnou podstatu, zatímco pro ně to bylo spíš rodičovské potěšení.

LESANKA: :-) Však taky někdy na PROČ, když už se ptá KVítek po x-té na to samé, se zastavím a zeptám se "A jak myslíš ty, že to je?" A to jsou pak skvělé objevitelské pohledy :-)