Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Filosofie existence - Existencialismus
JACOB
Existentialism is a term that has been applied to the work of a group of nineteenth and twentieth century philosophers who, despite doctrinal differences, shared the belief that philosophical thinking begins with the human subject — not merely the thinking subject, but the acting, feeling, living human individual. In existentialism, the individual's starting point is characterized by what has been called "the existential attitude," or a sense of disorientation and confusion in the face of an apparently meaningless or absurd world. Many existentialists have also regarded traditional systematic or academic philosophy, in both style and content, as too abstract and remote from concrete human experience.

Existentialism emerged as a movement in twentieth-century literature and philosophy, foreshadowed most notably by nineteenth-century philosophers Søren Kierkegaard and Friedrich Nietzsche, though it had forerunners in earlier centuries. Fyodor Dostoevsky and Franz Kafka also described existential themes in their literary works.

Other notable philosophers of existence may follow as such: Albert Camus, Jean-Paul Sartre, Gabriel Marcel, Maurice Merleau-Ponty.

Major concepts

* 5.1 A focus on concrete existence
* 5.2 Existence precedes essence
* 5.3 Angst
* 5.4 Freedom
* 5.5 Facticity
* 5.6 Authenticity and inauthenticity
* 5.7 The Other and The Look
* 5.8 Reason
* 5.9 The Absurd


Jazyk klubu je cestina - hlavicka je v anglictine spise z pohodlnosti :)
Klub by mel reflektovat filosofii, myslenky a pocity filosofu existence, a to i tech, kteri se k filosofum rozhodne nechteli radit (Camus napr.). Ukolem tohoto klubu neni vymyslet nic noveho, spise si polozit otazku, zda a jak je tento myslenkovy proud sto schopny oslovit cloveka a jeho zivot.


Nejaka literatura k nalezeni na http://x.anise.cz/ebook/
Pokud mate nejakou knihu ci autora v elektronicke podobe, ktery spada do tematu a neni zde vylistovan, prosim podelte se (me do posty, pridam to tam)
A prosim, knihy pouze v cestine, pripadne v originalnim jazyce. Cist Nietzscheho v anglictine myslim neni uplne nutne ;)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
??? --- 12:50:55 29.9.2009
YMLADRIS:
následuje čistě osobní postoj který nemá s mnoha texty co dělat a pletou se do něj i mnozí neexistencialističtí autoři
Ale ne... není to o tom překonat smrt (konec konců věřícíh existencialistů není málo). Jde o to pochopit a poznat dle možností vše, co k životu jedince patří. Smrt v tomto nestojí jinde nežli například naše tužby, špatné stránky či (když to zvulgarizuji) chrápání. Toto by se mělo dít bez ohledu na případnou hodnotovou nálepku kterou dané věci dáme. Tzn. zkoumat stejně pečlivě svou případnou nesobeckou dobrotivost (kdy ji provádíme, co nás k tomu vede, proč tak někdy činit přestaneme) jako možné tendence k agresivitě když jsme rozčilení.

Nikdo po člověku nechce aby např. překonával lenost, učil se vzdělaným být atd. - respektive rozhodně ne v první řadě - od toho jsou pak příslušné hodnotové žebříčky, které jsme přijali. Chce se aby pečlivě zkoumal a určil jak je líný, jak nevzdělaný co umí co ne, obecně tedy aby (vzhledem k sám sobě a tomu co vnímá jako okolí) určil a rozpoznal co je doopravdy zač - včetně jevů jako: "a tady si prostě možná jen něco namlouvám aby se mi líp žilo" popř. "tomuhle věřím, asi to nemám jak zdůvodnit, ale pokud bych tomu nevěřil, svět by nedával smysl a já smysl u světa potřebuju". Stejně tak se musí postavit k věcem se kterými je jako člověk spjat navenek. Tj. poctivě zhodnotit svá fyzická omezení a přednosti (zde je ta původně debatovaná smrt) - co z toho plyne a na čem se to zakládá. A následně to jak vnímá živé a neživé věci kolem sebe a vztahy mezi nimi.
Např. pokud mám nezvladatelnou tendenci udělat něco člověku, který týrá svého psa, musím ji znát, vědět z čeho (asi) plyne, proč to někomu odpustím a někomu ne, co mne vede k tomu se ovládnout atd.

