Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Jedlé a léčivé houby: pěstování, druhy, účinky, preparáty
ZATAMOKO
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
ZATAMOKO --- 17:55:02 22.12.2016
EASYWAY:
Plísně
- sanace houboxu před nasazením substrátu k plození
- substrát k plození dát až v době, kdy je plně kolonizovaný
- nechat plodit třeba jen jednu dvě vlny

Mušky
- bílá netkaná textilie nebo nějakou látku

Větrání
- já to většinou nechával přirozeně, ale v pěstírně to budu muset nějak vyřešit
- zajímavá by mohla být malá rekuperační jednotka, ale bylo by nutné vyřešit filtraci vzduchu právě od těch spor
EASYWAY --- 13:00:44 22.12.2016
Jak zajistit aby i při vysoké vlhkosti prostředí nerašila plíseň?
Jak zajistit aby při tak lákavé potravě nelítaly mušky - případně jak je odchytávat.
Jak houbě větrat, mám v procesu fotky, které jsem fotil při světelných podmínkách umožňujících pozorovnání šíření spor do okolí a byl to pohled vskutku nevídaný - při přidání ventilátoru do pěstební nádoby se celý ventilátor oblékl do sněhobílého kabátu ze spor Shitake.

ZATAMOKO --- 21:29:02 20.12.2016
Vida, tady Ing. Jablonský tu metodu popsal stejně :)

Pěstování hub v bloku, na dřevě, slámě, peletkách i v truhlíku: žampiony, hlíva, ucho Jidášovo - Houby
http://www.ireceptar.cz/...bloku-na-dreve-slame-peletkach-i-v-truhliku-zampiony-hliva-ucho-jidasovo/
ZATAMOKO --- 22:12:02 16.12.2016
Mě teď hodně láká pěstování na dřevě nebo na jemné štěpce, ideálně bez ošetření, kdy se drť rovnou sype do sáčků a rovnou očkuje. Případně se před oškováním ještě prožene 90°C pasterizací resp. propaří v komoře.

Ona chuť hub ze slámy a ze dřeva je dost jiná. Ze dřeva jsou mnohem lepší, alespoň u shiitake mám takovou zkušenost.
ZATAMOKO --- 22:09:35 16.12.2016
EASYWAY: no to neber dogmaticky, každej máme jiné zkušenosti. Uvedené časy jsem zkoušel i v labu v rámci diplomky, proto jsem je sem napsal.
Když jsem s tím začínal, tak jsem se jim taky divil, nicméně Jablonský byl jiného názoru a asi ví proč :)

On je problém hlavně v tom, že dané teploty potřebuješ dosáhnout v celém objemu a vzduch, který je součástí mixu v sáčku se třeba neprohřeje, nebo vzniknout nějaká "studená jádra" apod.
Tekutá média jsou jasná, tam je to prakticky homogenní hmota.

Co se pomocných organismů týče, tak to byl právě předmět mojí diplomky.
Prakticky se jednalo o fermentaci substrátu při 30°C po dobu 24-48-72 h a následné tepelné ošetření (50-70-90-121 °C) a porovnání rychlosti růstu v širokých zkumavkách.
Při těch 30 °C se namnoží bakterie přirozeně obsažené v peletách a jejich exudáty i po tepelné úpravě působí pozitivně na naše houby, resp. antigonisticky proti nižším houbám aj. patogenům.

Problém však nastal u obohacených substrátů, kde to i po fermentaci a teplotním ošetření plesnivělo a hnilo. U chudých (samotné pelety) byly výsledky velmi slibné.
EASYWAY --- 8:29:43 14.12.2016
Jasně, ale po tom prvním cyklu s tím manipuluješ v prostředí které je plné organismů, které chtějí baštit granofyt také:-)
Jinak jsem přemýšlel o tom jak jsi tvrdil že u malého množství je to o jistotě a proto není důležité řešit náklady( čas, etc. ) jako u 20k flašek v průmyslovém prostředí a rozhodl jsem se, že mě to jedno není a chci si ty časy vychytat.
Stejně tak mě překvapují tvé časy pasterizace, mám vyzkoušeno že pasterizaci o které se bavím já by se měla provádět při teplotách mezi 60-70°C po dobu prohřátí na dobu cca 90 minut. Principielně by mělo jít o zachování části "hodných" mikroorganismů. které v konečném důsledku zamezují tvorbě "zlých", ale podhoubí hlívy tím, jak je žravé, neohrozí.

Mám vyzkoušeno, že pokud sterilizuji a pasterizuji, je rozdíl v kontaminaci (samozřejmě v závislosti na čase) výhodnější pro pasterizaci (bavím se teď o kokosu jako krycí vrstvě a nikoli o živném substrátu, kde bych i v závislosti na tvém zhodnocení doporučil sterilizaci).
(Přinesl jsem si z venku rašelinu a nechtěl jsem si k masožravkám zatáhnout bordel, tak jsem sterilizoval a pak vysadil, no, musím říct že příště tam musím jako první nalít trichodermu, protože ten šedivej šrumec co se mi tam rozjel po velmi krátké době ukázal atraktivitu substrátu pro plísně....)

Ty časy - v návodu na sterilizátoru jsem našel, že tekutiny(ale i další produkty) se sterilizují při tebou zmíněných teplotách a tlacích kolem 30 minut, ty jdeš na 4-8x delší dobu, což mi přijde jako dost velká cena za jistotu...

No nic, každopádně si vážím rad co dáváš, jen tak dál...
ZATAMOKO --- 17:08:46 12.12.2016
EASYWAY: přesně tak, navíc je to už druhej cyklus tepelného ošetření (Výrobním procesem ošetřeno teplotou 90 °C).

Každopádně vždy je možné, pokud to chytá plíseň, projít pasterizací nebo sterilizací:

pasterizace: 10h v páře na 100°C (používám pro 4 bloky ve 27l hrnci)
sterilizace: 2-4h na 121°C (4-6 bloků ve 44l hrnci)

Je dobré si udělat ze dřeva nebo silného drátu proložky, aby mezi bloky procházela pára.
EASYWAY --- 15:38:45 12.12.2016
Ahoj, v tvém postupu chybí pasterizace/sterilizace - tam vychází š z předpokladu že člověk pojede hlívu která žere rychle?
ZATAMOKO --- 22:40:21 11.12.2016
Zkoušel jste někdo očkovat topol, vrbu nebo olši sadbou hlívy nebo shiitake?