Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Sériové psaní fantastiky
NELDE
Píšeme společně povídku. Každý je vítán, ale je nutno dodržovat jednoduchá pravidla:

0) Přístup. Standarní přístup je pouze ke čtení. Chcete-li se připojit, řekněte si moderátorovi o přístup ke psaní.
1) Zámek. Chci-li něco napsat, napíšu zámkový příspěvek "Píšu.". Pak mám zhruba hodinu na to stvořit svůj příspěvek. Mohu i postupně publikovat a mazat svůj příspěvěk. Po publikování poslední verze smažu zámek. Do smazání zámku nesmí nikdo jiný pokračovat, může se ale vyjádřit - napsat autorovi do pošty. Moderátor může zrušit zámek, pokud se během té hodiny nic nestane (např. není aspoň pracovní verze).
2) Gramatika. Každý odpovídá sám, že jeho příspěvek bude gramaticky správný. Pište prosím jen česky. Jiné jazyky jen v přímé řeči.
3) Kontinuita. Postavy a děje by měly být konzistentní. Změny již řečeného/vymyšleného by měly vyplynout z děje. Deus ex machina nesmí být moc časté.
4) Střídání. Jeden příspěvek by měl být alespoň jeden odstavec a neměl být delší než několik řádek. Další příspěvek nemůže stejný autor napsat ihned, musí počkat 24 hodin s tím, že za každý příspěvek jiného autora se lhůta o 6 hodin zkracuje. Víkendové a sváteční hodiny se počítají jen polovinou.
5) Konec. Povídka končí samostatným příspěvkem obsahujícím slovo KONEC. Pokud většina nesouhlasí, ruší se a pokračuje dále.
6) Diskuse. Mimo vlastní povídku by měla být diskuse jen velmi omezená. Pokud je to však nezbytné, piše se do samostatného příspěvku (aby bylo možné ji smazat) a modrou barvou (tag font color="blue").
7) Formátování. Nepoužívejte zvýrazněné písmo (tučné, kurzíva). Odstavce oddělujte prázným řádkem, změnu děje vodorovnou čarou.

Další pravidla mohou vzniknout.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
NELDE --- 15:55:56 27.5.2009
------------------------
Probudila se zimou za šera. Nejprve si myslela, že svítá, ale pomalu ubývající světlo ji usvědčilo v omylu. Musela spát hodně dlouho. Spáleniny už nebolely, jen cítila nesmírnou únavu. Nebyla ani schopna vstát - jen stěží se převalila na bok a hledala obydlí, kte kterým mířila.
V noci si musela zajít, vesnice byla dále, než když ji ve zbytcích světla viděla naposledy. Stopy zavál vítr, a tak nevěděla, jestli to byl zrakový klam, nebo se tolik odchýlila.
S pohledem na vesnici se pomalu pohla. Pak počítala do sta a pohla se znovu. A znovu a znovu. Každý sebemenší pobyl ji stál strašně sil, které nebylo kde brát. Nakonec vykročila. Klopýtala, jen stěží držela rovnováhu.
Ušla asi sto kroků, když se pod ní podlomila kolena. To je konec, pomyslila si.

Náhle měla pocit, jako by ji něco oválo tvář. Po chvíli znova. A nakonec se nad ní objevil stín. Stín, ve které zářily dvě krvavě červené oči.
??? --- 13:55:01 25.5.2009
Mysl obtloustlého muže nebyla o mnoho složitější než mysl myši, jejíž tělo pomalu chladlo nedaleko odtud. Prostá lidská duše ovládaná strachem a nízkými pudy - pro Harolda ten nejsladší dezert.

Než se hostinský skácel k zemi, přišla krátká a intenzivní bolest provázející agónii prchajícího života. Harold nevšímavě překročil tělo zmítane křečí, na stůl položil několik zmuchlaných bankovek a vyrazil opět do tmavé noci vstříc Chrámu.

____________________

Tělo mrtvé myši sebou několikrát škublo a pomalu se začalo zvedat - ale už nebylo ovládáno pouze hlodavčími pudy, nýbrž něčím mnohem větším a mocnějším.
Dary démonů nejsou nikdy bez následků a Sukuba si svojí pomstu velmi dobře rozmyslela než Haroldovi dala část svého srdce.

_____________________
NELDE --- 12:33:08 25.5.2009
Kromě extáze ze samotného jídla, cítil Harold, jak se jeho tělo nabíjí, svaly sílí a smysly zbystřují. Naprosto jasně věděl, co se s ním děje, přesto ale nedokázal a možná ani nechtěl se toho potěšení vzdát.

