Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
CROSSING BORDERS - dvojjazyčné partnerství, aneb jak spolu mluvíte?
PROMETHEA
Máte partnera cizince? jakým jazykem spolu mluvíte? jaký to má vliv na komunikaci, neporozumění...jakým jazykem se hádáte, a vůbec....jaký to je, když někomu musíte půl hodiny vysvětlovat, kdo to byl Rákosníček?! ...jak se žije s člověkem s jiným kulturním zázemím a co všechno se od něj/ní můžete naučit... Volná diskuze na téma DVOJJAZYČNÉ a VÍCEJAZYČNÉ partnerství, jaké jsou výhody a úskalí, jakým jazykem budou mluvit vaše děti...?! ...ať už v takovémhle partnerství žijete, anebo jste jenom zvědaví, jak to vypadá u těch, kteří takhle žijí, a chcete se na něco zeptat....welcome, willkommen, vítejte, privjet, bienvenidos, benvenuti....!!§
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
MIFKAL --- 21:38:04 15.2.2017
NEMESISS: Ano, lingvistika pracuje i s psychologickým aspektem poměrně dost (jmenuje se to psycholingvistika a multilingvismus je častý téma). Nutno říci, že na to se extra nezaměřuju, ale typicky o hledisko sociálních identit se zajímám víc a tam si dovolím mírně okomentovat ty tvé závěry.
To, že pro malé dítě je důležitá nějaká konzistence z hlediska psychologického, je určitě pravda. Ta konzistence je ale důležitá především v rámci zvoleného přístupu rodičů. Je potřeba, aby dítě mělo nějaký vzorec a ty jazyky mělo spojené s něčím systematickým. Jestli to ale je "maminka mluví tak a tatínek onak", "venku se mluví tak a doma onak" nebo třeba "se sourozenci jazyky míchám, s rodiči mluvím jen jedním", je už spíš dle většiny studií, co jsem viděla, úplně jedno. Samozřejmě názory konkrétních odborníků se tam můžou lišit na základě praxe, ale tam už osobně spíš preferuju věřit velkému množství dat než názoru konkrétní, byť fundované osoby. Zároveň je ale potřeba tu konzistenci mít nastavenou systémem, který je realistický, a typicky systém "jeden člověk mluví pouze jazykem X a druhý v téže domácnosti pouze jazyke Y" je v situaci, kdy to je bilingvní/trilingvní rodina, ve které ne všichni členové mají stejnou kompetenci v tomtéž jazyce a řeší ještě x jiných věcí, spíš mimo možnosti reality - takže vzbuzuje spíš frustraci a marná předsevzetí, ale na konci tam ta konzistence stejně není.
Jakože jsou prostředí, kdy model "jeden člověk, jeden jazyk" může být nejlepší. Mnoho skutečných rodin ale prostě takovým prostředím není, protože ta jazyková situace je mnohem víc fluidní než tenhle model umožňuje. Takže je fajn si říct, že tenhle model je validní a může fungovat dobře, ale zároveň mi přijde, že je spíš škodlivé ho prosazovat jako ultimátně nejlepší cestu.
??? --- 12:41:44 15.2.2017
NEMESISS: když to takhle čtu, řekl bych, že sám to řeším taky spíš z psychologického než lingvistického hlediska, tj. ne, že bych se bál, že to děti nepoberou, ale chci jim to nějak usnadnit ve smyslu chápání proč to tak vůbec je.

Ta konzistence (která samo neni stoprocentní, záleží na kontextu a přítomnosti dalších lidí, když jsou u nás děti ze sousedství, žena s nimi všemi mluví francouzsky např. a pod.) u mě osobně pomáhá dítěti vysvětlit, proč každej mluví jinak, resp. nahradit koncept jazyka (protože ve třech letech dítěti samo nemůžu říct, že táta mluví česky, máma rusky a učitelka ve školce francouzsky a jeho kámoška se svými rodiči německy, resp. říct mu to můžu, ale pocit jistoty a bezpečí tim asi nenavodim.

NEMESISS --- 12:33:57 15.2.2017
MIFKAL:
VENDETA:
???:

ad konzistence/1 jazyk od 1 rodice, potazmo tri a vice lingvni vychova - nepochybuju, ze z lingvistickyho pohledu to dite dava, pokud slysi nekolik (mysleno tedy i vice nez 2) jazyku, asi i dava, kdyz ty jazyky rodice michaji (tedy nedodrzuji striktne rozdeleni 1 rodic - 1 jazyk). Problem bych videla spis v rovine psychologicky a to me vede k tomu, ze kdyz jsem nase multilingvisticky okolnosti probirala s "odbornikama", byli to vzdycky detsti psychologove. A ti tvrdi, ze (minimalne v prvnich nekolika letech zivota ditete) je striktni rozliseni ve smyslu 1 rodic - 1 jazyk zadouci z pohledu budovani vlastni identity, ziskavani povedomi o svem okoli (mama mluvi takhle a tata zas takhle, neb do urcite doby se deti povazuji byt soucasti vnejsiho sveta) a hlavne z duvodu zajistit pocit jistoty a bezpeci. Tudiz, z pohledu lingvistikeho asi neni problem v tom, ze by dite nepobiralo michani jazyku, ale neni to (alespon v nejcasnejsim detstvi) zadouci, protoze potrebuje mit jistotu, ze veci jsou jasne dane. Vidim tam treba podobnost s vytvarenim ritualu pred spanim, jidlem atp- - proste vzdy stejny postup, potazmo tedy jazyk od toho ktereho rodice.

