Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Jihoslovanské kulturní a společenské reálie, souvislosti, kuriozity
ORGANA

v našich zeměpisných šířkách méně známé kulturní, společenské a jinak vědní skutečnosti především jižních slovanských národů, více či méně kuriozní
kultura, společnost, lingvistika, folklór, etnika, významné osobnosti, mezinárodní interkulturní vztahy, přír. vědy, filozofie...co mozek a srdce ráčí...

[http://www.balkan.szm.sk/index.files/image002.jpg]
[http://www.dkvsetin.cz/fkvsetin/images/lfm2010/baner720.gif]
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
ORGANA --- 18:07:48 31.3.2008
silne aktualni, za pet dvanact (vic pozdeji)
[http://www.bosna.cz/images/box_hlavni.gif]
(vic pozdeji)
ORGANA --- 15:04:30 31.3.2008
LIZA2404: No kdo vi, jak to s tou zajimavosti je - nejsem si jista, jestli se na to jeste dokazu divat objektivne. Mne se to zda pomerne vyznamne, vzhledem k jeho vyznamu pro svet jiznich Slovanu, natolik, ze by se to u nas nekde zminit mohlo. I kdyz tady nikdy nezpival (taky nevim, ale pochybuju).
:) to je dobre.
Vsak ja urcite jeste nejake dobre zpevaky odhalim a zase na ne tady upozornim...
ORGANA --- 14:56:25 31.3.2008
pridavam na home nejake obecne uzitecne odkazy. Jedním z nich je i http://www.bki.cz/ - bulharský kulturní institut v Praze - neni od veci obcas mrknout na jejich planovane akce, koho bulharska kultura aspon trochu zajima, nebo by ho zajimat mohla. Napr.

„Praha - 21.srpen 1968“
Bulharský kulturní institut Vás zve u příležitosti 40. výročí srpnových událostí roku 1968 na zahájení výstavy fotografii Bohumila Dobrovolského „Praha - 21.srpen 1968“ 3. dubna 2008 (čtvrtek) v 17.30 hod. galerie BKI, Klimentská 6, Praha 1

Pořádáme kurzy bulharských národních tanců
Pořádáme kurzy bulharských národních tanců pro začátečníky i středně pokročilé. Kurzy probíhají jednou týdně od 18 hodin v BKI, Klimentská 6, Praha 1. Délka jednoho modulu je 90 minut, cena 100 Kč. Rodinné a jiné slevy jsou možné. První lekce zdarma. Vedoucí kurzu: Todor Ralev Více informací na toma6@abv.bg, tel.:725 634 094
Kurz organizuje OS Zaedno za podpory Bulharského kulturního institutu v Praze

a dalsi veci...
LIZA2404 --- 18:32:46 30.3.2008
ORGANA: Nevybavuji si, jestli se u nás o tom psalo nebo mluvilo. Toše tu pokud vím nikdy nezpíval, tak by to asi nebylo pro český čtenáře moc zajímavý. Dostal i mě ;-)
ORGANA --- 12:13:33 30.3.2008
kolem kravaty se objevuji urcite nesrovnalosti - ceska a chorvatska wiki uvadi to, co jsem napsala, ovsem anglicka tvrdi, ze Chorvati do Parize prisli az roku 1660, tudiz k Ludviku XIV. ...jeste to trochu prozkoumam...

nicmene zda se, ze i francouzi se shoduji s ceskym a chorvatskym nazorem. Nasla jsem uryvek z knihy "La Grande Historie de la Cravate", jejimz autorem je Francois Chaille, kde se ta verze potvrzuje.
Je to v chorvatskem prekladu, aspon si kazdy muze zkusit, nakolik by rozumel..

"... Oko 1635. godine, nekih šest tisuća vojnika i vitezova, stiglo je u Pariz kao podrška francuskom kralju Luju XIII. među njima je bio veliki broj hrvatskih plaćenika koji su, predvođeni banom, ostali u službi francuskog kralja. Tradicionalna odora s vezanim, oslikanim, maramama oko vrata pobuđivala je pažnju francuskog dvora. Marame su bile napravljene od različitih materijala, od grubih, koje su nosili obični vojnici, do svilenih i onih od finog pamuka koje su nosili časnici. Taj "hrvatski elegantni stil", potpuno nepoznat u tadašnjoj Europi, oko 1650. godine biva prihvaćen na francuskom dvoru i postaje modni odjevni predmet među buržoazijom tog vremena kao simbol kulture i elegancije. Osim ljepote, te marame su bile i u mnogome praktičnije nego do tada nošeni kruti čipkasti okovratnici francuskih vojnika i časnika. U Englesku je kravatu donio Charles II. po svom povratku iz izgnanstva. Kravata je ubrzo osvojila, kao modni odjevni predmet, i cijelu Europu. ....."
ORGANA --- 12:04:42 30.3.2008
KRAVATA - s kravatou prisli prvni Chorvati.
Po tezke, nicmene vitezne, valce s Turky jich 6 tisic odjelo roku 1635 do Parize, kde byli predstaveni Ludviku XIII. jako slavni hrdinove. Jejich odev mimojine obsahoval i specificky vyhlizejici satek kolem krku. Kral byl nadsen, nechal se inspirovat a zavedl tento kus latky jako cast oficialniho muzskeho odevu...rikalo se tomu "a la croite", v prekladu neco jako "po chorvatskem zpusobu", "na chorvastky zpusob"...od poloviny 17. stoleti se "kravata" rozsirila do Evropy.
[http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Origin_NeckTie.JPG/180px-Origin_NeckTie.JPG][http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Louis1667.jpg/180px-Louis1667.jpg]
1-chorvatsky vojak 2-Ludvik XIV. v roce 1667 (podle http://en.wikipedia.org/wiki/Necktie )
ORGANA --- 0:49:54 30.3.2008
co se tyce tech olympijskych her, nasla jsem par zajimavosti:
- byly to prvni a jedine hry, ktere se konaly v socialisticke zemi
- poprve byl prezidentem her Juan Antonio Samaranch
- lyzar slovinskeho puvodu Jure Franko tehdy vyhral pro Jugoslavii prvni olympijskou medajli ze zimnich her - bylo to stribro v obrim slalomu
- Rakousko si prekvapive odvezlo z celych her pouze jednu bronzovou medajli
[http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/e/e8/1984_Winter_Olympics_logo.svg/150px-1984_Winter_Olympics_logo.svg.png]
ORGANA --- 0:35:19 30.3.2008
ORGANA: mel ho na svedomi Slovinec - ilustrator Joze Trobec
ORGANA --- 0:29:54 30.3.2008
hihi:)...takhle vypadal maskot (Vucko) zimnich olympijskych her, ktere se konaly roku 1984 v Sarajevu
[http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/0/0c/Vucko.jpg]
ORGANA --- 0:22:31 30.3.2008
Jinak ze ta nova bondovka "Casino Royale" (2006) se natacela u nas se celkem vi...ale mozna se uz tolik nevi, ze cast se natacela taky v Cerne Hore, udajne...