Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
DREVOSTAVBY
DIOJAN
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
SWARAJ --- 17:55:45 26.3.2010
LUMIERE: jj, není to o tom, že to spíchne kdejaká parta tesařů, jak si může někdo mylně myslet... Prostě chce to znát problematiku a pak to může suprově fungovat. V opačným případě to může být průser.
LUMIERE --- 14:53:28 26.3.2010
SWARAJ: jj..souhlas..ja mam taky rad drevo. Drevo je fajn :o) . Ovsem je to "chytrejsi" konstrukce a u "chytrejsich" konstrukci je to narocnejsi na detaily..oba o tom vime, ale sahneme si do duse jak to v teto zemi vypada s provedenim at uz staveb tak vseho a hlavne s uzivanim objektu, ktere je take dulezite!!! :o)
SWARAJ --- 11:53:27 26.3.2010
LUMIERE: Ještě k rozdílu životnosti mezi dřevostavbou a cihelnou stavbou. Základy, izolace proti vlhkosti, zateplovací systémy, fasádní systémy (ať omítky či obklady), krovy, střešní krytiny, rozvody sítí, podlahy, výplně otvorů, povrchové úpravy, zařizovací předměty, atd. mají oba typy konstrukcí naprosto shodné, tzn. i shodné životnosti.

Takže rozdíl máme jen v obvodových nosných prvcích, popř. stropech. U dřevostavby jsou náklady na tyto konstrukce cca 80tis. Kč. U zděných daleko vyšší (nepočítaje náklady na větší únosnost základů, delší dobu výstavby, přesun daleko větší hmotnosti materiálu, manipulaci na stavbě, atd.). Myslím, že při celkové investici je to zanedbatelná položka...

Když to shrnu, tak jako potenciálnímu stavebníkovi je pro mě daleko více rozhodujíci dopad na životní prostředí, pocit ze stavby, atd. než to, že část zděného domu přežije o pár desítek let více než u dřevostavby.
SWARAJ --- 11:24:12 26.3.2010
COURT: ještě jen - osobně bych nepoužíval izolace jako pěna či polystyren. působí jako parozábrana a při špatném provedení se na jejich povrchu může tvořit kondenzát, který nemá možnost prostoupit do exteriéru.. raději doporučuji difusně otevřené skladby..
SWARAJ --- 11:22:35 26.3.2010
LUMIERE: Záleží hodně na detailním provedení, kvalitě dřeva (třeba KVH profily vysoušené na normou požadovanou úroveň), typu spojů (čepované konstrukce vydřží víc než styčníkové pozink prvky), difusně otevřenou konstrukci, atd.

Jinými slovy, pokavad dodrží stavitel zásady pro zabudování konstrukcí, požadovanou vlhkost prvků, zamezení diferenciální kondenzace, správné provedení detailů a difusně otevřenou skladbu, tak by dle mne neměl být problém, aby stavba vydržela dostatečně dlouho, klidně i 100 let...

Osobně si myslím, že ať stavba vydrží 70 nebo 100 let, je to pro ni dostatečně dlouhá doba. Vzhledem k tomu, že stavby daleko rychleji stárnou morálně (20 - 30 let), není ani důvod, aby tu byly déle. Praxe hovoří jasně - málokdo chce jít do rekonstrukce stávající zděné stavby vzhledem k problémům a financím, které s tím souvisí. Z tohoto pohledu je optimální, pokud stavba slouží jednomu max. dvěma uživatelům. Následně se pak dá rozebrat, prvky použít anebo nechat pohltit přírodou. z tohoto pohledu je dřevostavba ideální, neboť se dá takřka kompletně demontovat, materiál využít znovu (anebo ho spálit:). Navíc nezatěžuje přírodu emisemi CO2 (naopak během růstu dřeva ho pohlcuje), kdežto zděné systémy znamenají natěžit hlínu (díra do země), převést, vypálit (produkce CO2) a opět převést ke spotřebiteli...Následně dnešní děrované cihly nelze recyklovat, neboť při boření je z nich akorát suť, kterou maximálně můžeme použít na zásyp.