Když dojedl, přivolal k sobě hostinského. Ten sice klopil oči do země, ale marně, Harold mu zvedl bradu a opřel zrak hlukoho do jeho lebky.
NELDE --- 16:19:01 21.5.2009
Hostinský měl pravdu, maso bylo upečené jen trochu na povrchu a na místech řezu z něj vytékala hustá šťáva. Harold na ní chvíli zíral, pak trochu nabral na prst a olízl. Na první chuť to bylo hnusné, pak se ale dostala šťáva do žaludku a zažil euforii. Cítil, jako jeho tělo volá Ještě, ještě.

Rozhlédl se a když zjistil, že si ho nikdo nevšímá, popadl maso a zcela ignoruje své vychování ho začal trhat zuby jako šelma. Byl to naprostý požitek. A byl by ještě lepší, kdyby část masa nebyla pokažená ohněm.
??? --- 15:50:46 15.5.2009
Starosvětské hospody... Už skoro zapomněl jaké to v nich je.
Chvíli pozoroval hemžení námořníků okolo nálevního pultu a pak se zvedl, aby okolo polootevřené kuchyně prošel k telefonu. Nad moderností přístroje se pozastavil jen na okamžik - čekal spíše propojení na místní ústřednu - a už volil naučené číslo.

Nijak ho nepřekvapilo, že na druhé straně drátu je ticho: "Mám vaši zásilku, ale zdržím se. Stejné místo a čas, o tři dny později."

Ticho přerušilo krátké rozhořčené zafunění.

"Můžete mi strhnout deset procent!" dodal Harold a zavěsil. Nevyslovený vztek protistrany ho bůhvíproč potěšil a jen zvýšil jeho hlad, stejně jako volný pohled do kuchyně, kde se právě zpracovávaly vnitřnosti opékaného selátka.
??? --- 15:15:08 15.5.2009
Pokud je to možné, tak by se příběh mohl s rozumným zpožděním umisťovat na nástěnce, abysme nemuseli komplikovaně hledat logické návaznosti

NELDE --- 14:25:14 15.5.2009
Dáme třetí postavu? Výběr nechám na Vás. Jinak teď nechme chvilku Harolda - musí dojít k chrámu. A mohla by téct krev...
NELDE --- 14:23:50 15.5.2009
-------------------

Vůně selete opékaného nad roštem probudilo v Haroldovi chutě, které už dlouho spaly. Rychlé cviky nepomáhaly, a tak se rozhodl chutím podlehnout. Aspoň bude mít možnost si putyku prohlédnout dříve než se pustí do akce.

Vyhlédl si místo v rohu s krytými zády a přivolal k sobě obsluhu.

"Korbel červeného a plný talíř," ukázal na oheň.

"Omlouvám se, pane," drmolil drobný šlachovitý chlapík v umastěné zástěře, "ale selátko ještě propečené, strčili jsme ho tam před chvilkou. Mohu vám nabídnout pečené kuřátko?"

Harold zabodl svůj zrak to postavy před sebou: "To je mi jedno. Chci kus masa hned teď. A ať je to víno dobré, jestli přineseš ocet, tak..."

Hostinský se odšoural neuvěřitelně rychle. Bál se, že za krvavé maso dostane bití. Netušil však, že právě ta krev kapající do doutnajícího dřeva protáhla hostovy smysly a vzbudila jeho chutě. A ani Harold ještě netušil, že takové maso bude ode dneška jeho běžnou stravou.
NELDE --- 18:42:16 12.5.2009
Krok. A další. A ještě jeden. Každý pohyb nohou byl veden už jen její vůlí dojít, kdyby jen na chvíli přestala, tělo by se zhroutilo. Zvedla oči a hypnotizovala vzdálenost, která se evidentně odmítala zmenšovat. Nedovřené rty vypustily němou kletbu. Popraskané strupy už dávno nekrvácely, jemný písek v ranách už ani necítila. Nic ji nezastaví.

Šero se ztmavlo a dlouhánka se ploužila dál. Jen stěží rozeznávala lesklou čerň písku od matné temnoty vzduchu. Stačilo by málo, hrbolek nebo louže jemného písku, aby ztratila rovnováhu nebo se odchýlila od správného směru, ale to jí nezajímalo. Celá její mysl byla soustředěná na jediný úkol - dojít do té výspy civilizace, kde snad najde vodu, jídlo a oheň, s příchodem noci její oslabené údy ovládl chlad.

Pomalu do jejího vědomí vplula myšlenka. Pokud jsou tam lidé a oheň, tak jak to, že nic nevidí!
NELDE --- 18:20:10 12.5.2009
???: Od toho je celý klub, všechny diskusní příspěvky jsou mazány, povídkové zůstávají. Navíc je pak vidět, kdo co napsal.
Náznak pro spoluautory prosím do samostatného příspěvku a modře nebo třeba zeleně.
CELLINDRA: Více dějových linií je OK, pokud se nepřepíná moc často. Osobně jsem počítal ještě s dalšími postavami. Všechny by se měly nakonec sejít (-;