Pokud lingvistika (multilingvismus) pracuje i s psychologickym aspektem, budu rada za vysvetleni/vyvedeni z omylu...
MIFKAL --- 23:35:19 8.2.2017
FLAVIGNY: Tyjo vysloveně odkazy jsou trochu náročný, protože já jakoby se tomu věnuju fakt jako při studiu, takže a) mám spíš docela odborný články, který se nečtou zase tak dobře, zvlášť pokud nejsi lingvista b) mám to z fakultních zdrojů, který nejsou veřejně dostupný, takže nedám odkazy, jedině jméne
Poměrně dobrý a přehledový, ale ne hodnotící je of Ingrid Piller - Private language planning: The best of both worlds?
Případová studie z jednoho rodinného mišmaše, která něco říká o vlivu na identitu mluvčích, je od Evy Ogiermann On the inclusive and exclusive functions of the 'other' language in family talk
Jinak může mít smysl si projít pár časopisů a i se třeba jen podívat na abstrakty:
Na tohle téma bych asi šla směrem Journal of Multilingual and Multicultural Development http://www.tandfonline.com/toc/rmmm20/current
nebo Multilingual Education http://multilingual-education.springeropen.com/

Potom samozřejmě pro nelingvistu můžou být super zdroj různý blogy, co téma podávají trochu sumarizovaně, ale pořád věrohodně. U těch bohužel zrovna se zaměřením na multilingvismus moc nic nemám, ale dobré články s odkazy třeba dělává LanguageLog http://languagelog.ldc.upenn.edu nebo tak. Problém je, že u multilingvismu se nejčastěji tvrdý výzkum dělá ohledně jeho efektů na kognici/výsledky/jazykové schopnosti (platí: exekutivní funkce to obecně zlepšuje, jazykové schopnosti mírně snižuje, výsledky např. ve škole výrazně závisí na multilingvnosti prostředí jako celku). To, o co se pravděpodobně chceš zajímat ty, je management multinigvismu v rodině a otázky jazykové akvizice - a tam má klidně smysl ty termíny třeba googlit google scholar.
FLAVIGNY --- 20:24:03 8.2.2017
MIFKAL: v dohledne dobe nas nejspis taky ceka slusny rodinny jazykovy mismas, tak bych uvital slyset co nejvic nazoru "jak na to". nahodila bys prosim prosim odkazy na odbornou cetbu na podobny tema.
PROMETHEA --- 20:36:49 7.2.2017
MIFKAL: taky dekuju! Dcera jeste nemluvi, ale taky jsem odevsad slysela jen tennazor ohledne striktniho deleni clovek/jazyk. Obcas se mi to taky nedari dodrzovat stoprocentne, protoze nas rodinnej je nemcina. No a se sirokou rodinou nebo s kamaradama a detma kamaradu mluvim samozrejme taky nemecky, a nekdy to proste nejde oddelit
??? --- 20:03:53 7.2.2017
MIFKAL: Tak to je určitě dobrý vědět a díky za tuhle poznámku. Nemám to odnikud načtené, prostě jsme se na tom tak nějak sešli.
MIFKAL --- 19:41:51 7.2.2017
???: Já teda s dovolením tady vstoupím, děti nemám, ale dělám lingvistiku a multilingvismus mě docela zajímá a dost o něm čtu, takže jenom telegraficky: ta zásada ohledně konzistence jeden jazyk/jeden člověk je na jednu stranu poměrně častá u rodičů a taková často opakovaná. Je možné, že spoustě lidí to pomáhá v managementu toho, jak ten bilingvismus doma dělají, takže to určitě nechci nějak hanit, ale je možná dobrý vědět, že se rozhodně nejedná o nějaké pravidlo, které by bylo univerzálně platné. Děti, jejichž rodiče ty jazyky plánujou spíš takhle, mají docela podobné výsledky na většině rovin jako ostatní bilingvní děti, které se setkávají s jinou strategií rodičů nebo prostředí.
Zároveň teda s multilingvismem ruku v ruce většinou jde míchání jazyků; je to přirozené.
VENDETA --- 19:46:55 6.2.2017
???: to ja si myslim taky, ze by melo dite slyset jeden jazyk od konkretniho cloveka, ale kdyz se bavime s manzelem o ni, jakoze treba neco provedla a resime to, tak s ni mluvim(e) spanelsky nybrz je to nas rodinny ( asi;) ) jazyk. a nekolikrat se i pristihnu, nevedomky, ze na ni utrousim neco spanelsky bo italsky behem konverzace kterou spolu vedeme cesky ;) babylonie hadr :) vcera mi rekla "niechaczu" (sry,nemam diakritiku) a chvili mi trvalo pochopit kde to asi vzala :) je ji taky dva a pul a sazi slova, zacina i vety, ve vsech jazycich, v cestine asi nejvic, to je fakt, ponevadz jsem s ni vicemene jen ja, jednou tydne chodi do jesli a ja do prace, takze obe trenujem franinu;) potom si taky myslim, ze nejake slovo je ji proste sympatictejsi/jednodusi na vyslovnost, a pouziva jen to ve vsech jazycich .napr. kocicka - jak se ji rika i v jinych jazycich vi, ale zkousi kocicku ve vsech jazycich a pak kdyz vidi, ze ji neni rozumneno, rekne gato, chat ale pak si stejne jede kocicku :))
LORAIN --- 7:54:48 5.2.2017
PROMETHEA: Děkuju. Mám zatím prťata, školka a 1.třída. V Nových Butovicích jsme byli v Deutsche Schule Prag. Provozují i školku i zš a pak i to gymnázium. Ale tudy cesta nevedla. V ZŠ nebylo ani moc dětí, které by měly němčinu jako mateřský jazyk (převládali kupodivu asiati a rusky a ukrajinsky mluvící). A nějaký doprovodný program pro naši potřebu tam taky nenabízeli :-(