jen pro doplnění - nepoužívám systém subtilních prvků twobyfour. jako nosné prvky využívám raději masivnější profily 140/140, které se dají čepovat a jsou kompletně zabudovány uvnitř tepelné izolace (foukaná celulóza, sláma) s difusně otevřenou skladbou. dřevo, pokavad je dobře vysušeno (ano, u nás je problém takové sehnat, ovšem dá se), je chráněno před UV zářením i před vlhkostí, které způsobují jeho degradaci. Ideálnější podmínky pro jeho přežití takřka nejsou.
LUMIERE --- 15:07:36 25.3.2010
SWARAJ: mam takový pocit ze bych i skoro nesouhlasil s tak dlouhou zivotnosti. Kdyz to vezmes podle vlastnosti konstrukcniho materialu tak drevostavby v tomto systemu (lehky dreveny skelet) bych sacoval tak na 70 let. "klasicky" zdeny domek z keramickych cihel odpovida tem 100 letum. Ovsem v idealnim pripade. Drevostavba jako takova nema takove vlastnosti. Vem si pouhe charakteristiky dreva jako takoveho. Stavi se z konstrukcniho smrkoveho dreva bezne tridy C22 a to ma nejake vlstnosti v zavislosti na delce trvani zatizeni. Uz jen toto jsou znaky ze drevo vs. cihla ma rozdilne chovani v case co se tyce tuhosti stavebniho prvku.
Samozrejme idela je jiny nez skutecnost a "trvanlivost" je jevem nahodnym zavislym na jiste pravdepodobnosti. Takze se muze stat ze zivotnost bude 100 let. Ale stavitel jako takovy by nemel uvazovat zivotnost u drevostavby 100 let.
Neco jineho je finsky system. Kulatina ma zase jine vlastnosti a konstrukcne jsou prvky jinak namahane. U techto systemu je jejich zivotnost dolozena skutecnosti. U lehkych drevenych skeletu realizovanych v nasich podminkach si budem muset nejaky cas jeste pockat, nez budem moci tvrdit jejich delsi zivotnost nez uvadime v soucasnosti.
Tech 100 let bych asi fakt rekl ze je skoro moc. Berem efektivni zivotnost za podminek spravneho konstrukcniho reseni, reseni detailu, skladeb a hlavne spravneho uzivani objektu. :o)
SWARAJ --- 11:00:48 25.3.2010
COURT: životnost mají identickou jako zděné stavby. chce to jen dát pozor na pár detailů. pokavad je vše dobře provedené, vydrží určo tak 100 let. imho jsou stavby, které jsou 500, 1000 let staré a jsou celé ze dřeva....

co se týká úpravy dispozic, tak záleží hlavně na zvoleném konstrukčním systému. Já osobně dávám vše do obvodových konstrukcí, takže interiér je možno kdykoliv přebudovat úplně kompletně libovolně dle představ, aniž by bylo zasahováno do statiky... to u zděnejch moc nebývá...
COURT --- 8:57:29 25.3.2010
jakou mívají "dřevostavby" a tím nemyslím teď skutečné finské dřevostavby, ale ta směs izolační vaty, pěny, polystyrenu a ethylenem napuštěných panelů asi tak životnost? nějaké stavební úpravy, probourávání dveří, nebo spojování pokojů tam, předpokládám, moc dělat nelze..
SWARAJ --- 12:21:49 21.3.2010
Vše se dá udělat v nízkoenergetickém standardu, což v realitě znamená, že se pasivním dům trochu "ostrouhá" (o tl. izolací, technologie, atp.)

Dům, co je na obr. 04 RD Tužka vpravo nahoře, má v tuto chvíli rozpočet někde kolem 2,5mil v NED standardu.
SWARAJ --- 12:19:43 21.3.2010
tady http://www.atrea.cz/?download=cz/epd/epd_system_atrea_-_hmotove_varianty.pdf nalezneš některé hmotové varianty, které je možné v pasivním standardu udělat.

a tady jedna z mých vlastních variant na téma koncepce domu, které jsi našel na domesi.cz

04 RD TUŽKA.jpg (751063 B)