Já nemám moc rád to slovo "autentický" - spíš se mi líbí "poctivý". Poctivý přístup sám k sobě je ona nutnost. Mám-li žít, měl bych žít doopravdy - do takové míry do jaké jsem schopen. A je jedno jestli to obnáší postavení vzducholodi nebo kavárenské povalování se od Nietzscheho k ničemu a od ničeho k Nietzschemu.

VIR_KENNY --- 23:08:41 28.9.2009
JACOB: tak zrovna u mne se nejakyho rozebirani minulosti z dnesnich ujetych pozic bat nemusis, spis me zajimali ty dalsi odpovedi, dekuju.
JACOB --- 22:55:48 28.9.2009
VIR_KENNY: tak jisty typ "nucene" introvertnosti, to jest neschopnosti ci nemoznosti vybijet afekty ven napriklad Nietzsche povazuje za vinika vzniku "duse" a pote i "spatneho svedomi".. ale jak rekla EVAD, nemyslim ze by to melo mit neco vice spolecneho. Ono konec koncu, ja si osobne nemyslim ze vubec jakekoliv "externi" chovani muze jakkoliv dokladat (!) autenticke nebo neautenticke byti, to jest, nezamenujme tady mravy, moralku, to jest, "co clovek dela", a ne/autenticke byti

No a odkaz na Heideggera a NSDAP nebo Sartrova (a Camusova) komunismu bych tady radeji nerozebiral .. ;) nechci sem tahat politiku, navic zrovna o Heideggerovi a nacismu bylo napsano uz tolik, ze snad uz neni ani co dodat. Jenom bych rekl, ze vsechny ciny by se mely chapat z dobove perspektivy, a ne z post-dobove
EVAD --- 18:55:35 28.9.2009
VIR_KENNY: diky za vycerpavajucu odpoved ;)

byt autenticky predsa neznamena uzavriet sa do seba, casto to moze dopadnut presne naopak.
VIR_KENNY --- 18:39:18 28.9.2009
EVAD --- 18:37:37 28.9.2009
VIR_KENNY: preco myslis?

podla mna to nema s introvertnostou mnoho spolocneho
VIR_KENNY --- 18:16:50 28.9.2009
JACOB: nicmene rekl bych pozor na jednu vec, to co tady pada jsou sice zajimave pohledy, ale nekdy to tak trochu zni jako revolucni prohlaseni o velebeni introvertnosti :) a introvertu samych, kteri pak vnitri svet prenaseji ven - tim ze sami zacnou se jinak chovat ci jednat (cimz se muzou dostat do konfliktu s onim okolim :) pricemz v mensi mire se tak deje u umelcu (basnici, poeti, maliri a spisovatele, filmari), ve vetsi u nejak politicky zasahlejch (Heidegger a jeho nehezky proslaveny clenstvi u NSDAP, u Sartra komunismem - byt u obou je dost sporny do jake vlastne miry tomu fakt verili a nakolik to chapali jen ve svych "modelech", protoze v mnohych ohledech ti lide pusobili jako odtrzeni od reality)
VIR_KENNY --- 15:13:12 28.9.2009
JACOB: no ale s predsudky a normama svyho okoli budes bojovat i v pripade kdyz budej pacifista, humanista nebo proste odmitnes nadavat na cikany.
JACOB --- 14:56:53 28.9.2009
(dobre, Cizinec je pripad extremni, ale..)
JACOB --- 14:56:19 28.9.2009
VIR_KENNY: nevim, kdyz si vezmu Camuse a jeho Cizince, tak mam skoro pocit, ze autenticke byti skoro vzdy smeruje ke konfliktu s okolim